Je tady socialismus. Klaus po revoluci jen krásně mluvil, prohlásil pravicový profesor Šíma

14.02.2014 11:52

REPORTÁŽ V řešení nezaměstnanosti jsou dnešní politici překážkou. Stát masově narostl a tím pádem je více lidí bez práce. Tak vidí současnou situaci renomovaný ekonom a rektor Josef Šíma, který ve čtvrtek diskutoval převážně s příznivci Strany svobodných občanů v Ostravě. Podle něj se jen tváříme, že jsme v devadesátých letech prošli radikální ekonomickou reformou. Václav Klaus o tom prý pouze vzletně hovořil.

Je tady socialismus. Klaus po revoluci jen krásně mluvil, prohlásil pravicový profesor Šíma
Foto: Daniela Černá
Popisek: Josef Šíma

Hned na úvod besedy, kterou uspořádala Strana svobodných občanů v ostravské budově Zepter, rektor vysoké školy Cevro Institut prof. Josef Šíma uvedl: „Ekonomové říkají už asi tak dvě stě padesát let, že chcete-li, aby se lidem dobře dařilo, nemusí být nad nimi někdo, kdo jim bude říkat, co mají dělat. Pakliže se však vytvoří pravidla pro mírovou koexistenci, tak ti lidé si to dokážou zařídit sami. Budou vyhledávat jeden druhého, aby si vzájemně polepšili. Zaměstnavatelé budou hledat zaměstnance a zaměstnanci budou hledat zaměstnavatele, kupující bude hledat prodávajícího a obráceně. Toto je základem celé ekonomické argumentace, která hovoří o svobodě obchodu, o svobodě podnikání. Všechno to má teoretický rozměr, ale stejně tomu spousta lidí nevěří,“ řekl Šíma.

Tváříme se, že jsme prošli radikální ekonomickou reformou, ale…

Řada lidí totiž podle něj stále žije v představě vycházející z rodinného života. Podle této představy je potřeba mít řád s tím, že prosperitu lze nastolit jen seshora po vzoru otce, který vysvětluje dětem, co mají dělat.

„Tváříme se, že jsme v devadesátých letech prošli nějakou radikální ekonomickou reformou, že se radikálně omezila moc státu, slyšíme to permanentně v médiích, že jsme si už vyzkoušeli nějaký ten kapitalismus s omezenou mocí státu, ale kde to je? Ukažte mi, kde jste tohle viděli? Jsme sto dvacátou čtvrtou zemí na světě v rámci indexu ekonomických svobod - co se týče velikosti vlády. Kde je výsledek české radikální reformy?“ položil řečnickou otázku asi dvacítce posluchačů v sále profesor Šíma.

„Co se týče regulace podnikání, jsme na žebříčku devadesátí. Jestli řešíme nezaměstnanost, tak řešení nespočívá v tom, že budeme dělit existující práci, zkrátíme pracovní týden, aby se údajně na všechny dostalo. Co je to za hloupou myšlenku? My potřebujeme, aby někdo, kdo má chuť podnikat, aby pro něj bylo jednoduché podnikat. V okamžiku, kdy jsme devadesátí na světě - co se týče regulace podnikání, tak kdo, proboha, půjde podnikat? “ tázal se znovu řečnicky Šíma.

Trh musí být svobodný

Když se prý podíváme na regulaci trhu práce, tak se Česko nachází na čtyřicátém čtvrtém místě. „Řešíme-li nezaměstnanost, chceme-li, aby studenti našli po škole práci, tak trh musí být svobodný. Musí být jednoduché lidi propustit, aby měli podnikatelé chuť lidi zaměstnat. Pokud zakážeme lidem propouštět zaměstnance, tak ti stávající zaměstnané bude těžké propustit, ale nám jde o ty tisíce a statisíce lidí, kteří každou chvíli přicházejí na trh práce a tito lidé musí najít práci. V okamžiku, kdy ale trh práce bude svázaný takzvanou bezpečností zaměstnání, tak podnikatelé raději koupí stroj, protože ten mohou vypnout, když se mu jejich podnikatelský projekt nepovede,“ řekl dále ekonom.

„Celkově, když se ten index sečte, jsme na padesátém druhém místě. Země, která tu trpěla centrálním plánováním a socialismem, potřebuje být svobodná. Máme být v první desítce, abychom dohnali to, co jsme nešťastným půlstoletím zameškali a ne že se tu uregulujeme k smrti. V takhle regulované zemi prosperita nevzniká. A když mluvím o prosperitě, nemluvím o penězích, ale o kvalitě života, o tom, co lidé mohou dělat, jakou mají budoucnost,“ pokračoval ve své přednášce rektor Cevro Institutu.

