Měla by Evropská unie vrátit některé pravomoci národním státům?Anketa
Přestože je Ukrajina se zhruba jednoprocentním podílem na celkovém exportu z ČR spíše menším partnerem českých exportérů, objevila v ní řada českých exportních firem v posledních třech letech zajímavé příležitosti. V návaznosti na ukrajinskou krizi je ale velmi pravděpodobné, že se tak dají očekávat změny i v oblasti platební morálky a tudíž exportních pohledávek. To se společně s dalšími faktory stalo motivací i ke svolání mezinárodního setkání finančních odborníků, na kterém se ve středu v pražském hotelu Jalta diskutovalo hned na několik témat s těmito jevy úzce propojených. Název konference Evropa ve zlomovém období, na které vystoupili se svými příspěvky mimo jiné Michal Mejstřík (profesor ekonomie a předseda Mezinárodní obchodní komory ČR), Miroslav Zámečník, hlavní ekonomický analytik týdeníku Euro, či politolog Michael Romancov, mnohé napovídá. Situace není příznivá a je ji třeba řešit.
Psali jsme:
„Evropa i svět stojí na prahu nového fundamentálního nastavení dimenzí, ve kterých žijeme, či jsme byli zvyklí žít. Svět v podobě, jak ho známe, se zrodil ke konci 2. světové války, dokázal přežít i ‚studenou válku‘. Po jejím ukončení nastoupila globalizace, do které se zapojilo po roce 1989 i dosud stojící stranou Rusko, svojí šestinou světa, kterou zaujímá. I to byl další počin ke změnám světové ekonomické struktury. Ovšem krize v letech 2007 až 2008, která postihla veškerý svět západní civilizace, vyvolává otázky, zda vůbec bude možné se do toho stavu, který byl nastolen před touto krizí, vrátit,“ uvedl Michael Romancov, který též přednáší na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na Univerzitě Karlově.
Připomněl, že západní svět, tak jak se vyvíjel v posledních 500 letech a ovlivňoval chod na celé planetě, je ohrožen. „Na začátku 90. let se objevila varování a hlasy, že se síla, která spočívala v euroatlantickém spojení a kultuře, přemístí do jiných částí světa. Adeptem na to kam je Čína – protože ta je schopna fungovat jinak než dosavadní svět. Pro ty země, které mají otevřenou ekonomiku, jako Česká republika, je nutné si uvědomit, jak moc jsme v rámci toho globálního světa na okolí a všech trendech závislí. Vše, co se totiž děje kdekoli na planetě, nás může ovlivnit,“ upozornil též Romancov.
Není na placení závazků a spouští se dominový efekt
Tím, co politolog naznačil, je jisté, že krize v jiných částech světa mohou ovlivnit svět celkově. I proto se na konferenci hovořilo o pohledávkách, insolvencích, jejich důvodech a dopadech. Jak u nás v Česku, tak v Evropě. Problémem je, že mnoho firem prostě nemá anebo najednou pod vlivem krize neměly na zaplacení svých závazků.
„Je samozřejmě historicky prokázáno, že existuje nepřímá závislost mezi vývojem HDP a počtem nesplácených pohledávek. Když klesal hrubý domácí produkt (HDP) v roce 2008 a 2009, byl počet neplacení mezi firmami obrovský, což naše grafy poměrně přesně zaznamenaly. V loňském posledním kvartále začalo už docházet k určitému velmi mírnému zlepšení, tak jak opět roste i HDP. Zlepšení je patrné taktéž v zemích východní a střední Evropy i po zpracovaných údajích za první kvartál letošního roku,“ prozradil ParlamentnímListům.cz Martin Růžička, oblastní manažer společnosti Coface. Jak však dodal, na druhou stranu stále doznívá krize u některých velkých firem.
Psali jsme:
„A to tak, že nemají v tuto chvíli volné finanční prostředky na nové zakázky a investice, aby se nadechly a fungovaly dál, jako před propadem v důsledku krize. Proto u nich vidíme jisté riziko ohrožení, jež je propojeno s jejich dalšími možnostmi financování a důvěrou, kterou do nich vloží věřitelé,“ konstatoval dále Růžička.
