Řecko by mělo vypadnout z eurozóny. Právě teď, lepší čas už nebude, radí ekonomka

Ekonomka odhaduje, že situace v Řecku je zásadní, podle toho, že se nedávno diskutovalo, zda Řecko zaplatí jednu splátku půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu. Zaplatilo ji, ale šlo o víceméně směšnou částku. A když se kolem takto směšné částky dělaly takové manévry, jestli na ni Řekové budou či nebudou mít, svědčí to podle Šichtařové opravdu o tom, že už i malé částky jsou pro Řecko problém. „Samozřejmě, že jsou schopni fungovat ještě chvíli potom, co peníze dojdou. Mohou odložit mzdy zaměstnancům, počkat, až přijdou další daňové příjmy, o několik dnů budou zdržovat platby, ale rozdíl bude větší a větší. Pak některé věci zmrazí, budou schopni narychlo prodat pár nějakých majetkových účastí státu, ale pak to jednoho dne narazí, což je otázka třeba deseti dnů, než se to bude sypat,“ vysvětlila, že kdyby státu došly hypoteticky peníze dvacátého dubna, ještě čtrnáct dnů může fungovat, aniž by o tom obyvatelstvo vědělo. Stát bude situaci schopen chvíli maskovat, aniž by se informace, že je na dně, veřejně rozšířila. „Kdyby se ale tato informace veřejně rozšířila, bude to průšvih, protože Řekové půjdou vybrat své banky. A řecké banky jsou snad v ještě horším stavu než řecký stát, takže by tam peníze také velmi rychle došly,“ popisuje Markéta Šichtařová, že by to byla otázka několika hodin, nanejvýš dnů.

Ekonomicky nedává smysl Řekům dát další peníze

Kdyby rozhodovali ekonomové, Evropa by peníze Řecku neposkytla, protože podle Šichtařové nedává vůbec smysl Řekům znovu půjčit. „To není půjčka, to je v tuto chvíli vlastně dar. A ten bude zase projedený jako všechny předchozí. Řekové dělají pořád všechno stejným způsobem, chtějí dotovat potraviny a další věci, a takhle to nemůže fungovat,“ kritizuje chování Řeků. A to se nedávno dokonce objevily informace, že řečtí levicoví politici chtějí dokonce dávat zadarmo potraviny a elektřinu nejchudším. Ekonomka ovšem upozorňuje, že hranice chudoby se v každé zemi stanoví k průměrné mzdě. „A ta je v Řecku dost vysoká. Kdyby si jako ti, kteří jsou v Řecku označováni za chudé, žili lidé na Slovensku nebo v Česku, měli by se docela dobře,“ konstatovala ředitelka Next finance. „Osobně si už několik let myslím, že Řecko směřuje k vystoupení z eurozóny. Otázka je, jestli to bude už teď, v průběhu několika měsíců, nebo se to uchlácholí, Evropa dá znovu dar a situace se bude opakovat příští rok. To nejsem schopna posoudit,“ přiznává Markéta Šichtařová.

O pomoci Řecku nebudou rozhodovat ekonomové, ale politici a diplomaté. „Proto je to otázka do loterie,“ přiznává ekonomka. Ale je přesvědčena, že odchod Řecka z eurozóny by byl vysvobozením pro Řecko i eurozónu. „Samozřejmě že by to s sebou mohlo strhnout některé jihoevropské banky, ale ony už dostaly dost času na to, aby se od Řecka odřízly natolik, že by to nemuslo působit dominově, takže by vystoupení Řecka mohlo proběhnout hypoteticky relativně hladce,“ míní Šichtařová. Připouští, že nejprve by to pro Řecko bylo mnohem horší, protože odchod by byl provázen velmi prudkým oslabením měny a velice prudkou recesí. „Ale je třeba říci, že čím později by k vystoupení došlo, tím by recese byla hlubší. Kdyby Řecko vystoupilo už před čtyřmi roky, prošlo by si sice recesí, ale dneska už by z ní bylo asi venku. Když se to stále odsouvá, radikalizuje se nálada ve veřejnosti,“ varuje před tím, co považuje za velice nebezpečné.

Šichtařová poukazuje na to, že Řecko má v Evropě enormně silnou armádu, navíc má za sebou neblahou zkušenost s občanskou válkou, proto radikalizaci nálad v Řecku pokládá za nebezpečnou. „A bohužel, čím víc se nějaká recese v Řecku oddaluje, tím víc hrozí radikalizace nálady. Já být řeckým politikem, tak se velice bojím vystoupení z eurozóny, protože bych věděla, že směřuji k nějaké velké recesi, a to není pro náladu veřejnosti dobré. Ale současně bych tlačila na to, aby – když už to má proběhnout – to proběhlo co nejdřív. Protože bych spoléhala na to, že ta špatná nálada nebude trvat tak dlouhou dobu,“ uvedla, že chápe obavy řeckých politiků, kteří se to proto snaží s Evropksou unií nějak skoulet. Jenže z pohledu Evropské unie je Řecko přítěží. „Podle mne není dobré ani pro jednu stranu, aby Řecko bylo součástí eurozóny,“ zopakovala ředitelka Next finance s přesvědčením. Faktem podle ní je, že by Evropské unii pomohl odchod Řecka i psychologicky, protože obyvatelé eurozóny by měli pocit, že nejsou tak Řeckem zatěžováni. Navíc peníze, které dává Řecku, by mohla eurozóna použít efektivněji.

