Starý mlýn v polorozpadlém stavu, vzdálený 25 kilometrů od Opavy, kde bydlí, našli s manželkou ve chvíli, kdy se rozhodli najít si něco venkovsky klidného pro volný čas. „Předtím jsem dělal ve strojírenství, měl jsem strojírenskou firmu. Ale ta etapa mého života skončila, já jsem měl chvilku klidu a poohlížel jsem se po něčem jiném. Tady se nám s manželkou zalíbilo na první pohled a rozhodli jsme se, že mlýn koupíme,“ řekl pro ParlamrntniListy.cz Kostruh.
Mlýn měl původně sloužit jen pro rodinu
Původní záměr při koupi zchátralého mlýna však nebylo podnikání, ale aby rodina měla kam vypadnout na víkendy. Pak se dohodli, že část by mohla sloužit veřejnosti, s tím, že to zaplatí nějaké provozní náklady. „Ale že bychom z toho chtěli udělat hotel a provozovat restauraci, ty by mne ve snu nenapadlo. Navíc to pro mne jako pro strojaře byla španělská vesnice. Ale život to někdy tak přinese. V člověku tak nějak převládne podnikatelský duch, protože to celý život dělá. A tak spraví jednu věc, spraví druhou věc, pak se podívá, jak by to mohl zlepšit no a výsledek je ten, že to celé opraví a znovu má práci,“ usmíval se podnikatel, kterému se ze starého polorozpadlého mlýna povedlo udělat moderní areál pro aktivní prožití volného času.
Před areálem nechybí tři rybníky, kde lze chytat ryby, lanové centrum s trasami obtížnosti pro několik kategorií, a třeba i věž pro skok z 12 metrů. V jednom z objektů je funkční keramická dílna, nechybí ani sauny a příjemná restaurace.
Podstatné je dodržet složité podmínky projektu
Rekonstrukce areálu Davida Kostruha vyšla na 80 milionů korun. Z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko dostal dotaci 33 milionů korun. ParlamentniListy.cz zajímalo, zda byly s čerpáním evropských peněz nějaké problémy.
„Je logické, že když vám nějaká třetí osoba dá peníze, ne půjčí, ale dá, že si klade podmínky. Vy jste před jednoduchou volbou – buď ty podmínky dodržíte, nebo ne. A my jsme se dobrovolně rozhodli ty podmínky dodržet. Samozřejmě je to obrovská administrativní zátěž. Spousta věcí by se množná dala dělat jednoduše jinak. Nicméně znovu říkám, někdo mi dal peníze a řekl si, jak to chce. Takže stěžovat si jak to bylo hrozné a co všechno jsme museli udělat… ano bylo to hrozné. Ale my jsme ty peníze chtěli, my jsme ty podmínky chtěli splnit. To nejsou žádné podmínky, které by vás nějakým způsobem ponižovaly, urážely, zavazovaly, to jsou prostě podmínky, kde je jasně dané, co máte dodržet,“ řekl Kostrun s tím, že nikdo jim žádné problémy nedělal, spíše byla tendence naopak pomoci. „Ne všechno se vejde do kolonek, protože život je pestrý. Věci, které se do toho nevešly, jsme museli řešit jinak,“ vysvětlil podnikatel.
Na otázku ParlamentníchListů.cz, co by řešil jinak, okamžitě odpověděl: „Nešel bych už do toho. Je to obrovská zátěž, obrovská zodpovědnost a rekonstrukcí pouze všechno začíná. Není to konec, je to teprve začátek. Hotel, který nežije, není hotel. Já jsem v životě nedělal hospodu nebo hotel, který vyžaduje takový ten denní provoz, kdy nemůžete na nikoho nic delegovat, musíte tady být fyzicky a to je jak časově, tak organizačně velmi náročné. Takže nemyslím si, že bych do toho znovu šel. Na druhou stranu zpětně vzato jsem rád, že jsem to udělal, protože ať to bude, jak to bude, ať do dopadne, jak to dopadne, ten mlýn tady zůstane a zůstane tady pěkných pár let.“
Systém pokus omyl v projektech použít nejde
Každému, kdo by se chtěl pustit jeho cestou a využít evropské dotace, podnikatel Kostruh radí jednoduchou radu: dvakrát měř a jednou řež. „Když něco do projektu napíšete, musíte to dodržet. Hodně lidí si to neuvědomí a chová se tak jako v životě - to znamená: zkusím-uvidím. Tak to nefunguje,“ říká Kostruh a radí velmi dobrou a pečlivou přípravu.
„Je třeba si vše rozmyslet, nepodléhat zbrklostem a udělat závazné rozhodnutí. Ne stylem nějak to dopadne. A nebát se napsat do projektu to, co chci já, ne to, co chce někdo po mne. Napsat si, co opravdu chci, ten upřímný cíl. Jestliže chci mít pět zaměstnanců, napsat pět. Ne deset jenom proto, že mám za to dva body. Oni těch deset zaměstnanců po realizaci projektu budou chtít a pak budete mít problém. Už to nezměníte. Opravdu je velmi důležitá dobrá pečlivá příprava,“ zdůrazňuje Kostruh.