Už tak špatná ekonomická situace firem se zhoršovala i vloni
Jisté tak je, že problematické roky v řadě českých, ale i dalších evropských firem, doplnil ještě i rok loňský. Pro mnohé společnosti v regionu střední a východní Evropy se už tak špatná ekonomická situace ještě zhoršila, protože spotřeba domácností klesala. Přičte-li se k tomu fakt, že dostupnost úvěrů byla ve shodě se sníženou nabídkou a poptávkou po nových úvěrech nadále omezená, je zřejmé, že tyto skutečnosti měly přímý dopad na společnosti. Ty byly nuceny snížit své plány odbytu. Jelikož nepopíratelným dalším faktorem vzniklým v důsledku zpomalení ekonomiky v eurozóně byl pokles vývozů, zpomalil se též růst HDP. Což znamená to, že firmy se nacházejí v jakémsi bludném kruhu. A mnoho firem v něm dlouho neobstálo.
V Česku je insolvencí vysoký počet
Tak, jak je výše popsaná ekonomická situace, je zřejmé, že se nutně musela odrazit ve statistice insolvencí. V roce 2013 se do insolvenčních stavů v zemích střední a východní Evropy dostalo téměř 70 000 subjektů. Ve všech zemích regionu střední a východní Evropy, vyjma Maďarska, vzrostl počet insolvencí v průměru o 9 %. Největší nárůst insolvencí vykázalo Bulharsko, kde v insolvenci skončilo 834 společnosti (+39 %).
„Příčinou tohoto nárůstu byl pokles poptávky, obtížný přístup k úvěrům a nedostatek programů zaměřených na podporu podnikání,“ poznamenal dál Růžička s tím, že jediné Lotyšsko, kde počet insolvencí klesl o 7 %, je v této zprávě o počtu insolvencí ve střední a východní Evropě světlou výjimkou. (Tento pozitivní výsledek odráží růst HDP odhadem o 4,6 % a rostoucí soukromou spotřebu v této pobaltské zemi.)
Psali jsme:
A jak je na tom Česko, jako země výrazně závislá na vývozu do vyspělých států EU? „Má za sebou ostrý nárůst úpadků (insolvencí), a to v roce 2012 o 26 procent. Ještě výraznější trend se pak potvrdil i vloni, kdy šlo o nárůst o 32 procent. Srovnáme-li to trochu dlouhodoběji a na konkrétních číslech, v roce 2008 bojovalo u nás s insolvencí 700 subjektů, v roce 2013 již 5885 firem!“ konstatoval Martin Růžička ze společnosti Coface.
Přidal i další detaily. „Pokud se podíváme podrobněji na strukturu úpadku např. podle právní formy, je patrný razantní nárůst úpadků fyzických osob podnikatelů. A to až 22násobně od roku 2008, přičemž počet úpadků společností s ručením omezeným rostl jen cca 2,5násobně. I trend pro rok 2014 ukazuje na zejména očekávatelné úpadky fyzických osob podnikatelů o zhruba 40 až 50 procent. Ovšem abychom nehovořili pouze pesimisticky, u obchodních společností by situací při současném trendu mohlo dojít k poklesu úpadků na úroveň roku 2012,“ uvedl manažer společnosti zabývající se pojišťováním pohledávek.
Optimismus ano, ale jen přiměřeně
Ačkoli se v západní Evropě v roce 2014 již přece jen očekává ekonomické oživení, růst bude jen mírný, a to 1,0 %. Hlavním hnacím motorem tohoto růstu budou dvě stabilní ekonomiky, Rakousko a Německo. Míra růstu v těchto zemích by měla dosáhnout 1,7 %. Obě tyto země budou těžit z vyšší spotřeby domácností a také nejnižší míry nezaměstnanosti v rámci EU, rostoucích mezd i rostoucí externí poptávky po jejich produktech.