Máme větší socialismus než Francie

„Velmi často koukáme opovržlivě na země typu Francie. Ta je v indexu ekonomické svobody čtyřicátá. My máme větší socialismus, než má Francie. USA klesly na sedmnácté místo. Obama tam zavádí socialismus evropského střihu a to se projevuje mimo jiné na číslech nezaměstnaných. Vláda musí zkrátka zmizet z cesty, protože překáží,“ prohlásil Šíma.

Klaus hovořil krásně, ale realita byla jiná

V devadesátých letech se Česká republika však pohybovala na předních místech podobných žebříčků. Bylo to prý díky Václavu Klausovi. „Ten tehdy jako velký reformátor, populární po celém světě, jezdil, přednášel. Ty slogany jako `tržní hospodářství bez přívlastků` si jistě pamatujete. Ale existoval velký rozdíl mezi protržní rétorikou a tím, co tu bylo. Klaus hovořil krásně, vzletně, jak Adam Smith a Norman Friedman dohromady, ale tady bylo státní bankovnictví. Ve světě byl známý náš obraz radikálně se reformující země, zařadili nás proto díky rétorickým schopnostem Václava Klause na přední místa. Samozřejmě, že zmenšil objem přerozdělování, ale ve srovnání s jinými zeměmi, které neměly Václavy Klause, kteří by hezky povídali o reformách, se ukázalo, že reformovaly více než my,“ uvedl na pravou míru ekonom.

Odstátnění škol

Nezaměstnanost podle něj nelze řešit geniálním tahem. „My musíme otevřít trhy práce a musíme mít podnikatele, kteří budou zaměstnávat. Řada lidí začíná bědovat, že dřív alespoň platilo, že když člověk udělal vysokou školu, byl méně nezaměstnaný než ten, kdo vystudoval základní školu. Dnes je nezaměstnanost mezi vysokoškoláky větší než mezi středoškoláky. A teď se spekuluje, že máme špatnou strukturu oborů, špatnou strukturu vysokých škol. Jedni říkají, že musíme mít víc učilišť… Jako kdyby tohle měla být starost vlády. Kde berou tu drzost, že si vyleze na Ministerstvo školství, teď se podívá na ten svět a má pocit, že ho umí řídit? A začne rozhodovat o tom, kolik má být kterých škol. Ti lidi nevědí nic. Jestli chceme mít lidi v práci, tak školy musí fungovat jako prostředník mezi studentem a trhem práce. To znamená, že se musí odsocializovat školy,“ uvedl.

Nedat práci mladým je šílené

Polovina mladých lidí, co dodělá školu, totiž podle Šímy nemá žádnou budoucnost, protože jsou dlouhodobě bez práce. „Co z těch lidí asi vyroste? Nedat mladým lidem práci je šílené. Samozřejmě, že každá vláda bude mít ve svém programovém prohlášení, že chce podporovat mladé. Nikdo si tam nenapíše, že chce vyhnat mladé lid z práce a způsobit nezaměstnanost, ale všichni ti, co nás dostali na čtyřicáté čtvrté místo v regulaci trhu práce, to systematicky dělají,“ podivoval se profesor.

Není proto cílem mít menší fronty na úřadech práce, cílem by mělo mít mladé lidi v práci. „Pro ně musí někdo práci vytvořit. Stát ji nevytvoří tak, že jednomu sebere a druhému dá. Je potřeba, aby stát zmizel z tohoto sektoru nebo udělal prostor. Pak tu bude budoucnost pro mladé. Jenže stát masově narostl, a proto také masově narostla nezaměstnanost. Tyto dvě věci spolu souvisí,“ míní ekonom.

Proč zavedení minimální mzdy uškodí

Poté se vyjádřil k plánu vlády zvýšit minimální mzdu. „Křivka poptávky po práci je ale klesající. Když je člověk drahý, tak firma zaměstná méně drahých lidí, zatímco, když jsou náklady práce nižší, tak firmy budou poptávat víc práce, tedy budou lidem vytvářet více pracovních příležitostí. A pokud vzroste minimální mzda, tak firmy budou nabírat méně lidí,“ vysvětlil přítomným Šíma.