Eurozóna se může začít drobit

Jaký vliv by mělo vystoupení Řecka z eurozóny na další jihoevropské země, které se potýkají s podobnými finančními problémy? Byl by to odstrašující příklad, který by vedl k rychlejšímu přijetí potřebných reforem? „Otázkou je, jestli by to byl odstrašující příklad, vzhledem k tomu, že by to bylo z dlouhodoběho pohledu pro Řecko výhodnější,“ namítá ekonomka. Mohlo by to podle ní naopak vést k radikalizaci nálad ve Španělsku, Portugalsku, Itálii a k úvahám, že by se také mohly odtrhnout. „Dovedu si představit, že jižní křídlo by mohlo být vystoupením Řecka dost ovlivněno. A protože by to Řecku během pěti, deseti let pomohlo, mohlo by to strhnout k následování. Nejsem si tedy úplně jistá, jestli by to zvýšilo soudržnost unie, spíš naopak.“ I tyto obavy mohou hrát roli v uvažování evropských politiků, zda Řecku opět pomoci, protože evropští politici si dobře uvědomují, že když jedna země vystoupí z eurozóny, prolomí se určité tabu. „Ten příklad může táhnout a tím se může začít eurozóna drolit,“ shrnula Markéta Šichtařová.

Podle ekonomky je ovšem právě nyní vhodná chvíle pro to, aby Řecko letos nebo příští rok eurozónu opustilo. „Evropa podle posledních ukazatelů obstojně roste, hlavně v Německu, takže krize by mohla být zažehnána. A když eurozóna roste, unese ekonomika toto odtržení lépe, než když je v recesi. I to by mělo hrát roli v uvažování evropských politiků, jestli dát Řecku peníze,“ dodala. To, že německá ekonomika roste, je dobrá zpráva i pro českou ekonomiku, která je na ni navázaná. „To nejhorší by z pohledu příštích dvou let mělo být pryč. Ale vnímám obavy, že velmi uvolněná politika Evropské centrální banky k zadlužování Evropy jednou někde vybublá,“ míní ředitelka Next finance. Není to však otázka nejbližších měsíců, všechny ukazatele pro letošní rok ukazují, že naše i zahraniční ekonomika je na vzestupu. Sice to není nějaký dramatický růst, ale růst to je, takže by se měla zlepšit i situace na trhu práce.

„Pokud přijde nějaké vybublání, je to otázka vzdálenějšího horizontu. Ale mohlo by to přinést poměrně nepříjemnou krizi, která by byla zřejmě odstartována krizí na finančních trzích,“ varuje. I když se totiž Evropa dostává z hospodářské krize, nejsou podle ekonomky vyléčeny problémy, které krizi vyvolaly. „Ale i chronický pacient může zažívat nějaké období, kdy se těší dobrému zdraví, i když vězí v chronických problémech, které se mu určitě ozvou,“ charakterizuje Šichtařová stav evropské ekonomiky.

Americká ekonomika se už z problémů dostala dávno, podle ekonomky už dokonce uvažuje, že v letošním roce začne zvyšovat úrokové sazby, což v podstatě znamená zchlazování přehřívající se ekonomiky. „Zatímco evropská ekonomika je v obrácené fázi ekonomického cyklu, zatím se ještě snaží podporovat klesající ekonomiku tím kvantitativním uvolňováním, tento obrovský rozdíl mezi Amerikou a Evropou vede v dlouhodobém horizontu k tomu, že dolar má stále sklon posilovat k euru. Válcoval euro a ještě ho bude válcovat,“ předpověděla Markéta Šichtařová.

Kroky vlády a ČNB se vzájemně negují

Vlády Spojených států amerických i evropských zemí se snaží ovlivňovat ekonomiku, ale podle ředitelky společnosti Next finance česká vláda na to úplně rezignovala. Vlády se snaží ovlivňovat ekonomiku tím, že ji zchlazují, když se přehřívá, nebo naopak podporují, když je v útlumu. „ Naše vláda na to úplně rezignovala, maximálně přeskupuje položky v rozpočtu, to nemá fiskální nádech,“ kritizuje chování Sobotkova kabinetu. A nejenže se podle ní vůbec nesnaží ovlivňovat ekonomiku a jen přemýšlí, kde sebrat dost peněz, dokonce jde naprosto proti centrální bance, což považuje za trestuhodné. Tvůrci hospodářské politiky mají totiž dva nástroje, měnovou politiku, kterou dělá Česká národní banka, a fiskální politiku, kterou dělá vláda.

„U nás jde obojí proti sobě, takže se to navzájem neguje. Ekonomiku nemůže nic povzbuzovat, když fungování státního rozpočtu se snaží anulovat kroky centrální banky. To má potom úplně mizerný efekt na ekonomiku,“ je přesvědčena Markéta Šichtařová, že fungování rozpočtu nemá za sebou žádnou filozofii, žádnou snahu nebo nějakou teorii, díky níž by se snažila vláda ekonomiku ovlivňovat. Je prý jen uzamčena v úvahách, kde sehnat peníze do svého resortu.