ParlamentniListy.cz zajímalo, do čeho chce Diecéze ostravsko-opavská poté, co církev vyrovnání dostane, investovat nejdřív. Podle tiskového mluvčího biskupství Pavla Siudu do přijetí zákona o majetkovém narovnání nelze dát na tuto otázku zcela konkrétní odpověď. „V návrhu zákona o vyrovnání mezi státem a církvemi se hovoří o vrácení nemovitého majetku. Měly by to být pole, lesy, rybníky a související stavby, se kterými církve a náboženské společnosti dříve samy hospodařily a dále jde o finanční vyrovnání. Po vrácení nemovitého majetku s ním bude církev hospodařit,“ sdělil Siuda.
Otázka víry nebyla ve sčítání povinná
Návrh zákona počítá podle jeho slov také s finančním vyrovnáním, které se bude vyplácet postupně dalších 30 let. „Současně se však bude během přechodného období 17 let snižovat státní příspěvek na platy duchovních až k nule. Církev tedy bude spravovat svůj vlastní nemovitý majetek a hospodařit s postupně vyplácenými finančními prostředky tak, aby byla schopna i v budoucnu zajistit platy duchovních a pokrýt v minulosti zanedbané investice do oprav stávajícího majetku. Prostředky ale také půjdou do oblasti sociální, charitativní a školské, kde církev působí,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz mluvčí Siuda.
V Moravskoslezském kraji se podle posledního sčítání lidu v roce 2011 k římskokatolické církvi přihlásilo 160 557 obyvatel. Jedná se však podle Siudy jen o ty účastníky sčítání lidu, kteří nenechali kolonku o své religiozitě prázdnou. Její vyplnění totiž povinné nebylo. Nejvíce věřících je v tradičních oblastech na Jablunkovsku, Těšínsku, Opavsku a Hlučínsku.
Psali jsme:
V Ostravsko-opavské diecézi, která zahrnuje Moravskoslezský kraj a území okresu Jeseník, působí více než 200 kněží, kteří spravují 276 farností. „V Ostravsko-opavské diecézi se v jedenácti děkanátech nachází 565 kostelů a kaplí a 246 farních budov. Památkově chráněných kostelů a kaplí je v diecézi 289 a památkově chráněných farních budov 22,“ uvedl Siuda. Římskokatolická církev však podle jeho slov spolupracuje také s dalšími církvemi.
„V rámci ekumenických aktivit se zapojujeme do takzvaného Aliančního týdne modliteb za jednotu křesťanů, který probíhá každým rokem v lednu. Na Alianční týden navazuje vždy Týden modliteb za jednotu křesťanů spojený s Ekumenickou bohoslužbou v Praze. Spolupráce s ostatními církvemi probíhá také na úrovni charitativních aktivit. Vzpomenu například aktivity Charity Ostrava, Armády Spásy nebo Slezské diakonie na poli pomoci bezdomovcům,“ řekl Siuda.
Některá zařízení charity bojují o přežití
Hospic svatého Lukáše v Ostravě Zábřehu zaměstnává 43 zaměstnanců, kteří se starají o pacienty na 30 lůžkách. Kromě toho je v hospici ještě 22 přistýlek pro blízké příbuzné umírajících pacientů, 12 lůžek pro stážisty a byt kněze. Hospic byl slavnostně uveden do provozu před necelými pěti lety. V jeho budově má zázemí také Charitní pečovatelská služba, Charitní ošetřovatelská služba a Mobilní hospicová jednotka a Dobrovolnické hospicové hnutí.
Diecéze dále ještě provozuje čtyři pastorační centra Centrum pro rodinu a sociální práci, Katechetické a pedagogické centrum, Diecézní centrum mládeže a Speciální pastoraci. Kromě toho pod diecézí působí také Diecézní charita, kterou v lednu 1997 zřídil biskup František Václav Lobkowicz. Má holdingovou organizační strukturu a tvoří ji 17 oblastních Charit s právní subjektivitou v čele s Diecézní charitou ostravsko-opavskou - ústředí. V současné době právě charita bojuje s velkým nedostatkem financí a zvažuje zavírání některých zařízení. ParlamentnímListům.cz to potvrdil ředitel krajské charity Lukáš Curylo, který zvažuje dokonce organizaci protestních akcí. Celkem v Moravskoslezském kraji chybí na sociální služby 220 milionů korun.
Prosazení majetkového vyrovnání s církvemi je prioritou zejména TOP 09. V rámci vládou navrženým majetkovým vyrovnání, by měl stát 17 církvím vyplatit v průběhu 30 let částku cca 59 miliard korun. Kromě toho chce stát vracet církvím i co nejvíc majetku v naturální podobě, tedy půdu a lesy v hodnotě dalších zhruba 76 miliard korun.
Zákon by měl začít platit od ledna 2013
Jak Parlamentnim Listům sdělil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob, pokud bude zákon schválen v letošním roce, nabude účinnosti dnem 1. ledna 2013. Stát uzavře do 9 měsíců ode dne účinnosti zákona s jednotlivými církvemi uvedenými v zákoně smlouvu o vypořádání, až poté bude zahájeno vyplácení finanční náhrady. Věří, že církve vrácený majetek a poskytnuté finanční prostředky využijí v souladu se svým posláním.
"Církvím jsou v současné době ze státního rozpočtu poskytovány prostředky na platy duchovních včetně příslušenství, provozní náklady a opravy církevního majetku. Po schválení zákona bude církvím ročně vyplácena zákonem daná částka po dobu 30 let v ročních splátkách. Příspěvek na podporu činnosti se bude po třech letech každoročně snižovat o 5 procent z částky vyplacené v prvním roce. Částečné vydání majetku a poskytnutí příspěvku a finanční náhrady za nevydaný majetek umožní církvím obnovit majetkovou základnu a samofinancování, to znamená úplnou ekonomickou odluku od státu," uvedl Jakob.
Církevní zdravotnictví se od veřejného rozpočtu neodstřihne
Církevním nemocnicím a sociálním zařízením však přesto může být podle jeho slov ze státního rozpočtu poskytnuta dotace na investice za stejných podmínek jako ostatním obdobným zařízením bez ohledu na právní formu. "Pokud jsou církve poskytovateli zdravotnických služeb mohou být tyto služby hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Zda některé církve využijí svých nebo poskytnutých veřejných prostředků na tyto účely, je zcela na jejich rozhodnutí. Pacient nebo klient těchto zařízení bude mít alespoň větší možnost volby," uvedl Jakob.
Církevní nemocnice a hospice však nejsou ve všech českých a moravských krajích a podle Jakoba je rozhodnutí, zda některá z církví zřídí nemocnici nebo hospic, zcela v jejich pravomoci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Anna Vidiševská
