Teroristický čin v pařížském sídle redakce časopisu Charlie Hebdo byl v uplynulém týdnu hlavní událostí, o níž referovaly sdělovací prostředky. „Ona je samozřejmě nejen tragická, ale také příznačná pro to, co se děje kolem nás ve světě, co jsme dlouhodobě podceňovali, vůči čemu jsme dlouhodobě zaujímali postoj, kde se mísila přehnaná politická korektnost a obava nazvat věci pravými jmény, nazvat terorismus terorismem a zločin zločinem. A tohle je důsledkem našeho dlouholetého snažení,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
Zastává stejný názor jako francouzský politolog a historik Jacques Rupnik, jenž masakr v Paříži v reakci pro Českou televizi označil za útok na naši civilizaci. „Odvolával se přitom na Huntingtonovu knihu Střet civilizací. V Paříži totiž došlo přesně k tomu, co Samuel Huntington předvídal už před nějakými patnácti nebo dvaceti lety. A bohužel máme to tady v plné parádě, abych tak řekl,“ konstatuje Petr Žantovský, jehož vyděsilo, jak velké množství reakcí na útok proti redakci satirického časopisu se koncentruje na pojem svoboda slova, přestože jde jen o malou výseč toho, co se v Paříži stalo.
- TÉMA: Masakr v Paříži
Ztrivializovat celý problém na svobodu slova je velmi nebezpečné
Při hrůzném masakru šlo skutečně o tragický konflikt civilizačního a kulturního nesouladu a zúžit to na problém svobody slova považuje proto za velice nezodpovědné. „První, kdo to vyslovil, byl François Hollande. Už když to řekl, tak se o mě pokoušely mrákoty, protože takhle ztrivializovat celý ten fatální a pro lidstvo v tuto chvíli tak důležitý a klíčový problém je velice nebezpečné. Není úplně jasné, proč to francouzský prezident dělá,“ konstatuje mediální odborník, i když si je vědom toho, že pojem svoboda slova má ve Francii zcela jiný význam než u nás.
Psali jsme:
My jsme si ten ve světě tolik respektovaný pojem svobody slova zdiskreditovali především událostmi v době televizní krize. „U nás, když se řekne svoboda slova, tak někomu naskočí příjemná tvář Adama Komerse, jinému příjemné tvářičky slečen z Pussy Riot. A to je asociace velmi nevhodná pro tu strašlivou událost v Paříži. Takže banalizovat problém tím, že se jedná jenom o novinářskou záležitost, o svobodu slova, je naprosto nemožné a nepřijatelné,“ tvrdí Petr Žantovský.
Politici i novináři veřejnost léta uklidňovali, teď jsou zaskočeni
Vše, co se kolem toho ve sdělovacích prostředcích pak dělo, se podle něj do značné míry vyznačuje nejistotou novinářů i politiků. „Jsou zaskočeni, protože to je situace, na kterou neumějí reagovat. Když spadla dvojčata ve Spojených státech 11. září, tak to bylo zjevné. Dobře si to pamatuji, přesně v tom okamžiku, kdy se to dělo, jsem byl přilepený na CNN. To byla jednoznačná situace, kdy dvě letadla naletěla do dvou věží Obchodního centra, poté další na Pentagon a zahynulo při tom několik tisíc lidí. To byla naprosto čitelná situace,“ konstatuje mediální analytik.
Ve srovnání s tím jsou tragické události z Paříže úplně jiným typem činu a propagandy muslimského zájmu. „Neumějí na to reagovat, protože nás celá ta léta všechny uklidňovali a ujišťovali o tom, že ten muslimský problém je menší, než si myslíme. I tehdy, kdy došlo k atentátu na madridském nádraží týden před španělskými volbami. Měl v nich zvítězit centrista Aznar, ale následkem toho činu vyhrál socialista Zapatero, který Španělům sliboval, že stáhne jejich vojáky z Iráku. Tak tomu se říká propaganda činem, jak všichni vědí. A to se tehdy vážně podařilo, od těch muslimských teroristů to byl úspěšný čin,“ připomíná Petr Žantovský.
Zatím málo chápeme, že jde o útok na podstatu západního světa
Chybí mu proto srovnávání těchto dvou událostí i kontextuální uvažování, co to vlastně znamená, že radikální islamisté zaútočili na nějaký časopis. „To přece není o tom, že si časopis dělá srandu z Mohameda a kreslí tam nějaké odvázané karikatury. To je o útoku na podstatu západního světa. Bohužel mám pocit, že to pořád ještě málo chápeme a málo se toho bojíme. Kdybychom se toho báli adekvátně, tak bychom na to leckdy jinak reagovali,“ myslí si mediální odborník a přiznává, že argumentaci pro to mu dalo čtvrteční televizní vystoupení ředitele Muslimské unie v ČR Mohameda Abbase.
