Míra chudoby klesá. Dobrá zpráva, kterou ale doprovází děsivá čísla. Podívejte se

Jako jedna z prvních na aktuálně zveřejněná data reagovala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). „Zatímco míra chudoby oproti předchozímu roku poklesla, podíl domácností, které hospodaří s příjmy pod životním minimem se zvýšil z 3,8 na 4,2 procenta. Proto se nyní zaměřujeme na tento problém a na našem resortu mluvíme o valorizaci životního minima. Snad se s tím něco povede udělat,“ napsala ministryně na svém facebookovém profilu. Než se ukáže, jak dalece bude nebo existuje šance tuto snahu dotáhnout do konce, což ParlamentníListy.cz zjišťují, vraťme se k číslům, která vypovídají o tom, jak se Čechům žije nyní.

Data Českého statistického úřadu ukázala mimo jiné například to, že rodinná dovolená nepřipadala vloni v úvahu pro 39,8 procenta domácností. To znamená, že více než každá třetí domácnost si dovolenou v roce 2013 neměla šanci zaplatit. Problémy jsou zmapovány však i v jiných oblastech života.

Dvě pětiny Čechů jsou ohroženi materiální deprivací

Finanční stabilitu prověří většinou chvíle, kdy vystane nutnost nějakého nenadálého finančního výdaje. A nemusí se jednat o výdaj v řádech desetitisíců. Problém nastává v řadě domácností už s nečekanou potřebou zaplatit za něco částku pod 10 tisíc korun. Nutno dodat, že se jedná převážně o neúplné rodiny. V takových případech hovoří statistici o takzvané materiální deprivaci. Vykazují i přesná čísla: V roce 2013 jí v české populaci trpělo zhruba 6,6 procenta.

KOMPLETNÍ ČÍSLA ČSÚ ZDE

Pro úplnost je třeba vysvětlit, jak k tomuto závěru lze dojít. To vysvětluje ve své zprávě ČSÚ. „Ukazatel míry materiální deprivace se hodnotí podle toho, zda si domácnost může dovolit celkem devět položek, například barevnou televizi, jíst maso každý druhý den, zaplatit si týdenní dovolenou nebo uhradit neočekávaný několikatisícový výdaj. Podle dotazníku ČSÚ jde o hypotetickou částku 9400 korun,“ uvádí statistici. Pokud domácnosti pak chybí čtyři a více položek, označují ji za materiálně deprivovanou.

Ačkoli tedy čísla ukazují, že materiálně deprivovaných domácností v naší zemi je necelých 7 ze 100, se zaplacením neplánovaného výdaje by mělo problém 43,2 procenta Čechů. I zde se situace zhoršila, protože například v roce 2009 tento podíl činil 39,5 procenta.

Chudoba? Když máte pod 9674 korun měsíčně

Příjmovou chudobou je v Česku ohroženo aktuálně více než tři čtvrtě milionu osob (885,9 tis.). Ty vydělávají méně než 9674 korun za měsíc (stanovená hranice chudoby). Jelikož představují bezmála devět procent obyvatel (tedy 9 lidí ze 100), jde o poměrně alarmující jev.

I když nejvíce osob, které ohrožuje chudoba, jsou vcelku logicky mezi nezaměstnanými (problém má 44,5 procenta z nich), i ve skupině nepracujících důchodců trpí chudobou 6,1 procenta osob. Čtyři zaměstnanci ze sta jsou chudobou ohroženi též. „Jsou to lidé, kteří se snaží, ale nevydělají si dostatečně,“ konstatoval pro ParlamentníListy.cz Jaromír Kalmus z ČSÚ s tím, že podíl této skupiny navíc roste.

Nejvíce chudobou ohrožených osob pochází z Moravskoslezského a Ústeckého kraje.

Míra chudoby tedy klesla, ale…

Zatímco míra chudoby oproti předchozímu roku tedy skutečně podle čísel poklesla, podíl domácností, které hospodaří s příjmy pod životním minimem, se naopak zvýšil z 3,8 na 4,2 procenta. Čím to je?

„Tento nárůst souvisí zejména se změnou stanovených částek životního minima, které se v roce 2012 zvýšily z 3 126 korun na jednotlivce na 3 410 korun,“ uvedl dále Jaromír Kalmus z ČSÚ. Jak dodal, podíl domácností, které hospodaří pod touto hranicí, rostl především u nezaměstnaných. Tam přesáhl 48 procent.

