Je nutné v rámci reakce na masakr v Uherském Brodě omezit právo na držení zbraně a zpřísnit v tomto směru předpisy?Anketa
Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin se nechal slyšet, že jeho země v boji proti separatistům podporovaným Kremlem nutně potřebuje zbraně. Podle jeho mínění totiž ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nejde ani tak o Ukrajinu, jako spíše o Evropu, a proto je obrana Ukrajiny i obranou Evropské unie. Prezident Barack Obama už na to prohlásil, že dodávky zváží v případě, že diplomatická mezistátní jednání selžou. Obama to řekl ještě před mírovými jednáními v Minsku.
Slyší ale Evropa – potažmo i Česká republika – na to, aby na Ukrajinu proudily zbraně ve velkém?
„Úvodem bych chtěl zdůraznit, že Ukrajině, Evropě, USA a samozřejmě všem normálně uvažujícím lidem jde v první řadě o zajištění a udržení trvalého míru. V názorech, jak toho dosáhnout, se však lišíme,“ zareagoval na tuto otázku ParlamentníchListů.cz někdejší politik, hudebník a podnikatel Michael Kocáb.
Podle něj ale řešení situace nemá v současné době jednoznačnou odpověď. Proč?
„Jelikož jsou separatisté permanentně zásobováni moderními ruskými zbraněmi a po zuby ozbrojenými dobrovolníky, měla by mít Ukrajina možnost se relevantně bránit a k tomu nutně potřebuje dodávky zbraní na obdobné technologické úrovni. Má to však podmínku. K tomuto kroku by měly země EU i USA přistoupit společně. V takovém případě bych to podpořil. Stydím se za vyhýbavý postoj našich, ale i některých evropských nejvyšších představitelů, kteří začínají hrát nebezpečnou dvojí hru. Neustále opakují floskule o diplomatických mírových jednáních, zatímco na Ukrajině umírají tisíce lidí a milion lidí přišlo o domov. Krok po kroku ustupují stupňujícím se nárokům agresora. Naši jdou ještě dál a už předem anoncují, že zbraně v žádném případě dodávat nebudou a připravují tak možný rozkol uvnitř EU,“ zmínil dále Kocáb.
Místo příměří další střety
Mezníkem kolem ukrajinské krize se měly stát dohody o příměří na východě Ukrajiny uzavřené předminulý týden v Minsku mezi nejvyššími představiteli Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie. Situace na východě Ukrajiny je ale i přesto stále napjatá. Ukrajinská armáda hlásila v noci na úterý celkem 12 střetů s povstalci. Ti z incidentů viní vládní vojska, přesto prý stahují těžké zbraně. Podle armády však separatisté pouze přesouvají svou techniku blíže k přístavnímu městu Mariupol. Navíc separatisté již po vyhlášení příměří dobyli důležitý železniční uzel Debalceve, který nakonec vyklidily ukrajinské jednotky. Protože je „příměří“ velmi křehké, včera ministři zahraničí Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska vyzvali na své schůzce v Paříži k plnění mírových dohod z Minsku. Jak vnímá Kocáb minské dohody?
„I když je to už druhý mezník poté, kdy první minské dohody beznadějně zkrachovaly, za jiskřičku naděje, kterou dávají, je přesto jednoznačně podporuji. Debalceve je ovšem prvním výsměchem těmto dohodám. Jestliže by separatisté zaútočili i na Mariupol, je jasné, že Putin pak bezostyšně lže celému světu do očí a že již nemá cenu s ním dále vyjednávat. Potom by se stala relevantní úvaha o urychlené dodávce zbraní. V těchto dnech tedy nastane klíčový bod zvratu,“ myslí si Kocáb.
A ve svých úvahách pokračoval: „Jak politika appeasementu, která vedla v třicátých letech minulého století přímo k druhé světové válce, tak ´diplomatické´ iniciativy tehdejšího britského premiéra Chamberlaina, které se ukázaly jako zcela naivní a neúčinné, by nás měly varovat před obdobným vývojem. Pokud budeme před otevřenou agresí stále jen ustupovat, může to mít zcela fatální důsledky. A všichni ti, kteří chtějí permanentními ústupky zajistit mír, si vykoledují válku. Stále si připomínejme, že Rusko navzdory Budapešťskému memorandu zabralo již Krym a vojenskými prostředky rozšiřuje svůj vliv na dalších územích východní Ukrajiny.“
Zoufalý Porošenko zkouší vše...
