Europoslanec Jan Keller konkrétně popsal pro a proti Transatlantického partnerství pro obchod a investice. Svou přednášku v Ostravě, kterou organizoval ProAlt, začal takto: „Možná jste četli článek europoslankyně za Babišovo ANO Dity Charanzové, který vyšel v Právu, kde psala o tom, že smlouva o obchodu a investicích mezi EU a USA má samá pozitiva. Pomůže zaměstnancům a pracujícím, konzumentům, malým firmám,“ popsal Keller s tím, že autorka ale nezmínila, že by smlouva mohla pomoci velkým bankám, velkým investorům a nadnárodním společnostem. „Vypadá to, že smlouva pomůže jen odborářům, důchodcům, svobodným matkám a podobným kategoriím, a ti, kteří lobují za tuto smlouvu, to vlastně dělají z charitativních důvodů,“ podotkl europoslanec. „Nebudu nadávat na TTIP tak, jako ona ji chválí, a nebudu se snažit o černobílý obraz,“ avizoval Keller, který nepochybuje o tom, že nějaké výhody ze smlouvy vyplynou, otázkou je jen na úkor koho a komu. „Informace zatím nejsou takové, aby na smlouvě mohli všichni vydělat,“ upřesnil europoslanec, který také shrnul své stanovisko: „Osobně si myslím, že nevýhod bude více než výhod, ale i když jsem o tom četl studie, nemohu to doložit. Je to mé hluboké podezření. Možná jsem příliš velký skeptik a oni jsou příliš velcí optimisté.“
Keller: „Nedá se vyloučit, že smlouva sníží byrokratickou zátěž, otázkou je na úkor koho.“
Nejdříve vyjmenoval argumenty příznivců TTIP a k tomu přidal své námitky. Mezi proargumenty patří i to, že má HDP Evropy vzrůst po přijetí smlouvy o polovinu procenta v příštích deseti letech. „Protiargument říká, že ekonomická věda není na takovém stupni vývoje, aby byla schopná přičíst jednomu faktoru půl procentní zvýšení HDP v průběhu deseti let,“ zhodnotil Keller. Věnoval se i tezi o tom, že vzniknou statisíce nových pracovních míst. „Existují studie, že určitá pracovní místa v důsledku smlouvy naopak zaniknou. Když se na to podíváte z hlediska selského rozumu, smlouvy, které mají zjednodušit a zefektivnit obchodování, by měly spíš uspořit pracovní sílu, než aby vyžadovaly její větší množství,“ konstatoval europoslanec s tím že nejrychleji a také efektivně se šetří právě na zaměstnancích. Reagoval také na šířenou informaci o zvýšení životní úrovně evropských domácností: „Dělejte průměrný příjem evropské domácnosti z domácností rumunských, dánských, portugalských. O tom průměru je jasné jen to, že neexistuje.“ Smlouvou by se také měla snížit byrokratická zátěž, ovšem také o tom Keller pochybuje. „Nedá se vyloučit, že sníží byrokratickou zátěž, otázkou je na úkor koho,“ podotkl. Protiargument však sociolog nenašel na stanovisko, že se smlouvou potvrdí blízkost Spojených států a Evropské unie.
Keller: „Evropské odbory jsou v naprosté většině proti této smlouvě“
Věnoval se pak argumentům odpůrců. Odpůrci říkají, že hrozí snížení hygienických a potravinových standardů v Evropě. Často se hovoří o chlorovaných kuřatech nebo hormonální výživě prasat, což je přístup povolený v USA, ale není přípustný v Evropské unii. Zároveň zapochyboval o tom, že pokud Amerika bude dodržovat naše normy, nedojde ke zjednodušení obchodu. Odpůrci se také obávají toho, že se sníží kvalita pracovních míst a sníží se práva zaměstnanců. „V Bruselu někteří tvrdí, že americké odbory jsou pro tuto smlouvu, protože si myslí, že jim pomůže dostat se na vyšší úroveň odborářů, která je běžná ve standardních evropských zemích. Jiní tvrdí, že jsou proti. Evropské odbory jsou v naprosté většině proti této smlouvě, protože se obávají snížení svých práv na úroveň Spojených států,“ uvedl Keller.
