Ochranář přírody tepe do Bakaly: Jen bere, ale nedává

Co je náplní vašeho sdružení? O co usilujete?

V roce 1989 jsme ve Valašském Meziříčí otevřeli první Československé environmentální informační centrum, tři roky jsme měli prvenství v tomto poradenství. Poradna pracuje nepřetržitě dodnes a v současné době se snažíme činnost dále rozvíjet i mezinárodně. Například v rámci projektu podpořeného z evropských fondů „Příroda nezná hranic“ realizujeme na pomezí ČR a SR vzdělávání, přednášky, exkurze, práci s mládeží, řemeslné dílny, ale také třeba péči o studánky nebo průvodcovství po naučných stezkách. Teď se hlavně zabýváme prací s mládeží a veřejností. Snažíme se pořád vracet ke kořenům, ať už v krajině, ale i v řemeslech a přes práci s přírodním materiálem si hledáme cestu k dětské i dospělé duši. Děláme také kampaň za záchranu a ochranu velkých šelem v Beskydech. Na všechny tyto aktivity se snažíme získat granty a sponzory, protože žádné dotace nedostáváme.

Proč je problém získat dotace na takovouto činnost?

Dneska máme 24 různých dotačních fondů. Sám předseda vlády říká, že se jejich počet musí redukovat. Je to neskutečně byrokratické a stát velmi málo podporuje občanská sdružení. Musíme se totiž chovat stejně jako podnikatelé nebo obce – peníze si půjčit od banky, ze svého zaplatit úroky, pak více než rok čekat na dotace a deset procent do projektu ještě vložit ze svého. Navíc protože peníze přichází v eurech, tak ještě neseme kursovou ztrátu, která také není nezanedbatelná. Takže stát nedělá nic proto, aby podpořil občanská sdružení a dochází k jakémusi uzurpování těch fondů těmi, kteří to mají ve své pracovní náplni a kteří můžou klidně bez problému peníze získávat.

Jak se díváte na aktuální politickou situaci v Česku?

Jsem značně znechucen ze současného stavu české politiky. Nedávno jsem byl jednou regionální redakcí tázán, zda důvěřuji současné vládě ve vztahu k odvolání ministra Pospíšila. Patřil jsem k drtivé většině těch, kteří odpověděli, že už jí nedůvěřují. Tato vláda se ani po vykroužkování některých „brontosaurů“ ve volbách příliš nezměnila. Také ale vím, že nadávat na všechno dost dobře nejde. Můžeme jen doufat, že se situace nějak zlepší. Připadá mi, že vláda jako by byla ovládána skupinou nějakých kmotrů v pozadí. Velkým problémem v naší společnosti je kromě korupce také byrokracie. Ta uchopí celou společnost, živí mnoho lidí, stojí velké peníze a vyčerpává společnost tak, že se každý stává bezmocným.

Je podle vás Ministerstvo životního prostředí v současné době v dobrých rukou?

Řekl bych, že současné ministerstvo je o stupeň v lepších rukou, než bylo za předchozího pana ministra Drobila. Ale přístup ODS k životnímu prostředí byl vždy velice kontraproduktivní, protože pokaždé vítězily podnikatelské zájmy. Na ministerstvu byli vždycky lidé, kteří k životnímu prostředí měli nějaký vztah. Když skončil Bursík a Strana zelených, tak se začalo říkat, že tu byli fanatikové. Tento resort má mít ale na starosti životní prostředí, ve kterém žijeme všichni. Jenže někteří lidé, a zejména z ODS, ale i ČSSD, trpí jakýmsi „Koženého syndromem“, kdy jde o to vydělat tady co nejvíce peněz na úkor životního prostředí. Rádi to podpoří a pak si koupí barák někde, kde zákony o ŽP platí a tam si budou v klidu žít. Tito lidé žijí vedle nás, ale jakoby nedýchají stejný vzduch jako my.

Pokud byste byl vy ministrem za životní prostředí, co byste změnil jako první?

