Co vy a americký konvoj, který projede naší zemí?Anketa
"Byl jsem tehdy mladý, začínající profesor na Columbia University, ale důsledky pochopení těchto slov mně byly jasné. Vyrozuměl jsem, že si musíme pomoci sami a musíme se naučit řešit své problémy sami. A to ve svých lokalitách, komunitách, regionech, městech i vesnicích. Je třeba být autonomní, zbavit se neblahého vlivu partají, ale spolupracovat s podniky, univerzitami a samosprávami – ne jen s politiky a představiteli státu. Proto je heslem nové éry: 'Uděláme si to sami',“ domnívá se Milan Zelený. V souvislosti s hnutím ANO by se pak možná dalo toto rčení jen mírně poupravit – v každém případě slova amerického profesora to potvrzuje.
Navíc i podle prestižního Gallupova průzkumu umísťují prý Američané stát na první místo (v 18 procentech) nejpalčivějších národních problémů. A to již čtvrtý měsíc v řadě. Na druhém místě je teprve ekonomika (11 procent) a až na třetím místě překvapivě nezaměstnanost (10 procent).
Američany tíží víc stát, než třeba terorismus či bída
„Teprve za tímto vším se řadí jako palčivé problémy imigrace, zdravotnictví, terorismus, vzdělání, deficit, bída, ISIS, zahraniční politika, rasové problémy, a další. I když jsou všechny problémy závažné a seznam priorit dosti pohyblivý, pořadí v čele pelotonu je stále stabilnější. A není divu. Když důležitost priorit neznají politici, musí to lidé pochopit a pomoci si sami,“ říká dále Milan Zelený ve svém aktuálním komentáři, který poskytl ParlamentnímListům.cz.
Psali jsme:
Připomněl pak ještě jednou Reagana, který se k tomuto tématu vyjádřil nezapomenutelně v duchu: Nejvíce úděsná slova v anglickém jazyce jsou: Já jsem ze státní služby a přicházím, abych vám pomohl.
Aktuální výzkum veřejného mínění však podle Milana Zeleného odhalil i další jevy mezi Američany. Například uspokojení se současným směrem vývoje USA vyjádřilo prý pouhých 31 procent – tedy zhruba jen každý třetí občan.
Kdo neskáče, není...Pozor na bezduché kopírování, říká Zelený
„To je v silném kontrastu oproti EU (a i ČR), kde se americká ekonomika vydává za vzor hodný bezduchého kopírování a následování à la ‚Poturčenec horší Turka.‘ Není divu. Svět vchází do osmého roku takzvané krize a začíná být unavený z mediálně politického: zítra, nebo za rok, bude jistě líp. Někteří ovšem na to stále ještě skáčou, protože, kdo neskáče … však to jistě znáte,“ upozorňuje americký profesor ekonomie dál.
A přiznává, že se téměř již celé desetiletí snaží přesvědčit a zdůraznit, že svět neprochází cyklickou krizí, ale dlouhodobou transformací a metamorfózou. To ostatně v minulosti mnohokrát opakoval i ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
„Stejně tak varuji před úhynem demokracie díky nevídaně rozbujelému partajnictví. Také už asi nemusím více rozvádět, uvedl jsem to taktéž opakovaně. Pro mě osobně je nejdůležitější, že se z kreativní letargie probírají zatím tedy alespoň ti Američané. I když to ty dvě třetiny nemají, díky etnické různorodosti a relativním úspěchům USA v minulosti, zrovna snadné. Osobně v tom cítím novou inspiraci,“ konstatoval Milan Zelený v aktuálním vyjádření.
Jak dodal, jako ekonom samozřejmě ví, že čísla – v ekonomice i v politice - nejsou důležitá bez pochopení jejich příčin a kontextu, z něhož přicházejí. „Čísla sama o sobě jsou ničím: řídit se pouze čísly, je jako řídit automobil s pohledem upřeným do zpětného zrcátka. Je až k pláči, když posloucháme předsedkyni Yellen z FEDu, jak říká: ‚Uvidíme, až jaká budou čísla v příštím čtvrtletí – a podle toho upravíme svoji monetární politiku.‘,“ uvádí Zelený.
Tristní ekonomie - tedy pokud o ekonomii vůbec ještě jde?
A pokračuje s výtkou, že se z úst předsedkyně z FEDu neobjevuje žádná diagnóza, žádné pochopení, jen uměle držení úrokových měr na nule a vytrvalý tisk peněz (nákupem obligací) bez jakýchkoliv výsledků. Tedy kromě tlačení inflace do spekulativních bublin světa předražených akcií.
„To je samozřejmě tristní ekonomie, je-li to vůbec ekonomie. Ale ještě tristnější je, že to nějaký Mario bude v EU kopírovat, aniž by věděl proč a nač. Stát již nadělal a ještě nadělá v ekonomice tolik škody, že náprava bude trvat generace,“ povzdychl si Zelený.
Psali jsme:
A tak je podle něj na místě i z pohledu ekonomie se vrátit zpět k Ronaldu Reaganovi a jeho slovům. Z nich vyplynulo již tehdy, že státní pojetí ekonomiky se dá shrnout do několika prostých frází: „Když to roste, zdaň to. Když to roste i nadále, reguluj to. A když to přestane růst, subvencuj to.“
Reagan dokázal bez jediného výstřelu zbavil svět Berlínské zdi a Sovětského svazu. Dnešní politici můžou jen závidět
„To je teorie příčin a následků, jako vyšitá. Není divu, že po osmi letech stát ekonomiku zmaloval do patové situace, i ve světovém měřítku. Nejde ale ani tak o Reagana, a už vůbec ne o jeho politickou ideologii; vyjádřil prostě zdravý selský rozum. Jednu věc mu nelze upřít: bez jediného výstřelu zbavil svět Berlínské zdi a Sovětského svazu. Dnešní politici se bez výstřelu, anebo alespoň bez militaristického řinčení zbraněmi a propagandou, nedokážou v konfliktech ani vyznat, natož je pochopit,“ poukazuje Milan Zelený.
