Romana Z. ze Širokého Dolu na Svitavsku dostala doživotí. Královéhradecký krajský soud ženu uznal vinnou z loňské smrti jejích potomků ve věku od dvou měsíců do osmi let.
Žena po celou dobu vyšetřování tvrdila, že si nic nepamatuje. Soudní znalci to ale odmítli. Obžalovaná se odvolá. Čtyřnásobná vražda se stala vloni 2. září v domě v Širokém Dole, který pro sebe, Romanu Z. a děti opravoval ženin druh Jaroslav Š.
Gauner má právo žít? Žít v přepychu?
Senátor Severočechů Jaroslav Doubrava je jasným obhájcem trestu smrti. „Zkuste se zeptat, zda by byl pro trest smrti ten, komu nějaký gauner zavraždil dítě. Pokud je to naprosto prokazatelné a jedná se o těžký zločin, tak je trest smrti na místě. Čili samozřejmě ne nedbalostní zabití, ale úmyslná vražda. Nesouhlasím s těmi, kteří říkají, že nemáme právo brát život tomu, komu jsme ho nedali. Ale ten vrah měl právo někomu sebrat život? On se své oběti ptal?“ řekl ParlamentnímListům.cz Doubrava.
„Když soud rozhodne, že pachatel je příčetný a když zavraždí čtyři děti, tak podle mě není co řešit. Dnes je to tak, že do vězení chodí kriminálníci skoro jako na dovolenou. Mají tam televizi, noviny, knihovnu, teplé jídlo, posilovnu. Mají se lépe než leckdo, kdo je na svobodě. Vězení má být trest, a ne dovolená v superluxusním hotelu. Navíc i za těžké zločiny se vězňům často odpouští třetina trestu,“ dodal senátor.
Popravit teroristu ano. Matka se už ale vytrestala dost
Poradce premiéra pro lidská práva Roman Joch je ale zdrženlivější, i když si za jistých podmínek trest smrti představit dokáže. „Takový emociálně vyhraněný případ té ženy by neměl být dostatečným argumentem pro znovuzavedení trestu smrti. Pokud bychom někdy v budoucnu přistoupili k trestu smrti, tak by to měla být racionální reakce například na dramatické zvýšení teroristických útoků, kdy lidé budou mít oprávněný pocit, že jediný adekvátní trest pro teroristy je trest smrti. Protože teroristé by se mohli dostat z vězení na základě vydírání, kdy by třeba jejich komplicové unesli někoho jiného a vynutili by si jejich propuštění. Zavedení trestu smrti pouze v naší zemi by nás přivedlo do izolace. Muselo by to být v koordinaci s dalšími zeměmi,“ řekl redakci Joch.
Joch si myslí, že případ matky, která zavraždila své děti, rozhodně není důvodem pro obnovení trestu smrti. „Je to příliš emociální záležitost. Záleží na stavu matky. Pokud byla v dané chvíli nepříčetná, byly by nevinná. Pokud si byla svého jednání vědoma, tak vinna je a je adekvátní ji potrestat. Pro matku, která už z jakýchkoli příčin zabije svoje děti, což je vždy strašné a tragické, je už ten samotný fakt tak silným trestem, že si nemyslím, že v takovém případě je nutné volat po trestu smrti. Trest smrti má být pro chladnokrevné vrahy, kteří svůj čin rozmýšlejí a plánují, to znamená pro teroristy. Málokdo řekne, že poprava a nacistických zločinců, kteří chladnokrevně plánovali a vykonávali masové vraždy, byla nespravedlivá,“ dodal Joch.
Neohlížejme se na názor EU. Je to naše země
Předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková míní, že by se debata o trestu smrti měla rozhodně rozpoutat. „Teď řeknu svůj osobní názor, nikoli stanovisko Suverenity. Diskuse o trestu smrti by se měla otevřít. Myslím si, že jeho zrušení nebylo dostatečně vyargumentováno. Spíše bylo motivováno politicky s tím, že se takový způsob trestu nelíbí Evropské unii,“ řekla Bobošíková.
„Pokud jde o případ matky, která měla podle soudu zavraždit své čtyři děti, tak tam si vůbec netroufám říct verdikt. Ten konkrétní případ neznám a nechci soudit. Mohu pouze v obecné rovině říci, že pokud by bylo bez pochyby prokázáno, že příčetná matka zavraždila své čtyři děti, tak si myslím, že to by byl člověk, který by měl být vyloučen ze společnosti a nést důsledky svých činů. Ale nevím, zda je to zrovna tento případ,“ dodala Bobošíková.
Psali jsme:
Sebeobrana i trest
Místopředseda konzervativní euroskeptické strany Právo a spravedlnost Kryštof Kindler obecně zastáncem trestu smrti je, i když podobně jako Joch se domnívá, že by neměl být aplikován na případ matky, která usmrtila své děti. Obecně si myslí, že ženy by kapitálním trestem měly být trestány opravdu jen v těch nejzávažnějších případech.
„O tom případu s matkou a dětmi nemám informace. Byla tam nějaká složitá rodinná situace. Rodina druha ji nějak nepřijala. Mohlo se jednat také o nějakou psychózu. Netuším. V takovém případě bych byl jednoznačně proti trestu smrti. A u ženy bych trest smrti používal opravdu jen v krajních případech,“ řekl ParlamentnímListům.cz Kindler.
„Jinak trest smrti je výrazem sebeobrany společnosti. Stejně jako každý člověk má právo se bránit a v sebeobraně i zabít útočníka, tak má právo bránit se i společnost a má právo usmrtit člověka, u kterého není předpoklad, že může dojít k nápravě. Nejde jen o sebeobranu, ale i potrestání. Je to dobrý signál společnosti, že zločiny jsou trestány a odstrašuje to další pachatele. Má jít samozřejmě jen ale o výjimečné případy, kdy je ten trestný čin nezpochybnitelný,“ dodal Kindler.
Rozšířená sebevražda
Matka dětí, Romana Z., se po vykonání hrůzného činu měla pokusit o sebevraždu. Pořezala si zápěstí a pokusila se oběsit. Před policisty se zřítila z půdy a způsobila si těžké zranění, do nemocnice ji záchranka vezla v umělém spánku.
Od procitnutí pak tvrdila, že si nic nepamatuje. Podle odborníků tato žena spáchala takzvanou rozšířenou sebevraždu, kdy chtěla kvůli sporům se svým druhem a obavám, že by jí byly děti odebrány, se vším skoncovat a vzít s sebou i své nejbližší.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
