Kdybyste mohli prosadit jen jednu daňovou změnu, kterou byste upřednostnili?Anketa
Jak vidíte osud druhého pilíře důchodové reformy? Hnutí ANO bylo pro zachování pilíře, dokonce by podle nich měl být povinný, ČSSD slíbila, že ho zruší.
Nemám sepsané všechny výroky Andreje Babiše a dalších lidí z ANO k tomuto problému. Ale jeden si pamatuji. Pan Babiš se v jednom momentě vyjádřil v tom smyslu: kdybychom to nezvorali s důchodovou reformou, tak jsme mohli mít dvacet procent hlasů. Čili já z toho usuzuji, že to, co do programu původně napsali, vůbec neplatí. Teď je otázka, co se s tím dá udělat a v jakém horizontu. Mám pocit, že horizont už mají se sociální demokracií domluvený.
Myslíte, že už politici našli nějakou shodu?
Finále možná není jasné, otázka je, co vlastně chtějí vyjednavači sociální demokracie. Ale v programu ČSSD měla jasně řečeno, že chce druhý pilíř zrušit, a myslím, že se na tom strany domluví. Otázka je interpretace toho, co to znamená „zrušit“. Zrušení může být v takové podobě, že se vrátí peníze, odkud přišly, nebo může dojít k tomu, že se dvě procenta odvedou do doplňkového penzijního připojištění (tzv. třetího pilíře – pozn. red.) a třetí varianta je, že by se tam mohlo odvést všech pět procent. Dovedu si bohužel představit i tuhle třetí variantu, protože vím, že někteří lidí na odborech, kteří radí sociální demokracii, strašně fandí dobrovolnému penzijnímu spoření.
Fotogalerie: - Hamáček předsedou sněmovny
Proč si to myslíte?
To je dané historicky. Existoval také takový zvláštní penzijní fond u největších bank, když byly ještě státní, kde měly odbory takový „nadlepšovací“ fond, čili mají takové zvláštní styky, nebo aspoň cítění v tomto směru. Když si vezmete, jak se jednalo o předdůchodech, to favorizovalo penzijní společnosti, které měly provozovat tento kšeft navíc. Ale nechci vůbec naznačovat, že jsou tam nějaké finanční vazby, to ne, spíš jde o takové fandění tomu dobrovolnému penzijnímu připojištění.
Jedna ze základních chyb odborně taktického charakteru bývalé Nečasovy vlády byla ta, že si jaksi „nevšimli“, že třetí pilíř je u nás velmi rozvinutý. Ještě ho koncem minulého roku změnami dočasně podpořili, kdy si každý rychle ještě sjednával dobrovolné penzijní připojištění v domnění, že je to skvělý produkt a že už takový nikdy nebude. Tam se vyznamenala hlavně pojišťovna Allianz, která nabízela asi tři procenta zhodnocení ročně. Na tuhle vějičku nachytali hodně klientů, ale když bude inflace dvě nebo dokonce tři procenta, tak těm lidem z toho kromě státního příspěvku stejně nic nezbyde. To je taková zvláštní hra, která mi připomíná Nový Zéland a další země.
Psali jsme:
Jak to hrají na Novém Zélandu?
Na Novém Zélandu mají rovný státní důchod, jinak nic, významné nejsou ani podnikové penze, ale mají tam něco jako třetí pilíř, říkají mu kiwi saver. Finta je, že státní penze, která je pro všechny jednotná, je strašně velká, dosahuje čtyřiceti procent průměrné celostátní mzdy. Představte si, že by jednotlivec dostal u nás státní důchod deset tisíc korun měsíčně. Těmito penězi tam zabezpečí ty chudší. K tomu ještě zavedli třetí pilíř, a to s ještě většími dotacemi, než byly u nás. Tím se zabezpečí střední třída, ti, co mají peníze, aby si platili nějaké penzijní připojištění. A když si ho platí, stát jim k tomu přihodí spoustu peněz a něco dodá ještě zaměstnavatel. Je to takový blázinec, když si odmyslím zaměstnavatele, tak střední třída dostává obrovské dotace ze státního rozpočtu, víc než u nás. A kdo si myslíte, že to zaplatí?
