Ekonom Pavel Janeček (KSČM), který se na podzim chystá kandidovat v komunálních volbách na Náchodsku, se obává toho, že Češi mohou v blízké budoucnosti platit za euro 28,50 korun. Poškodilo by to podle něj všechny občany. Podobné informace o dalším oslabování koruny se však začínají objevovat i z jiných zdrojů. I když Česká národní banka (ČNB) žádné oficiální zprávy o oslabování koruny neuvádí, všechny vycházejí právě z toho, že inflace je momentálně na nule.
Ing. Pavel Janeček, BBS(Hons)
Janeček při této příležitosti připomíná i nepříliš šťastný výrok guvernéra ČNB Miroslava Singera z ledna tohoto roku: „Co se týče chudších obyvatel, tak ty upřímně u úspor o nic nepřijdou, protože žádné úspory nemají. Spíše dluhy.“ Singer tím tenkrát reagoval ve veřejné diskuzi na kritiku některých ekonomických expertů právě za oslabení koruny, ke kterému došlo vloni v listopadu. Ihned na místě mu v těchto slovech oponoval ekonom Miroslav Ševčík, když reagoval: „To je sociální klam pana guvernéra. I sociálně slabší si mohou vytvářet drobné úspory. Ty se jim znehodnotily a nedivím se, že jsou z nastalé situace vystrašení.“ Otázkou tedy je, do jaké míry je pravděpodobné, že k dalšímu oslabování koruny může docházet. Přineslo by s sebou totiž také zdražování.
Psali jsme:
„Za podmínky, že euro vystoupá skutečně ke třicetikorunové hranici, tak exportní podniky vydělají teoreticky více, ale nemusí to být vždy pravda. Paradoxně to má zejména u dopravních firem opačný účinek, neboť se zdraží pohonné hmoty a západní partneři jim sníží sazby. Nicméně se občanům prodraží nákupy ze zahraničí a zejména dovolené,“ uvedl Janeček pro ParlamentníListy.cz. Právě téma dovolených zaujalo přitom i expremiéra a šéfa NS-LEV Jiřího Paroubka.
Paroubek: Češi intervenci o oslabení koruny na dovolených jistě oceňují
„Naprostá většina českých turistů cestujících do zahraničí jistě zpětně ‚oceňuje‘ rozhodnutí České národní banky o intervenci na oslabení české koruny v listopadu minulého roku. Protože je inflace takřka na nule a v hospodářství se zřejmě projevují deflační tlaky, z logiky (či spíše nelogiky) předcházejícího rozhodnutí ČNB plyne, že by tato instituce mohla přistoupit k další intervenci na oslabení koruny,“ vyslovil vážnou obavu předseda NS-LEV, který je rovněž ekonomem.
Ing. Jiří Paroubek
Jak doplnil, vyzývá proto ČNB, aby se v případě, že skutečně takto uvažuje, vrátila k rozumu a ke standardním řešením. „Čeští turisté po celém světě jistě netouží po další devalvaci české koruny, a tedy dražší dovolené,“ vzkázal Paroubek bankéřům.
Psali jsme:
Pavel Janeček jeho obavy sdílí podle všeho také, byť je vyjadřuje poněkud jinak. „Samozřejmě slabá koruna také zdraží benzin a energie. Za současné situace je i nemyslitelné uvažovat o přijetí společné měny. Vláda, jak nedávno deklarovala, již sama udělala první krok přijetím fiskálního kompaktu, který osobně považuji za právní nesmysl a nesouhlasím s ním. Pokud totiž tento neblahý trend bude pokračovat i nadále a euro budeme muset směnit třeba až za 35 Kč za jedno euro, tak si každý může snadno spočítat, kolik tato ‚akce‘ dokáže sebrat z uspořených peněz,“ upozornil Janeček.
Singer: Chudí Češi stejně nemají peníze, tak ani o nic nepřijdou
A zopakoval výše uvedený argument guvernéra Singera z ledna tohoto roku, který zveřejnil deník Blesk.
„Slova, že chudí Češi stejně nemají peníze, a tak o nic nepřijdou, považuju proto za zcela nesmyslný až směšný. I ti nejchudší si totiž něco uspoří na horší časy a i o to málo prostě přijdou. Takto levná koruna bude také rájem pro zahraniční turisty, kteří využívají Prahu ne pro svoji historickou krásu, ale proto, aby se levně napili, popřípadě pro další ‚sexuální turisty‘. V západních zemích, kde se průměrná mzda pohybuje v řádech tisíců eur měsíčně, to pro ně bude maličkost. Proto krok ČNB a pokračující oslabování koruny striktně odmítám. Poškodí totiž všechny občany,“ uvedl Janeček.
