Která z těchto žen v české politice je Vám nejvíce sympatická?Anketa
K rostoucímu optimismu svádí zpřesněný údaj Českého statistického úřadu, podle něhož se zvýšil hrubý domácí produkt za čtvrté čtvrtletí minulého roku o 1,9 procenta. Šlo jednak o nejvyšší dosažený růst v rámci Evropské unie, ale navíc tak velký mezičtvrtletní růst jsme v Česku zaznamenali naposledy na začátku roku 2007, tedy ještě předtím, než vypukla vleklá hospodářská krize. Původní čísla za poslední kvartál loňského roku hovořila o růstu 0,8 procenta, což podle makroekonoma ČMKOS Jaroslava Šulce nebylo nic přesvědčivého.
„Ta krize je bezprecedentní a má paralelu někde ve dvacátých, třicátých letech. A je velká otázka, jestli je tu vůbec nějaký prostor na obnovení temp ekonomického růstu, na která jsme byli zvyklí někdy před deseti lety, kdy vývoj šel ze čtyř na pět i sedm procent v roce 2007. Jsme v nejdelší recesi v historii České nebo Československé republiky. Za osmdesát let jsme v takovém průšvihu nebyli,“ uvedl tehdy pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Šulc, jehož jsme po měsíci konfrontovali jednak s lepšími čísly české ekonomiky, ale i s tím, jak ji mohou ovlivnit protiruské sankce.
Desetitisíce zaměstnanců u nás je svázáno s funkčností ukrajinské ekonomiky
„Já jsem statistik, vystudoval jsem plánování a prognostiku, ale nevystudoval jsem věštění z křišťálové koule. Proto o těch sankcích odmítám spekulovat. Sleduji velmi pozorně, co se děje, ale představa, že Česká republika podrazí nohy ruskému medvědovi, je naprosto nesmyslná. V čem já v této souvislosti vidím problém, je to, že řádově několik desítek tisíc českých zaměstnanců je nějakým způsobem svázáno s tím, do jaké míry se obnoví funkčnost ukrajinské ekonomiky,“ říká makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů.
Psali jsme:
Co si myslíte o Robertu Ficovi?Anketa
I když o dopadech sankcí vůči Rusku na naši ekonomiku spekulovat odmítá, protože to považuje za fantasmagorie, tak ho zneklidňuje to, co se děje na Ukrajině, z hlediska zájmů českých obchodníků. „A nejde jen o Krym, jestli je součástí Ukrajiny, nebo není, jakože není, to je okrajová záležitost. Ale ty kapacity jsou zejména v té střední a západní části Ukrajiny nebo kolem Kyjeva, takže tam hrozí závažné důsledky. V tom je problém, že ta země je na pokraji hospodářského kolapsu,“ upozorňuje Jaroslav Šulc.
Babiš se odhodlal k tomu, po čem odbory volaly už od časů Topolánka
Z domácích vlivů na českou ekonomiku pozorně sleduje ministra financí Andreje Babiše, který chystá vytvoření speciálního týmu pro boj s daňovými úniky, ale i využití kapitálu na účtech státních firem. „Nemyslím si, že to je jen nějaké politické gesto, Andrej Babiš si sice hraje na politika, ale především je to pragmatik, je to ryzí ekonom, který má základní styl uvažování ´má dáti, dal´, což je v pořádku. Na pozici ministra financí se ani jinak chovat nemůže,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz makroekonom ČMKOS Jaroslav Šulc.
Mirek Topolánek
Připomíná, že to jsou ideově potřebné, ale dlouho odkládané záležitosti. „Je to koncentrovaný výraz doporučení sociálních partnerů, které jsme dávali už vládě Topolánka, pak vládě pana Fischera, následovně vládě Nečasově, pan Rusnok už na to neměl dost času. Ale vždy jsme říkali, než se budeme bavit o daňových sazbách, bavme se o tom, jestli je nastoleno něco jako ´daňová demokracie´. Jestli se všem subjektům měří stejně, jestli se daně vybírají plošně stejně nebo diferencovaně, jestli je i v zákonech prostor pro daňové úniky, nebo není, a jak je to s českými rezidenty, kteří odjíždějí platit daně do daňových rájů,“ poznamenává ekonom.
Česká ekonomika je ve spirále nízkých mezd i nízké spotřeby
Problém ale vidí v tom, do jaké míry jsou vytvořeny podmínky pro východisko z krize. „Když se podíváte na mzdový vývoj, na vývoj zisku, na příjmy domácností, tak z toho vidíte, že se dostáváme do spirály nízkých mezd i nízké poptávky. V tomhle směru je ta situace zatím špatná a nějaký obrat není pozorovatelný. Na druhé straně vnímáme pozitivní signály ze stavebnictví, ale uvědomme si, že stavebnictví je pořád na hladině roků 2002, 2003, takže tam se vrátili o deset, dvanáct let zpátky. Tam jakékoli malé číslo nevyváží pokles o desítky procent, který toto odvětví za ty roky postihl,“ míní Jaroslav Šulc.
Na pondělní tripartitě se pak zástupci všech stran dohodli, že materiál k obnově ekonomického růstu nebude vůbec projednáván. „V tuto chvíli hledáme způsob, jak spojit koordinované úsilí vlády a tripartitních partnerů k nalezení operativních opatření za podpory státního rozpočtu, jak udělat zásadní kroky k obnovení ekonomického růstu už počínaje rokem 2015. Další prodlužování recese si už v žádném případě nemůžeme dovolit,“ domnívá se makroekonom ČMKOS.
Snížením paušálů necháme jít pedikérky i kominíky o žebrácké holi
Jedním z opatření, na němž se odbory, ale ani koaliční ČSSD, s ministrem financí Andrejem Babišem neshodnou, jsou výdajové paušály pro živnostníky. „To je trvalý a obrovský problém. Ale je třeba mít na paměti, jestli ten problém řešíte v okamžiku, kdy dvacet, třicet, možná čtyřicet procent živnostníků typu majitelů nějakých koloniálů na vesnicích, nebo nějakých pedikérek nebo kominíků žije doslova ze dne na den. Pak v okamžiku, kdy jim sundáme paušály, je vyženeme na úřad práce,“ uvědomuje si Jaroslav Šulc.
Jan Fischer
Proto je přesvědčen, že momentálně žádný velký manévrovací prostor pro úpravy výdajových paušálů u živnostníků není. „Samozřejmě že parazitují na zbytku zaměstnaneckého sektoru, ale to neříkám ve zlém. V okamžiku, kdy jim ale ty dnešní vysoké paušály sebereme, nebo dramaticky snížíme, tak je z toho byznysu vyženeme a necháme je jít o žebrácké holi,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Šulc s tím, že ale v tomhle směru jsou odbory neústupné a jejich názor je pořád stejný.
Je třeba přitlačit na advokáty a poradce, kteří se tváří jako živnostníci
„Není ale v pořádku, kdy se jako živnostníci tváří advokáti nebo různí poradci, kteří mají vysoké příjmy a využívají paušálů k tomu, aby si dál kumulovali majetek. Na tyhle skupiny živnostníků je třeba především přitlačit. I u živnostníků je třeba diferencovat, ale v zásadě je tlak na zrovnoprávnění jejich daňových a odvodových povinnosti. Zatím parazitují na zaměstnancích, a to velmi výrazně. To je holý fakt. Tohle neuslyšíte jen od odborů, podívejte se na doporučení OECD, na doporučení z Evropské unie. Pro toho, kdo se tím zabývá, to není nic nového. Ten nepoměr tam je,“ dodává makroekonom Jaroslav Šulc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