Fotogalerie: - Slib poslanců
Daně, z kterých stát hradí příspěvky na připojištění, platí hlavně střední třída. Je to taková hra na blbečka, kdy si jednotliví lidi myslí, jak jsou chytří, když si sjednají penzijní pojištění, ale ve skutečnosti si dotace od státu zaplatí sami, ale to už jim nedochází.
Ale kdyby penzijní připojištění nevyužili, tak by na ně stejně z daní přispívali, ne? Tahle si to aspoň vyberou.
Ale u nás je těch, kteří mají penzijní připojištění, víc než pět milionů. Přitom těch, kteří vydělávají a ještě nemají důchodový věk, je jen 4,7 milionu. Patřím mezi ně, ale já to dělám ze cvičných důvodů, abych věděl, jaké voloviny dělají penzijní fondy a jak to funguje.
Takové chování lze pozorovat nejen na Novém Zélandu, ale i v Česku. Je to takový směr neoliberální penzijní politiky, dávat hodně vysoké státní dotace třetímu pilíři a myslet si, že tím zreformuju důchody. Podobné věci si myslí celá řada lidí ve světě. Vidím tady tohle riziko, že se budou politici snažit lít další peníze – i z druhého pilíře - do třetího pilíře, i když by se tam nic cpát nemuselo. Nejjednodušší varianta by byla, kdyby se těch pět procent z druhého pilíře vrátilo tam, odkud přišly. Dvě procenta ze mzdy zpátky lidem, tři procenta do státního rozpočtu.
Vy nejste pro to, aby se peníze z druhého pilíře přesunuly do třetího pilíře, jak o tom mluvili někteří sociální demokraté?
Ať si ta dvě procenta převedou, kam chtějí, tam celkem o nic nejde. Ať si to klidně převedou do třetího pilíře. Tam je jediný problém, že ne každý musí penzijní připojištění mít, ale může si ho zřídit, nebo se mu to vyplatí hotově. Ale neměla by se tam převádět ta tři procenta ze mzdy.
Ta se vrátí zpátky do státního rozpočtu, ne?
Ale to nikdo neřekl. Dokud to neslyším, tak tomu nevěřím. Jsem opatrný, protože vím, že jsou na to náchylní. Je tam sice málo peněz, ale penzijní fondy mohou zajímat i malé peníze.
Psali jsme:
Jaký osud tedy druhý pilíř čeká? Zruší ho, nebo ne?
Myslím, že se politické strany domluví na tom, že se druhý pilíř k 1. lednu 2015 zruší.
A tím pádem bude vlastně po důchodové reformě.
V tomhle smyslu ano. Ale ona ta reforma byla nesmyslná z nejrůznějších hledisek. Nejde o to, jestli jí fandím nebo ne, vycházím ze zkušeností ve světě. Já na tom nemám žádné osobní zájmy. Zvorali, co mohli. Je jasné, že jsou tam kopance, otázka je, kolik jich chcete najít.
Takže politici teď budou muset začít od nuly, nebo není potřeba na průběžném důchodovém systému už nic měnit, když se prodloužil věk odchodu do důchodu?
Je jasné, že to chce udělat reformu průběžného pilíře. Ale zatím nevidím dost jasnou vyhraněnou politiku, aby reforma byla rozumná. Když jsem pozoroval názory experta sociální demokracie profesora Martina Potůčka na důchodovou reformu, velmi váhal s jakoukoli reformou. On by s tím nejradši asi nedělal nic. Z hlediska udržitelnosti důchodového systému žádný dlouhodobý problém není. Ten by byl, kdybychom měli nezaměstnanost na úrovni jako dnes, nebo horší. Ale kdyby se vrátila do čísel, kde byla před recesí, byli bychom bez problémů. Dnes není problém v demografii, je nesmysl, že populace stárne, problém je, že nemáme ekonomický růst. Průběžný systém potřebuje, aby rostl celkový objem mezd, aby byl přítok peněz. Jinak nic nehrozí, rozhodně nic nehrozí během příštích pěti let. Pokud se budoucí vládě podaří vylepšit nezaměstnanost, nebude je do důchodové reformy nic tlačit.
