Předák Dufek promluvil o novodobých otrocích a síle odborů

A i když se v tomto roce - na rozdíl od minulých dvou - již neobjevuje náznak toho - že by mohlo jít o stávku generální, občas z úst odborářských šéfů harašení zbraní zaznívá.

Proč? I když jako hlavní důvod případné stávky či jiných forem protestu jsou uváděny reformy zaváděné vládou, objevují se i náznaky toho, že může spočívat v klesajícím počtu členské základny odborářů.

Důvodem je restrukturalizace průmyslu, odchod důchodců z odborů a také nezájem mladých. Přesto to nijak katastroficky například šéf Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek nevidí.

„Masový úbytek počtu členů našich odborů nezaznamenávám. Dokonce v posledních dvou letech mohu mluvit o mírném vzestupu zájmu. Ten představuje roční nárůst počtu členů zhruba asi o 350 ve srovnání s jinými lety,“ řekl ParlamentnímListům.cz Dufek. Přiznal, že na některých místech se potýkají s tím, že organizace zanikají, že se někde lidé dokonce bojí do odborů vstoupit, aby se neznelíbili zaměstnavatelům.

„Ovšem mnohde už pochopili, že pokud si nebudou chtít nechat líbit jednání, kterým z nich zaměstnavatelé vyrábějí novodobé otroky, že budou potřebovat ochranu a organizace odborů zakládají,“ doplnil dále šéf Asociace samostatných odborů (ASO) Dufek. Za zmínku stojí to, že ho ParlamentníListy.cz zastihly s prosbou o vyjádření na severu Čech, kde se podílí na pomocných pracích v odstraňování povodní.

Zda bude tento alespoň mírně stoupající trend v počtu odborářů pokračovat, či naopak zesílí odliv odborově organizovaných zaměstnanců, nedokážou poslední roky jasně ukázat. Stav je tak spíš jako na houpačce.

Paroubek: Lidi berou sociální výdobytky jako automatickou věc

V době, kdy byl Jiří Paroubek premiérem, byl prý úbytek odborářů v Česku přirozený. „V situaci, kdy nejsou žádné sociální boje, je přirozené, že řada lidí bere výdobytky jako automatickou věc, nepotřebuje se zúčastňovat odborářské práce,“ řekl tehdy novinářům. Tehdy podle něj odbory neměly důvod proti vládě a zaměstnavatelům vystupovat, protože v zemi rostla reálná mzda a životní úroveň. Dodal ještě navíc, že sociální dialog v Česku funguje, takže se prakticky nestávkuje. Jenže – tenkrát byla v Česku sociálnědemokratická vláda. A jak na to nahlíží Paroubek, který mezitím opustil ČSSD a založil stranu NS-LEV 21 nyní?

„Myslím si, že pravicová vláda nemá zájem o seriózní sociální dialog. Například v sousedním Rakousku či Německu hlavní strany pravého středu a levého středu mají na sociální dialog ve společnosti se sociálními partnery velmi podobný názor. Česká pravice se na roli odborů dívá neevropskýma, poněkud exotickýma očima. Obtěžuje ji, nevidí v něm nástroj udržování sociálního smíru a harmonie ve společnosti. Pokud bude tato praxe vlády pokračovat a bude trvat také hospodářský pokles až ke třem procentům včetně poklesu reálných platů a důchodů, může dojít k vážným nepokojům,“ sdělil ParlamentnímListům.cz šéf NS-LEV 21.

Ing. Jiří Paroubek

Nenarodili jsme se sami pro sebe, ale proto, abychom sloužili své vlasti. ( Jindřich IV.)

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Čím méně odborářů, tím méně příspěvků, upozornil Nečas

Poklesu počtu lidí organizovaných v odborech si před časem všiml i současný premiér vlády a šéf ODS Petr Nečas. Jak uvedl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce, lze za tím hledat někdy zvýšenou aktivitu odborových předáků. „Bossové se snaží na sebe upozornit. A to i stávkou. Protože čím méně odborářů, tím méně příspěvků,“ uvedl Nečas ve zmíněném pořadu.

Oponoval mu ale vzápětí současný předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil s tím, že má Nečas nepřesné informace. I když připustil, že v některých odborových organizacích členů ubývá, jinde vznikají nové základní organizace.

Náborové akce?