Musíte umět myslet dopředu, nejednat zbrkle
Důležité je také si podle jeho slov uvědomit, že v případě rekonstrukcí nebo staveb trvá realizace roky. „ To znamená, musíte myslet dopředu, dobře si to promyslet, nedělat zbrklá rozhodnutí. Musíte si také uvědomit, že vy musíte mít dostatek finančních zdrojů, protože vy to platíte celé, oni vám dotaci dají až potom. To cash flow toho financování je velmi-velmi drsné, protože co si budeme povídat. Je tam podmínka, že si dáte žádost o platbu, oni vám do 30 dnů musí zaplatit. Nezaplatí. Zaplatí vám za tři měsíce a vy to buď unesete, nebo ne. Nikdo se s vámi nebude bavit. A není odvolání. To znamená, velmi dobře si to vyprojektovat a potom se do toho pustit,“ říká podnikatel.
David Kostruh radí také si najmout si firmu, která bude realizaci projektu manažovat a hlídat, „Nestihnete to hlídat. Buď je to váš zaměstnanec, protože jste velká firma, anebo si na to někoho najmete. Já jsem si najal firmu, která sice stála peníze, ale upřímně řečeno, nebyl bych absolutně schopen bez nich projekt zrealizovat. Protože to jsou to věci, se kterými se člověk naprosto nikdy nesetkal. A už se ani nesetká. Například monitorovací zpráva. Člověk by si řekl, ano napíšu tam něco. Ale, to má svá přísná pravidla. Vám to připadá, že je to hloupost, ale ono to tam musí být,“ vysvětlil ParlamentnimListům.cz Kostruh.
Zatím jsme na černé nule
Davidův mlýn zatím funguje deset měsíců. „Já se v světě ekonomiky pohybuji už od mládí. Nedělal jsem si žádné iluze o tom, že to postavíme, otevřeme a bude tady narváno. Myslím, že jsme tam, kde jsme chtěli být, zatím jsme na černé nule, a to abstrahuji od investic, beru provoz. Ale všechno je to o tom, jak to budeme dělat. Když to budeme dělat dobře, budou tady chodit lidi, když to budeme dělat špatně, nebudou tady lidi. Samozřejmě máme tady tu pozici ztíženou, nikdy tady hotel nebyl, nikdy tady lidi nejezdili, nemáme na co navázat. Nemáme tradici, nemáme tady hory, nemáme tady moře. Takže všechno hovoří pro to, že to máme těžké, ale na druhou stranu máme něco, co zase nemají oni. Máme tady panenskou přírodu, neosídlený kraj, nepoznaný kraj, máme nejčistší vzduch v ČR, což je potvrzeno Českým hydrometeorologickým ústavem. Máme kraj, kde prožila dětství spisovatelka, ochránkyně zvířat Joy Adamsonová. Máme kraj, odkud se dodává pitná voda pro Ostravu. Máme kraj, kde jsou lesy, kde je zvěř, kde se dá jezdit na kole, já jsem optimista a je jenom na nás zda tu práci budeme dělat dobře a zda nám lidi uvěří a budou tady jezdit. O ničem jiném to není,“ řekl pro ParlamentniListy.cz Kostruh.
Přirozená sezona je podle jeho slov od května do konce září, kdy lidé chodí na výlety, přijdou si chytit rybu, zasportovat zacvičit, zdolat lanovou dráhu, pobýt s dětmi v přírodě. V zimě se mohou pochlubit zamrzlými rybníky, kde se dá bruslit, mají osvětlenou běžeckou dráhu, sněžnice, pořádají výpravy za zvěří.
Lidé mají jen jedny peníze a záleží na nich, kde je utratí
„Ale je jenom na nás jak pestrou nabídku postavíme, jak je hosty zaujmeme a jak budeme konkurenceschopni proti ostatním zařízením, protože dneska je svět tak malý, že vy nekonkurujete vedlejšímu hoteliérovi, ale vy konkurujete Krkonoším, Chorvatsku a konkurujete Alpám. Protože lidi mají jenom jedny peníze a buď je utratí u vás, nebo je utratí někde jinde,“ vypočítává podnikatel. Kdyby měl k sobě do Davidova mlýna pozvat lidi jen na jednu jedinou věc, ocenil by čistý vzduch. „ To je samozřejmě dáno věkem, když už člověk něco prožil. Ten, kdo žije v Krkonoších nebo na Sněžce, tak to pro něj není hodnota. A lidé, kteří k nám jezdí, si to také neuvědomí. Oni neví, proč jim je tady dobře, proč se cítí dobře.
To čisté ovzduší je to, co nikdo z nás neovlivní. To tady prostě historicky je a bude ještě dlouhá léta a lidé to mohou zadarmo využít. Všechno ostatní jsou věci, které tady jenom dodáme,“ říká Kostruh.
Psali jsme:
Kdo je:
Ing. David Kostruh (45 let), podnikatel z Opavy, je vystudovaný ekonom. Po studiích na VŠB pracoval nejdříve v bance. Potom podnikal ve finančnictví, chvilku velel strojírenským fabrikám Vítkovice, Strojosvit Krnov a teď tak trošku pokukuje s nějakými aktivitami na čínský trh. Už například v Číně s kolegou postavil stejné lanové centrum, jaké má ve Starých Těchanovicích.
„Vždy jsem se pohyboval spíše v ekonomické sféře a vždycky jsem se ten obor v podstatě musel nejdřív naučit. Ale principy jsou všude stejné, musíte to dělat poctivě, musíte to dělat s láskou a s vervou. Dávat do toho nějakou energii,“ říká o své práci.
Kromě práce také hodně sportuje, dělá cyklistiku, triatlon. Je ženatý, má syna.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Anna Vidiševská
