Vadí vám, že se Petra Kvitová rozhodla platit daně jinde než v České republice?Anketa
Úspěch české hráčky ve Wimbledonu s neskrývaným obdivem komentovaly sportovní legendy z celého světa a vyjadřovaly se pouze v superlativech. Jenže, zatímco sportovní svět hodnotil její neuvěřitelný výkon, objevilo se v souvislosti s Petrou Kvitovou zcela jiné téma, které rozdělilo společnost na několik příznivců poslance Stanislava Humla a zbytek veřejnosti. Vášně rozvířilo tvrzení politika, ze kterého vyplývalo, že by Kvitová měla přijít o české občanství, protože se přestěhovala do Monaka, aby nemusela platit daně. Náhle se svět médií soustředil na její daňová přiznání a čelní politici státu přinášeli svá stanoviska, ve kterých vyjadřovali svou podporu elitní tenistce.
Jak Kvitová zdaňuje příjmy? To je její privátní záležitost
Celou věc by možná pomohlo objasnit, pokud by došlo ke zveřejnění financí, které Petra Kvitová odvádí v České republice a zda tu podporuje například sportovní oddíly. Jenže mluvčí tenisové hvězdy o tom příliš hovořit nechtěl. Prý má k tomu svůj důvod. „V minulosti přispívala a bude přispívat. Nebudeme ale zveřejňovat na jaké účely, aby to nevypadalo tak, že si najednou kupuje nějaké odpustky. Nedělá to proto, aby se tím chlubila a aby se to veřejně prezentovalo,“ reagoval na dotaz ParlamentníchListů.cz mluvčí Kvitové Karel Tejkal.
Zároveň upozornil na to, že Petra plní všechny zákonné povinnosti, co se týká jejích financí ve všech zemích, kde se pohybuje a kde se nějakým způsobem účastní daňového režimu. „Obecně toto téma není na jednu větu, nedá se paušalizovat do krátkého vyjádření. Každá země má svá daňová pravidla a Petra je všude řádně plní,“ upozornil Tejkal.
Konkrétnější informace o tom, jaké jsou příjmy Kvitové a kolik daní ve kterém státě platí, ale zveřejňovat nechtěl. „Má uzavřenou celou řadu smluv jak s obchodními partnery, tak s agenturami, které ji zastupují, a obsah těchto smluv je neveřejný. Je to její privátní záležitost, stran, které tyto smlouvy uzavřely,“ reagoval Tejkal.
Psali jsme:
Kdo nese nejvíc viny za rozbouřenou situaci na Ukrajině?Anketa
Švihlíková: Privilegovaní a bohatí nechtějí platit žádné daně
Oslovení ekonomové se neshodují v pohledu na daňovou zátěž v České republice. Ti liberální krok Kvitové vítají, zastánci přerozdělování jsou naopak proti. Ekonomka Ilona Švihlíková v této souvislosti poukazuje na rozdělení občanů na privilegované, kteří daně neplatí, a ty, kteří v dané zemi zůstávají a daně platí. „Někteří mají výhody a mohou utéct od povinností vůči státu, což je většinou vnímáno jako morální problém, ale je tu i problém ekonomický, protože stát tímto způsobem přichází o zdroje. Přitom stát na výchovu a kariéru třeba právě sportovců vydává prostředky, ale nedostává je zpět,“ upozorňuje ParlamentníListy.cz Švihlíková.
Podle ní se tak ukazuje, že privilegovaní a bohatí jedinci nechtějí platit žádné daně. „Chtějí jen čerpat, ale nechtějí přispívat. Na tomto základě nemůže žádná společnost fungovat. A je úplně jedno, jestli se jedná o sportovce, nebo někoho jiného. Jde o to, že tu existuje určitá skupina, která je schopná se úplně vyvázat ze svých povinností vůči státu a je schopná je velice efektivně obcházet. Nabízí se tedy otázka, zda někoho takového máme podporovat,“ uvedla dále Švihlíková.
Ještě podstatnější je ale dle Švihlíkové přesídlování právnických osob. „Počet firem, které utíkají do různých daňových rájů, neustále roste a daňové úniky se pak pohybují v desítkách miliard,“ doplnila.
Šteg: Coming out Petry Kvitové je jen špička ledovce
Ekonom Jiří Šteg to vidí podobně. „Coming out Petry Kvitové je jen špička ledovce. Skutečné problémy neleží u jednotlivců, ale u firem, které, ať už v rámci Evropy nebo v rámci celého světa, ať už legálně, nebo dokonce nelegálně, přesouvají své výnosy tak, aby unikly zdanění. Problém je v celkovém systému zdaňování veškerých podnikatelských aktivit,“ uvedl s tím, že potíž spatřuje především v neharmonizovaných daních v rámci Evropy a světa. „Ale samozřejmě existence daňových rájů jako takových je velmi pofidérní, protože vysává vytvořenou přidanou hodnotu z jednotlivých zemí a sekundárně dochází ke kumulaci kapitálu na finančních trzích,“ dodal Šteg.
