Přežije Bohuslav Sobotka jako premiér podzimní komunální a senátní volby?Anketa
Tím, jak krize na Ukrajině graduje, vzrůstají samozřejmě obavy z toho, co vše to s sebou může přinést i pro Evropu, ekonomiku a celkovou stabilitu. Navíc tím, jak je jisté, že nejde jen o nějakou krátkodobou záležitost, začínají se hledat různé cesty řešení. Řešení v první řadě toho, jak to bude dál s dodávkami ruského plynu – jak Ukrajině, tak i Evropě. Zatímco Ukrajině Rusko plyn kvůli neplacení v minulých dnech zavřelo, nechal se Kreml slyšet, že uzavřel výhodný kontrakt na dodávky plynu s Čínou. A okamžitě se objevily v tuto chvíli zatím spíše spekulativní informace o tom, že může jít o pomalý start změn, které obrátí hlavní směry ekonomiky na Východ – právě do Číny.
„Žádná velká legrace ta momentální situace skutečně není. Nemusíme si přitom namlouvat, že jde hlavně o spor mezi Ruskem a Evropskou unií, na kterém s největší pravděpodobností nakonec nejvíc vydělá Čína,“ řekl ParlamentnímListům.cz úvodem Vladimír Štěpán, specialista, který se po desetiletí plynem, dodávkami a vším, co s tím souvisí, zabývá.
Podle něj je velice nešťastná politika, kterou zaujala Evropa, pokud se staví na stranu Ukrajiny a nevnímá to, že je dlouhodobým neplatičem – právě za odběr plynu. „Evropská unie by měla spíše dohlédnout a vyvíjet tlak na to, aby v té zemi nebyly a nevznikaly stále nové černé díry, kudy jak ty finanční toky, tak i ten plyn, stále unikají. Aby to začal být rozumně řízený hospodářský stát. Rusko jim stanovilo zcela nejnižší ceny za kubík plynu a oni je dlouhodobě i tak neplatili. A co je nutné říct, neplatili za to už i v době, než krize vypukla. Platit musí přece všichni – nelze se tedy Rusku divit, že mu došla trpělivost. Evropská unie by v tomto měla Ukrajině dát jasně na vědomí, že je třeba platit. A vyvinout mocenské i politické tlaky na to, aby Ukrajina tento svůj postoj změnila. Pokud se jí EU zastává, v konečném výsledku na to velice pravděpodobně právě Evropa ekonomicky doplatí,“ pokračoval dál Vladimír Štěpán. A vysvětlil i to, jak.
.
Evropa prý situaci podceňuje
„Pokud se v Evropě objevují hlasy, že ruský plyn nepotřebujeme, není to moudré a rozhodně ani pravdivé. I když je zřejmé, že si řada odborníků s tím láme nyní hlavu a řešení toho, jak tento výrok uvést v pravdu, hledá. Vše je ale dlouhodobá záležitost, a tak nelze čekat, že přijde někdo hned s efektivním řešením, které bude mít navíc okamžitý výsledek. Velice žádoucí by však bylo, pokud se podaří v co nejkratším čase uzavřít mezi EU a Ruskem nějakou ryze pragmatickou dohodu – ta však dosud ani v návrhu nezazněla. Stále mám pocit, že Evropa celý stav věci podceňuje. Ono totiž skutečně může dojít k tomu, že Rusko začne velice brzy dodávat plyn do Číny, jak avizovalo, čímž se potažmo změní i toky vývozu zboží. Objem zboží z Evropy může být omezen a nastoupí Čína. Ta, jak víme, se snaží a nabízí maximální konkurenceschopnost, takže může velice brzy většinu toho ruského trhu obsadit. Tím by Evropská unie velice tratila – kam by to zboží dodávala? Ekonomicky by ji to, pokud k tomu dojde, velice poškodilo, pravděpodobně by to přineslo i další rysy s tím spojené – třeba zvýšení nezaměstnanosti,“ konstatoval dále pro ParlamentníListy.cz Štěpán.
Psali jsme:
Poodhalil pak i to, jak rychle může k naplnění slov toho, že Rusko začne obracet své hospodářské aktivity hlavně směrem na Východ, dojít. I ParlamentníListy.cz totiž v minulých dnech přinesly názory, které nadšení brzdily.
O dohodách mezi Čínou a Ruskem se mluvilo řadu let. Až teď začínají být realitou
„Je pravda, že Rusko se s Čínou snažilo o uzavření obchodních dohod o dodávkách plynu 10, 15 let a dosud se stále nedařilo dotáhnout to do konce. Ovšem nyní je jiná situace, Čína se musí přizpůsobit světovým měřítkům a normám a snažit se o to, aby se neudusila emisemi. Je tedy nucená přecházet na čistější zdroje energie, takže smlouva o dodávkách plynu, co ležela dlouho u ledu, je nyní aktuální. To, že Rusku může pomoci i v překlenutí současného krizového vývoje a postoje Evropy vůči němu kvůli Ukrajině, je jen dalším bonusem. I když přece jen bych chtěl upřesnit, že zatím jde o třicetiletou smlouvu na 38 miliard kubíků plynu do Číny, což je ve srovnání s tím, že Evropa odebírá z Ruska 160 miliard kubíků, poměrně malý díl. Na každý pád Rusko je schopné dodávat plyn jak Evropě, tak i Číně. Scénář, kdy by zastavilo kohouty pro Evropu, by byl hospodářsky sebevražedný – a to jak pro Rusko, tak pro EU. Proto se domnívám, že k němu nikdy nedojde – snad by se tak mohlo stát jedině tehdy, pokud by se rozhořela skutečná válka mezi Ruskem a Ukrajinou – ovšem v jiném než lokálním měřítku, jak je tomu dosud,“ řekl Vladimír Štěpán.
