Ruský plyn, pravda o plynu z USA, šťastní Číňani a sebevražda Evropy. Plynárenský expert Štěpán vyvrací nesmysly

4. 9. 2014 7:45

ROZHOVOR Expert v oboru plynárenství Vladimír Štěpán říká, že americký břidlicový plyn by nepokryl případný výpadek dodávek plynu z Ruska. Kapacity terminálů na to jakž takž jsou, ale vybudování sítě plynovodů od Atlantiku ze směru západ-východ by trvalo minimálně pět let a stálo by to mnoho peněz. Navíc cena by byla vyšší, protože ruský plyn by nekonkuroval americkému a Američané by mohli argumentovat, že chtějí mít stejnou cenu, jakou dostávají za plyn v Asii. Rusko navíc buduje plynovody s Čínou, čímž si dělá zadní vrátka.

Ruský plyn, pravda o plynu z USA, šťastní Číňani a sebevražda Evropy. Plynárenský expert Štěpán vyvrací nesmysly
Foto: Hans Štembera
Popisek: Uzavírací ventily, ilustrační foto

Anketa

Kterého světového politika byste nejraději nechali zmizet?

hlasovalo: 21255 lidí

V souvislostí s krizí na Ukrajině se mluví o tom, že dovoz břidlicového plynu z Ameriky by mohl nahradit případný výpadek ruského plynu. Je reálná věc, že by dovážený břidlicový plyn z USA mohl nahradit plyn z Ruska. Případně dokdy je reálné, že by něco takového mohlo fungovat?

Sice to možnost je, ale nemůžeme očekávat, že by tento zdroj významně přispěl k diverzifikaci zdrojů plynu pro Evropu. Spojené státy mají vybudovány terminály na zkapalněný plyn a můžou ho exportovat – i když počet vydaných licencí je zatím minimální – ale i kdyby se tato bariéra překonala, tak tento plyn téměř jistě půjde do Číny, kde jsou výrazně vyšší ceny v Evropě. To je prostě obchod. Takže možná okrajově by plyn z USA mohl jít do Británie, kde jsou určité vazby, nebo do jednoho terminálu v západní Evropě. Ale neočekával bych, že tento plyn bude směrován do Evropy obecně. Za loňský i předloňský rok byly podepsány dodávky zkapalněného plynu z Kataru do Evropy. Lodě sice dorazily k evropským břehům, ale rovnou pokračovaly do Asie. Vzhledem k tomu, že cena v Asii, hlavně v Číně, je tak vysoká, že ti dodavatelé preferují trhy v Asii.

Nemohl by americký prezident Obama více tlačit na to, aby se břidlicový plyn více dovážel do Evropy?

Když byl v Evropě na počátku ukrajinské krize, tak takový slib dokonce padl, ale druhý den ho už dementoval s tím, že si Evropa musí poradit sama. Asi dostal dodatečné ekonomické informace, jak to vlastně v reálu je, a proto změnil názor.


Ing. Vladimír Štěpán

Anketa

Má Česko zakázat muslimkám nosit na veřejnosti šátky, burky apod.?

92%
8%
hlasovalo: 16107 lidí

Já jsem zaregistroval, že Gazprom vydal zprávu, že pokud jde o těžbu břidlicového plynu v samotné Evropě, tak evropské státy jsou ho schopny těžit nejdříve mezi lety 2016 až 2018, ale stejně by to nepokrylo výpadky ruského plynu...

Zdroje břidlicového plynu v Evropě jsou obrovské, o tom není pochyb. Nicméně jsou ve výrazně větších hloubkách. V USA zdroje břidlicového plynu jsou v několika stech metrech, v Evropě to je hluboko kilometr a více. A navíc je v Evropě struktura hornin, která není příznivá. Čili by tu byly výrazně větší náklady na těžbu. A je tu zde i riziko toho, co se událo při průzkumných vrtech v Polsku, kdy se nejprve zdálo, že tam jsou obrovské zásoby a vše je v pořádku, ale když udělali několik vrtů a začal téci plyn, tak těžba nejprve vystoupala nahoru, ale velmi rychle klesla, ty břidlice se spekly. A výron plynu se zastavil. Plyn tam je, ale jsou tam tyto problémy. Potom se zkoumalo, která ložiska v Evropě jsou podobná Americe, aby se ta těžba skutečně realizovala. Přišlo se na to, že vhodné oblasti jsou třeba severozápad Polska, něco je v Británii. Teď se čeká, jak to dopadne v Británii a jestli se tam některé vrty povedou. Zatím v Evropě, co vím, žádné vrty úspěšné nebyly.

Objevují se názory, že těžba břidlicového plynu v Americe je určitá bublina. Nebo se říká, že se přestává vyplácet těžit a některé vrty se zavírají a vyplácí se těžit jenom proto, že jsou levné peníze díky politice kvantitativního uvolňování Fedu a že by se to jinak nevyplatilo...

