Euro je fajn, zdražování je mýtus. Ekonomové rokují nad přínosy společné měny

14.05.2014 4:44

Mít euro, nebo nemít? A kdy? To jsou otázky, o kterých se znovu začíná nahlas mluvit mezi politiky i ekonomy. A padl už i termín, kdy bychom mohli vyměnit korunu za euro. Podle vládní ČSSD by to mohlo být v roce 2020. I když vstup České republiky není tedy aktuální, bude jedním z hlavních témat květnových voleb do Evropského parlamentu. Proč se ale o tom mluví už teď?

Euro je fajn, zdražování je mýtus. Ekonomové rokují nad přínosy společné měny
Foto: Hans Štembera
Popisek: Měna Euro

„Téma je relevantní, protože ta otázka je permanentně otevřená, my jsme se k členství v eurozóně přihlásili, akorát nebyl stanoven termín. Je dobré si připomínat, že jakýsi závazek tady existuje, že by se dřív či později termín měl stanovit,“ vysvětlil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek ParlamentnímListům.cz.

Prvořadou podmínkou je zdravá ekonomika Česka

Podle profesora Karlovy univerzity ekonoma Michala Mejstříka je prvořadým úkolem splňovat podmínky vstupu do eurozóny. „Teď je nedodržujeme, protože nám z různých důvodů narůstá dluh. Až je budeme dodržovat a prokážeme, že je dodržujeme opakovaně, pak teprve k tomu může příští vláda přistoupit,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz, že současná vláda se k tomu může přihlásit, ale nejprve musí ukázat, že jsme schopni se trvale udržovat jako zdravá ekonomika. „To je pro mne prvořadý úkol. O euru jsem připraven debatovat později, ale k termínu 2020 se mohu přihlásit,“ je Michal Mejstřík přesvědčen, že pro přijetí eura musíme ještě sami mnoho udělat.

Termín pro přijetí eura v roce 2020 je splnitelný

Také hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek míní, že rok 2020 je termín, který je v tuto chvíli splnitelný, pokud bude splněna zároveň řada nutných podmínek. „Mezi nutné podmínky nezahrnuji jen ekonomiku, kde problém příliš nevidím, ale to, jak přesvědčit českou veřejnost, že je to ten správný směr. Češi jsou podle nejrůznějších průzkumů asi nejskeptičtější mezi národy, které jsou v Evropské unii a nejsou v eurozóně, takže ten vstup by zřejmě nebylo dobré udělat, aniž by k tomu prošla nějaká politická diskuze. Podle mne se musí toto téma otevřít před dalšími parlamentními volbami a konečné rozhodnutí udělat teprve po nich,“ prohlásil ekonom, který je zastáncem eura.

Pokud nám oslabení měny pomáhá, je lepší mít korunu

Analytik Raiffeisenbank Aleš Michl ale tak jednoznačným zastáncem eura není. „Klíč je v tom, zda nám pomáhá oslabení měny. To je třeba teď vyhodnotit,“ objasnil svůj postoj ParlamentnímListům.cz. Pokud nám oslabení měny pomáhá, je podle něj lepší mít korunu. „Když jsme v háji, může koruna oslabit. Pokud to ale nepomáhá, nenakopává ekonomiku zpět k růstu, je lepší mít euro,“ dodal ekonom.

Do roku 2020 bude jasno i o stavu eurozóny

Odpůrci eura straší tím, že se eurozóna v důsledku dluhové krize rozpadne, nebo že z ní některé země vystoupí. Opravdu toto riziko i nadále hrozí? „Proto mluvíme o roku 2020, do té doby by mělo být jasno,“ konstatoval profesor Michal Mejstřík. A znovu zdůraznil, že rozhodnutí o vstupu do eurozóny nezáleží jen na situaci v zahraničí, ale i na vývoji doma.

Euro automaticky nevede ke zdražování

Část veřejnosti má s přijetím eura spojené zdražení. Ekonomové ovšem obavu, že přepočtem cen do eura se zboží zdraží, vyvracejí. „Euro nevede ke zdražování. Ale odrovnává důležitý mechanismus vyrovnávání platební bilance země, možnost pomoci si devalvací, to je důležitější,“ poukazuje na jiný problém, který by mohl nastat s přijetím evropské měny ekonom Aleš Michl.

Záleží na tom, jaký kurz se zafixuje

Podle ekonoma Pavla Sobíška je důležité, jaký kurz se zafixuje. „To je přesně rozhodnutí, které se musí udělat mezi dvěma mlýnskými kameny. Když se zafixuje příliš silný kurz, eliminuje se riziko inflace, čili veřejnost vnímá ten krok pozitivněji, ale ekonomika jistou dobu trpí. Když se zafixuje kurz příliš slabý, ekonomice to prospěje, ale veřejnost to vnímá negativně, protože tento krok zvýší ceny. Můžeme diskutovat o tom, do jaké míry cenovou hladinu zvýší přechod k euru jako takový, na to se dělaly různé průzkumy a analýzy, ty ukázaly, že efekt v zemích, které vstoupily do eurozóny, nebyl příliš velký a byl veřejností celkem negativně vnímaný, protože se týkal položek, na které je veřejnost citlivější,“ vysvětlil ekonom UniCredit Bank. Šlo především o položky každodenní spotřeby, které má veřejnost na očích a které jsou zároveň malé, takže jsou náchylné k zaokrouhlování směrem nahoru.

Euro je ok, když se vám daří

Zkušenosti s přijetím eura před několika lety má už sousední Slovensko, které vstoupilo do eurozóny v komplikovanou dobu, na počátku ekonomické krize. Ekonomové s odstupem let zkoumají, zda tento krok Slovensku pomohl. „Euro je ok, když se vám daří. Klíč je v tom, až fakt budete v hnoji. To pravé se pozná, až když na Slovensku zavře nějaká velká továrna a půjdou do recese, jak jim zareaguje export, když si nebudou moci ekonomiku nakopnout přes oslabení měny,“ varuje Michl. 

Přijetí eura Slovensku v dlouhodobém horizontu rozhodně neuškodilo

Ekonom Pavel Sobíšek uvedl, že v rámci skupiny UniCredit dělali na toto téma analýzu. „Dospěli jsme k závěru, že Slovensku vstup do eurozóny v dlouhodobém horizontu rozhodně neuškodil. Co mu uškodilo, bylo to, že zafixovaný kurz byl příliš silný. To bylo problémem v roce 2009, ale Slovensko se se silným kurzem celkem rychle vyrovnalo. A vidíme tam i některé ne úplně nejpodstatnější přínosy plynoucí z toho, že Slovensko vstoupilo do eurozóny jako první země v regionu, což soustředilo na jeho území různé služby, které těží z europrostoru a zlevnění v rámci něj. Mám na mysli europlatby a různé administrativní služby apod.,“ shrnul výhody Pavel Sobíšek. Ale tohle je unikum Slovenska, jež další země, které vstoupí do eurozóny po něm, už nezopakují. „Kdo chtěl soustředit služby do první země v eurozóně, tak už to udělal,“ poznamenal ekonom UniCredit Bank.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

14:01 Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

Nejsou banány a jejich cena roste. V plzeňském supermarketu došla leckterým Čechům slova, případně v…