Pokud by nejednotnost odpovědí českých bankovních analytiků a ekonomů měla být znakem nejistoty v českém bankovním sektoru, máme důvod k obavám. Poté, co Hospodářské noviny uvedly, že se Česká národní banka bojí, že zahraniční banky stáhnou zisky ze svých českých dcer, protože se jim nedaří na Východě, zjišťovali jsme situaci a prognózy přímo u odborníků z českých peněžních ústavů. Experti odpovídali i na to, zda se má česká veřejnost připravit na zmrazování půjček nebo zdražení hypoték.
Zahraniční matky českých bank sice mohou nařídit vyplacení mimořádné dividendy, ale rozhodně to podle hlavního ekonoma GE Money Bank Petra Gapka neudělají ve velké míře. „Jednak se musí každá dividenda zdanit, jednak má ČNB poměrně silné páky na to, aby udržela kapitál doma,“ předkládá pro ParlamentníListy.cz svůj názor a dodává: „Banky to vědí a nemyslím si, že se pustí do něčeho, co by narušilo stabilitu našeho finančního systému.“
Ekonom Komerční banky Jiří Škop má na právo zahraničních bank stáhnout si zisky skrze výplatu dividend stejný názor. „Samozřejmě při rozhodování o výši dividend musí vzít primárně v potaz požadovanou výši kapitálu,“ podotýká. Nepopírá, že se situace případnými ruskými odvetnými sankcemi v bankovním sektoru může vyhrotit. „Spousta finančních institucí v Rusku má vlastníky z Evropské unie. Zde je asi největší riziko plynoucí z možného znárodnění,“ dodává.
Psali jsme:
Zmrazené půjčky? To by byla jen kapička...
Pokud by bankovní systém z nějakého důvodu ztratil likviditu, tedy volné peníze na půjčování, ohrozilo by to ale každopádně podle Gapka stabilitu celé ekonomiky. „V tom případě by zamrznutí trhu s půjčkami pro obyvatelstvo byla jen jedna kapka v moři ekonomických problémů,“ upozorňuje.
Ekonom Škop to tak černě ihned nevidí. „Nelze libovolně přesouvat peníze z českého bankovního sektoru do zahraničí. Banka musí mít stále silný kapitál,“ tvrdí. Vzhledem k tomu, že český bankovní sektor se obecně nachází v přebytku likvidity plynoucí z vyšších depozit vůči poskytnutým úvěrům, zmrazení půjček z tohoto titulu podle něj nehrozí. Pro další vývoj v bankovním sektoru bude podle něj rozhodující, jak se bude dařit ekonomice jako celku a zda vyhrocení situace v Rusku a na Ukrajině nepovede k pádu ekonomiky do recese. „Současné sankce již znamenají oslabení současného oživení a představují velké riziko pro náš jinak optimistický výhled na českou ekonomiku. Další vyhrocení sankcí či dokonce válečný konflikt by českou ekonomiku do recese s největší pravděpodobností posunuly,“ dochází nakonec k ne příliš pozitivním vývodům.
Zmrazování půjček se v tuto chvíli vůbec neobává analytik portálu Banky.cz Petr Jermář. „Taková situace nehrozí. Banky lidově řečeno neví, co s penězi. I proto jsou nyní úvěry rekordně levné a úroky u spořicích účtů velmi nízké. Změna současného stavu nastane nejdříve za dva roky a bude souviset s přirozeným vývojem ekonomického cyklu,“ předpokládá pro ParlamentníListy.cz.
Šéf portálu o bankách: Děkujme, že nemáme euro
Trochu jiný pohled předkládá pro ParlamentníListy.cz analytik portálu Banky.cz Petr Jermář. „Nedařením se na Východě by šly spíše označit ztráty v Rumunsku, které jsou přímým důsledkem politiky tamější vlády. Toto se současnou rusko-ukrajinskou krizí nesouvisí. Nebezpečnější byla evropská krize, kdy matky českých bank realizovaly ztráty v Řecku, Itálii, Španělsku a Portugalsku,“ míní a dodává: „Byly tu stejné obavy a nic se nestalo, i díky tomu, že neplatíme eurem, a tím pádem má ČNB poměrně dost pravomocí snahy o stahování kapitálu monitorovat a bránit jim. Kdybychom eurem platili, tyto pravomoci by naše centrální banka musela odevzdat ECB, a pak by stahování kapitálu bylo téměř jisté.“
Rusko podle něj může škodit českému exportu, a to přímo i nepřímo, například přes německý export, kde jsou Češi subdodavatelé, dále českým aerolinkám ztrátou monopolu na linkách ČR-Rusko, domácím ruským firmám spoluvlastněným Čechy či nám může zavřít kohoutky s plynem, ale na poli bankovnictví a financí nemá žádné možnosti, jak nám či Evropě škodit.
Nejistota sektoru dá práci inspektorům
Bankovní regulátoři likviditu monitorují, a dokonce v nové regulaci podle ekonoma Gapka zavádějí limity právě na to, kolik peněz banky musí mít ve vysoce likvidních aktivech.
„ČNB jako instituce dohlížející na finanční sektor situaci dlouhodobě pozorně sleduje, a pokud jde o vztah českých bank k mateřským bankám, aktuálně nemá důvod k obavám. Český bankovní sektor je podle nedávných náročných zátěžových testů zdravý, stabilní a kapitálově dobře vybavený,“ uklidňuje čtenáře ParlamentníchListů.cz Tomáš Zimmermann z České národní banky.
Bankovní rada ČNB se situací v zahraničí zabývala na svém měnověpolitickém zasedání poslední červencový den a v diskusi se shodovala, že představuje zvýšenou nejistotu, dodává ovšem Zimmermann. „Jedná se především o geopolitickou situaci na Ukrajině a dopady sankcí zavedených proti Rusku. V této souvislosti zaznělo, že v současné situaci nelze dopad sankcí ještě přesněji hodnotit,“ uzavírá Zimmermann.
Česká národní banka na svých stránkách zveřejnila výběrové řízení na pozice několika specialistů - inspektorů dohledu a kontroly obezřetnosti, a to pro oblast tržních rizik, kreditních rizik, pojišťovny či oceňování zajištění.
Některé peněžní ústavy nepovažují signály ČNB a proklamace o dopadech na české „dcery“ za aktuální k diskuzi. Jde například o českou spořitelnu. „ČNB tuto zprávu oficiálně nikde nepotvrdila. Považujeme ji proto za spekulaci médií, a tudíž se k tomu nebudeme vyjadřovat,“ reagoval na dotaz ParlamentníchListů.cz Marek Pšeničný z České spořitelny.
Psali jsme:
autor: Lucie Bartoš
