Komunisty volila ta nekvalitní část Čechů, burcuje Šinágl. A chce na Hrad

Říká se o něm, že je velký bojovník proti komunistům. „V první řadě jsem demokrat,“ oponuje ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz Šinágl. Bez povšimnutí však nemůže ponechat výsledky víkendových krajských voleb a prvního kola voleb do Senátu.

„Pokud je referendum u nás neplatné v případě, že se ho nezúčastní alespoň 50 procent občanů (zákon však od roku 2009 umožňuje platnost při účasti již více než 5 procent občanů - pozn. red.), nechápu, jak je možné, že jsou platné volby, kterých se zúčastnila jen zhruba třetina Čechů a ještě s odpuštěním, složených z té méně kvalitní populace,“ vyjádřil své znepokojení Jan Šinágl.

Jsou Češi hloupí? Nebo méně vzdělaní?

Podle něj je problém v tom, že v Česku je 99 procent lidí hloupých – ovšem nikoli ve smyslu geneticky vrozené nízké inteligence, ale malé snahy o vzdělávání se. „Lidé u nás neovládají cizí jazyky, nesnaží se rozšiřovat celoživotně své obzory a znalosti. Je to dle mého opravdu důsledek toho, co tu zasel v minulosti komunismus. Oni si tu opravdu lidé neuvědomují, že pokud chtějí demokracii, pak ta demokracie je především o povinnostech. A to si nechtějí připustit. Spoléhají na to, co je minulý režim naučil – že se o ně i bez vlastního přičinění postará stát. To vnímám do nejbližší budoucnosti jako obrovské riziko,“ přiznal ParlamentnímListům.cz Jan Šinágl.

Jak dále Šinágl říká, nedá se v blízké budoucnosti vyloučit ani to, že i v Česku dojde k násilnějším činům a protestům. „Není to ale problém jen tady v této zemi. Ty nepokoje mohou zasáhnout i jiné státy a dokonce s nimi již i některé země počítají. Například Švýcarsko má podle mých informací již vyčleněnou i jistou část vojska na to, aby bylo připravené ty nepokoje potlačit,“ uvedl Šinágl a poukázal na článek na svém webu.

Šinágl pak konstatoval pro ParlamentníListy.cz to, že problémem této generace je, že paradoxně nezažila válku. „Víte, ukazuje se, že pro lidi horší než válka, je dlouhodobý mír. Ztrácejí totiž základní hodnoty morálky, a to je problém pro celou společnost,“ říká dále Šinágl, který se rozhodl ucházet o post hlavy státu. I když – jak sám připouští – kvůli tomu, že jsou „jisté snahy“ o to ho umlčet, možná místo na Hrad bude muset zamířit do vězení. „Ano, takové snahy v poslední době jsou, pokud by nevyšly na prázdno, hrozí mně trest odnětí svobody hned ve dvou případech,“ připustil pro ParlamentníListy.cz Jan Šinágl.

O čem byla trestní oznámení?

K tomu lze najít detailnější informace i na Wikipedii. Ta uvádí, že v dubnu 2011 na Jana Šinágla podal bývalý poslanec Bohuslav Hubálek trestní oznámení. Později podali trestní oznámení na Jana Šinágla také Helena Vondráčková se svým manželem Martinem Michalem. Vinili ho z trestného činu dle § 405 Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Hubálka k tomu motivoval Šináglův článek, v němž bylo o Reinhardu Heydrichovi uvedeno, že „Počet obětí jeho vlády je jen zlomkem obětí poválečné genocidy a se způsobem, jak v 50. letech vládli komunisté, se nedá vůbec srovnat.“, že „Protektorát byl zkrátka takovým malým rájem na zemi“ a poznamenáno, zda Heydrich by neměl být vyznamenán. Vondráčkovou motivoval článek, ve kterém byl uveden počet lidických obětí jako 172. Policie se začala trestními oznámeními zabývat až v r. 2012. Podle publicisty Zbyňka Petráčka, Jan Šinágl cíleně nelže ani nepopírá zločiny, pouze je interpretuje tak, že se vymykají nadrilovanému způsobu uvažování. Podle jiného publicisty, Václava Vlka staršího, však zase Jan Šinágl lže. A například prý popularizuje „pronacistickou“ studii o počtu obětí odsunu.