Psali jsme:
Podle něj je nyní zřejmé, že pro Rusko bude hlavním úkolem vyřešit dopravní cesty – tedy jak plyn do Číny dostat. „Otázku ložisek řešit Rusko opravdu nemusí – snad jen to, z jakých nalezišť do které oblasti může plyn dodávat – velice pravděpodobně to mohou být ložiska ze Sibiře. A poněvadž už je jisté, že o financování toho, aby plyn mohl do Číny proudit, se s Čínou podělí – a ta to, jak víme, opravdu umí – tak během pár let může být problém na další desítky let vyřešen. Zatím zní dohoda, že by se tak mělo stát do roku 2018, ovšem v souvislosti se současnou situací určitě probíhají jednání a kroky pro to, aby byl plynovod realizovaný co nejdříve – možná ještě před tímto termínem. Navíc – já osobně odhaduji, že nezůstane jen u jediného plynovodu – budou následovat ještě pravděpodobně minimálně další dva, možná i tři. Dříve totiž Čína nechtěla akceptovat a platit za plyn takové ceny, jaké nabízela Evropa. Nyní se situace změnila,“ pokračoval dál Štěpán.
Zásoby plynu má naše země dostatečné. Strach mít nemusíme
Ten, kdo by měl pod tlakem informací z médií obavy, jak se dál bude vyvíjet situace v Česku a zda je Česko připraveno i na případné krizové výkyvy, může podle Vladimíra Štěpána zůstat v klidu. „V zásobnících na plyn má Česká republika dostatečnou zásobu plynu. Ale jak jsem již řekl, ze scénáře, že by Rusko zavřelo dodávky plynu do Evropy, s největší pravděpodobností, obavy mít nemusíme,“ uzavřel Štěpán. Upřesnil pak i to, že nyní, v letním období je spotřeba plynu v celé republice zhruba 10 milionů kubíků, v zimě, jsou-li skutečně mrazy, může dosahovat až 50 milionů kubíků. I tento extrémní nápor by však prý zásoby plynu byly schopné vybalancovat.
Zažíváme významný přelom?
Jisté je jedno. Stav věcí napovídá stále víc, že Evropa i svět stojí na prahu nového fundamentálního nastavení dimenzí, ve kterých žijeme, či jsme byli zvyklí žít. „Krize v letech 2007 až 2008, která postihla veškerý svět západní civilizace, totiž vyvolává otázky, zda vůbec bude ještě možné se do toho stavu, který byl nastolen před krizí, vrátit,“ uvedl politolog Michael Romancov, který přednáší na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na Univerzitě Karlově. To, co se děje kolem dodávek a odběru ruského plynu, do jisté míry tyto teorie potvrzuje. Svědčí to o možném přemístění hlavních ekonomických toků na Východ. Nebo v tuto chvíli alespoň o náznaku podobných snah.
I proto Romancov též konstatoval, že západní svět, tak jak se vyvíjel v posledních 500 letech a ovlivňoval chod na celé planetě, je nyní ohrožen. „Na začátku 90. let se objevila varování a hlasy, že se síla, která spočívala v euroatlantickém spojení a kultuře, přemístí do jiných částí světa. Adeptem na to kam, je Čína – protože ta je schopna fungovat jinak než dosavadní svět,“ pronesl na nedávné mezinárodní pražské konferenci ekonomických odborníků.
Čas Východu?
Budeme-li se držet ale pouze faktů a otevřených zdrojů, pak i ta potvrzují mnohé, výše uvedené. Podle ruského ministra jsou například již opravdu čínské společnosti připraveny investovat do ruských infrastrukturních projektů na Dálném východě, přesně tak, jak uvedl Vladimír Štěpán.
Psali jsme:
Podíváme-li se na zprávu detailněji, dozvíme se, že 20. května ruský Gazprom a čínský CNPC oznámily, že po desetiletí vyjednávání tyto dva národy podepíší smlouvu o dodávkách plynu na třicet let v hodnotě zhruba 400 miliard amerických dolarů. Podle všeho je to skutečně přitom jen první vlaštovka obchodního i politického partnerství mezi Čínou a Ruskem.
Zatím je totiž stále největším ruským energetickým trhem Evropa (jak bylo uvedeno výše, vloni koupila více než 160 miliard kubických metrů ruského zemního plynu). Dá se ale očekávat, že nyní Vladimir Putin využije každé příležitosti, aby diverzifikoval ruské dodávky plynu tímto směrem a naopak zvýšil svou přítomnost na asijském trhu. A ten je obrovský.
„Jen vloni Čína spotřebovala asi 170 miliard kubických metrů zemního plynu, přičemž se očekává další růst. Do roku 2020 ho podle odhadů bude spotřebovávat 420 miliard kubických metrů ročně,“ uvedl server zerohedge.com.
Kdo je Vladimír Štěpán?
Absolvent VŠE v Praze. V plynárenství má více než třicetileté zkušenosti. Specializuje se na ceny, komerční podmínky kontraktů, regulaci a privatizaci. Jako náměstek pro ekonomiku a obchod ČPP byl odpovědný za import a tranzit plynu do Československa. Vedl kontraktační jednání a zabýval se problematikou diverzifikace zdrojů plynu. Byl poradcem v řadě mezinárodních projektů na import, tranzit a skladování plynu. Spolupracoval na projektech Pravidla pro trh s plynem v ČR a SR, jako základu pro plynárenskou legislativu v liberalizovaném prostředí. Spolupracuje rovněž s vládní komisí pro vypracování energetické politiky ČR. K těmto tématům pravidelně publikuje včetně prezentací na mezinárodních plynárenských konferencích.
Od roku 1992 spoluzakladatel, majitel a řídící pracovník ENA.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Alena Hechtová
