Mladý dělník Pavel Vondrouš vypálil sedmkrát z bezprostřední blízkosti do prezidenta za němého přihlížení ochranky. Pak v klidu odešel, rozdal několik rozhovorů a teprve poté byl zadržen policií. Ta nyní ukončila vyšetřování a navrhla ho obžalovat z výtržnictví. Hrozí mu dva roky vězení. „Václav Klaus zavedl šelmovitý kapitalismus, který přivádí mnoho lidí do bezvýchodné situace. Přibývá chudých lidí, kterým chybějí peníze i na nejnutnější potřeby,“ objasnil důvody svého pseudoatentátu.
Psali jsme:
Policisté předali podle jejich liberecké mluvčí Vlasty Suchánkové spisový materiál i s návrhem na obžalobu na státní zastupitelství v Liberci. Navrhli ho obžalovat z výtržnictví, ale o právní kvalifikaci rozhodne státní zástupce. Může ho dokonce překvalifikovat na útok proti úřední osobě. V tom případě by Vondroušovi hrozilo až šest let vězení.
Přibývá chudých lidí, peníze na nejnutnější věci chybějí
Proč vlastně šestadvacetiletý Pavel Vondrouš, který bydlí v Liberci, na Klause zaútočil? „Politická situace je špatná. Přibývá chudých lidí, na které jsou kladeny čím dál větší nároky. Běžný člověk si nemůže dovolit ani základní lidské potřeby, peníze na nejnutnější věci chybějí. Chtěl jsem upozornit politiky na to, že lidé už jsou naštvaní na způsob, jakým zemi vedou. A také vyburcovat lidi, aby se přestali bát a začali bojovat proti různým příkořím,“ vysvětloval po atentátu Vondrouš ParlamentnímListům.cz.
„Václav Klaus zavedl šelmovitý kapitalismus, který přivádí mnoho z nás do bezvýchodné situace a zvýhodňuje bohaté. Daně platí převážně pracující a jako protislužbu dostávají kopance od státu, pořád horší veřejnou správu a sociální služby jsou natolik omezené, že to není snesitelné a přitom se stát stále víc zadlužuje,“ popisoval Vondrouš na sociální sítí Facebook. Stát je podle něj v totálním rozkladu a tomu se člověk musí alespoň symbolicky bránit. „Zločinem je v této situaci nečinnost, a ne to co jsem udělal já,“ domníval se.
Tento systém zcela selhává
„Kalousek fackuje na ulici lidi a neskončí jako já v cele předběžného zadržení. Obviněn jsem z výtržnictví, přitom jsem upozorňoval na činnost vlády, která zdaleka překračuje hranice, které mohou občané tolerovat. Tento systém zcela selhává a na to je třeba upozornit. Svého činu nelituji a považuji ho za přiměřenou obranu jednotlivce,“ konstatoval Vondrouš.
Psali jsme:
Maketa pistole je lepší než vajíčka
Před Vondroušovým atakem vyjadřovali v Česku nespokojenost s politiky lidé maximálně házením vajíček. O čemž by mohl vyprávět třeba Jiří Paroubek. S nimi se však Vondrouš nespokojil. „Vajíčky jsem nechtěl házet. Vůči tomu jsou politici slepí a hluší. Použil jsem maketu zbraně. Ne že bych chtěl někoho zranit, ale že tento čin bude mít větší váhu než vajíčka či rajčata,“ uvedl.
Měl pravdu, po svém činu se ocitl v obležení novinářů. „Takový zájem jsem neočekával. Spíše jsem se obával, že mě ochranka složí, aniž bych něco udělal a označí mě za nějakého trapáčka,“ řekl také redakci. Což se nestalo a za trapáčka byla zmíněná ochranka.
Bál jsem se, že mě ochranka zastřelí
Pokud by se Vondrouš pokusil o něco podobného třeba na amerického prezidenta, je možné, že by už nežil. Sam si to uvědomoval. „Nejdříve jsem chtěl střílet z kapsy, bál jsem se, že když vytáhnu plastikovou pistoli, ochranka mě zastřelí. Byl to obrovský adrenalin. Měl jsem v tu chvíli srdce v krku. Ale pak jsem vypnul mozek a udělal to,“ sděloval Vondrouš.
Po útoku se Vondrouš stal mediální celebritou, začal vydávat svůj občasník a zúčastnil se několika demonstrací. Selhání ochranky odskákal její šéf, který odstoupil. Bodyguardi čelili obvinění z trestného činu porušení povinnosti strážní služby. Prezident Václav Klaus jim ale udělil milost.
| Pavel Vondrouš, 26 let, bydlí v Liberci, dětství strávil v Chrastavě. Jeho matka byla horolezkyně, zemřela, když mu byly 4 roky, vyrůstal pouze s otcem a bratrem. Krátce byl členem KSČM. |
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