Stejně tak i společnosti v regionu střední a východní Evropy budou těžit ze zlepšující se situace svých hlavních zahraničních obchodních partnerů. Potrvá však nějaký čas, než přestanou omezovat svou obchodní činnost a než se zlepšení odrazí v jejich finančních výsledcích. Zatímco Polsko a Litva by už tento rok měly vykázat pokles počtu insolvencí, ostatní ekonomiky zaznamenají další nárůst insolvenčních řízení. Smutné prvenství se však dá očekávat právě v České republice. Navíc nikdo neví, jaké další vlivy může přinést ještě krize na Ukrajině.
„Největší nárůst v roce dle očekávání odborníků vykážou Česká republika, Maďarsko, Rumunsko a též Chorvatsko a Slovinsko. Otázkou však je, zda a jakou měrou se odrazí do vývoje i krize na Ukrajině. Situace na Ukrajině se může v trhu pohledávek i jejich pojištění projevit. Asi ne tak zcela u nás, poněvadž objem našeho obchodování s touto zemí je nízký, kolem jednoho procenta. U jiných zemí, které s Ukrajinu obchodují ve větším měřítku, například u Polska, však ano. A jelikož je pro české exportéry Polsko dlouhodobě třetím největším exportním trhem s cca šestiprocentním podílem na celkovém exportu, může se to odrazit i v Česku jakýmsi dominovým efektem. V jednom ze scénářů mohou naši exportéři do Polska zdědit problémy s ukrajinskými obchodními partnery od svých polských partnerů. Ovšem v tuto chvíli nelze předjímat, jak se budou události vyvíjet,“ upřesnil Martin Růžička.
Tíživé dopady krize stále doznívají ve stavebnictví
Při součtu řady faktorů, jako například utlumené poptávky, nižší spotřebě domácností a rostoucí konkurenci, je výsledkem přímý i negativní dopad na sektor maloobchodu a velkoobchodu.
V zemích střední a východní Evropy je nadále pod tlakem stavebnictví. Dlouhodobě nízká výkonnost tohoto odvětví se nezlepšila ani vloni a ovlivnila i další související odvětví - například zpracování kovů, výrobu strojů a dalších produktů a vybavení, které používají stavební společnosti. Ty faktory, které by v blízké budoucnosti přispěly ke zlepšení ve stavebnictví, se zdají zatím být v nedohlednu, poněvadž přísun financí z fondů EU z nového rozpočtu na léta 2014 - 2020 se ve finanční situaci společností projeví nejdříve na konci tohoto roku.
Co je společnost Coface
Coface celosvětové chrání společnosti proti neplacení faktur. Pomocí této ochrany přispívá skupina Coface k hladkému fungování a dlouhodobému rozvoji firem každé velikosti a zároveň podporuje atmosféru důvěry mezi ekonomickými subjekty v zemích, kde tyto společnosti a jejich zákazníci působí.
Společnost Coface, přední světový poskytovatel pojištění pohledávek, již téměř 70 let svojí činností pomáhá firmám na celém světě s jejich dlouhodobým rozvojem a přispívá k vytváření světového bohatství. 4 440 zaměstnanců skupiny Coface v 66 zemích každý den pojišťuje pohledávky z obchodů realizovaných našimi 35 000 firemními klienty ve více než 200 zemích světa.
Nabízí úzkou spolupráci svých zaměstnanců s klienty, poskytuje poradenství v každé etapě obchodu, pomáhá vyhodnocovat komerční rizika a realizovat správná rozhodnutí. Hlavním posláním společnosti Coface je pojišťovat firmy - od malých či středně velkých podniků až po nadnárodní společnosti - proti neplacení faktur, které by mohlo ohrozit jejich činnost.
V České republice působí od roku 1991. Kromě pojištění pohledávek nabízí Coface také pohledávky poskytování kreditních informací a služby související s vymáháním obchodních pohledávek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
