Ústavní stížnost směřuje proti Senátu Parlamentu České republiky ve věci veřejného hlasování o podání ústavní žaloby Senátu PČR Ústavnímu soudu proti prezidentu republiky Václavovi Klausovi pro velezradu podle ust. čl. 65 odst. 2 Ústavy České republiky a podle ust. § 96 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, zejména proti odmítnutí zveřejnění záznamu o veřejném hlasování.
O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen
Streit argumentuje tím, že podle § 139 zákona č. 107/1999 Sb. - o jednacím řádu Senátu, v právě platném znění je uvedeno: „Jednání Senátu o návrhu ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání je neveřejné. Při jednání o návrhu ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen.“
„Senát porušuje a odpírá mi mé ústavně zaručené základní právo a svobodu na informaci, jak jmenovitě hlasovali jednotliví senátoři, kteří schválili ústavní žalobu proti prezidentu republiky Václavu Klausovi pro velezradu. Navíc jsem přesvědčen, že dle § 75 odst. (2) a) zákona 182/1993 Sb. – o Ústavním soudu stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele,“ uvádí Streit.
Na oficiální webové stránce Senátu Streit zjistil, že v souladu s § 149 odst. 2 zákona č. 107/1997 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, nelze tento tisk zveřejňovat (viz elektronický odkaz).
Senát svou zákonnou povinnost nesplnil
„Nechci se pouštět do právní polemiky, zda od okamžiku hlasování měla být schůze Senátu veřejná. To za tolik podstatné nepovažuji. Ale za fundamentálně a principiálně podstatné považuji, abych jako občan s volebním právem dostal oficiální informaci, jak podle jednacího řádu senátoři hlasovali. Jde o právo na veřejnou kontrolu ze strany každého občana, že orgán státní moci jedná zákonně a transparentně. A nejen to, jako pro voliče je pro mě zásadní informace, jak konkrétní mnou volený senátor v této zvlášť významné záležitosti hlasoval, abych se mohl v příštích volbách podle toho orientovat,“ argumentuje Streit.
Senát podle něho svou zákonnou povinnost nesplnil a vyhýbá se jí: „Pro důkaz jsem navštívil oficiální webové stránky Senátu PČR, zadal jsem deváté funkční období a schůzi č. 7 konanou dne 4. března 2013 a dostal jsem nesmyslnou či nepravdivou informaci „Nalezeno 0 hlasování“ (viz elektronický odkaz).“
Psali jsme:
Neoficiální seznamy jsou smrtící
Podle Streita je pro demokracii zcela smrtící, že na veřejnost prosakují kuloárně a mediálně informace o hlasování, které Senát PČR odmítá potvrdit nebo vyvrátit. Takový seznam vyšel dne 5. března např. na Lidovkách.cz (viz elektronický odkaz) a tam mluvčí Senátu Pavlína Heřmánková prohlásila: „Podle zákona je tento seznam neveřejný, proto to nebudeme nijak komentovat. Jestli se někteří ze senátorů, kteří seznam podepsali, rozhodli jména zveřejnit, to je jejich věc. ... Horní komora ale seznam nezveřejnila.“
Další seznam zveřejnil senátor Jaroslav Kubera a dne 4. března jej zveřejnil deník Blesk (viz elektronický odkaz). Tato praxe by podle Streita mohla být nástrojem manipulace s veřejným míněním, pokud by průsak informací nebylo možné konfrontovat s oficiálními daty, na něž má veřejnost právo.
Nenávist senátorů ke Klausovi zcela zastřela jejich odpovědnost k zákonům
„Proto navrhuji, aby Ústavní soud svým nálezem rozhodl, že se Senátu PČR ukládá povinnost zveřejnit záznam hlasování o podání ústavní žaloby Senátu PČR Ústavnímu soudu proti prezidentu republiky prof. Ing. Václavovi Klausovi, CSc. pro velezradu podle ust. čl. 65 odst. 2 Ústavy České republiky a podle ust. § 96 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu. Ponechávám na zvážení Ústavního soudu, zda bude samotný průběh - ze zákona veřejného – hlasování považovat za překážku pro platné schváleni shora uvedeného návrhu Senátem,“ žádá Streit Ústavní soud.
Streita má zastupovat právník Jiří Kabuďa, jehož zplnomocnil. „S amnestií prezidenta Klause jsem sice nesouhlasil, ale žaloba pro velezradu je podle mě nesmysl. Ale hlavně by neměl dostat přes prsty ani tak prezident Klaus, jako senátoři, pro něž nenávist k Václavu Klausovi a osobní ambice zcela zastřely jejich odpovědnost k vlasti a jejím zákonům. Jak vidno, jsou to nabubřelí diletanti. Je to fraška, která může přijít draho. Nikoliv však Klausovi, ale českému ústavnímu pořádku a zahraničnímu obrazu,“ řekl ParlamentnímListům.cz Streit.
Hasenkopf požádal kancelář Senátu o vydání seznamu
Právník Pavel Hasenkopf, který pracoval jako poradce prezidenta Klause, podobně uvedl, že hlasování Senátu o Klausově velezradě je neplatné. „Samotné jednání opravdu mělo být neveřejné. Nicméně po ukončení podrobné rozpravy měl předsedající prohlásit další jednání za veřejné a krátce je přerušit, aby umožnil při hlasování účast veřejnosti i médií. Samo hlasování tajné není, naopak. Hlasovat se má nejen veřejně, ale nadto ´veřejně podle jmen´,“
„Předsedající účast veřejnosti ani médií při hlasování neumožnil (takže kolují zaručené fámy, kdo jak hlasoval). Tím se toto hlasování dostalo do rozporu se zákonem, je zmatečné a tedy i neplatné. Neplatný je tak i sám návrh žaloby na prezidenta republiky, prostě nebyl řádně schválen,“ dodal Hasenkopf. Ten požádal Kancelář Senátu Parlamentu ČR o poskytnutí seznamu, jak kdo ze senátorů hlasoval.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
