Jen oblbování a divadlo. Tady hrozí další krize hospodářství, říká rázně ekonomka v tento opravdu horký den

Politici by podle Markéty Šichtařové měli vystupovat opačně. „Vždycky jsem říkala, že při událostech, které budou obklopovat Řecko, ať to bude „jen“ bankrot nebo i měnová odluka, bude strašně záležet na tom, jak to bude podáno veřejnosti a finančním trhům. Kdyby politici kolem toho vytvořili auru, že se to konečně vyřešilo, a je to dobře pro všechny, finanční trhy by to ustály, nemusela by se šířit panika, dokonce by z toho euro mohlo profitovat,“ konstatovala pro ParlamentníListy.cz. Bohužel si politici asi neuvědomují, že nedohodu s Řeckem zbytečně démonizují, protože by to podle ní bylo opravdu pro všechny pozitivní.

Další prodlužování agónie by bylo špatné pro všechny

Šichtařová připomíná, že už od roku 2011 upozorňovala, že Řecko zbankrotuje. „Říkali jsme, že čím dřív to bude, tím lépe. Další čtyři roky trvala agónie, která byla špatná pro Řecko i Evropu,“ uvedla. Pro Řecko tím, že když se mu stále půjčovalo, ještě víc se nafoukly jeho dluhy, že ještě víc musí splatit buď vnitřní inflací nebo technicky. A pro Evropu bylo špatné, že zadlužené zemi pořád půjčovala, protože přece nemůže zkrachovat. „Ale proč by nemohlo?“ ptá se ekonomka. „Samozřejmě může. Výsledkem je, že Evropská centrální banka nasypala do Řecka obrovské množství eur, které nejsou ničím kryté. A v okamžiku řeckého bankrotu, dnešní půlnocí, se stává nesplatitelným dluhem celé Evropské unie,“ upozornila ekonomka na fakt, že Evropská unie vydala peníze, které se jí nevrátí.

Referendum - divadlo pro řecké voliče

Vláda Řecka s referendem, jestli přistoupit na podmínky věřitelů nebo ne, už podle Šichtařové hraje jen divadlo pro domácí voliče. „Ale mne zaráží na vyjádřeních z lidu zvláštní logika: to je hrozné, co nám Evropa dělá, musím v referendu volit ne, aby byl konec úsporným opatřením a aby nám Evropa konečně ty peníze dala,“ podivuje se nad reakcí prostých Řeků ekonomka. Podle ní je vidět, že byli běžní Řekové zneužiti politiky, že té situaci nerozumí, když si myslí, že dluhy, které vláda nasekala, nebudou muset být splaceny, když v referendu řeknou ne. „Buď budou splaceny oficiální cestou, jak Evropa chtěla, nebo neoficiální cestou, tedy tím, že Řecko zbankrotuje, dluhy budou odepsány, ale splatí se to skrz poměrně prudkou recesi. Ale tato logika Řekům uniká,“ říká Markéta Šichtařová.

Řecký dluh už je nesplatitelný

Ekonomka je přesvědčena, že je lepší, když konečně dojde k bankrotu, protože řecký dluh už je nesplatitelný. „Řecko už je v dluhové pasti. V minulém roce vyprodukovalo největší tzv. primární přebytek státního rozpočtu v Evropě, to znamená, že vlastně hospodařilo přebytkově, ale mělo obrovský schodek rozpočtu proto, že muselo platit úroky z dluhů. To znamená, i kdyby se postavilo na hlavu, nedokáže dluhy splatit,“ potvrdila, že jediná cesta, jak z dluhů ven, je odpis dluhu, tedy řecký bankrot, respektive správněji řečeno default. „To prostě musí přijít. Otázkou je, jestli teď nebo později, když dluh bude ještě větší,“ říká Šichtařová, protože čím dříve přijde, tím méně bolestivé to bude nejen pro Řecko, ale pro celou Evropu. Proto doufá, že se Řecko s Evropou nedohodne.

Když Řecko zbankrotuje, budou dluhy odepsány, a pokud dojde k měnové odluce, tedy jeho odchodu z eurozóny, v ten okamžik nová měna prudce oslabí vůči euru, tím požere úspory Řeků, navíc dojde k obrovské nezaměstnanosti, která způsobí méně peněz mezi lidmi. A zaplatí to i důchodci, protože se znehodnotí cenné papíry v důchodových fondech. „Zdá se, že tohle Řekům nikdo nevysvětlil, i když řecká vláda si musí být vědoma toho, jaká je realita,“ kritizuje ekonomka, jak vláda obyčejné občany v Řecku zneužívá.