Historie je taková, že těžba břidlicového plynu byla původně dotovaná. Dotace skončily. Ty dotace vedly k tomu, že bez ohledu na těžební náklady se čile těžilo a na trhu byl přebytek plynu, který nebylo vůbec možné spotřebovat a ta cena klesla na poloviční či třetinovou, než je v Evropě.

Samozřejmě, když dotace skončily, tak zájem investorů silně poklesl a vedlo to k tomu, že cena břidlicového plynu vystoupala a tím pádem se dostane na takovou úroveň, že je ekonomicky zajímavé těžit ten plyn. Je normální tržní proces, že ekonomika si vynutila zvýšení ceny a investoři se znovu vrací. Přesto, že ty dotace už nejsou a cena břidlicového plynu vzrostla, tak cena plynu v Americe je stejně poloviční či o 40 procent nižší než v Evropě. Už není dvakrát či třikrát levnější. Není žádný důvod, aby ta těžba přestala. Také není pravdou, že zdroje už nejsou. Taková prohlášení bych řekl, že jsou určité tlaky z lobbistických skupin. Zajímavé je, že ještě rychleji stoupá cena ropy z břidlic.

Anketa

Který evropský národ máte nejraději? (Hlasování od 14.4.2016)

52%
1%
2%
32%
1%
2%
0%
hlasovalo: 8911 lidí

Ano?

To vysvětluje, proč nám dnes klesá cena ropy, i když je krizová situace v Iráku, Libyi, v Rusku i jinde. USA, které z řádově devadesáti milionů barelů celosvětové spotřeby ropy za den mají samy spotřebu skoro dvacet milionů barelů za den, pokud by nahradily dovoz vlastní těžbou, kdy z výrazné části je u nich ropa dovážena, tak potom je to samozřejmě velký tlak na cenu ropy a na všechno. Můžeme čekat, že po boomu břidlicového plynu bude boom těžby ropy z břidlic, což také může vést ke snížení cen ropy, a tím pádem i plynu, protože řada firem má navázánu cenu plynu na cenu ropy.

Kdyby se dovážel břidlicový plyn z USA do Evropy, jaká by byla jeho cena? Byl levnější či dražší než ruský plyn?

Otázka, co to je ruský plyn. Ruský plyn je tady i na burzách a tam je cena řádově třeba sedm korun za kubík, zatímco z dlouhodobých kontraktů ve vazbách na cenu ropy je cena kubíku více než osm korun. Obojí je tedy ruský plyn. Když vezmeme do úvahy, že stoupla prodejní cena břidlicového plynu v USA plus zahrňme dopravní náklady, tak určitě cena amerického plynu v Evropě by nebyla levnější než cena plynu na burze, za kterou většina firem kupuje plyn. Takže, i kdyby se to povedlo, nelze očekávat, že by to vedlo ke snížení ceny plynu, alespoň ne výraznému. Ta cena by byla zhruba podobná, očekává se. Otázka je predikce vývoje ohledně toho, zda se podaří snížit náklady na těžbu.

Je ale nutné počítat s novými technologiemi, vyšší účinností. I náklady na dopravu se neustále snižují, investiční náklady prudce klesají. Dopravované objemy se zvyšují a tak dále. Pak ta cena může být konkurenceschopná současným cenám v Evropě. Jsou i prognózy na příštích dvacet let, že rozdíly cen mezi Amerikou, Evropou a Čínou se sice zmenší, už nebudou jako nyní, ale rozdíly přesto zůstanou v desítkách procent.

Když dám provokativní otázku, když Putin zítra zavře kohoutky s plynem, tak dokdy je Amerika schopná pokrýt spotřebu plynu v Evropě?

Já myslím, že ji nepokryje vůbec. To není reálné o něčem takovém uvažovat. Teoreticky kapacita přijímacích terminálů by dostatečná mohla být, ale od nich nejsou rozvedeny plynovody po Evropě. Ta síť plynovodů není budována směr západ-východ, ale směr východ-západ. Částečně by se to mohlo nahradit tak za pět let minimálně, kdyby se to spustilo jako program. Rusko exportuje do Evropy 140 až 150 miliard kubíků ročně dle toho, jaké je poptávka. Kdyby se všechno povedlo a spustilo a polovina by byla z břidličného plynu, něco by dodalo Norsko, něco by se ušetřilo, tak by za pět let nemusela nastat úplně katastrofální situace. Ale myslím si, že tato koncepce by vedla ke zvýšení cen plynu v Evropě o několik desítek až o padesát procent. Ten ruský plyn, který stlačuje konkurencí ceny dolů, by na trhu chyběl. Američani by řekli, že tolik dodávají do Asie a tolik stojí v Asii, kde by chyběl a tu cenu by nastavili vyšší. Vydělal by na tom Katar či Austrálie.