Takže zavedení minimální mzdy dle jeho slov poškodí přesně ty, kterým údajně má pomoct. Poškodí lidi s nejmenší produktivitou a nejmenší kvalifikací. „To je věc, kterou všichni vědí a stejně je tak politicky přitažlivé přijít do té televize a říct: Mně jde o vás, lidi, já chci, abyste měli vyšší mzdy a já to zákonem zařídím, nadekretuji vyšší mzdy a na toho, kdo bude pracovat pod tuto mzdu, pošlu policii nebo živnostenský úřad. Mocenský aparát státu bude místo toho, aby honil zloděje, honit lidi, kteří pracují? Kde to jsme? Pokud by minimální mzda byla tak dobrá věc, která pomůže, tak pojďme pomáhat pořádně. Mějme minimální mzdu sto tisíc, všechno pod sto ať je protizákonné. Přece to je hezké. Kdo by nechtěl pracovat za sto tisíc korun? Co by se asi tak stalo, kdyby vláda přijala tento zákon? Nikdo by nenašel práci, všichni by pracovali na černém trhu, protože produktivita jen velmi malého počtu lidí je taková, aby jim zaměstnavatel mohl zaplatit sto tisíc. Jestliže chápeme, že tím, že vytlačíme lidi na černý trh nebo na úřady práce, takto škodíme při této vysoké minimální mzdě, tak při té, kterou navrhuje vláda, to bude škodit také, jen o něco méně,“ předpokládá ekonom.

Povinné zavírací hodiny v supermarketech? Další blbost

Za další hloupost považuje návrh na povinné zavírací hodiny v supermarketech. „Jaký je argument? Marxistický argument vykořisťování. Že ti lidé jsou v pozici polootroků a jsou nuceni místo toho, aby byli doma s rodinou a slavili státní svátek, což nikdo normální nedělá, tak musí prodávat v supermarketu. Když se ale těch zaměstnanců zeptáte, tak oni se o to předhánějí, protože dostanou lépe zaplaceno. Proč má mít stát zákon na to, aby zabránil zaměstnavateli se domluvit se svým zaměstnancem na tom, zda půjde do práce 28. října za příplatek? Co je to za trestný čin?“ nevěřícně kroutil hlavou Šíma.

Nezaměstnanost a imigrace

Řeč byla také o švýcarském referendu o omezení imigrace. V souvislosti s argumenty, že přistěhovalci berou práci místním, Šíma řekl: „Nejde o to, že by někdo druhým kradl lidem práci. To je stejné jako argumenty raných odborářů o tom, že stroje berou lidem práci. Stroje naopak šetří lidem práci, dělají za lidi práci, kterou pak nemusí dělat a mohou dělat něco jiného. Obdobně je to s přistěhovalci.“

„Ukazuje se, že například v USA, ale i v EU, je menší nezaměstnanost v těch státech, ve kterých je víc cizinců,“ uvedl. Země, které mají otevřené hranice, podle něj naopak signalizují, že jsou otevřenější, více obchodují, mají méně regulované trhy práce. Politiku namířenou proti imigrantům pak považuje za vodu na mlýn nacionalistickým stranám.

Musí permanentně krachovat podniky a lidé přicházet o práci

Změna typu „hospodářský rozvoj" musí být dle Šímy bolestná. „Musí permanentně krachovat podniky, lidé přicházet o práci, kterou ale záhy najdou v nějakých jiných oblastech. Nikdo od stolu neumí říct, co je perspektivní oblast, nikdo neumí říct, jak bude svět vypadat za pět let. To jen když Miloslav Randsdorf přijede z Bruselu nabitý myšlenkami a tady pak říká, že my s ostatními Evropany víme, že je potřeba, aby vláda podporovala biotechnologie a chránila životní prostředí nebo nanotechnologie. To jsou politické výroky, které nemají s reálným světem vůbec nic společného,“ řekl.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Petr Kupka

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Porodnost

Dobrý den, píšete, co chcete dělat pro zvýšení porodnosti, ale nezapomínáte, že jste už více jak dva roky ve vládě? Co jste zatím pro rodiny udělali? Vždyť i to navýšení rodičovské je nedostatečné a navíc diskriminující. A co je vlastně podle vás hlavní příčinou klesající porodnosti? Koukám, že neod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

14:01 Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

Nejsou banány a jejich cena roste. V plzeňském supermarketu došla leckterým Čechům slova, případně v…