Umíte střílet ze střelné zbraně?Anketa
Ministerstvo vnitra hledá další vhodné objekty ve vlastnictví státu, kam by mohlo v případě potřeby umístit další uprchlíky. Jednou z takových budov je i před rokem zrušený komplex výchovného ústavu pro mladistvé v Králíkách na Orlickoústecku na česko-polském pomezí. Místním lidem se záměr vnitra ani v nejmenším nelíbí, městem prostupují emoce, strach a nejistota.
Na středeční večer se proto vedení města rozhodlo svolat do zdejšího kulturního domu Střelnice schůzku s občany, kam pozvalo i zástupce kompetentního úřadu, tedy Ministerstva vnitra. Kromě zástupce vedení Policie ČR, starostky Králík Jany Ponocné a pardubického hejtmana Martina Netolického (ČSSD) ovšem nikdo další nedorazil. První náměstek ministra vnitra Jiří Nováček dle vedení města svoji účast na debatě s občany na poslední chvíli zrušil, aniž by uvedl jakýkoli důvod.
Sál kulturního domu Střelnice byl nejen zaplněn do posledního místa, lidé museli i stát a to v nemalém počtu. Zvuk se proto přenášel i do foyer před hlavním sálem. Jak na počátku diskuse uvedla starostka města, tolik lidi bývá v tomto sále pouze na představení ochotnického divadla.
Budova, kterou si úřad ministra Chovance vytipoval, je zhruba rok prázdná. Na konci loňského roku tam došlo k definitivnímu uzavření dětského výchovného ústavu a od prvního ledna je budova prázdná, zdržuje se tam pouze správce. Poslední kapkou k uzavření pasťáku prý bylo napadení vychovatele jedním chovancem.
Debaty s králickými občany se zúčastnila starostka Jana Ponocná, vedoucí obvodního oddělení Policie ČR Roman Němec, místostarosta Králík Martin Hejkrlík, mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták a hejtman kraje Martin Netolický.
Ten hned v úvodu sdělil, že proti případnému rozhodnutí vnitra nemůže nic moc dělat, protože to není v jeho kompetenci. Stejně tak možné umístění uprchlíků nemůže ovlivnit ani vedení samotného města, kde se komplex nachází.
Možný uprchlický tábor králické občany hodně zajímá. Foto - Radim Panenka
Netolický hned na začátku varoval přítomné, že hodlá vést debatu pouze na určité úrovni a nepřímo tak lidem vzkázal, aby se vyvarovali emocí nebo nadávek. „Nejsem zvyklý vést diskusi s gaunery. Například Slatina u Vysokého Mýta a nelegální muniční sklad. Tak to je gauner, kde půjdu až do důsledků, protože aby někdo v kravíně skladoval desítky tun munice a tvrdil, že já jsem ten, kdo mu brání v podnikání. A stejně tak si nemyslete, že mi nevadí situace zde, která je velmi nepříjemná. Člověk ale musí vždy vážit, kdy do jednotlivých procesů vstoupí. S paní starostkou si plně uvědomujeme, kde jsou naše kompetence a možnosti,“ vysvětlil občanům hejtman s tím, že tady mohl spíše využít svůj neformální vliv a kontakty jelikož ministr vnitra je jeho spolustraník.
Podle Netolického je jasné, že mezi lidmi panuje velký strach. Zmínil nedávnou návštěvu prezidenta Zemana v Pardubickém kraji, kdy se ho lidé ptali hlavně na témata spojená s migrační krizí. „Často jde o virtuální realitu, kterou vytváří média nebo o směs skutečné a virtuální reality,“ dodal hejtman.
„Kdo z vás tady viděl živého uprchlíka? Já ano – při cestě do Norska – a můžu říkat, že mluvím o něčem, co jsem viděl. Ano, ti odvážnější z vás mi mohou říct: co nám to tady vykládáš?“ pokračoval Martin Netolický.
Uvedl, že stát si vytipoval 81 nevyužitých budov, z toho 19 v jeho přímém vlastnictví a z těch devatenácti vybral dvě budovy, z nichž jedna je v Králíkách. Starostka Ponocná si k tomu posteskla, že dlouho z Ministerstva vnitra nepřišla žádná konkrétní informace. „Nikdo nic neříkal a poprvé minulý týden 24. listopadu nám o tom řekli,“ konstatovala, že tedy zájem potvrzený přímo z ministerstva mají týden.
