„Pokud jde hospodářství nahoru, tak okrádání z balíku peněz není tak katastrofální, jako ve chvíli, kdy nastane krize. Když se krade z mála, je to mnohem vyostřenější. Ale stále si myslím, že Česko je na tom ještě relativně dobře, protože je stále z čeho krást,“ domnívá se. „Velice mě štve, že jsme stále přesvědčováni, že je krize, musíme šetřit, platit vyšší daně, zvyšuje se nezaměstnanost. Ale těch nahoře se krize netýká, nejsou schopní si sáhnout na své platy,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz. Rozevírají se podle ní stále více sociální nůžky mezi různými skupinami lidí.
„Vzniká nám tu úzká vrstva bohatých, která to, co nashromáždila, by nespotřebovala ani za sto životů. A pak jsou tu lidé, kteří nemají na to, aby poslali své dítě na jediný tábor, nebo mu zaplatili nějaký kroužek. Což ovlivní i budoucí generace a je to nejhorší důsledek toho, co se tady děje,“ vypozorovala. Kritizuje propracovaný systém předražených zakázek, kvůli kterým unikají každoročně spousty peněz z kapes daňových poplatníků do kapes zcela jiných. „Jen při našem krátkém působení na radnici nebyl problém soutěžit zakázky na padesáti až šedesáti procentech vypisovaných cen. Lázně a bazén se nakonec vysoutěžily za částku, na kterou byla zakázka vypsána, což je jen v tomto případě vyhozených minimálně 200 milionů korun,“ vysvětluje.
Václav Klaus korupci přehlíží
„Václav Klaus není mým prezidentem – na rozdíl od Václava Havla. Nemám ráda arogantní lidi. Nesedí mi ani jeho přehlížení věcí, například korupce,“ objasnila. U politiků hledá hlavně morální rozměr – a ten u Václava Klause nenalezla. Před čtyřmi lety fandila Janu Švejnarovi v jeho boji o prezidenta, podporuje ho i nyní.
Odvolání vlády – a co dál?
Rezervovaně se staví ke snahám o vyslovení nedůvěry současné vládě. „Co by se stalo, kdyby tato vláda padla? V předčasných volbách by vyhrála ČSSD – což je pouze výměna barvičky. Systém by se ale absolutně nezměnil, pouze figurka v popředí. Toky peněz a arogantní způsob politiky bude pokračovat do té doby, dokud hlavními tvářemi ODS i ČSSD zůstanou lidé, kteří tam jsou,“ uvědomuje si. Sympaticky na ni ale působí sociálnědemokratický kandidát na prezidenta Jiří Dienstbier. „Trochu vybočuje z hlavního proudu. Je ale otázka, jestli to není pouze bílý kůň, který umožní u moci držet lidi, kteří jsou okolo něj,“ obává se. Proto nabádá širší okruh lidi k účasti v politice. „Veřejnost se musí probudit z letargie. Politikem může být kdokoliv. Zatím do ní bohužel většinou jdou lidé, kteří z ní chtějí mít vlastní prospěch. Změna nastane, když do ní vstoupí lidé, kteří budou chtít změnit věci k lepšímu,“ domnívá se.
Olympiáda – málem bronz ze štafety a návrat s vítěznými hokejisty
Zuzana Kocumová se aktivně zúčastnila v roce 1998 olympiády v Naganu. Jako mladá osmnáctiletá naděje, považovaná za nástupkyni šampionky Kateřiny Neumannové. A jen těsně jí a kolegyním z ženské štafety unikla bronzová medaile. „Katka Neumannová spadla ve sjezdu, kde ztratila osmnáct vteřin, na bronz jsme přitom měly čtyři vteřiny,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz. V Naganu byla u jednoho z největších úspěchů českého sportu v historii – zlaté medaile na turnaji hokejistů, kteři se poprvé sešli v největší možné síle díky přerušení kanadskoamerické NHL. Po olympiádě pro ně Česko vyslalo vojenský letecký speciál, který přibral i všechny české sportovce umístivší se na olympiádě do 6. místa. Tedy i českou běžkařskou štafetu se Zuzanou Kocumovou. „Šlo o nezapomenutelný zážitek, asi nejnáročnější tři dny mého života,“ vzpomíná. O rok později se stává juniorskou mistryní světa v běhu na lyžích, pak však její sportovní kariéra pohasíná kvůli zdraví. Zradila ji imunita, která se projevuje při zvýšené zátěži. S vrcholovým sportem byl konec.
