Denně volá na Linku bezpečí v průměru 726 dětí. Mezi nimi jsou i takové, které přemýšlejí o tom, že dobrovolně odejdou ze světa, protože se jim jejich problémy zdají neřešitelné. "Ten počet od roku 2010 mírně vzrostl. Zatímco předloni nám volaly průměrně dvě děti, které se zabývaly myšlenkou na sebevraždu, vloni jsou to denně už nejméně tři děti. Jsme vázáni mlčenlivostí a odkázáni jen na to, co nám to dítě řekne. Proto musím říci, že ne vždy je těm dětem možno pomoci, i když se je v rámci krizové intervence snažíme od těchto úmyslů odradit,“ řekla ParlamentnímListům.cz ředitelka Linky bezpečí Darina Rössl.
Nejvíce volajících podle ní bývá ve věku 12 až 16 let, někdy jde i o starší teenagery.
Virtuální kamarádi a ekonomický tlak na přežití
„V posledních letech je na rodiny kladena stále větší zátěž na to, aby ekonomicky přežily, aby obstály v profesi. Samozřejmě, že z toho vzniká dlouhodobý stres a ten se odráží i na atmosféře v rodině, kterou ty děti velmi silně vnímají. A tak zatímco dospělí lidé se začínají mnohdy ztrácet v řadě technických vynálezů, které rovněž kladou na zvládání stále silnější tlaky, děti fungují často jen s virtuálními kamarády. A jsou vlastně osamělí doma u počítačů. Když se objeví problém, virtuálně se jim těžko něco řeší s někým, koho třeba vlastně ani neznají,“ vysvětlil pro ParlamentníListy.cz psychiatr Jan Cimický.
Na vysokém počtu dětských i dospělých sebevražd se však podílí i další jev, který už před sto lety popsal Tomáš G. Masaryk. „Česko leží v takzvaném sebevražedném pásmu, jež se táhne od severských zemí, přes Polsko, k nám, do Rakouska a Maďarska. O pár desítek kilometrů dál směrem na západ už nesahá, protože tam jsou počty lidí, které se rozhodnou odejít dobrovolně ze života dlouhodobě nižší. Co je příčinou tohoto jevu, se nikomu dosud prokázat nepodařilo. Nicméně třeba právě dětským sebevraždám se u nás věnovali seriózně dva muži, vím, že například profesor Mečíř. Nicméně, pokud se lišíme zásadně v počtu dětských sebevražd od ostatních zemí, tak bude třeba ty studie rozšířit a dále zpracovat,“ doplnil Cimický.
Dvě plné třídy dětí ročně umírají, protože nikdo neslyší jejich trápení
"Ročně spáchá sebevraždu pět až deset dětí do 15 let věku a asi 40 ve věku 15 až 19 let. A nedokonaných pokusů je mnohonásobně víc," prozradil primář dětské psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol Jiří Koutek. Podle Českého statistického úřadu byla sebevražda příčinou úmrtí v letech 2000 až 2010 u 495 dětí a dospívajících od pěti do 19 let věku.
V číslech převažují chlapci a muži nad dívkami a ženami v poměru 380 ku 115. Nejčastější příčinou jsou konflikty v rodině, školní problémy a počínající partnerské problémy. Rizikovým faktorem je i užívání drog. U sebepoškozování jsou naopak ve většině dívky. Jako mechanismus sebevražd u dívek převažují otravy, u chlapců je to prý oběšení.
Psali jsme:
Rodiče by podle odborníků měli být pozorní k varovným příznakům. Měli by se o problémy svých dětí zajímat, komunikovat s nimi. "Existuje mýtus, že kdo o sebevraždě mluví, nespáchá ji. Není tomu tak. Naopak, kdo o ní mluví, je obsahem jeho myšlenek a spáchat ji může," varuje psychiatr.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