Těžko říct. Ministr to nemá tak jednoduché, že by mohl sám hned něco změnit. Bez politické vůle nezmění nic. Musí si kolem sebe vytvořit tým a musí nastat politická atmosféra ve vládě, v parlamentu a ve společnosti. Řeknu jediný příklad. Okamžitě bych zahájil kampaň za slušné chování lidí ke stromům, protože péči o živočichy už máme danou zákonem. V zákoně o ochraně přírody máme něco o odborném ošetřování stromů, o kácení a o veškerém jednání se stromy, ale to se prakticky nedodržuje. U nás jsou stromy ničeny, káceny a ořezávány drastickým způsobem a vůbec se nebere ohled na jejich obrovskou biologickou hodnotu. Strom není jen dřevo. Pomoci tomu, aby lidé začali znovu respektovat a uvědomili si jejich důležitost, by mohla třeba kampaň. Skoro nic by to nestálo a mělo by to obrovský dopad. Pochopitelně nejde jen o péči o stromy a jejich odborné ošetřování, ale také například o jejich výsadbu.

Co by mohl přinést záměr těžby břidlicového plynu v Beskydech?

Významné znečištění podzemních vod. Každá údolní niva v této oblasti je tvořena písky a štěrky. Pokud se tato vrstva prorazí a dostane se sem nějaká chemikálie, tak nezadržitelně půjde dál. O vrtných věžích v krajině už ani nemluvě. Pan Benada, který tento záměr prosazuje, také přiznal, že jedna vrtná souprava zabírá až čtyři hektary. Tím území zdevastuje a způsobí velký hluk. V Jablůnce máme nejhlubší středoevropský vrt, který měří 6 500 metrů a já si pamatuji, jak se to vrtalo. Asi před deseti lety, tedy 30 let po vrtu, jsme se tam snažili vybudovat jezírko pro obojživelníky a ještě tehdy tam stály stovky litrů oleje. Okolní prostředí bylo poškozeno značně a přitom to byl jen průzkumný vrt kvůli uhlí. Navíc obyvatelé obce byli obtěžováni několik let hlukem. Já pořád zdůrazňuji, že nejsme v Kalifornské poušti. Že se něco osvědčilo tam, neznamená, že to lze provést i u nás. Zkrátka těžařům jde je o peníze.

Zastánci této těžby argumentují také tím, že se zvýší zaměstnanost a postižené obce získají jako kompenzaci nějaké peníze….

Vždycky, když chce někdo něco vybudovat, tak tvrdí, že se zvýší zaměstnanost a že postižení dostanou kompenzaci. Uvedu příklad. Když tu chtěli nastavit větrníky 150 metrů vysoké se stometrovou vrtulí, tak slíbili každé obci 200 000,- Kč jako kompenzaci a všichni starostové byli pro. Nakonec to naštěstí neprošlo. A co se týče zaměstnanosti, já jsem ještě nikdy nezažil, že by velký nadnárodní gigant někde něco budoval a vyjma pomocných profesí si nedotáhl vlastní pracovníky. Přece to bude stavět nějaká velká stavební firma. A k samotné těžbě to se tady najednou lidi vyškolí na vrtaře? To je nemožné.

Jak tedy reagovat na skutečnost, že dochází fosilní paliva z tradičních ložisek a Česká republika je téměř 100% závislá na dovozu zemního plynu?

Vrátit se ke starému dobrému „Nesvítí někde zbytečně?“ Já jsem nikdy po listopadu 1989 nezažil nějakou kampaň na úsporu elektrické energie. Tady jde jen o zisky ČEZu jako polostátní společnosti. Proč proto někde šetřit? Nebýt Evropské unie, která nás donutila používat místo žárovek výbojky, tak jsme žádnou jinou úsporu neudělali. A ještě že máme Zelenou úsporám, to také částečně uspoří elektrickou energii, ale žádná jiná kampaň tady není. A já si dovolím tvrdit, že nemáme jasnou energetickou koncepci státu. Až po ministra Bursíka jsem znal všechny ministry životního prostředí a mnozí z nich měli snahu nějakou jasnou koncepci zpracovat, ale nikdy se to pro nevůli ve vládě, a to zejména kvůli těm, co mají nějaký vztah k ČEZu, nedotáhlo do konce.

A co se týče Pačesovy komise, to je věc, která se týká jen jádra. Já osobně si myslím, že ještě pořád nemáme dostatečnou rezervu ve využití obnovitelných zdrojů, třeba za První republiky jsme tu měli 8 000 vodních elektráren. A k tomu se váže další věc - pokud nebudeme mít zákony jako třeba v USA, že když si postavím elektrárnu, mohu dodávat energii komukoliv. Kdyby v USA někdo řekl, že musí dodávat pouze jednomu subjektu jako u nás ČEZu, je to porušení ústavy. U nás má ČEZ prostě monopol. Takže já vidím cestu v úsporách elektrické energie a postupném, ale ne už nijak velikém, rozšiřování obnovitelných zdrojů, ale i trhu s elektřinou.