Bez pohybu však Kocumová nemůže být. I nadále běhá na lyžích, naposledy se umístila 13. na Jizerské padesátce, jezdí na kole, leze na skalách. Není divu. Ke sportu ji rodiče vedli od dětství, její otec je trenérem rychlostní kanoistiky. „Od rodičů jsem dostala přirozený sportovní základ. Navíc jsem byla hyperaktivní dítě, takže sportem jsem odčerpávala přebytečnou část energie,“ vysvětluje. Závodila v řadě sportů, například „v otcově“ kanoistice či atletice. „Voda mě ale tolik nebavila. Tam není žádný profil, jedete po rovině. Na liberecké přehradě má nejdelší kolečko patnáct set metrů. Je to v podstatě větší atletický areál,“ říká ParlamentnímListům.cz. I proto u ní nakonec zvítězilo lyžování. „Je pro mě srdeční záležitostí. Rozhodovala jsem se mezi atletikou a lyžováním. Zvolila jsem lyžování, což je dobře. Mám zvláštní vztah ke sněhu. Když ho vidím, začínám se z nějakého důvodu usmívat a mám radost,“ objasňuje.
Televizní komentátorka
Mnozí sportovní fanoušci si ještě pamatují emotivní závod na zimní olympiádě v Turíně v roce 2006, kde po strhujícím finiši vyhrála zlatou medaili Kateřina Neumannová. Drama se šťastným koncem pro Česko komentovala v České televizi s Pavlem Čapkem právě Zuzana Kocumová. To byl patrně její komentátorský vrchol. „Poprvé jsem z pražského studia spolukomentovala olympiádu v roce 2002 v Salt Lake City,“ vzpomíná. Zádrhel nastal při domácím mistrovství světa v Liberci v 2009. Nějaký divák si údajně na Kocumovou stěžoval, že nepřechyluje cizí ženská jména. Televize ji vyhodila. Po vlně protestů ji sice vzala zpátky, nicméně na další olympiádu ve Vancouveru nejela. Místo ní televize angažovala Kateřinu Neumannovou s tím, že Kocumová se objevila alespoň v pražském studiu. Nyní to vypadá, že televizní spolupráce vyšuměla. „Je to škoda, bavilo mě to,“ uvádí Kocumová.
Regionální politička
V roce 2002 oslovil Kocumovou místní regionální politický subjekt Unie pro sport a zdraví. Tehdy se ještě do libereckého zastupitelstva o pár hlasů nedostala, ale už tehdy ji hlasy voličů vykroužkovaly hodně nahoru. O čtyři roky později se už do zastupitelstva dostává. Není však poslušnou členkou koaliční strany, hodně bojuje například proti výstavbě obchodního centra Plaza uprostřed Liberce. „Štve mě, že Liberec má nejvíce obchodních ploch v České republice v centru města. Zorganizovala jsem tehdy petici proti výstavbě Plazy v místě veřejné zeleně, podepsalo ji pět tisíc lidí,“ upozorňuje. Nicméně snaha to byla marná, obchoďní dům stejně postavili. Při posledních komunálních volbách v roce 2010 už Kocumovou nasadili jako jedničku „Sportovců“. Po volbách uzavřeli koalici s vítěznou Změnu pro Liberec, sociálními demokraty a uskupením Liberec občanům. Primátorem se stává Jan Korytář, Zuzana Kocumová je jeho náměstkyní pro sport, dopravu a cestovní ruch. Po pár měsících se k němu však obracejí koaliční partneři zády. Jablkem sváru jsou výše zmíněné zakázky na lázně a bazén. Korytář je odvolán. I s pomocí dvou ze tří zástupců Unie pro sport a zdraví v zastupitelstvu. Jediná Kocumová zůstává na straně Korytáře. Za „odměnu“ ji její kolegové také odvolávají z pozice náměstkyně. Od té doby se zcela logicky přimyká ke Změně pro Liberec. Ta nyní sestavuje i kandidátku do krajských voleb pod názvem Změna pro Liberecký kraj. Kocumová je na ní dvojkou za Janem Korytářem.
|
Zuzana Kocumová
- Narozena 26. 5. 1979 v Liberci |
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