V Králíkách už při prvních náznacích vznikla iniciativa občanů Ne azylovému domu v Králíkách, která odpor proti uprchlickému zařízení neformálně vede. Právě oni se nedávno obrátili na poslance Tomia Okamuru s žádostí o pomoc, což jim při debatě hejtman Netolický ironicky vmetl do tváře.
„Jestli si myslíte, že vám k něčemu bude interpelace jednoho nejmenovaného Čecho-japonce, tak prosím,“ řekl do publika hejtman. Později šéf iniciativy Michal Souček podotkl, že tak učinili de facto ze zoufalosti, protože se o problém Králík nikdo nezajímal a nedařilo se případ medializovat.
Nakonec evidentně pomohla až intervence hejtmana a sociálního demokrata Martina Netolického. „Každý den jsme měli jiné informace, jeden den, že to možná nebude, pak možná bude, pak že to bude asi jen záložní středisko... Tak jsem kontaktoval ministra vnitra a ten rozhodnutí o zřízení azylového tábora pozastavil. Náměstek Nováček pak napsal, že se dnešního setkání nezúčastní,“ sdělil Netolický.
Sám dle svých slov s táborem v Králíkách nesouhlasí z několika důvodů. „První problém je, že pokud chceme azylanty integrovat, tak těžko je můžeme soustředit do pohraničí a vlastně na venkov, kde se každý s každým zná. V Praze se 120 uprchlíků ztratí, ale tady by byli jak odsunutí, je to pokrytectví. Navíc ta budova je 300 metrů od centra města a asi 200 metrů vzdušnou čarou od základní školy,“ upřesnil.
„Použiju příměr. Když se někde plánuje sklad jaderného odpadu, koná se místní referendum atd. Nechci to srovnávat, ale je to v jistém smyslu podobný případ. Jde tu také rozhodnutí státu, které má vliv na život místních obyvatel,“ vnukl místním občanům hejtman myšlenku referenda, kteří se toho okamžitě chytli. Následovala diskuse plná nedorozumění, že věc patří do kompetence, kterou místní úřad nemá a tak těžko může pořádat referendum, což občany rozčílilo. Hejtman nakonec situaci uklidnil a vysvětlil, že takové referendum by mělo informativní charakter a mohlo by sloužit jako argumentační pomoc při vyjednávání se státem.
K jednacímu stolu vedle starostky a ředitele školy by podle Netolického měli být přizváni také dva nebo tři zástupci zdejší iniciativy, která odpor vůči uprchlickému táboru vede.
K vypsání referenda vyzvalo přímo na debatě několik občanů a všichni ostatní je podpořili. Starostka se snažila vysvětlit, že se výsledkem pro nedostatek kompetencí stejně město řídit nemůže a navíc vypsání referenda by bylo drahé. Stačila by prý petice.
„Před čtyřmi lety jste řekla, že občané chtějí bazén, a tak jim ho klidně za sto milionů postavíte. Teď tu jsou občané a nechtějí, aby tu bylo nějaké zařízení. Takže vy byste Králíky zadlužila sto miliony kvůli bazénu, ale referendum je drahé?“ tázal se jeden z občanů.
Až se vedení města bude účastnit schůzek třeba na ministerstvu, může mít v ruce výsledky referenda a jasně říkat, že to občané chtějí, anebo nechtějí. Starostku k referendu nakonec přesvědčila slova hejtmana, který přislíbil, že kraj městu na jeho konání finančně přispěje. Nabídl také pohotově okamžitou pomoc krajského právního oddělení, aby se posoudilo, zda je možné referendum uspořádat. „Poznamenal jsem si to, hned zítra se vám ozvou a pomohou,“ slíbil za potlesku občanů.
„Žádné cizince tady nechceme,“ řekl pouze stručně namísto položení otázky další z králických občanů, který se představil jako šéf sdružení, které pořádá letní tábory pro děti a s názorem na odmítání migrantů za ním stojí i rodiče dětí.