Jaký je váš pohled na dění kolem dolu Frenštát? Měl by majitel, tedy Zdeněk Bakala a jeho OKD, urychlit likvidaci a rekultivaci dolu včetně obou těžních věží, když jde o černé stavby?

Mělo by se začít postupovat podle zákona. Zákon platí pro všechny a když má někdo 26 černých staveb, tak je přece musí zlikvidovat. Jak je možné, že když si někdo načerno postaví chatku, tak na něj pomalu přijde policie a majitel dostane od stavebního úřadu pokutu a na druhé straně tu jsou třicet let stojící černé stavby a nikdo nedal na rozhodnutí o demolici a pořád se to nějak protahuje?

Co soudíte o Zdeňku Bakalovi?

Když jsem plul letos na plachetnici, tak tam jsme z jednoho zahraničního vysílání zaslechli, že pan Bakala si nechal zpracovat nezávislý posudek na to, jak u nás jednotlivé politické strany a jednotlivé osobnosti hospodařily, přičemž mu z toho vyšlo, že největší padouch byl Paroubek. Takže já můžu akorát říct, že mě zaujalo, že pan Bakala si nedělá názor jen z toho, co si přečte v novinách, ale že jde do hloubky a nechává si zpracovávat analýzy. Jinak k němu mohu ještě říct, že vzhledem k tomu, že je to veliký podnikatel, měl by se, protože se domnívám, že nemůže využít tak velké množství majetku, dopracovat k tomu, co dělala vždycky šlechta - začít vkládat část svých peněz do kultury, případně životního prostředí a podobně, protože vlastní majetky, které z přírody těží.

Z aktuální Zprávy o stavu planety Světového svazu ochrany přírody vyplynulo, že Češi patří mezi největší ekologické škůdce. Naposledy jsme v žebříčku více než 150 zemí světa byli 14. nejhorší, teď jsme si o čtyři příčky polepšili na 18. pozici. Mluví se o tom, že kdyby každý žil jako průměrný Čech, potřebovali bychom alespoň dvě planety. Jak tuto situaci změnit?

To je ta energetická stopa, kterou vytváříme. My se chováme mnohem hůř, než ti , kteří ročně vykácí tisíce hektarů brazilské džungle. Ale nechceme si to uvědomit. Je to pohodlností a tím, že žijeme značně na dluh. Nejjednodušší je to ukázat opět na příkladu. Strašná spousta lidí tady, aby ušetřila a měla se lépe, když doma topí, tak spálí cokoliv jako by nedýchali vzduch a byli imunní a bylo jim lhostejné, co se tím znečištěním stane. A tak jak se chováme ke svému topeništi a ke svým plícím, tak se chováme i v dalších takových případech.

Povolují se stavby na zemědělské půdě a krajina je zaplevelená strašlivými stavebními zrůdami. Zůstávají nám tu staré průmyslové zátěže a tam se nestaví. Máme se strašně dobře, i když si pořád stěžujeme. Chceme se mít pořád lépe, ale jsme znechuceni z politiků, a tak se z nás stávají bezohlední kořistníci. Říkáme si, že když se tady všude kolem nás lže a krade, tak bude nejlíp těm apatickým a uzavřeným do sebe. Většina společnosti se za tohoto stavu pro sebe snaží získat nějaký prospěch, ať už s větším ohledem na ŽP nebo s menším. A podle toho to tak vypadá.

Co si myslíte o Václavu Klausovi a jeho postojích k ekologii a globálnímu oteplování? Pan prezident například označil environmentalismus za jednu z nejnebezpečnějších hrozeb, kterým čelí dnešní svět….

Václavu Klausovi se musím jen zasmát….

Milan Orálek, 59 let, ekolog, ochránce přírody. Původně opravář točivých strojů v chemickém průmyslu. Patří k zakládajícím členům Českého svazu ochránců přírody. Byl i jeho místopředsedou. V současnosti je jednatelem tohoto svazu ve Valašském Meziříčí.