Eurozóna se ještě nedostala z krize z roku 2008 a bude se potácet ve stagnaci. Nepříjemnou prognózu potvrzují i další ekonomové. „Eurozóna se určitě z žádné krize nedostala,“ reagoval známý ekonom a děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Miroslav Ševčík pro ParlamentníListy.cz s tím, že situaci ovlivňují politická stanoviska a mnohdy diletantská rozhodnutí institucí Evropské unie.
To, že neodpovědné chování vlád a uvolněná rozpočtová politika krizi způsobily, připomíná i renomovaný ekonom Josef Šíma: „Nic zásadního se nezměnilo. Problémy, které v Evropě byly před několika lety, přetrvávají. Jakkoliv mohou být vykazovaná čísla například růstu HDP pozitivní nebo částečně optimistická, velkou roli hrají uměle vytvářené a dodávané vládní výdaje. Některá čísla sice mohou vyvolávat dojem zdánlivé navracející se prosperity, ale trvalý růst nemůže stát na uměle vytvářených vládních výdajích a navazujících státních zakázkách.“
Evropa prožívá první ztracenou dekádu a bude prožívat nejméně druhou
Varováním pro Evropu by měl být osud Japonska. To si myslí ekonom Pavel Kohout, který v Lidových novinách publikoval komentář ukazující řadu pozoruhodných paralel současné krize s japonským bankovním kolapsem na začátku devadesátých let. Pointou je, že Japonsko se z toho nevzpamatovalo dodnes. „Japonsko ukazuje, že velká bankovní krize může mít neblahé následky po řadu desetiletí. To mimochodem není dobrá zpráva pro eurozónu, která se také potýká s úvěrovou deflací,“ uvádí ve svém komentáři pro Lidové noviny Kohout. To, že se Evropa hned tak z problémů nedostane, potvrzuje i Ševčík: „Pan Kohout v tom má určitě pravdu. Evropa prožívá první ztracenou dekádu a bude prožívat nejméně druhou ztracenou dekádu a je možné, že se dostane do dlouhodobé celkové ekonomické stagnace a nekonkurenceschopnosti k jiným územím světa.“
Ševčík: Mnozí politici si mysleli, že mohou jít proti tržním pravidlům
Klíčové problémy, které vedly ke krizi, totiž podle ekonomů přetrvávají, takže růst, který chvilkově v některých zemích Unie nastane, nemůže podle nich pokračovat. „Země trpí chronickými problémy nadměrných státních výdajů, levných peněz, které vedou podnikatele k zahajování neudržitelných investičních projektů. Skutečná cesta z krize musí být dlážděna relativně radikálními reformami a zastavením zadlužování a politikou zdravých peněz, nikoli politikou levných úvěrů,“ upozorňuje Šíma.
Na důvody současného stavu poukázal ekonom Ševčík. „Mnozí politici si mysleli, že mohou jít proti tržním pravidlům, vytvořili umělou společnou měnu, která neodpovídala možnostem zemí, jež do eurozóny vstoupily,“ vysvětlil. „Dále je to už třetí dekádu trvající nezodpovědné chování politiků v zadlužování jednotlivých ekonomik, ale i v podstatě ekonomiky eurozóny jako celku, v nesmyslných projektech, které se financují a které neodpovídají jakýmkoli tržním pravidlům,“ dodává pro ParlamentníListy.cz.
Česká republika patří k ekonomicky nesvobodným zemím
Ani prosazování investičních záměrů není všelék. I s nimi je potřeba nakládat opatrně. „Investice jsou správnou cestou, ale musí to být investice smysluplné a udržitelné do budoucnosti. Vládní krátkodobé investiční pobídky a politika levných peněz ženou podnikatele do zdánlivě ziskových projektů, ale brzy se ukáže, že ziskové nejsou. Následně tyto projekty krachují,“ popsal situaci Šíma. „Klíčové je oživit investiční aktivitu, ale to nelze pomocí matení podnikatelského sektoru prostřednictvím vládních umělých projektů, ať už dotací nebo politikou levných peněz,“ dodal s tím, že ekonomice mohla pomoci například změna zákoníku práce.