Aby nedocházelo k odlivu, ale naopak k přílivu nových duší, nabízí ČMKOS od loňského roku například benefitní internetový portál www.odboryplus.cz, na kterém odboráři hned po registraci dostanou zdarma platební kartu s 500 korunami a navíc mohou čerpat různé slevy na jízdu vlakem, pohonné hmoty či nákupy.

Vedení ČMKOS projekt zdůvodnilo snahou pomoci členům v době vládních restrikcí a připustilo, že tento projekt může zvýšit zájem o členství v odborech, které evidují pokles počtu odborářů.

Úvodní členský benefit v hodnotě 500 korun přitom není hrazen z peněz odborové centrály, ale financují jej prý obchodní partneři, kteří se do tohoto projektu zapojili.

Asi nepřekvapí to, že přímo na tomto benefitním portálu je vedle nabídky bonusů zmínka také o výhodách členství v odborech a nechybí ani žádost o přijetí do odborového svazu.

Klesající trend již několik let

Při svém vzniku v dubnu 1990 ČMKOS sdružovala 40 samostatných odborových svazů. V následujících letech došlo k integraci části malých odborových svazů a některé odborové svazy z ČMKOS vystoupily. Naopak jiné svazy byly za členy ČMKOS přijaty. V roce 2007 bylo v rámci ČMKOS sdruženo celkem 33 odborových svazů s 540 tisíci členy. V současné době je to již 29 svazů, aktuální počet členů ČMKOS na svých stránkách neuvádí, podle neoficiálních údajů se jejich počet pohybuje pod hranicí půl milionu.

Pravdou je, že se ani odborářům nevyhnula v průběhu let roztříštěnost.

Proto v roce 1995 dal Odborový svaz pracovníků zemědělství, který vystoupil z ČMKOS, podnět k založení odborové centrály, která přijala název Asociace samostatných odborů (ASO), v jejímž čele stojí Bohumír Dufek. Při jejím vzniku se vedle již zmíněného svazu k ní hlásil Český odborový svaz severozápadních energetiků a Jednotný svaz soukromých zaměstnanců. Později se připojilo i Odborové sdružení železničářů, které vystoupilo z ČMKOS v roce 1998 a následně přijal členství v této asociaci také Lékařský odborový klub.

V rámci úplnosti je pak třeba dodat, že v České republice působí ale i další, i když menší odborové centrály. Asi nejznámější je Konfederace umění a kultury (KUK), která sdružuje odborové subjekty z oblasti kultury. Řada svazů však z této konfederace již odešla, některé vstoupily do ČMKOS.

Dále v ČR působí Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska, které se svým zaměřením přiklání ke Komunistické straně Čech a Moravy, Křesťanská odborová koalice a několik malých centrál působících v dopravě, jako např. Federace strojvůdců, Federace vlakových čet, Federace řidičů tramvají aj. Tato odborová seskupení však nezveřejňují svoji členskou základnu, nebo sporadicky uvádějí velmi rozdílné počty, proto nelze s jistotou určit, kolik členů zastupují.

V roce 2002 bezmála milion členů, o čtyři roky později 600 tisíc

Zcela samostatně působí některé profesní odborové svazy, které se nehlásí k žádné odborové centrále. Jedná se např. o OS pracovníků vydavatelství, nakladatelství a knižního obchodu, OS hromadných sdělovacích prostředků aj. Kolik členů odborů zastupují, není zpravidla známo.

V letech 2002 až 2006 přitom ČMKOS sdružovala 900 tisíc Čechů, v posledním roce (tedy 2006) už pak uváděly statistiky pokles bezmála o třetinu – tedy již 610 tisíc členů. Získání nových odborářů si proto v tomto období jako jeden z hlavních úkolů dal tehdejší šéf ČMKOS Milan Štěch (dnešní předseda Senátu). Ten tehdy vysvětloval, že se pod jeho vedením nové členy získat podařilo, protože do konfederace odborových svazů vstoupily čtyři další svazy (a jeden vystoupil). Byly však méně početné.

Podle něj odbory postupně opouštěli důchodci, kterým již firmy neposkytují výhody ze sociálních fondů. Zanikly také mnohé velké státní podniky a v nových firmách trvá podle předáka několik let, než v nich odborové organizace vzniknou. Zaměstnavatelé navíc prý často brání jejich založení. „U mladých lidí trvá většinou delší dobu, než na vlastních problémech zjistí, že je dobré mít odborovou organizaci,“ vysvětloval tehdy v médiích Štěch důvody poklesu zájmu o vstup do odborů.