Šéfové velkých světových bank připouštějí, že důsledky by byly „naprosto katastrofální“. „Byla by to velmi rychle se šířící smrtelná nemoc,“ prohlásil například generální ředitel největší německé banky Deutsche Bank Anshu Jain.
Podle Pavla Kohouta jsou obavy přehnané
Podle uznávaného českého ekonoma Pavla Kohouta jsou takové obavy přehnané. „Americké problémy jsou způsobeny tím, že se demokraté nemohou domluvit s republikány, jádrem sporu je zdravotnická reforma,“ řekl ParlamentnímListům.cz ekonom. Podle něj to není tak, že by americká ekonomika měla problémy. „Spíš mají problémy veřejné finance, americká ekonomika je sama o sobě v docela dobrém stavu,“ doplnil. Jde tedy podle něj spíš o politickou krizi, která se odehrává kolem určitého sporu o financování zdravotnictví, není to však hospodářská krize.
Psali jsme:
Američtí republikáni zablokovali vládě financování, protože tak chtějí oddálit zdravotní reformu, kterou prosazuje prezident Barack Obama. Spojené státy se kvůli neschválenému rozpočtu dostaly do rozpočtové krize a hrozí jim neschopnost splácet své závazky. Hrozí, že za pár dní přestanou mít peníze na splácení mezinárodních závazků, což by mohlo mít podle světových finančníků vážné důsledky pro ekonomiky jiných zemí.
V Evropě je krize daleko fundamentálnější
Podle ekonoma Pavla Kohouta se nyní hraje jen o čas. „Pokud jde o problémy veřejných financí ve Spojených státech, ty jsou řešitelné, stačí jen dosáhnout určité formy kompromisu. Teď je otázka, kdy a za jaké situace bude kompromis uzavřen, ale nepochybuji o tom, že bude,“ prohlásil. Připouští, že určitý vliv na evropské trhy situace ve Spojených státech má. „Panuje určitá nervozita, ale nedá se to srovnat s tím, jakou krizi má Evropa, ta je daleko fundamentálnější,“ upozornil ekonomický expert, že se máme bát spíš vlastních problémů než amerických hádek.
Nikdo neví, co může zadluženost Spojených států přinést
Politolog, profesor Oskar Krejčí ParlamentnímListům.cz řekl, že neexistuje jednotný názor na situaci ve Spojených státech. „V pozadí jevových věcí, jako je současné zablokování rozpočtu a dluhového stropu, stojí i zvláštní situace zadluženosti ve Spojených státech,“ poukázal na fakt, že USA jsou nejzadluženějším státem na světě. „Nikdo z nás neví, co to může v budoucnosti přinést. Jestli to přinese zhroucení dolaru, posun mocenské pozice nebo to také může fungovat podobným způsobem téměř do nekonečna,“ shrnuje všechny možnosti. Profesor Krejčí vysvětlil, že Spojené státy jsou zadluženy dvojím způsobem: jsou zadluženy jednak v zahraničí, a jsou zadluženy i doma. „Když se podíváme na požadavek zvýšit dluhový strop, tak to znamená, že FED (centrální bankovní systém Spojených států, soukromá instituce - pozn. red.) odkoupí obligace vlády. To funguje tak, že vytiskne peníze a vyveze je do zahraničí, protože doma by způsobily inflaci. A v zahraničí musí být nějaký trouba, který ty obligace koupí. Což se světu přestává líbit, takže tady pravděpodobně existuje nějaký limit,“ konstatoval politolog.
V Americe jde o politický, nikoli ekonomický zápas
Profesor Krejčí souhlasí s ekonomem Pavlem Kohoutem, že to, co se v současné době děje ve Spojených státech amerických, je politický, nikoli ekonomický zápas. Většina politiků podle něj vůbec netuší, jaké hry se s tímto problémem hrají, proto je to prý tak špatně čitelné a není možné předjímat dopady politického chování na ekonomiku. „V tom je ta zrada,“ potvrzuje.
Jaký vliv mohou mít problémy v zámoří na světovou nebo evropskou ekonomiku? „Když se podíváte na kurs eura a dolaru, tak od začátku vzniku evropské měny euro vůči dolaru vzrostlo. Nevzrostla ale ekonomická potence Evropy ve srovnání s Amerikou. Euro roste proto, že některé státy diverzifikují své rezervy, nakupují eura, aby nebyly závislé na dolaru. Vidíme tedy útěk od dolaru,“ vysvětlil Oskar Krejčí. Ovšem množství amerických obligací nakoupených Čínou vzrostlo. Čínské rezervy dnes činí přes tři biliony dolarů. Proč takový zájem? „Čína má nějakou strategii, kterou neumíme číst, jakoby věřila dolaru nebo chce prostřednictvím těchto obligací nakupovat ekonomiku. Ale důvody neznáme,“ poznamenal politolog.
Chaotická situace, kde se střetávají strategie s hloupostí
Ale největším věřitelem Spojených států přesto není podle profesora Krejčího Čína, ale FED, tedy soukromá firma, která dolary tiskne. „FED také nemá zájem, aby se ve struktuře světového politického systému postavení Spojených států snížilo. Je to strašně chaotická situace, kde se střetávají strategie nebo hloupost. To se nedá prognózovat,“ shrnul Oskar Krejčí.
Psali jsme:
Pád dolaru si nikdo nepřeje. Ani Amerika, ani Čína, ani Rusko.
K čemu nejhoršímu by mohlo dojít? „Mohl by nastat propad dolaru, zlikvidování dolaru a vyhlášení nové měny. To by byla obrovská katastrofa pro celý svět. Ale protože je to pro všechny nevýhodné a protože s tím všichni počítají jako s možností, je málo pravděpodobné, že k tomu dojde. Nejreálnější jsou málo pravděpodobné varianty, které nikdo nečeká,“ konstatuje politolog.
Špatný konec si prý nikdo nepřeje. Ani Amerika, ani Čína, ani Rusko, ani Saudové. „Rusko sice dobře diverzifikovalo své rezervy, ale stále ten dolar má. Třetinu ruských rezerv z celkem zhruba 500 miliard mají v dolarech, což je nějakých 200 miliard,“ objasnil Oskar Krejčí, proč ani Rusové nemají zájem na zhroucení americké měny.
Psali jsme:
Spojené státy tisknou dolary, ale nezbavují se zlatých rezerv. A nejsou samy.
Politolog upozorňuje, že Spojené státy americké mají další možnosti, jak takovou situaci nepřipustit. „Málokdo si uvědomuje, že největším vlastníkem zlata zůstávají Spojené státy. Ony jdou do krize, ale nerozpouštějí své zlaté rezervy. Neudělaly to ani jednou, raději tisknou dolar,“ upozornil Oskar Krejčí. To podle něj platí i o evropských mocnostech, všichni prý nadávají na merkantelisty (ekonomické nacionalisty – pozn. red), všichni se tváří jako velcí liberálové, ale na zlaté rezervy si nesáhnou. „To raději budou vyrábět eurovaly, to raději tisknou nové peníze, protože budoucnost je nejasná a jediná realita pro ně zůstává zlato,“ vysvětlil profesor Oskar Krejčí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