Ekonomka varuje před hysterickými politiky

Šichtařová ale upozorňuje, že nedohoda Evropy s Řeckem v sobě skrývá několik rizik. Za to největší považuje, že bude odstartováno praskání cenové bubliny na akciových dluhopisových trzích. „Včera akciové dluhopisové trhy propadly nejvíc od roku 2011. Pokud propad bude chvíli pokračovat, a to se stát může, pokud budou politici situaci démonizovat, může to být začátek finanční krize. To se uvidí ještě zítra, jak se zachová Evropská centrální banka, která dnes drží karty v ruce,“ míní. Teď už není podle ní klíčové, kdy technicky přijde bankrot Řecka, protože všichni už vědí, že Řecko v podstatě už zbankrotovalo. „Co je důležité, kdy budou nebo nebudou přerušeny dodávky likvidity do řeckých bank. Pokud Evropská centrální banka skončí s programem nouzového financování zítra, znamená to, že od zítřka jsou banky v Řecku na suchu,“ vysvětlila ekonomka pro ParlamentníListy.cz, co v takovém případě nastane.

Harakiri s paralelní měnou nepomůže na dlouho

Taková situace se dá podle Šichtařové unést tři, čtyři, pět dnů, pak je měnová odluka nutností, protože není možné, aby ekonomika fungovala bez peněz se zavřenými bankovními ústavy. „Samozřejmě se to mohou Řekové pokusit překlenout nějakým harakiri, jako jsou třeba paralelní měny, nebo mohou nabízet dlužní úpisy, které pak budou hrát roli jakési paralelní měny, ale to jsou víceméně teoretické konstrukce, které fungují na papíře, ale ne ve skutečnosti, protože když vznikne nějaká paralela měny, nikdo v té zemi ji nechce,“ popsala možný scénář, kdy se ekonomika stane duální. To znamená, že státní zaměstnanci budou vypláceni v alternativní měně, ale všichni ostatní budou chtít přes překupníky cizí valuty. Bude obrovská poptávka po librách, dolarech apod., bude neoficiální vekslácký kurs, takže měnová odluka se nakonec stane nutností. „To všechno nastane, pokud Evropská centrální banka zítra zcela odřízne řecké banky od likvidity,“ konstatovala Šichtařová.

Šichtařová se obává, že politici nejsou na řešení situace mentálně zralí

To, že Řecko už zbankrotovalo, všichni vědí, ale ještě to není na papíře. Ekonomka upozornila, že na papíře to být teoreticky nemusí, pokud se vymyslí nějaký způsob, jak obejít zákon. „Kdyby se čistě náhodou podařilo Mezinárodní měnový fond donutit k tomu, že by řekl, že Řecko ještě nezbankrotovalo, ale je „jen“ ve zpoždění se splátkami dluhu, ale že to ještě není default, měla by Evropská centrální banka záminku k tomu, aby do Řecka mohla dál sypat peníze a nemuselo by dojít ani k měnové odluce,“ připouští ekonomka, ale podle ní je to ta horší varianta. Protože by se tím jednak obešlo právo a byl by to obrovský morální hazard pro celou Evropu, a za druhé proto, že by Řecko stále před sebou valilo velký dluh. Proto je lepší variantou, když bude zítra skutečně oficiálně řečeno, že došlo k defaultu, Evropská centrální banka okamžitě uzavře kohoutek pro likviditu pro řecké banky a dojde k měnové odluce. Ale Markéta Šichtařová přiznává, že si vůbec není jistá, jestli jsou na takové řešení politici mentálně zralí a připravení, aby byli schopni si tuhle variantu vůbec připustit, protože to budou brát jako svou obrovskou prohru.