Rusko by se soustředilo na Čínu a jinam. Pro ropu najít trhy není problém. To jede tanker na moře a pak se zkouší, kdo to chce a tam se to pošle. Vloni v zimě všichni v Evropě chtěli snížit spotřebu ruského plynu. Ale Katar, i když měl kontrakty s Británií, tak to poslal do Číny. Díky vysokým cenám se jim vyplatilo poslat to do Číny, i když platili penále. Takže nebyl plyn z Kataru a Norové měli technické problémy. A Rus úplně bez problémů, jak má volnou kapacitu, tak dvacet, třicet mega navíc dodal a nikdo o tom ani neví.

Když někdo tvrdí, že Evropa není na ruském plynu závislá a že by ho Evropa mohla nahradit americkým plynem...

To je absolutně nereálná představa. Ale já nemám žádnou obavu z toho, že by Rusko zavřelo kohoutky. Rusové mají dlouhodobé kontrakty, třeba na dvacet let, se všemi významnými společnostmi v Evropě a tam jsou obrovská penále, že by Rusové museli platit desítky a stovky miliard. Oni na tom nemají sebemenší zájem. Nikdy v historii se nestalo, že by Rusové kohoutky zavřeli. Teď v novinách čtu informace, že prý přestali dodávat... Oni nepřestali dodávat. Oni dodávali pořád. Oni drželi kontrakty a od roku 1970 se nestalo, že by nedodávali. Protože by platili to obrovské penále. Problém byl například v tom, že Ukrajina neplatila. To byly krize v roce 2009 a 2012. Ukrajina sama spotřebovávala plyn, který byl určen pro evropské státy a ke kterým nedošel.

Ale teď máte Nordstream a není žádný problém. Spousta států jedná s Rusy o snížení ceny, ale nikde neslyšíte, že by Rus nedodával. Když někdo říká, že Rusové krátí dodávky, tak to je směšné. To píší lidi, kteří v životě neviděli žádný kontrakt, neví, co v nich je a neznají realitu. To je absolutní nesmysl. Takové chování by bylo pro Rusko sebevražedné. Po ropě je plyn jejich druhý největší zdroj příjmů. Proč by to proboha dělali? Do Evropy dodávají zhruba 120, 140 miliard kubíků, ale oni mají kapacitu plynovodů volnou na dalších 120 miliard. Tam teď nic neteče, to je rezerva. Takže Rusové mají dohromady kapacitu na zhruba 250 miliard kubíků za rok. A oni by tyto obrovské investice za stovky miliard nechali nevyužité a ještě by nedostávali zaplaceno za plyn? Jak to někoho může napadnout? To je nesmysl. I když se hádají a pomalu se skoro válčí, tak kontrakty se drží. To je byznys.

Kdyby se něco dělo na Ukrajině a plyn nemohl jít přes Ukrajinu, tak je schopen Nordstream zásobovat Evropu?

Tato věc přesně odráží politický postoj jednotlivých států. Státy, které je možné zásobovat přes polský plynovod Jamal, přes Bělorusko, Polsko, nebo přes Nordstream, přes Německo, tak ty jsou v klidu a podporují Ukrajinu. Je to Polsko, Německo, Francie, Česká republika. Ale pak jsou státy, které jsou víceméně výhradně závislé na plynovodu, který jde z Ruska přes Ukrajinu: Moldavsko, Rumunsko, Bulharsko, Srbsko, Chorvatsko, Řecko, Slovinsko, ale i Rakousko a Itálie. Nejvíce se ozývají Slovensko, Maďarsko, Slovinci mlčí, ale také by byli postižení, Bulhaři chtějí Southstream. Těm státům, které jsou dobře zásobované ruským plynem a ví, že nebudou mít v zimě problémy, se to dobře mluví. Když Ukrajina přestane tranzitovat ruský plyn, tak koho tím potrestá? Deset států v Evropě. Tyto státy se ozývají, že sankce jsou k ničemu.

Jak se díváte na sankce proti Rusku?

Mně se nyní líbí postoj našeho premiéra. Není na straně těch jestřábů, kteří říkají, že je potřeba zavést sankce, aniž hledí na to, jaké to bude mít ekonomické dopady. Říká rozumně, že můžeme ztratit trhy, na které se třeba už nikdy nevrátíme. Krize pomine. Porošenko s Putinem se dohodli na klidu zbraní na východní Ukrajině. Doteď to eskalovalo proto, aby byla výhodná pozice pro vyjednávání. Čekám, že to skončí kompromisem. Rusko ukázalo svoji sílu, přitlačili Ukrajinu k jednacímu stolu a musí se dohodnout.