Volit lze jen mezi dvěma politickými stranami? Dobrem a zlem?

Podle Jana Šinágla je přitom po volbách velmi důležitý jeden moment, který by si měli Češi vždy připomínat. Vyslovil ho v minulosti Karel Havlíček Borovský. I on pohlížel na politiku poněkud netradičně, byť s nadhledem, který je i po sta letech pravdivý. „Jsou vlastně vždy jen dvě politické strany – slušných a neslušných občanů. Ty se dají rozeznat podle toho, jakým způsobem se staví ke školství, k vzdělávání dalších generací,“ zopakoval Šinágl volně slova klasika. I podle nich by se však prý Češi měli naučit orientovat, než hodí volební lístky do urny.

A co vše vedlo Jana Šinágla k tomu, aby se o post hlavy státu ucházel? „Na úřad presidenta republiky by měly mít možnost kandidovat i nezávislé osobnosti. Nelze vyloučit možnost, že příští prezident už je určen, tak aby vyhovoval těm, kdo se o jeho „demokratické“ zvolení dokáží postarat finančně, mediálně a který tak nemůže být ve své funkci nezávislý,“ uvádí na svých webových stránkách. Tam je také možné elektronicky přidávat podpisy na jeho podporu. V tuto chvíli má necelých 400 hlasů od svých příznivců. Je si vědomý toho, že jich však potřebuje alespoň 50 tisíc.

SLEDUJEME téma: Přímá volba prezidenta

Sbírání elektronických podpisů - uspěje?

Kontrola pravosti podpisů fyzických a elektronických je prý ale ekvivalentní. I proto konstatuje na svém webu, že vyloučení elektronické petice považuje za hrubou diskriminaci nezávislých kandidátů. „Nevidím důvodu elektronickou petici neuznat, stejně jako je uznáváno daňové přiznání bez vlastnoručního podpisu. Požadavek podpisu diskriminuje nezávislé kandidáty. Je časově a finančně velmi náročné, resp. nemožné, sehnat potřebných 50 tisíc podpisů na papírové archy pro nezávislého kandidáta - navíc značně omezující možnost získat vlastnoruční podpisy krajanů, žijících v zahraničí - bez finanční a mediální podpory politických stran či korporací,“ uvádí mimo jiné Šinágl.

Připomíná také to, že korupce a morální marasmus, propojení politické a ekonomické moci, dostoupilo v Česku neúnosné míry, která nemá u demokratických zemí v dějinách obdoby. Snese prý snad srovnání jen s morálním úpadkem středověku.

„V současné situaci v naší zemi je nejdůležitějším kvalifikačním předpokladem každého politika jeho morální integrita. Experimenty typu Věcí veřejných, s kandidáty bez transparentní minulosti, si naše země už nemůže dovolit, stejně tak jako kandidáty navrhované stávajícími korupčními uskupeními. I proto naši zahraniční krajané tak mají možnost se k této petici na moji podporu připojit. Záměrně jsem zvolil zveřejnění jen rubrik: jméno, datum a město. Mají tak možnost svobodně a nezávisle hlasovat i státní zaměstnanci či jiní občané, jakýmkoliv způsobem závislí na státu. Navíc tento způsob garantuje zneveřejnění ostatních signatářů, než je tomu při vlastnoručním vyplnění a podpisu archu na veřejnosti. Jde v podstatě o stejnou formu volby, jako tomu je při parlamentních volbách, kdy má volič také možnost tajné volby vložením svého volebního lístku do volební urny,“ vysvětluje Jan Šinágl.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.