Otázka je, jestli finanční trhy budou chtít hrát hry na oblbování

Když ovšem k přiznání bankrotu Řecka nedojde, bude to horší pro všechny, Řecko bude v obrovské agónii a občany v Evropě to bude stát stále víc peněz. Podle ekonomky není jisté, jestli jsme už nepřekročili určitý bod, ze kterého není návratu, kdy finanční trhy začaly žít svým vlastním životem. „Otázkou je, jestli budou ochotny dál hrát tuhle hru na oblbování, protože všichni už vědí, že je to už jen slovíčkaření. Kdyby se to zítra ještě nějak pytlíkovalo, hledaly se oficiálně výmluvy, aby se mohlo říci, že Řecko vlastně vůbec nebankrotuje, je otázkou, jestli by to na finanční trhy zabralo a jestli by už dál nejely po trajektorii výprodejů řeckých akcií, výprodejů řeckých dluhopisů,“ zamýšlí se dále pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová, jestli už propad trhů není stejně rozjetý.

Koruny se bankrot nedotkne, ale ekonomiky ano

Jaký bude mít bankrot Řecka vliv na Evropskou unii a Českou republiku? Podle ekonomky by euro oslabilo, ale koruna je díky intervenčnímu režimu tak oproštěná od všech spekulantů, že už dneska téměř nereaguje, je velice klidnou měnou. „Koruna by zřejmě oslabila velmi krátkodobě, pak by se kurs vrátil zpět. Tam bych neviděla problém, projevilo by se to v kursu koruny vůči libře a dolaru, ale to není až tak nosné,“ konstatovala. Rozpad řecké ekonomiky a hlavně případné turbulence na finančním trhu by se projevily negativně na hospodářském růstu celé eurozóny, zejména Německa. A protože jsme na Německo velmi navázaní, projevilo by se to i u nás v podobě zpomalení hospodářského růstu. „Když politici i mnozí centrální bankéři argumentují tím, že máme strašně malý vývoz nebo dovoz z Řecka, je to sice pravda, ale hlavní efekt na nás není skrz zahraniční obchod s Řeckem, ale přes finanční trhy. A síla finančních trhů je v souvislosti s Řeckem obrovsky mediálně podceňována. U nás se pořád informujeme o tom, že zahraniční obchod je minimální a že to žádný vliv na naše podniky mít nebude. Ale jde o to, že kdyby to nebylo ukočírované, mohlo by dojít k prudkému propadu finančních trhů, k praskání finanční trhliny a zpomalení evropského hospodářského růstu, a to by se promítlo k nám. Propad o jeden procentní bod by způsobil nižší zaměstnanost. Jestli se to stane, jestli finanční trhy zareagují nebo ne, mají v ruce Merkelová a další, kteří jsou pro finanční trhy klíčovými osobnostmi,“ je přesvědčena ředitelka společnosti Next Finance, že Řecko může a nemusí být rozbuška, která odstartuje nepříjemný vývoj finančního trhu.

Není vyloučeno, že do pěti let přijde bankrot dalšího evropského státu

Objevují se obavy, jestli Řecko nebudou v příštích letech následovat další evropské země, protože zadluženost je problémem mnoha ostatních. „Statisticky vzato, bankrot málokdy chodí sám o sobě, je nadpoloviční pravděpodobnost, že bankrot jednoho státu je do pěti let následován bankrotem dalšího státu. To není nějaká předpověď, to je statistika,“ konstatovala pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová. Když je oslabena důvěra finančních trhů, může mít bankrot Řecka neblahý vliv na další státy jižního křídla Evropské unie a pravděpodobnost dalšího defaultu se tím zvyšuje. Ale to, jestli se bankrot bude v Evropě opakovat, záleží podle ní na tom, jak moc se teď vyčistí po prvním bankrotu prostředí. Čím víc problémových dluhů zůstane v oběhu, tím pravděpodobnější je, že se problémy budou opakovat. „Čím větší odpis řeckého dluhu nyní nastane, čím víc Řecko zbankrotuje, tím je menší pravděpodobnost, že se to zopakuje, protože se tím vyčistí bilance bank, států, podílových, penzijních fondů, které ty problémové cenné papíry mají nakoupené ve svých bilancích. Kdybychom ten problém odsunovali, s Řeckem se dohodli, dali mu další úvěr a agonii prodloužili, významně zvyšujeme riziko, že se ten problém ve stejné podobě objeví znovu během několika měsíců třeba na nějakém jiném místě Evropské unie. Takže právě proto volám po tom tvrdém bankrotu , aby se problém opakování minimalizoval,“ objasnila ekonomka. Kdyby se agónie s Řeckem dál prodlužovala, byl by to podle ní také obrovský morální hazard a negativní příklad pro ostatní země, že si zadlužování mohou dovolit taky.