Keller: „Proč utajovat skutečnosti ze smlouvy, která bude pro veřejnost tak blahodárná?“
Pak se věnoval diskutované doložce o arbitrážích. „Pokud dojde ke konfliktu mezi velkou nadnárodní společností a státem, orgán arbitráže, který měl být vybírán podle nejasného klíče a který měl jednat v tajnosti a bez možnosti odvolání, rozhodne, jestli stát bude muset platit firmě to, co po něm bude požadovat za svůj ušlý zisk,“ vysvětlil Keller. Zmínil také, že častým argumentem odpůrců je, že smlouva se projednává v tajnosti, což patří mezi nářky na demokratický deficit EU. „Tázal jsem se, proč se smlouva neprojednává veřejně,“ upozornil Keller. „Abych je ještě naštval, tázal jsem se, proč utajovat skutečnosti ze smlouvy, která bude pro veřejnost tak blahodárná? Politici nemají nejvyšší prestiž a teď, když po mnoha letech dokáží vyjednat něco, co pomůže konzumentům, živnostníkům, odborářům, proč se s tím tají?“ popsal. Europoslanec pak zmínil odpověď, kterou dostal. Některé texty je totiž možné sdílet pouze s vládami členských států a Evropským parlamentem nikoli s širokou veřejností. „Stejný eurokomisař, který mi poslal vyjádření, byl přítomen ve Štrasburku na jednání, kde všem europoslancům řekl: „Divím se, že někdo může kritizovat TTIP, vždyť se o jejím obsahu přeci nic neví. Já o smlouvě vyjednávám déle než rok a ani já přesně nevím, co se v ní nakonec objeví.“
Smlouva s doložkou zřejmě neprojde. Pokud nedojde ke změně stanovisek
Zároveň není ani jasné, jakou formou, bude smlouva schvalována a zda ji budou mít vůbec ve finiši na stole europoslanci. „Zatím to vypadá tak, že smlouva neprojde. Celá naše frakce bude hlasovat proti smlouvě, pokud by tam měla být doložka o arbitrážích. V kuloárech se říká, že ani komise už na této doložce netrvá,“ popsal Keller s tím, že nejde o oficiální stanovisko. „Zažil jsem už tolik proměn stanovisek, takže nevím, které teď zrovna platí,“ varoval. K dispozici jsou stanoviska a návrhy Evropské unie, ale ani europoslanci neznají materiály, které vyjadřují názory Spojených států. Zmínil také nejasnosti, které se týkají ukončení vyjednávání. „V květnu, kdy byly volby do Evropského parlamentu, se říkalo, že smlouva bude přijata do konce roku 2014. V září už se říkalo, že to bude do konce roku 2015, v listopadu bylo řečeno, že se to nestihne ani v roce 2016 a před dvěma týdny zástupce Junckera na jednání v Bruselu řekl, že smlouva nebude uzavřena nikdy,“ popsal. Zároveň ale europoslanec vidí i možnosti manévrování vyjednavačů, kteří mohou nakonec smlouvu i s doložkou prosadit. „Vše jsou jen dohady, nikdo neví, jaké plány má druhá strana,“ varoval.