Je tedy nesmysl na desítky let opustit ruské trhy, zatímco oni se mezi tím dohodnou. Rosněft nabídl podíl ve firmě Číňanům. Když technologie nedodá Západ, tak je dodají Číňani a oni budou mít byznys. A my směrujeme sankcemi Rusko na Čínu. Tahle válka skončí během čtvrt, půl roku, ale zbavujeme se trhů a důsledky poneseme desítky let. Premiér Sobotka je tedy rozumný, že takto uvažuje strategicky a dlouhodobě. My máme zájem, aby přes Ukrajinu tekl plyn, protože budeme mít tranzitní poplatky.

Mezi Ruskem a Čínou se buduje plynovod. Není to o tom, že si Putin hledá zadní vrátka, kdyby k něčemu došlo, pro odbyt ruského plynu?

Samozřejmě. To je první plynovod s kapacitou 25 miliard kubíků od roku 2019. A buďte si jist, že Číňani ten plynovod postaví. Během dvou let postavili několik tisíc kilometrů z Turkmenistánu. Ale to nebude jenom jeden plynovod. Nakonec tam bude třeba padesát, sedmdesát, devadesát kubíků. Čína teď potřebuje pro svůj rozvoj víc než 200 miliard kubíků navíc k tomu, co už má. Také zahájila těžbu břidlice, ale má stejné problémy jako Evropa.

Ta ložiska jsou v Číně hodně hluboko, kilometr, dva. Náklady na těžbu jsou obrovské. Půjde to pomalu. Třeba vyvinou nějakou technologii, ale půjde to výrazně pomaleji než v Americe a bude to v menším množství. Ale investují do těžby břidlicového plynu miliardy dolarů. Spor Evropy s Ruskem je pro Čínu dar z nebes, protože dotlačí Rusy k dobré ceně za plyn a budou mít plynovod. Když položí jednu rouru, tak druhá, třetí už není taková investice. To u jednoho plynovodu neskončí. To je podobné jako u Nordstreamu, kde budou postaveny třeba tři Nordstreamy. Podle mě během 15 let spotřeba Číny z Ruska bude stejná jako nyní Evropy. A pak by Rusko Evropu nepotřebovalo. Ale Rusko vazby k Evropě má a určitě nebudou chtít být vázáni jenom na Čínu.

Jaká je pozice Ukrajiny?

Ukrajina pár let vyhrožovala, že zastaví tranzit plynu. Pak se postavil Nordstream a když se postaví Southstream, tak Ukrajina je plynárensky bezvýznamný stát. Bude už jenom dovážet plyn. Ukrajina měla za tranzit plynu a ropy ročně 150 miliard korun a pak nebudou mít nic. Jenom budou platit za plyn. A budou platit docela dost. Ukrajinci dováželi na hlavu nejvíc plynu z evropských států. Jim jde na plyn skoro všechno, včetně výroby elektřiny. S uhlím mají smůlu, protože ta ložiska jsou v Luhansku a tak dále. Břidlice, uhlí i klasický plyn je na východní Ukrajině, na západě není nic, to je vytěžené. To, co dělá Ukrajina jako svou energetickou politiku, je pro ně absolutně kontraproduktivní. To je ekonomická sebevražda. Oni na tranzitu plynu ztratí 150 miliard korun ročně a hádají se, zda vydělají na snížení ceny plynu 20 miliard oproti současnosti. Co to je za počty? My bychom ale jako Česká republika ten tranzit potřebovali. V našem zájmu je rozvoj Ukrajiny. Ty naše systémy tranzitu jsou obrovské a bohužel nevyužité.

Ing. Vladimír Štěpán je absolventem VŠE v Praze. V plynárenství má více než třicetileté zkušenosti. Specializuje se na ceny, komerční podmínky kontraktů, regulaci a privatizaci. Jako náměstek pro ekonomiku a obchod ČPP byl odpovědný za import a tranzit plynu do Československa. Vedl kontraktační jednání a zabýval se problematikou diverzifikace zdrojů plynu. Byl poradcem v řadě mezinárodních projektů na import, tranzit a skladování plynu. Spolupracoval na projektech Pravidla pro trh s plynem v ČR a SR, jako základu pro plynárenskou legislativu v liberalizovaném prostředí. Spolupracuje rovněž s vládní komisí pro vypracování energetické politiky ČR. K těmto tématům pravidelně publikuje včetně prezentací na mezinárodních plynárenských konferencích. Od roku 1992 spoluzakladatel, majitel a řídící pracovník firmy ENA.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Diskuse obsahuje 232 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Putin předložil Evropě neuvěřitelný návrh

11:10 Putin předložil Evropě neuvěřitelný návrh

„Jsem přesvědčen o tom, že bychom si měli vzít lekci ze situace na Ukrajině a pokusit se položit zák…