Mnohem méně pozornosti než chystané jmenování Lenky Bradáčové vrchní státní zástupkyní v Praze budila jako důvod pro odvolání ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila dlouho připravovaná novela zákona o státním zastupitelství. Ale zatímco ústeckou žalobkyni nový šéf resortu Pavel Blažek zatím nezavrhnul, zmíněnou novelu zákona čeká podle jeho slov ještě hodně složitá debata. Novela přitom měla posílit pravomoci některých institucí, zejména Nejvyššího státního zastupitelství.
Stali bychom se svědky opačného jevu, než tomu bylo v roce 1993, kdy byl přijat současný zákon o státních zastupitelstvích. Tak trochu novela zapadala do spekulací, že policie a státní zastupitelství se dlouhodobě snaží získat větší rozhodovací pravomoci pro specializované vyšetřující orgány. A také, že se žalobci nikdy nesmířili s tím, že v devadesátých letech došlo k posílení soudů právě na úkor vyšetřovacích orgánů, které byly za socialismu mnohem silnější, a usilují o změnu.
- TÉMA: Pospíšilův pád
Pozor na výběrovou nebo účelovou kriminalizaci
S názorem, že policie i žalobci se o posílení pozic pokoušejí, souhlasí bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. „Kriminalita se na jednu stranu nedá postihovat bez adekvátních oprávnění a nástrojů, avšak na druhou stranu je naprosto nezbytná kontrola nad zneužitím nebo chybným využitím těchto prostředků, které jinak vedou k výběrové či dokonce účelové kriminalizaci,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Renata Vesecká.
Podle bývalé nejvyšší žalobkyně je v tomto směru zásadní úloha státního zastupitelství, které nevyšetřuje, ale „jen“ zaštiťuje právní rámec všech kroků policie. „Mám pocit, že v honbě za viditelnými výsledky pod hesly ´vymýtíme korupci ´ nebo ´nastolíme čisté ruce´ tato zásadní úloha někdy opět zapadá a do popředí je státní zastupitelství stavěno jako mocenský orgán,“ domnívá se Renata Vesecká.
Olomoucké vrchní státní zastupitelství je nadbytečné
Předmětem častých debat bylo i navrhované zrušení vrchního státního zastupitelství, čímž by se změnila dosavadní čtyřstupňová soustava tvořená nejvyšším, vrchním, krajským a okresním státním zastupitelstvím. Šlo tedy o podobnou organizační strukturu, jaká je u soudů, v chystané novele by organizační strukturou neodpovídala jim, ale policii, což by byl evropský unikát.
„Byla jsem vždy stoupencem třístupňové soustavy, ale jak státního zastupitelství, tak soudů. Absolutně nevhodné podle mého názoru bylo navíc rozdělení vrchních státních zastupitelství na jedno v Praze a druhé v Olomouci. Pokud už musely být čtyři stupně, tak stačilo jedno v Praze, vždyť to v Olomouci stejně zaštiťovalo jen dva kraje,“ říká pro ParlamentníListy.cz Renata Vesecká.
Vyčleňování nového úřadu je nesystematické
Ale rychlé rozhodnutí o zrušení čtyřstupňové soustavy je podle bývalé nejvyšší státní zástupkyně neuvážené. „Vždyť je třeba důsledně vyhodnotit dopady přesunů jednotlivých agend, které se od devadesátých let značně jak u státního zastupitelství, tak u soudů rozšířily. Oddělení jednotlivých stupňů soustavy státního zastupitelství od soustavy soudů pak považuji za naprosto nevhodné,“ kritizuje Renata Vesecká hrozící nesoulad organizačních struktur v justici.
Stejně tak se jí nelíbí v novele navrhované vytvoření speciálního státního zastupitelství pro nejzávažnější případy korupce. „Boj proti korupci stejně jako boj proti organizovanému zločinu či hospodářské kriminalitě je uchopitelný formou specializací policistů, státních zástupců a soudců. Vytváření a vyčleňování nového úřadu mimo stávající soustavu státního zastupitelství – navíc bez adekvátních kroků u soudů! – považuji za nesystematické,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Renata Vesecká.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