Ale vláda má omezené možnosti, jak oživit ekonomiku.
To je jasné. Já bych za to dneska nechtěl odpovídat, ale mně to nikdo nenabízí (smích). Ale v jiných zemích to zvládají, kdyby Česká republika měla nezaměstnanost jako dnes, i když z celosvětového hlediska není nijak katastrofální, pak by se něco muselo dělat i s důchodovým systémem.
Teď vláda uvažuje alespoň o zvýšení valorizace penzí.
To je nutné už z toho důvodu, protože vzorec, který vymyslel Kalousek s Drábkem nebo s Nečasem, je naprostý nesmysl. Já si dovedu představit ledacos, dovedu si představit i to, že se jeden, dva, tři roky za sebou penze nevalorizují. To už všechno ve světě bylo, například v Německu, i když při vyšší úrovni důchodů. Ale ten dnešní systém je nesmyslný. Nemůžete kombinovat třetinu inflace s třetinou reálných mezd. To je jako když to formuluje blbeček. Důchody se nemusí nutně valorizovat podle vývoje reálných mezd, když na to přijde, ale v první řadě, když se valorizuje, musí se valorizovat podle inflace. Ale je nelogické říci, budu to dělat částečně podle inflace a částečně podle reálných mezd.
Psali jsme:
A tak to bylo při poslední valorizaci?
Tak to bylo teď od 1. ledna letošního roku. Systém musí být hlavně logický. Když je logický, dovedu si představit varianty. Je jasné, že nová vláda, pokud vznikne, bude určitě valorizovat podle inflace v plném rozsahu. Teď je otázka, jestli to bude vyšší, pokud porostou reálné mzdy. Ale ony zatím nerostou a nevypadá to, že porostou. Reálné mzdy spíš klesají, podle těch se valorizovat nemůže. Nyní jde hlavně o to, jak se bude reagovat na inflaci. Vždycky se valorizuje od 1. ledna nového roku. Ale do začátku ledna 2014 už je málo času.
Kdyby recese pokračovala, muselo by se pak urychleně přemýšlet o změně průběžného systému? U prodloužení věku odchodu do důchodu není možné nic měnit, to už je nastaveno do nekonečna.
Prodloužení věku odchodu do důchodu je uděláno svým způsobem ideálně. To je jediná dobrá věc, kterou udělala Nečasova vláda, pokud jde o penze, že natáhla zvyšování důchodového věku.
Takže teď už by zbývalo jen zvýšit odvody na důchod, pokud by byl zachován průběžný důchodový systém?
Demografický vývoj v letech 2015, 16, 17 je pozitivní, tam by počet důchodců neměl přibývat, když to poměřujeme důchodovým věkem. Z tohoto hlediska je ten vývoj dobrý, to je i názor ministerstva financí, který v březnu, ještě za ministra Miroslava Kalouska, dělal inovaci konvergenčního programu. Z hlediska finančního by na tom měl být systém teď z hlediska demografie dobře.
Co byste tedy nové vládě, pokud jde o penzijní systém, radil?
Obecná rada, nejen moje, ale i Světové banky, je taková, že to, co máme u nás, by se mělo rozdělit na dva pilíře. Například na rovný důchod a pak na důchod, který bude záviset čistě na tom, kolik jednotlivec do penzijního systému zaplatí. Kdyby se tohle prosadilo, to by byla kvalitní reforma. Ale neříká se tím, kolik bude důchod za padesát let. Tím se říká, že každý by měl mít rovný důchod, a určitě by to nebylo tolik jako na Novém Zélandu, čtyřicet procent ze mzdy. Mohlo by to být patnáct nebo dvacet procent ze mzdy, to už je zajímavý základ, mimochodem dvacet procent ze mzdy chtěl Václav Klaus a ODS. Je to pět tisíc korun měsíčně, to je slušná suma, když to dáte každému. A k tomu by každý dostal ještě to, kolik si na důchod zaplatil. Kdyby se to zrealizovalo, máme dva pilíře, jeden financovaný ze státního rozpočtu, druhý z pojistného. Tohle má smysl. Navrhuje to Světová banka a navrhuje to deset let. A já to po ní pět let opakuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