Kocáb se vyjádřil i k prosbě ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Ten totiž před pár dny po prohře ukrajinských sil v Debalceve prohlásil, že požádá o vyslání mírových sil OSN na Ukrajinu. „Nejlepší řešení pro nás je policejní mise z Evropské unie. Jsme přesvědčeni, že to bude nejvíce efektivní a optimální řešení v situaci, kdy nebyly splněny sliby míru,“ řekl Porošenko.
„Zoufalý Porošenko zkouší vše, co je v jeho silách. Jeho země krvácí, je v bezvýchodné situaci, a pokud se jakýkoli z jeho návrhů realizuje, určitě to pomůže. Modré barety by byly velkým přínosem k uklidnění situace. Chtěl bych však zdůraznit, že ať už byla situace před konfliktem na Ukrajině jakkoli komplikovaná a neutěšená, neměla Putinova administrativa sebemenší právo se vměšovat do věcí sousedního státu. Překročila tak všechny mezinárodní dohody a vyčlenila Rusko z rodiny civilizovaných států. Být Rusem, byl bych z toho zoufalý,“ dodal k tomu Kocáb.
Bok: Naši nemají koule. Držel bych se slov Masaryka
Podobný názor na dodávky zbraní pro Ukrajinu zaujímá i někdejší disident a politický aktivista John Bok.
„Já jsem jednoznačně pro to, abychom zbraně Ukrajině poslali. Máme tady totiž podobnost historickou. Když byl Izrael v úzkých, tak tam Československo také dodalo své zbraně a neuvažovalo vůbec o tom, zda tamní konflikt eskaloval, či ne. Ukrajina je svéprávný mezinárodně uznávaný stát, který má svého prezidenta, armádu, parlament a své území. Ti, kteří bojují na východě, nejsou separatisté, ale zločinci,“ rozhorlil se na vrub ukrajinské situace pro ParlamentníListy.cz Bok.
„Tady ale politici nemají koule. Já osobně, kdybych mohl, tak bych se držel slov Masaryka, který říkal, že proti zlu je třeba se bránit mečem. Proto jsem jednoznačně pro to, abychom Ukrajině zbraně dodali... Navíc tam mezi Ukrajinci jsou samí mladí lidé a ti nemají žádný výcvik. Kdo ale má výcvik, tak to je sovětská, tedy ruská armáda, a proto tam také operují. Jsou dokonce zprávy o tom, jak rakety na Ukrajinu létaly z ruského území. Kdyby nebylo těchto raket, tak ani ti povstalci by neměli převahu – oni se ale musejí bránit stejným metrem, a tak musejí dostat přiměřeně stejné zbraně. Ovšem ne rakety s jadernými hlavicemi, ale ty rakety, které umožnily povstalcům expandovat a zatlačovat ukrajinskou armádu,“ pokračoval Bok ve svém vidění ukrajinského masakru.
Na tvrdé věci tvrdá odpověď
Zdůraznil, že Ukrajina kdysi podepsala s Ruskem jednu důležitou smlouvu. „Všichni v té smlouvě akceptovali, že Ukrajina odevzdá rakety s jadernými hlavicemi, což udělala. A za to jí měl být zabezpečen klid a mír. Tato úmluva byla přitom uzavřena pod mezinárodní gescí, ale všichni o ní dnes mlčí. A potom tam jede Merkelová a Francois Hollande a něco sjednávají, ale Putin si s nimi jen vytírá řiť, neboť ví, že to takto nepůjde. Na tvrdé věci se prostě musí odpovědět tvrdě,“ dodal Bok.
Dodejme, že ukrajinský prezident Petro Porošenko údajně toto úterý podle Wall Street Journal v rámci návštěvy Spojených arabských emirátů a zdejšího mezinárodního zbrojařského veletrhu IDEX v Abú Zabí dohodl dodávky zbraní ukrajinské armádě, která hlavně na východě země čelí i přes minské dohody neustálému tlaku proruských separatistů. Porošenko podle agentury TASS ohlásil, že Ukrajina na veletrhu uzavřela dvacítku kontraktů na dodávky zbraní. Konkrétní druhy zbraní a jejich množství ale nejsou agentuře známy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