Z hlediska celkové daňové zátěže jsme podle něj na průměru v rámci Evropské unie. „Jakékoliv teze o tom, že u nás je nadměrné zdanění ve srovnání s úrovní Evropské unie, se nezakládají na pravdě. Pohybujeme se někde kolem 35 procent celkového zdanění, respektive celkové odvodové zátěže, včetně zdravotního a sociálního pojištění. Podle tohoto komplexního ukazatele jsme na úrovni západního Německa. Zajímavé je, že hospodářský růst, a vůbec fungování ekonomiky, je především v období krize lepší v zemích, kde je tento ukazatel vyšší. Jsou to severské země. Na druhé straně země, které mají poměrně nízkou celkovou zátěž, se pohybují spíše na chvostu ekonomické výkonnosti,“ řekl dále ParlamentnímListům.cz Šteg.
Míra zdanění v Česku proto prý není překážkou k podnikání. „Koneckonců výrobní podniky, které jsou u nás umístěné ze strany velkých zahraničních investorů, svědčí o tom, že tomu tak není. To bychom u nás neměli Škodu a spoustu dalších firem,“ podotkl s tím, že ale velké nadnárodní firmy také optimalizují své peněžní toky i daňové zatížení pomocí takzvaných vnitrokoncernových cen, díky nimž lze například obejít vysoké daně z příjmu tak, že se transferové ceny u dovozu nasadí vysoko a u vývozu nízko, takže se zisk firmy udržuje v dané zemi uměle nízko.
Psali jsme:
Kohout: Stát příliš utrácí, příjmy jsou dostatečné
Naopak ekonom Pavel Kohout je přesvědčen, že daně jsou v České republice velmi vysoké. „Petře Kvitové fandím a chtěl bych jí touto cestou poděkovat. Tímto způsobem se zasloužila o stát, protože poukázala na to, že daně tu jsou příliš vysoké. Kdyby nic jiného, tak už jen toto je její velký příspěvek k tomu, že se začalo diskutovat o českých daních a o tom, jestli nejsou příliš vysoké, což podle mého názoru jsou,“ řekl ParlamentnímListům.cz Kohout.
Stát má podle něj příliš vysoké výdaje a příjmy jsou dostatečné. „Česká republika má větší příjmy v poměru k velikosti ekonomiky, než má třeba Švýcarsko nebo Kanada. Takže není to o tom, že by se u nás nevybíralo dost daní, ale o tom, že se hodně utrácí. Kromě toho daňová konkurence mezi jednotlivými státy a jurisdikcemi je velmi přínosná, protože to je jediná účinná metoda, jak zamezit státu, aby si naúčtoval daně třeba ve výši osmdesát nebo devadesát procent, což by se jinak nepochybně stalo, kdyby existoval totální státní monopol na daňové sazby. Jen díky konkurenci jsou daňové sazby ještě jakž takž rozumně přijatelné i pro nás ostatní, kteří nemáme tu šanci se daňově přesídlit do Monaka,“ řekl dále Kohout.
„Byly ekonomiky, které nebyly kontrolovány touto daňovou konkurencí a dopadlo to špatně. Velká Británie v šedesátých letech, kdy byla ještě izolovaná ekonomika, nepropojená se zbytkem Evropy a se zbytkem světa, měla daně z příjmů devadesát pět procent a vedlo to k tomu, že britská ekonomika se v sedmdesátých letech dostala do těžkých problémů a Margaret Thatcher to musela zachraňovat tím, že daně snižovala zásadním způsobem,“ dodal Kohout.
Psali jsme:
Šíma: Pro ty nejlepší tu není místo
Profesor ekonomie a rektor Vysoké školy CEVRO Institut Josef Šíma k tomu doplnil: „Ti nejlepší lidé, co se týče schopnosti vytvářet bohatství, opouštějí naši zemi, místo aby do ní přicházeli. Pro ty nejtalentovanější lidi u nás není místo a je to problém těch, co jsou odpovědní za hospodářskou politiku České republiky. Trestají úspěšné a inovativní tím, že je vyhánějí ze země.“
V daňových rájích sídlí více než 13 tisíc českých firem. Největší zájem je aktuálně o destinace, které podnikatelům garantují vysoký stupeň anonymity. Patří mezi ně zejména Seychely, Marshallovy ostrovy, Panama nebo Monako. Podle odhadů v daňových rájích končí stovky miliard korun ročně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka, Daniela Černá