Výdaje na bydlení vzrostly v průměru o 2 374 korun ročně

Značnou část příjmů spolkne bydlení. A právě tato základní existenční oblast je pro mnohé, bezmála třetinu českých domácností, stále těžší financovat. Jak statistická data ukázala, výdaje domácností na bydlení podobně jako v předchozím roce totiž rostly meziročně rychleji než jejich příjmy, zhruba o 3,7 procent, což v průměru představovalo 2 374 korun na domácnost za rok.

Tento vývoj způsobil, že podíl příjmů, které na bydlení domácnosti vynakládaly, se meziročně mírně zvýšil, a to na 18,6 procent. Pozitivní zprávou je, že subjektivní pohled Čechů na finanční situaci domácnosti se však oproti předchozímu roku příliš nezměnil. Podíl domácností vnímajících náklady na bydlení jako velkou zátěž zůstává neměnný zhruba na úrovni roku 2012, a to přesně 28,7 procent (tedy bezmála třetina).

A jelikož si statistici posvítili i na to, jak jsou lidé spokojeni s bydlením podle formy jeho vlastnictví, odhalila data to, že spokojenost s bydlením závisí zejména na formě vlastnictví bytu. Zatímco nejspokojenější jsou vlastníci bytů, naopak nejmenší spokojenost vyjádřily osoby žijící v pronájmu.

Celou Evropou obchází chudoba nebo její hrozba

Nedávno vydala EU publikaci, z níž vyplynulo, že chudoba netrápí jen Česko, ale je hrozbou většiny evropských zemí. V současné době je v Evropě ohroženo chudobou například více než 20 milionů dětí. Riziko se zvyšuje (na 25 procent), pokud dítě žije ve velké rodině, a přesahuje 30 procent u dětí žijících jen s jedním rodičem. I přes rostoucí politické snahy se tato čísla nelepší. Navíc je zřejmé, že chudobou je ohrožen i každý pátý mladý člověk v Evropské unii – proto právě od EU a její komise vychází snahy nepříznivý trend změnit.

Některé skupiny obyvatel jsou riziku chudoby vystaveny mnohem více než jiné. To platí zejména o dětech, mladých lidech, rodičích samoživitelích, domácnostech se závislými osobami, osobách z přistěhovaleckých rodin, ale i lidech některých národnostních menšin nebo osobách se zdravotním postižením. Nutno k tomu navíc přičíst i fakt, že významnou roli hraje též rozdíl mezi pohlavími, poněvadž ženy jsou ohroženy chudobou více než muži.

Zajímavá data tak přináší speciálně vydaná publikace Evropské unie, která uvádí i komplexnější čísla vypovídající o chudobě. A jsou více než děsivá. Jen v roce 2008 – tedy ještě před začátkem krize – žilo v Unii pod hranicí chudoby více než 80 milionů lidí, což představovalo 16,5 procenta obyvatelstva EU. Navíc je to více než počet obyvatel největšího členského státu. Poté, co dorazila i na evropský kontinent krize, situace se začala ještě zhoršovat. Na to, jak se odrazí v číslech vyhrocená situace na Ukrajině (migrace?), ukáží až příští roky.

Nejhorší dopad měla krize dosud dle očekávání na nejzranitelnější skupiny obyvatel. A situace osob s nejnižšími příjmy se zhoršuje i nadále, poněvadž právě tito lidé čelí vyššímu riziku zadluženosti a platební neschopnosti. Nejvyšší nárůst nezaměstnanosti byl zaznamenán u mladých lidí, migrantů a lidí s nízkou kvalifikací.

V celé Evropě se zvyšuje riziko chudoby i u zaměstnaných

Smutný výčet statistik doplňují lidé z Evropské komise, kteří se problematikou zabývají, ještě dále. Například to, že v roce 2008 představovali chudí pracující 8 procent výdělečně činných obyvatel. Navíc se od roku 2005 výrazně zvýšilo riziko chudoby u nezaměstnaných – a to o 5 procent (z 39 na 44). Aby toho nebylo málo, 8 procent obyvatelstva EU žije v podmínkách závažné materiální deprivace a nemůže si dovolit řadu nezbytných prvků, které jsou v Evropě považovány za základ důstojného života. Mezi ně lze zařadit používání telefonu či dostatečného vytápění. V nejchudších unijních zemích je to dokonce až 30 procent obyvatelstva!