Téměř pětinu majetku ze škody, která byla v roce 2012 způsobena trestnou činností, se podařilo zajistit orgánům činným v trestním řízení. To je výrazný nárůst oproti 4,3 procentům v roce 2008, 5 procentům v roce 2009 či 5,3 procentům v roce 2010. Výrazné zlepšení nastalo v roce 2011, kdy se podařilo zajistit 15,7 procenta, a ještě větší v roce 2012, kdy se jednalo o zajištění 18,2 procenta majetku ze škody, která byla způsobena trestnou činností.
Ředitel Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Tomáš Martinec k tomu v České televizi v nedělních Otázkách Václava Moravce uvedl, že ta necelá pětina zajištěného majetku je v současných možnostech asi strop. „Ještě více by pomohla právní úprava, kterou ale vláda odmítla, a to je společný registr bankovních účtů. Orgány činné v trestním řízení by se nemusely dotazovat na mnoha místech, ale jen na jednom a vše by bylo efektivnější a rychlejší,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz advokátka Hana Marvanová.
Minimálně by se neprokázaný majetek musel dodatečně zdanit
„Myslím, že výrazná podpora ze strany politiků pro činnost tohoto Útvaru tady zatím není, ale neříkám, že jsou tady nějaké bezprostřední konkrétní zásahy, kterými by politici činnosti tohoto Útvaru bránili. Jsou tu jen takové dílčí excesy, když někdo vyhrožuje někomu z toho Útvaru, ale jinak nevnímám, že by politici práci tohoto Útvaru bránili. Ale že by měla výraznou podporu, to také ne,“ podotýká advokátka.
Psali jsme:
Členka ustavujícího výboru sdružení Veřejnost proti korupci souhlasí s tím, že by pomohl i zákon o prokazování původu majetku. „To by nesměřovalo jen do trestního řízení, ale mělo by to mnohem širší dopad. Tento zákon by umožňoval majetek nad určitou úroveň, pokud by nebylo prokázáno, jakým způsobem byl nabyt, dodatečně zdanit. Ale zvětšilo by se tím i množství informací pro případné zabavování majetku v trestním řízení,“ vysvětluje Hana Marvanová.
Na posílení Útvaru pro odhalování korupce by státní pokladna nedoplácela
A vyšší úspěšnost při zabavení či obstavení majetku získaného z trestné činnosti by bylo možné podle advokátky docílit také posílením složek, které mají tuto oblast na starosti. „Nemyslím si, že by to bylo něco, na co by státní pokladna musela doplácet. Je to činnost, která by se sama zaplatila, vždyť poškozenými v trestním řízení jsou nejen fyzické osoby, firmy, ale i stát. Navíc majetek může posléze propadnout státu jako výnos z trestné činnosti, což by mělo i ekonomický efekt pro stát, takže investice vložené do této činnosti by se tím zaplatily,“ upozorňuje Hana Marvanová.
Zabavovat majetek by mělo být možné i v případě, že se nepodaří podezření z jeho nabytí jako výnosu trestné činnosti prokázat. „Usilujeme o to, aby bylo možno odčerpat mimotrestně majetek, který byl získán trestnou činností, kterou neprokážeme. A tento majetek, pokud neprokáže dotyčná osoba, jakým způsobem jej získala, tak aby bylo možno jej dodanit nebo odčerpat právě v tom mimotrestním řízení,“ uvedl ředitel ÚOKFK Tomáš Martinec v nedělních OVM.
Svobodní se vytočili, že jde o porušování presumpce neviny
Tato jeho slova vyvolala ráznou reakci Strany svobodných občanů. „Ředitel Martinec tím jinými slovy řekl, že usilují o to, aby bylo možné zabavovat majetek nevinných lidí; tedy lidí, kteří jsou v trestním řízení osvobozeni a očištěni od nařčení. Naopak požaduje přenesení důkazního břemene z toho, kdo viní, na toho, kdo je obviněn,“ zareagoval místopředseda Svobodných Radim Smetka s tím, že jeho strana odmítá pošlapávání principu presumpce neviny, který je základním pilířem právního státu, a důrazně se ohrazuje proti přenášení důkazního břemena na nařčené občany.
Zdůraznil, že v právním státě nemůže existovat trestná činnost, pokud nebyla prokázána, a zaměstnanec státu má plnit úkoly, které vyplývají ze zákona, za pomocí prostředků, které mu zákon dává. „Je nepřijatelné, aby usiloval o získání nových prostředků, zejména takových, které odporují základním právům a svobodám občana v právním státě,“ dodal Smetka v souvislosti s čl. 40 odst. 2, Listiny základních práv a svobod: „Každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena.“
Jde o ohromné majetky, které nemohli lidé nabýt legálně
V tomto sporu se advokátka Hana Marvanová staví na stranu šéfa ÚOKFK. „Tady existuje spousta lidí, kteří mají ohromné majetky a u nichž je jednoznačné podezření, že vzhledem ke svým příjmům či dalším možným benefitům nemohli nikdy nabýt tento majetek legálně. A navíc ho nikdy nezdanili. Pokud se zavede povinnost prokázat původ majetku, tak to by bylo opatření zejména v oblasti daňové. Nebylo by to porušení presumpce neviny,“ říká pro ParlamentníListy.cz Hana Marvanová.
Objasňuje to tím, že by člověk nebyl vinen trestně, pokud by mu nebyla prokázána trestná činnost, ale byl by povinen doložit pro příslušné daňové orgány, jak majetek nabyl, aby bylo možnost ověřit, jestli byl zdaněn. „Podle mě to vůbec nesouvisí s tím, že by se měla jakkoli porušovat zásada presumpce neviny, v žádném případě nejde o trestní rozsudek, ale jde o to, aby se obrátilo důkazní břemeno, pokud jde o doložení a zdanění příjmů,“ konstatuje signatářka manifestu Veřejnost proti korupci.
Díky amnestii by se mohl vracet majetek nabytý trestnou činností
Za příklad toho, že je nynější situace špatná a je třeba ji změnit, uvádí i amnestii. V souvislosti s ní se totiž mluví o tom, že by se majetek zabavený v rámci té trestné činnosti, kterou nebude možné odsoudit, vracel potenciálním pachatelům. „To je naprosto nepřijatelné. V tomhle případě nejenže by ti lidé nebyli odsouzeni, ale nemuseli by ani prokázat původ toho majetku. A ten majetek, u něhož je důvodné podezření, že pochází z trestné činnosti, tak by se jim vlastně vrátil, dokonce by nebyl ani zdaněn,“ poukazuje Hana Marvanová na absurdnost nynějšího stavu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
