Odbory sice dlouho žádaly celou tisícovku navíc, ale po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem už na dvojnásobné částce netrvají. „Jsem velice rád, že jsme dospěli ke shodě,“ prohlásil prezident, který nárůst 500 korun považuje v současné době za adekvátní.
Jak ministryně Müllerová zdůvodnila svůj návrh na zvýšení minimální mzdy? Čtěte ZDE
Minimální mzda, která patří v Evropské unii k nejnižším, se od roku 2007 nezměnila. V prosinci 2011 vláda projednávala návrh na její zvýšení o 400 nebo 500 korun, ale nakonec se postavila proti s poukazem na nejistý vývoj domácí ekonomiky. Proti návrhu ostře vystoupili také zástupci firem. Argumentovali tím, že v době nejisté ekonomické situace nemohou zvyšovat lidem platy. Ale je dnes vhodnější doba než před rokem a půl? „Nemyslím, že by byla vhodnější doba než někdy jindy,“ řekla ParlamentnímListům.cz poslankyně TOP 09 a členka sněmovního výboru pro sociální politiku Jitka Chalánková. Připustila, že ministerstvo práce a sociálních věcí jedná spíš pod tlakem sociálních partnerů, protože se nezlepšil vývoj ekonomiky ani situace na trhu práce.
Zaměstnavatelé nejsou nadšeni, na vyšší mzdy musí nejdřív vydělat
Poslankyně TOP 09 slibuje, že se pokusí ministryni podpořit, i když si myslí, že zvýšení minimální mzdy je umělý zásah do zaměstnávání. Samotní zaměstnavatelé také nejsou myšlenkou nadšeni. „Zvýšení minimální mzdy o tisícovku by byl velký zásah, hlavně pro zaměstnavatele. Nejde o politiku, zaměstnavatel musí na minimální mzdy nejdřív vydělat, je to věc procesu zaměstnávání a získávání zakázek,“ vysvětluje poslankyně. A nejde jen o zvýšení minimální mzdy o pětistovku. „Z této částky se vypočítává spousta věcí, odvozují se od ní jiné dávky. Přinese nám to komplikace, pokud jde o sociální odvody,“ řekla ParlamentnímListům.cz členka výboru pro sociální politiku.
Máme jedny z největších odvodů v celé Evropské unii
Jitka Chalánková upozorňuje, že v České republice je drahá pracovní síla, především v oblasti odvodů sociálního a zdravotního pojištění. „Máme opravdu jedny z největších odvodů v celé Evropské unii. A tyto odvody se vztahují na minimální mzdu. Pokud totiž lidé pracují na nižší pracovní úvazek, třeba částečný, odvádějí vysoké odvody z této minimální mzdy, která je vyšší, než si vydělají. Proto si myslím, že zvýšení minimální mzdy by nám ještě zkomplikovalo zaměstnávání maminek na kratší úvazky nebo lidí z neziskového sektoru,“ obává se problémů, které by zvýšení nejnižší mzdy o pětistovku přineslo. Podle Zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění totiž nesmí být obvykle vyměřovací základ zdravotního pojištění běžného zaměstnance nižší než minimální mzda.
„Přeju všem co nejvyšší možné mzdy, protože osm tisíc je opravdu velmi málo, bere to asi tři procenta občanů naší země. Ale na druhou stranu zaměstnavatel, když nebude mít na vyplacení všech, bude muset někoho propustit,“ má strach poslankyně TOP 09, že by opatření mohlo vést k růstu nezaměstnanosti. Proto je to podle ní ještě věcí k diskusi.
Česko je jedinou zemí, kde tak dlouho nedošlo k úpravě minimální mzdy
Ale pravdou je, že Česko je jedinou zemí v Evropské unii, kde po tak dlouhou dobu nedošlo k úpravě minimální mzdy, i když kvůli zvýšení DPH vzrostly ceny potravin, léků i dalšího spotřebního zboží. Navíc patříme k zemím, kde je tato částka v Evropě nejnižší. Minimální mzda v Česku byla podle údajů z roku 2011 318 euro, v Lucembursku 1 801, Francii 1 398, Rakousku 1 000. Mnohem lépe než my na tom byli i v Řecku – 751 euro, ve Španělsku – 642 euro i Slovensku – 327 euro. Za námi je například Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Rusko nebo Ukrajina.
Růst platu by pomohl nejen nejhůře placeným zaměstnancům
Minimální mzdu osm tisíc korun hrubého měsíčně nebo 48,10 korun za hodinu bere v České republice podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí zhruba 80 až 120 tisíc zaměstnanců. Jde nejčastěji o lidi pracující manuálně, bez vyšší kvalifikace, například zaměstnanci v administrativě, v odvětví pohostinství a ubytování. Nejhůře na tom jsou uklízeči, pomocné síly v kuchyni, číšníci a servírky, pokojské v hotelích nebo pomocníci v kancelářích.
Minimální mzda má ochránit zaměstnance před potenciální hrozbou chudoby a zajistit jim vyšší životní úroveň, než mají lidé, kteří žijí ze sociálních dávek. Ale tento poměr se během let změnil v neprospěch pracujících, protože životní minimu vzrostlo, ale minimální mzda zůstala stejná.
Na ekonomice se růst minimální mzdy nijak neprojeví
Může zvýšení mzdy pozitivně ovlivnit mírně i skomírající spotřebitelskou poptávku? „Nemyslím si, že by byla spotřebitelská poptávka snížena jen tím, že lidé nemají dost peněz. Je nižší i proto, že je vysoká míra úspor, proto si myslím, že navýšení spotřebitelské poptávky a růst ekonomiky zvýšení minimální mzdy o 500 korun nepřinese,“ uvedla poslankyně Jitka Chalánková.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
