Poslední pokus zastavit restituce. Nečas je dnes podepíše a bude konec

Anketa

Souhlasíte s církevními restitucemi?

91%

hlasovalo: 72825 lidí

Jak je možné, že ačkoliv Ústavní soud ještě ani nestačil stížnosti opozice na formu zákona o církevních restitucích nějak rozhodnout, vláda už oznámila, že se chystá tento pátek za Českou republiku podepsat smlouvy s církvemi? Nad tím kroutí hlavami jak zástupci opozičních stran, advokát stojící za ústavní stížností Věcí veřejných, tak i hlasitá odpůrkyně těchto restitucí - spisovatelka Lenka Procházková.

„Chci se aktivitě vlády bránit výzvou občanům,“ sdělila Procházková ParlamentnímListům.cz již ve středu, tedy krátce po rozhodnutí kabinetu. Okamžitě poté se ale rozjela ostrá mašinérie proti vládě ze všech možných stran.

„Já jsem vyzval již ve středu vládu faxem a následně e-mailem, aby prozatím neuzavírala smlouvy, neboť jinak dojde k faktickému obcházení rozhodovací činnosti Ústavního soudu a prohloubí se zbytečně napětí ve společnosti. Případná škoda na majetku státu by totiž byla po uzavření smluv nezvratná. Ze strany vlády jsem neobdržel dosud žádnou přímou reakci a ze strany církví - těm jsem také poslal dopisy, aby smlouvy neuzavíraly - hned ve čtvrtek ráno dvě,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz advokát Karol Hrádela, jenž stojí jako právní zástupce za ústavní stížností celkem 18 navrhovatelů senátorského návrhu na zrušení zákona Ústavním soudem.

„Ty dvě církve, co nám dosud odpověděly, jsou Náboženská společnost českých unitářů a Církev římskokatolická, která se prý prosbou bude zabývat v pondělí po dovolené,“ informovala pak ParlamentníListy.cz Hrádelova asistentka. Během dne ještě dodala: „Českobratrská církev evangelická nám napsala, že převzala dopis."

SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve

Církev římskokatolická na dopis odpoví v pondělí

Církev římskokatolická má přitom dostat od státu největší „balík“ peněz. Kromě nemovitostí jí má z finanční částky 59 miliard korun připadnout přes 47 miliard. Náboženská společnost českých unitářů pak má od státu dostat téměř 36 milionů a Českobratrská církev evangelická dvě miliardy a 266 milionů korun.

„Vláda, církve a náboženské společnosti nyní jednají evidentně pod tlakem argumentů obsažených v ústavních stížnostech, kterými opoziční politici brojí proti (církevnímu) zákonu, což prozrazuje zjevnou snahou zakonzervovat účinky zákona smluvním ujednáním. Je zjevné, že tento postup účastníků smluv o vypořádání mezi státem a jednotlivými církvemi odporuje vůli většiny občanů,“ uvádí pak Procházková ve své Výzvě občanům.

Spisovatelka také zdůrazňuje, že smlouva o vypořádání mezi státem a dotčenou církví a náboženskou společností má být uzavřena do devíti měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona.

Zaorálek: Nechápu ten spěch...

S podobou majetkového vyrovnání státu s církvemi nesouhlasí ani opozice a na restituce podala několik ústavních stížností. I jejich zástupci proto nad rozhodnutím vlády kroutí hlavami, mezi důvody nesouhlasu také zmiňují fakt, že na podpis smluv má vláda čas do konce září.

"Nechápu ten spěch, kterého jsme svědky," komentoval již krátce po středečním rozhodnutí kabinetu místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Nejsilnější česká politická strana, která podobu majetkového vyrovnání s církvemi kritizuje dlouhodobě, vládu rovněž vyzvala k tomu, aby smlouvy nyní neuzavírala. Kabinet by měl podle ČSSD počkat na verdikt Ústavního soudu o návrzích na zrušení restitucí.

„Mám podezření, že si vláda zjišťovala na Ústavním soudu nějaké informace. Jsou to ale všechno jen spekulace, které nemohu doložit. Vláda tak prý má informace o tom, co se na tom Ústavním soudu děje a že tam ty výhrady mohou být. A právě proto, že ty výhrady možná Ústavní soud má, tak kabinet tuší, co se chystá. Proto to chce uzavřít co nejrychleji, aby tomu všemu nemusel čelit. To je ale strašně nesolidní, jako by se někdo vyhýbal tomu, že bude konfrontován s rozhodnutím Ústavního soudu,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz Zaorálek.