Mělo by být snadnější zaměstnance najímat a propouštět, situaci by vylepšilo také omezení byrokratických procedur, které musí podnikatelé absolvovat. „Když se podíváme na žebříčky snadnosti založit firmu ve srovnání se zahraničím, tak vidíme, že Česká republika je hluboko mezi zeměmi, které lze považovat za ekonomicky nesvobodné nebo země s problematickým legislativním prostředím. Když se tohle nenapraví, tak žádná umělá pomoc v podobě vládních programů a kurzarbeitů vůbec k ničemu nepřispěje,“ dodává Šíma.
Šíma: Mamutí vládou podporované projekty jsou symptomem předraženosti a korupce
Že investice mají být přirozené a návratné, na to upozorňuje Ševčík. „To, že stát bude ve větší míře investovat, povede k větší míře zadlužení. Správný recept je vytvořit dlouhodobé příznivé podnikatelské klima tak, aby investovali soukromí investoři a aby se jim investice vyplatily. Proinvestovat se ze státních peněz znamená dál se zadlužovat.“
Známý ekonom také apeluje na politiky, aby neměnili pravidla a daňové zákony, které podnikatelům pak komplikují život, protože je nejsou schopní zakomponovat do svých investorských záměrů. „Historie nás poučuje o tom, že mamutí vládou podporované projekty jsou symptomem předraženosti, korupce a podobných věcí. Z krize ven nás dostane spousta nových podnikatelů, kteří začnou provozovat svou činnost a zaměstnávat lidi, protože půjde o prospěch přinášející projekty a nikoli o stomiliardové dotační programy. Je skoro jedno, na co stát peníze vynakládá, protože je zjevné, že to pořádně neumí,“ dodal Šíma.
Ševčík by euro ponechal těm nejslabším, nebo těm nejsilnějším
Evropě by podle Ševčíka pomohlo, kdyby změnila celková pravidla, která se týkají eurozóny. Euro by ponechal těm nejslabším, nebo těm nejsilnějším. „Společná měna má cenu tam, kde je zhruba stejná ekonomická výkonnost a kde jsou k tomu stejné historické podmínky. To znamená, že v současné době by mohlo být suboptimální měnovou zónou třeba Rakousko, Německo, Holandsko, možná Belgie, Lucembursko, severské státy, ale Švédsko společnou měnu nechce. Ostatní země by měly mít buď samy svou společnou měnu, nebo se vrátit k národním měnám, což je daleko racionálnější než vytvářet společnou měnu, protože mohou reagovat na konkrétní hospodářský vývoj svou samostatnou měnovou politikou.“
Kurzarbeit je pouhé přerozdělování peněz daňových poplatníků
A bude ještě hůř - v momentě, kdy se reálně projeví vliv ruských sankcí. „Dlouhodobě budou mít pro některé segmenty ekonomiky nepříznivý dopad. Nicméně musím zopakovat, že i v tomto případě jde o politická rozhodnutí, která vůbec neberou v úvahu ekonomickou racionalitu,“ upozornil pro ParlamentníListy.cz Ševčík.
„Sankce jsou vždycky omezením dělby práce a poničením mezinárodních vazeb - a to rozhodně nepřidá k oživení,“ konstatoval Šíma, který spásu nevidí ani v připravovaném krácení pracovních úvazků a doplácení peněz na pracovní místa státem. „Kurzarbeit je stále jen jiné slovo pro státní dotace některým podnikům. Obecně si myslím, že snad nikdo nevěří, že státní dotace pomáhá nějakému zvyšování produktivity,“ popsal Šíma, který nevěří ani tomu, že by mohlo toto opatření dlouhodobě pomoci: „Dotace zahalená v hávu kurzarbeitu nemůže systematicky přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti. Samozřejmě může pomoci některým podnikům, ale je to na úkor zbytku veřejnosti a daňových poplatníků. Je to pouhé přerozdělování peněz daňových poplatníků některým vybraným podnikům, které budou nějakým způsobem vygenerovány podle vznikajících pravidel kurzarbeitu. Myslím si, že i obhájci tohoto systému připouštějí, že jde jen o záležitost pro krizové události, nikoli pro normální ekonomický vývoj. Já bych měl ale pochybnosti i o smyslu jeho užitečnosti v krizových situacích.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