Česká republika vítá novou doložku o arbitrážích. Původní je daleko horší
Keller také upozornil na pasáž o zdravotní nezávadnosti potravin, která je uvedena v zadání pro evropské vyjednavače: „Zdraví spotřebitelů má být chráněno s využitím všech vědeckých poznatků. Zároveň má být respektováno právo každé ze stran uvážit, jak velkou míru ochrany spotřebitelů považuje za vhodnou. Takže veškeré vědecké poznatky, ale jen do té míry, co kdo považuje za vhodné, aby to výhodně prodal,“ zmínil Keller. Na závěr se věnoval pozici Česka k TTIP. „Česká republika očekává, že bude dojednána ambiciózní a komplexní dohoda, která zahrne také kapitolu o investicích a arbitrážích. Proč chce Česká republika kapitolu o arbitrážích? Protože jsme počátkem 90. let uzavřeli bilaterální dohodu o arbitrážích s USA, která je pro nás velmi nevýhodná. Česká republika si od této smlouvy slibuje, že ať bude jakákoli, nemůže být horší, než ta z 90. let. Je to trošku sobecké jednání, protože ostatní státy mají mnohem výhodnější smlouvu a ČR si chce pomoct na jejich úkor,“ popsal europoslanec.
Evropa se řídí zásadou předběžné opatrnosti
Keller zmínil i to, že podnikatelé, kteří nejsou členy nadnárodních společností, musí s každou ze zemí vyjednávat jiné podmínky a pro firmu, která nemá rezervy, je to velmi obtížné. „Pokud budou podmínky sladěny, byl by to přínos. To by pomohlo malým a středním podnikům,“ pochválil Keller. Za touto možností vidí ale také otázku, zda budou parametry sjednoceny na evropské nebo americké úrovni. „Existuje základní rozdíl ve filozofii. Evropská unie se stále ještě řídí zásadou předběžné opatrnosti. Aby něco povolila, musí být důkladně prokázáno, že to není škodlivé. Zatímco Amerika vychází z jiné filozofie: Muže se to chrlit na trh, pokud někdo neprokáže, že to škodlivé je,“ vysvětlil rozdíl Keller. Věnoval se také bodu snížení cel. „My jsme se nejdříve zbavili zemědělské soběstačnosti, ale svou zemědělskou nadprodukci potřebujeme vyvážet do Spojených států,“ podotkl s jistou dávkou ironie.
Střední vrstvy jsou ohroženým druhem. Na to dojíždí levice
V následné diskusi zazněl také dotaz na budoucnost levice. „Kdyby člověk věděl, co s tím, dostane Nobelovu cenu za záchranu evropské levice. Nikdo neví, co s tím,“ reagoval Keller.
Co probíhá, je ale podle europoslance jasné. „V západní Evropě komunistické strany dojely na to, že došlo k zániku průmyslového proletariátu. Když nastoupila dezindustrializace a společnost služeb, terciéru, nezměnil se podíl lidí, kteří pracují v mizerných podmínkách,“ uvedl Keller. „Tito lidé žijí hůře než průmysloví dělníci, protože nemají vyjednávací sílu. Jsou rozptýlení, každý má jinou pracovní smlouvu, pracovní dobu atd,“ dodal. Vysvětlil také důvod, proč nemají větší úspěch socialisté. „Umírněné levicové strany dnes končí na tom, že jsou ohroženy střední vrstvy. Střední vrstvy jsou ohrožený druh a potomci středních vrstev budou z velké části chudáci,“ zhodnotil.
Keller: „Zchudlé střední vrstvy dnes ve Francii volí Národní frontu“
Ohrožené střední vrstvy, které cítí, že jejich potomci dopadnou velmi špatně, nevolí podle Kellera socialisty, protože je považují za součást systému, který je ožebračuje. Socialisté se totiž nedistancují od globalizace, nedělají nic proti daňovým rájům, nemají vůli zdanit nejbohatší. „Jsou lidmi vnímáni jako součást systému, a ne jako protikladná strana pravice, ale jako komplementární strana, která se s nimi střídá u moci, dodržuje parametry, které dodržuje i pravice,“ vysvětloval Keller. Na základě studie pak konstatoval, že posledních 15 let francouzští dělníci a řadoví zaměstnanci se v politice neorientují mezi levicí a pravicí, ale mezi stranami, které slouží ovladatelům, což jsou pravicové i levicové strany, a stranami, které zastupují ovládané a výsledek je tento: „Zchudlé střední vrstvy dnes ve Francii volí Národní frontu,“ uvedl Keller.
Psali jsme:
autor: Daniela Černá