Bude to na bázi obchodních smluv

Ve stížnosti ČSSD Ústavnímu soudu pak stojí, že vláda nemá oprávnění uzavírat soukromoprávní smlouvy s právnickými osobami o státním majetku.

„Pokud budou totiž uzavřeny smlouvy způsobem, který vláda připravuje, nebude možné od nich už v budoucnosti odstoupit, budou nevypověditelné. Bude vymalováno - finito! Nikdo s tím už nic neudělá! Právě proto byl čas až do září. To bude na bázi obchodních smluv a tam už nebude možné bez souhlasu obou smluvních stran cokoliv ve smlouvách změnit,“ dodal Zaorálek.

Podobně se vyjádřily už v úterý Věci veřejné a ve středu KSČM, která též podala na restituce ústavní stížnost. „Předpokládáme, že vláda vyčká na rozhodnutí soudu a přeruší jednání, která s církvemi vede o smlouvách, na základě kterých k vydání majetku dojde. Pokud by v nich i nadále pokračovala, bylo by to v rozporu s dobrými mravy," poznamenal pro ParlamentníListy.cz komunistický předseda Vojtěch Filip.

Štěch: Mějte na paměti, že veřejnost zákon většinově odmítá

K výzvám vládě se pak ve čtvrtek připojil i předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). V otevřeném dopise Nečasovi připomněl, že na uzavření smluv dává zákon vládě lhůtu až do konce letošního září.

„Vláda, která je přesvědčena o ústavnosti zákona, má tak dostatek času pro uzavření smluv s církvemi a náboženskými společnostmi, a nic jí nebrání, aby vyčkala rozhodnutí Ústavního soudu ve věci," napsal. Připomenul, že kromě 18 senátorů podali ústavní stížnosti na zákon o církevních restitucích také poslanci. Poznamenal také, že veřejnost zákon většinově odmítá. „Právě v takových výjimečných situacích je namístě, aby vláda zůstala zdrženlivá,“ dodal.

Kalousek: Odkládací účinky nejsou nařízeny, a ani nejsou na místě

K opozičním námitkám ale kupříkladu vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) připomněla, že právě Ústavní soud na vládu a zákonodárce apeloval, aby dlouhou dobu nevyřešenou otázku církevních restitucí dotáhli co nejrychleji. Také ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) k odkladům nevidí důvod.

„Jakékoliv odkládací účinky tady nejsou nařízeny, a dokonce podle našeho názoru nejsou ani na místě," uvedl tuto středu Kalousek. Vláda podle něj jedná tak, jak jí ukládá zákon.

Majetkové vyrovnání státu se 17 církvemi a náboženskými společnostmi počítá s vydáváním majetku, o který mohou církve žádat celý letošní rok. Dnes vládou odsouhlasené smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají podle nich církve získat během třiceti let celkem náhradu 59 miliard korun.

Budou si moci vybrat - hotovost či dluhopis

Smlouva s každou církví obsahuje konkrétní sumu, kterou stát dané společnosti vyplatí jako jednu z forem vypořádání majetkových křivd, a také závazek vyplácet církvím ještě po dobu 17 let příspěvek na podporu činnosti. Ten dnes činí přibližně 1,5 miliardy korun ročně, ale bude se postupně snižovat, až ustane zcela. "Církve si budou moci každý rok vybrat, zda a jak velkou část splátky přijmou v hotovosti a jakou v dluhopisech," vysvětlil k tomu ministr financí.

Jedna z církví, kterých se vypořádání týká, Bratrská jednota baptistů v únoru uvedla, že se k plánovanému společnému podepisování smluv o vypořádání mezi církvemi a státem zatím nepřipojí. Rozhodnout se má kolem 20. dubna.

Rozdělení částky 59 miliard korun mezi církve:

Církev římskokatolická 47.200,000.000; Církev československá husitská 3.085,312.000; Českobratrská církev evangelická 2.266,593.186; Pravoslavná církev v českých zemích 1.146,511.242; Apoštolská církev 1.056,336.374; Církev bratrská 761,051.303; Slezská církev evangelická augsburského vyznání 654,093.059; Jednota bratrská 601,707.065; Církev adventistů sedmého dne 520,827.586; Evangelická církev metodistická 367,634.208; Církev řeckokatolická 298,933.25; Starokatolická církev v České republice 272,739.910; Federace židovských obcí v České republice 272,064.153; Evangelická církev augsburského vyznání v České republice 118,506.407; Luterská evangelická církev a. v. v České republice 113,828.334; Náboženská společnost českých unitářů 35,999.847; Bratrská jednota baptistů vzdala se nároku na 227,862.069.

