Který politik se nejvíc zasloužil o dobré věci v České republice?Anketa
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) na zasedání Surovinové rady vlády slíbil zástupcům Svazu průmyslu a dopravy, že jeho resort nechá udělat posouzení dopadů regulace tohoto zákona, tzv. Velkou RIA, což by legislativní proces ještě zpomalilo.
Redakce Parlamentníchlistů.cz se opakovaně snažila získat k věci vyjádření MPO. Tiskový odbor nakonec po urgencích zaslal jen strohý komentář: „V současné době se vyhodnocuje možná míra dopadů na podnikatelskou sféru. Vyhodnocení by mohlo být dokončeno koncem léta,“ sdělil Mládkův tiskový mluvčí Miroslav Kynčl. Bližší vyjádření pak už úplně odmítnul.
Nejedná se přitom o nějakou marginálnost. Pokud totiž bude Mládkovým resortem dlouho dopředu avizovaná analýza hotová až na konci léta, znamená to půlroční zpoždění, se kterým ovšem původně český stát a jeho hluboká státní kasa nepočítaly. I kdyby totiž přišel ministr Mládek se zákonem do meziresortního připomínkového řízení už na počátku září - a to není vůbec jisté - nemůže i tak státní kasa pro příští rok s původně plánovanými prostředky počítat. Rozdíl asi zaplatí spotřebitel, tedy my všichni.
Cena za uhlí vyletí nahoru
Novela horního zákona vznikla na základě aktivity Ministerstva financí, které se snažilo získat až 3,5 miliardy Kč do státního rozpočtu na příští rok. Těžařské firmy v současnosti obcím odevzdávají ročně poplatek 100 korun za hektar půdy, kterou zabírají. Ten se má teď zvýšit až na desetinásobek, tedy na 1 000 korun. To by současné odvody ve výši 14 milionů zvedlo až na 140 milionů. Kromě toho ale těžařské firmy odevzdávají i jedno procento z tržní ceny prodaných surovin. I to má ovšem vzrůst na desetinásobek. Třeba u hnědého uhlí na těchto poplatcích vloni odvedly necelých 250 milionů korun. Nově to má být skoro 2,5 miliardy.
Na teple z uhlí, tedy i na tom dodávaném teplárnami, je přitom závislá velká část Čechů. Centrální vytápění využívá třetina domácností, samotné uhlí ve vlastních kamnech pak devět procent z nich. Nejčastějším topivem je plyn, naopak dřevo a elektřina zůstávají na okraji zájmu.
Budeme propouštět, vyhrožuje ČEZ
Že uhlí a potažmo teplo zdraží, připouští i mluvčí Severočeských dolů Vladimír Budinský: „Tam, kde to půjde, to jsou krátkodobé kontrakty zejména na teplárenské uhlí a tříděné uhlí, se budeme snažit promítnout to do nákladů.“ Budinského slova potvrdil také mluvčí Energetického regulačního úřadu Jiří Chvojka. „Bavíme se o částkách v řádech stovek milionů korun. Ty nakonec někdo bude muset zaplatit, a ten, kdo to pocítí, je konečný zákazník," dodává mluvčí.
Současný poplatek 6,50 korun je přitom po přepočtu srovnatelný se sousedním Polskem a je to prakticky stejně, kolik platí státu havíři na Slovensku. V Německu ale horníci tyto daně vůbec neplatí. Pokud se tedy poplatek zvedne desetkrát, bude suverénně nejvyšší. Například Severočeské doly, patřící polostátnímu ČEZu, počítají s tím, že nový poplatek je připraví o víc než miliardu. A jako všichni, kterým se má poplatek zvýšit, vyhrožují propouštěním.
Podezření, že jde o politický handl, přitom podporuje fakt, že o zákonu se nemá vést žádná diskuze napříč politickým spektrem. Všechny procedury mají být zkráceny a zákonodárci mají podle zdrojů Parlamentníchlistů.cz ze sněmovny změnu pouze rychle odhlasovat.
Chybí vize do budoucnosti
Podle expertů je v prvé řadě nutné aktualizovat a schválit Státní energetickou koncepci, jejíž součástí je i surovinová politika. Ta by měla jasně určit priority ve využívání strategických paliv. Česká republika se totiž zavázala vůči EU, že 14 procent ze své hrubé spotřeby energie bude vyrábět z obnovitelných zdrojů. Český stát by proto měl jednoznačně stanovit, z jakých zdrojů a podle jakých priorit bude vyrábět zbývajících 86 procent energie - tedy zda bude preferovat ropu, plyn, atom nebo uhlí.
„V tomto kontextu je nutno pohlížet na nesystémový záměr násobně zvýšit poplatky z vytěženého uhlí, který bude mít devastující dopady do hospodaření těžebních společností a přeneseně do širších makroekonomických souvislostí. Výše poplatků zatěžujících jednotlivé suroviny musí být logicky zakotvena jako důsledek Státní energetické koncepce, a nikoli jako snaha o pouhé dosažení periodického příjmu do státního rozpočtu,“ sdělil redakci bývalý dlouholetý náměstek MPO pro energetiku Tomáš Hüner.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Blahuš