„Myslíte si, že stále žijeme v demokratické zemi? Drtivá většina národa si žádné migranty nepřeje, a naše vláda nám je chce stejně nacpat!“ rozčílil se další občan. A to neměl dělat. Hejtman Netolický ho za to sepsul, že takovou úroveň debaty odmítá a jal se vysvětlovat, že pokud bychom nežili v demokracii, těžko by tu mohli občané sedět a debatovat o problému, který je trápí. „Pokud má kolega jiný názor, má říct, co by rád změnil. Pokud bychom v demokracii nebyli, tak bychom tady neseděli,“ sdělil ostrým tónem v hlase.
Následně popsal svůj zážitek z cesty do Norska na trajektu, na kterém cestovala téměř stovka uprchlíků. „Byli tam i nuzní lidé a rodiny s dětmi, ale byli tam i evidentní organizátoři, všichni za nimi chodili, ptali se jich a ti tomu šéfovali. Asi tak čtyři, pět lidí z těch devadesáti. A to jak vypadali, tak Arnold Schwarzenegger ve svém nejlepším období proti nim nebyl nic. Jezdím na Ukrajinu a třeba slovensko-ukrajinská hranice, tedy hranice Schengenu, je naprosto neprostupná, tam by neprošla ani myš, a pokud si vezete cigarety nebo vodku, tak vám div nerozšroubují celé auto, ale jinde jako by schengenská hranice nebyla. Procházejí tam naprosto bez problému statisíce lidí,“ sdělil nechápavě hejtman a vyslovil nápad, že bychom mohli jako stát uprchlické kvóty naplnit pomocí Ukrajinců, kteří k nám stejně chtějí, vzhlížejí k nám a chtějí pracovat.
Hejtman se také lidem snažil vysvětlit rozdíl mezi ilegálním a legálním uprchlíkem. „Legální je ten, který požádá o mezinárodní ochranu a přijímací stát to musí prověřit. Žadatel musí prokázat svoji totožnost, svoji zdravotní způsobilost, a hlavně to, že ve své domovské zemi je pronásledován třeba z politických, rasových nebo jiných důvodů,“ uvedl Netolický. Což jsou evidentně požadavky, které většina nyní putujících migrantů nesplňuje. Často u sebe nemají ani doklady a Česká republika je státem s jednou z nejpřísnějších azylových politik.
„Strach ve společnosti je tak hluboký a takto budou přemýšlet i turisté, kteří sem přinášejí peníze. My jsme se sedm let snažili tady zlepšit infrastrukturu a pomoci to vše zatraktivnit pro turisty. A jednou takovou negativní informací o zbudování tábora je těch sedm let pryč,“ přidal Netolický svůj další důvod, proč zařízení odmítá.
Vykradené trafiky, ukradená auta, převrácené popelnice – to dle jedné z občanek páchali v Králíkách chovanci z loni zrušeného výchovného střediska. „Nemalujme si, že všichni migranti budou bezproblémoví,“ dodala k tomu.
Celá diskuse se značně zostřila, když na přetřes přišlo azylové zařízení pro uprchlíky v Kostelci nad Orlicí, který je od Králík vzdálen asi pětačtyřicet kilometrů. Řada lidí z obou měst se zná, a tak si předávají i informace. V Kostelci nad Orlicí už celé roky funguje zařízení Ministerstva vnitra, kde jsou ubytováni žadatelé o azyl. Na rozdíl od uprchlických táborů vzniklých kvůli migrační krizi mají tamní obyvatelé možnost volného pohybu a nejsou zavřeni uvnitř bez možnosti vycházet do města nebo klidně i cestovat.
Podle tamních obyvatel páchají azylanti kriminalitu, a to nejen přestupky, jako jsou krádeže, ale i trestné činy. Celou oblastí tak nyní rezonuje pondělní událost, kdy opilý cizinec napadl obsluhu benzinové pumpy a ženu i muže tam pracující brutálně pěstí praštil do hlavy. Debaty v Králíkách se zúčastnila i občanka žijící právě v Kostelci nad Orlicí.