Oznámení občanům, vládě České republiky a církvím a náboženským společnostem od Lenky Procházkové:

Vážení občané České republiky, členové vlády České republiky, představitelé a členové církví a náboženských společností (vymezených ustanovením dle § 3 zákona č. 428/2012 Sb.)

Dne 1.1.2013 nabyl účinnosti zákon č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Dne 20. února 2013 oznámila vláda ČR, že její předseda pan Petr Nečas podepíše dne 22. února 2013 smlouvy o vypořádání s jednotlivými církvemi a náboženskými společnostmi dle návrhu ministryně kultury.

Ze zákona mělo návrh smlouvy o vypořádání doručit Ministerstvo kultury každé z dotčených církví a náboženských společností do 2 měsíců ode dne účinnosti zákona. Smlouva o vypořádání mezi státem a dotčenou církví a náboženskou společností má být uzavřena do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona.

Zákon č. 428/2012 Sb. byl přijat proti vůli většiny občanů a bez širší shody politické reprezentace.

Vláda, církve a náboženské společnosti nyní jednají evidentně pod tlakem argumentů obsažených v ústavních stížnostech, kterými opoziční politici brojí proti shora označenému zákonu, což prozrazuje zjevnou snahou zakonzervovat účinky zákona smluvním ujednáním.

Je zjevné, že tento postup účastníků smluv o vypořádání mezi státem a jednotlivými církvemi odporuje vůli většiny občanů. Jak však konstatoval Ústavní soud např v nálezu č. 14/1994 Sb.: Legitimita politického režimu se nemůže opírat jen o formálně-právní aspekty, protože hodnoty a principy, o které se režim opírá, nejsou jen právní, ale především politické povahy. Takové principy naší Ústavy, jako je svrchovanost lidu, reprezentativní demokracie, právní stát, jsou principy politické organizace společnosti, jež nejsou normativně beze zbytku definovatelné. Pozitivně právní úprava z nich vychází, avšak obsah těchto principů není normativní úpravou vyčerpán. Zůstává stále něčím víc...

Z těchto důvodů, založených na materiálně-racionálním východisku naší Ústavy, je třeba odmítnout představu, že zákon č. 428 /2012 sb. je legitimní a legální.

Vedle formálně-legalistické argumentace , že "české právo je založeno na svrchovanosti zákona", tu je i vyšší princip, totiž princip svrchovanosti lidu, který je nositelem nadstátní moci, moci konstitutivní, zatímco zákon je produktem moci uvnitř státu již konstituované a institucionalizované. V rámci ústavního státu nejsou již svrchovanosti, tam jsou již jen kompetence. České právo není založeno na svrchovanosti zákona. Nadřazenost zákonů nižším právním normám neznamená ještě jejich svrchovanost. Dokonce ani ve smyslu rozsahu zákonodárné kompetence v rámci ústavního státu nelze hovořit o svrchovanosti zákona. V pojetí ústavního státu, na kterém je založena Ústava České republiky, není právo a spravedlnost předmětem volné dispozice zákonodárce, a tím ani zákona, protože zákonodárce je vázán určitými základními hodnotami, jež Ústava prohlašuje za nedotknutelné. Ústava České republiky např. v čl. 9 odst. 2 stanoví, že změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná. Tím jsou konstitutivní principy demokratické společnosti v rámci této Ústavy postaveny nad zákonodárnou kompetenci, a tím "ultra vires" Parlamentu. S těmito principy stojí a padá ústavní stát. Odstranění některého z těchto principů, provedené jakýmkoli, byť i většinovým anebo zcela jednomyslným rozhodnutím Parlamentu, by nemohlo být interpretováno jinak, než jako odstranění tohoto ústavního státu jako takového.

Upozorňuji tímto vládu České republiky a jednotlivé církve a náboženské společnosti, že nález ústavního soudu České republiky byl publikován ve sbírce zákonů. Dojde-li v budoucnu ke zrušení zákona č. 428/2012 Sb., nebudou tedy členové vlády, představitelé církví a další zainteresované osoby moci tvrdit, že jednali při podpisu těchto smluv v dobré víře, protože byli veřejně informováni o rozporu vůle občanů se zněním zákona, který nebyl přijat v celospolečenské shodě.

Lenka Procházková