Nutno dodat, že na telefonní lince tiskového mluvčího ČNB v pátek nikdo nereagoval, na stránkách s oficiálně vydanými tiskovými informacemi se pak dá najít pouze informace o tom, že se Česká národní banka rozhodla používat kurz koruny jako další nástroj měnové politiky. A protože rozhodnutí držet kurz koruny poblíž hladiny 27 Kč za euro vyvolalo živou diskuzi odborné i široké veřejnosti, v které se objevuje řada mýtů, ČNB na ně poměrně obsáhle reaguje a vysvětluje je. O tom, zda se opravdu v nejbližší době chystá nějaká další změna, informace žádné na webu nejsou.
Podle tiskové zprávy z 26. června tohoto roku bankovní rada ČNB rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek. Potvrdila tím závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR.
Jednostranný kurzový závazek? ČNB bude bránit posílení koruny
„Bankovní rada ČNB zopakovala, že uvedený kurzový závazek považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB bude bránit přílišnému posílení kurzu koruny pod úroveň 27 CZK/EUR svými intervencemi na devizovém trhu, tj. prodejem korun a nákupem cizích měn. Na slabší straně hladiny 27 CZK/EUR nechává ČNB kurz pohybovat dle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu,“ uvádí se též v tiskové zprávě.
Za zmínku možná ještě stojí komentář Miroslava Singera, který byl původně zveřejněn v MF Dnes toto úterý (8. 7.) a který je rovněž publikován na webu ČNB. Vyplývá z něj, že spotřebitelé i firmy u nás se prý začínají chovat při utrácení v zásadě už normálně.
Psali jsme:
„Přestávají počítat s možností dlouhodobého poklesu cen většiny toho, co hodlají zakoupit, a tam, kde jde o slevy v důsledku technického pokroku, zohledňují intuitivně právě a jen ten trend pokroku. Využití kurzu koruny pro odvrácení deflace tak přineslo na úrovni maloobchodu zvýšené obraty, a to nejen v důsledku vlny listopadových nákupů tažených obavami ze zdražení, ale především podstatně trvalejší růst prodejů plynoucí ze zásadnější změny spotřebitelského chování. Efekt konce odkládání investic a spotřeby se však postupně vyčerpává. Růsty maloobchodních prodejů budou tedy muset být v budoucnu taženy nikoli postupným snižováním míry spoření, ale hlavně zvýšením příjmů a zlepšením spotřebitelské nálady,“ uvádí guvernér.
Pravděpodobnost dalších intervencí je - sice nízká, ale...
Takže jde o zbytečné obavy? To si nemyslí ani ekonom z Next Finance Vladimír Pikora.
„ČNB počítala s tím, že ceny porostou v meziročním srovnání o 0,5 procenta, ovšem v realitě ty ceny stagnují a inflace je na nule. Například ceny potravin klesají, zatímco ceny cigaret rostou. A to je téma pro domácí centrální bankéře jak vyšité,“ uvedl ve svém komentáři Pikora.
Podle něj by si bankovní rada ČNB jistě mohla začít říkat, že kdyby nebylo listopadové intervence na oslabení koruny, dnes už by byla ekonomika v deflaci. „A že je vlastně nyní třeba opět proti koruně intervenovat. Mimochodem, předchozí výpočet ČNB, že ekonomika potřebuje korunu na hladině 27 korun za jedno euro, aby nespadla do deflace, se ukázal špatným. Koruna je nyní totiž mnohem slabší a inflace nulová. Nyní tedy může ČNB přijít s jakoukoli jinou kulatou hladinou: třeba 28 Kč za euro. Ovšem pokud nás nezachránilo před skoro-deflací oslabení kurzu o 7 procent, oslabení koruny o zhruba dvě procenta nás také nezachrání. Možná tedy napadne nějakou chytrou hlavu, že by se koruna mohla oslabit až na 28,50 nebo 29 Kč za euro. Vyloučit to nelze,“ varuje též ekonomický analytik ze společnosti Next Finance Pikora. Zároveň však připustil, že i když vyloučit popsaný scénář opravdu nelze, on osobně mu dává pravděpodobnost zhruba pouhých 5 procent.
Psali jsme:
„Předpokládám, že v bankovní radě budou pro další oslabení koruny hlasovat jen dva ze sedmi centrálních bankéřů. Moje sázka na ego těchto centrálních bankéřů spočívá v tom, že si nebudou chtít projít stejným mediálním lynčem jako vloni v listopadu, kdy se za bankovní radu nepostavil nikdo, s výjimkou Jiřího Rusnoka, který se ovšem, jak se ukázalo, v té době do bankovní rady již sám chystal. Myslím proto, že čistě lidský faktor u centrálních bankéřů převládne a k další nepopulární intervenci se neodhodlají. Dle mého, ČNB nebude dělat v následujícím roce v podstatě nic a koruna bude zhruba rok stagnovat, až na pěti procentech bude oslabena novou intervencí,“ upřesnil v Eurodeníku Next Finance Vladimír Pikora.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