Podle jejích slov migranti v Kostelci působí místním velké problémy. „Jsou různě po parcích, dennodenně jsou vožralí a zfetovaní, po nocích řvou, perou se mezi sebou, dítě nemůžete pustit do parku nebo na hřiště, protože je to všechno obsazené. Nosím sebou paralyzér, protože se po Kostelci v noci bojím chodit. Já se plánuji z Kostelce odstěhovat a už tak učinilo hodně lidí přede mnou. Azylanti chlastají a chovají se brutálně. Hodně mohou vyprávět prodavačky z Penny marketu. Přijde tam parta lidí z azyláku, berou si, co chtějí a utečou. Nebo tam jeden vezme z regálu flašku vodky, začne ji pít, a když se na něho obsluha podívá nehezky, tak nasadí výhružný pohled, flaškou praští o zem a uteče,“ vyprávěla paní.
Michal Souček, který vede iniciativu Ne azylovému domu v Králíkách. Foto - Radim Panenka
Podle informací, které si vyžádal dle vlastních slov od kolegů z Kostelce zdejší šéf obvodního oddělení policie, cizinci v Kostelci spáchají ročně dva až tři trestné činy. Na tato slova začalo publikum okamžitě křičet, že to není pravda, že je toho mnohem víc. Na což policista reagoval, že je třeba rozlišovat mezi trestným činem a přestupkem a on zmiňoval trestné činy.
Přidala se i starostka Králík Jana Ponocná a podělila se o informace, které jí poskytl kostelecký starosta František Kinský. Ten prý tvrdí, že soužití azylantů a kosteleckých starousedlíků je de facto bezproblémové. Problém je prý v tom, že pokud něco spáchá azylant, všichni o tom mluví, ale pokud něco provede Pepík od vedle, tak všichni řeknou, že on už je takový. V reakci na to opět začal našlapaný sál burácet, že to není pravda.
Další z občanů vystoupil s krátkým názorem, aniž by kladl otázku: „Sám za sebe chci říct, že ti lidé jsou z jiné kultury a jiného náboženství a já se této kultury bojím. A jak někdo reaguje, když se bojí? Buď zaleze do kouta, anebo se brání.“
Vášně v sále se snažil opět uklidnit hejtman Netolický, když všechny velmi důrazným tónem v hlase upozornil, že situace je zdaleka jiná než nám podávají média. A že především lidem chybí dostatek relevantních informací.
„Momentálně sem nemíří žádný uprchlík, ta vlna ustává, oni míří jinam! Pokud Německo uzavře hranice, Česká republika tak učiní do šesti hodin poté, povolá armádu na hranice a bude se bránit!“ neudržel se Martin Netolický po poznámkách typu, že se sem migranti stejně dostanou.
V samém závěru více než dvouhodinového setkání s občany vystoupil lídr občanské iniciativy Ne azylovému domu v Králíkách, který řekl především, že lidé stojí za svým prezidentem v otázce migrace.
„Loni jsem byl schopný vzít červenou kartu a jít demonstrovat atd. Poslouchal jsem televizi a věřil jsem médiím, volil jsem pana Schwarzenberga. Teď ale s názory pana prezidenta Zemana souhlasíme a letos jsme ho byli podpořit na Albertově,“ uvedl Souček a poděkoval Zdeňku Štenglovi, zastupiteli Pardubického kraje za Stranu práv občanů (dříve Zemanovci) za pomoc nejen s medializací případu.
„Byl jsem 4. listopadu kontaktován Michalem Součkem, který mě informoval o tom, že v Králíkách mají být umístěni azylanti nebo uprchlíci. Aktivně jsme se toho zhostili tak, že jsme pomohli s předáním petice a dopisu panu prezidentu Zemanovi, aby získali jeho podporu. Pak už to bylo na dalším vyjednávání na úrovni ministra vnitra, kde došlo k tomu, že pan ministr i na základě hejtmana a reakce obyvatel změnil názor a celou problematiku pozastavil. Tady se semkl neuvěřitelný počet lidí v jeden šik, což velmi oceňuji. Jako SPO se jim snažíme pomáhat, protože právo občanů na vlastní názor je pro mě to nejdůležitější,“ sdělil k tomu následně pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Štengl, který v minulosti působil i jako předseda SPO. Strana má v kraji významné slovo i díky tomu, že z jejích řad vzešel náměstek hejtmana Jaromír Dušek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