A opět svá slova podporuje výroky toho, jehož větami začal. ‚Mír není nepřítomnost konfliktu; mír je schopnost řešit konflikt mírovými prostředky.‘
Lze se jen 'těšit', jak s Rusíny Kyjev a dnešní Obamovo NATO pěkně zatočí?
„Jenomže - říkejte to dnes někomu. Kyjevská vláda oligarchů nedokáže udržet a ochránit své vlastní menšiny, ani sama před sebou. Naopak, rozstřílí je a vybombarduje do doby kamenné. A ještě pláčou a škemrají po těžkých zbraních. Nyní o autonomii usilují i Rusíni Zakarpatské Ukrajiny. Každý národ chce být autonomní. Ochromující závislost není vhodná pro 21. století. Lze se jen těšit, jak s Rusíny Kyjev a dnešní ‚Obamovo‘ NATO pěkně zatočí,“ konstatuje s nadsázkou, přesto chmurně americký profesor.
Psali jsme:
A přidává k tomu několik příkladů státní zvůle a selhání z nedávna.
„Třeba americké ministerstvo spravedlnosti vydalo zprávu statistického šetření policejních zásahů v předměstí Ferguson (součást St. Louis). Nařklo policii z rasismu a doporučilo i zavření policejní stanice. Druhý den byli při takto vyprovokované demonstraci dva policisté zasaženi střelbou.
Stát totiž dodnes vnímá rasismus jako problém barvy pleti. Problém přece však není v barvě pleti, ale v kultuře, hodnotách a chování jakékoliv skupiny. Pokud se společnost urychleně neosvobodí od primitivního rasismu, založeném na barvě pleti, pak může očekávat jen dlouhodobé, bolestné, a často zesilující projevy právě pleťového rasismu,“ říká Zelený.
Barvu kůže změnit nelze. Přesto změny možné jsou
Problém podle něj spočívá v tom, že člověk nemůže změnit barvu své kůže. Jediné, co může změnit nebo alespoň přizpůsobit, je kultura chování, hodnot a zodpovědnosti. Soustřeďování se na nezměnitelnou barvu odvádí pozornost od změnitelného chování. Chování determinuje vnímání a image barvy pleti: ne opačně.
Jestliže chování skupiny nerespektuje pravidla a zákony společnosti, pak se postupně přizpůsobuje i chování strážců zákona, mění se i jejich kultura. Nastává vzájemná eskalace která začíná změnou chování skupiny, změnou chování strážců, následná eskalace v chování skupiny přinese i vyhrocení chování strážců.
Psali jsme:
„Tento začarovaný kruh vzájemné eskalace vzniká u skupin s červenými čepicemi, stejně jako s tetovanými obličeji, jakož i s černou, bílou, hnědou nebo malovanou barvou pleti. V podstatě taková situace nemá řešení, dokud se nezaměříme na skutečnou podstatu rasismu – to jest nepřizpůsobivé chování a kultura skupiny vzhledem k pravidlům a zákonům společnosti či komunity,“ vysvětluje Milan Zelený.
Pozor, abychom neskončili jako v Donbasu, říká profesor ekonomie Zelený
Podle něj je třeba hledat faktory, které jsou změnitelné a přestat se soustřeďovat na faktory nezměnitelné. Umění řešit konflikty spočívá právě v redefinici konfliktu a v hledání nových alternativ, atraktivních pro obě strany. „Jinak skončíme jako na Donbasu, nebo ve stranické demokracii,“ varuje profesor.
Závěrem se však zamýšlí i nad tím, co čeká dnešní mladou generaci, pokud se myšlení bude pohybovat stále v mantinelech, které výše popsal. Přitom právě mladá generace je postižena z velké části nezaměstnaností.V nedávném evropském průzkumu 27procent irských studentů vyjádřilo záměr opustit Irsko po dokončení studií. (Jeden ze tří pod 25 let věku je v Irsku bez práce). „ Kam ale půjde toto mládí Evropy? Do Španělska, Řecka, Itálie, Litevska, Slovenska, Portugalska, Lotyšska …? Nebo bude putovat z místa na místo, jako Ahasver? Selhání závislého, nesvobodného státu je katastrofické. Pokud se někdo domnívá, že oni to v EU vyřeší za nás, mýlí se. Nevyřeší. Bez pochopení, co se děje a proč, budou totiž řešení politikům unikat i v následných dekádách,“ uzavřel nepříliš pozitivní vizi blízké budoucnosti americký profesor ekonomie českého původu.
Profesor Milan Zelený je jedním z nejrespektovanějších a ve světě nejcitovanějších českých ekonomů. Rozhodl se též zřídit Česko-čínsko-americkou nadaci. Ta je zřízena za účelem rozvoje národního podnikatelství ve smyslu rozvoje národního, regionálního i místního vlastnictví, rozhodování, autonomie a soběstačnosti za účelem zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků, stejně tak podniků v USA, Číně a v dalších transformujících ekonomikách.
Kompletní komentář Milana Zeleného ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Alena Hechtová