Konkrétně šlo o pořad Hyde Park České televize, v němž zaznělo několik výroků šéfa muslimů, které by neměly nechat nikoho na pochybách, o co jde. „Když mu moderátor položil otázku směřující k dekapitaci humanitárních pracovníků či novinářů na území Islámského státu, tak to pan Abbas velice tvrdě zpochybnil, že to vlastně vůbec nemusí být pravda, že tomu člověku uřízli hlavu, protože přece poté někdo jiný viděl jindy a jinde toho člověka a on měl hlavu na krku. To je věta, kterou tam jinými slovy řekl,“ pozastavuje se Petr Žantovský, jehož udivilo i další Abbasovo vyjádření, že Evropa vede válku proti muslimům.
Tvrzení, že Evropa vede válku proti muslimům, si zasloužilo odezvu
To považuje za velmi zásadní tvrzení, po němž by očekával, že se proti němu moderátor pořadu ohradí alespoň otázkou, kde tedy Evropa válku proti muslimům vede. „Mám za to, že Evropská unie naopak muslimy vyzbrojuje, dává jim mnoho desítek ba stovek milionů eur ročně například na palestinská území na aktivity různých skupin, které tam fungují a bojují svoji Svatou válku proti Izraeli. Nevšiml jsem si, že by Evropa vyhlásila válku muslimům. Naopak když se v Evropě před několika lety ustanovil nový muslimský stát Kosovo, tak jsem neslyšel kromě Slovenska, možná Španělska a Řecka, žádnou evropskou zemi, která by protestovala proti tomu, že tady vznikl muslimský stát,“ upozorňuje mediální analytik.
V podání ředitele Muslimské unie v ČR šlo mnohdy o věty, které by si žádaly nějaké vysvětlení, ale to jsme se z pořadu nedozvěděli. „Musím říct, že jsem panu Klepetkovi jeho pozici nezáviděl, protože byl ve velice nepříjemné situaci. Pan Abbas je totiž velice obratný debatér a dokonale dokáže využívat své cizojazyčnosti, takže když se mu nechce na něco odpovědět, tak se zatváří, že otázce nerozuměl, nebo řekne, v čem je problém. A moderátor je v tu chvíli poněkud v úzkých, takže to opravdu neměl jednoduché, ale přesto si některé věty zasloužily odezvy, a to konkrétně ta válka Evropy proti muslimům,“ míní Petr Žantovský.
Nadřadit náboženské právo občanskému právu je nepředstavitelné
A žasl nad tím, když host ve studiu celkem bezostyšně říkal, že muslimové v Evropě by měli mít právo žít podle právního systému šaría. „To je něco naprosto nepředstavitelného, že by se náboženské právo jedné skupiny nadřadilo občanskému právu nějaké země, navíc když jde o imigranty, nikoli původní obyvatelstvo. Když citoval z Koránu onu slavnou větu ´Zabíjejte je všude, kde je dostihnete´, tak říkal, že to je vyjádření snahy o sebeobranu. Vracel se k tezi, že jsou muslimové ohroženi. Proto bychom se měli více zabývat jednotlivostmi, které od těch lidí slyšíme, a diskutovat o nich, jestli větám rozumíme stejně, nebo ne. Protože ta slova jsou velice zrádná, což jsme na tomhle pořadu viděli velice krystalicky,“ podotýká mediální odborník.
Ve světle francouzského atentátu poněkud zanikla úterní zpráva o demonstracích hnutí PEGIDA v Německu. „Tam se také protestovalo proti islamismu, proti rozšiřování islámských symbolů, islámských mešit, islámského učení, islámského způsobu života na německém území. A málo, řekl bych vůbec, jsme nezaznamenali důležitou věc. A to, že ti demonstrující v Drážďanech a v jiných německých městech měli nad hlavami transparenty ´My jsme národ´. A teď si vzpomeňme na to, co se dělo ve třicátých letech, kdy také Němci říkali v nějaké souvislosti, že oni jsou ten národ,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ekonomický imperialismus se vrací v nebezpečné podobě
Proto je přesvědčen, že bychom si měli klást otázku, jestli se nám dějiny nějakým způsobem nevracejí a jestli si za to zase tak trošku nemůžeme. „Protože politická korektnost, bezmezná tolerance islamismu – a teď nemluvím o jeho zločineckých podobách, ale obecně o jeho kulturní podobě – a přehnaná vstřícnost, kterou projevovaly zejména západoevropské země vůči tomuto kulturnímu fenoménu, je dána ekonomicky. Pro Evropany v různých fázích, ať už pro Francii v 60. letech nebo pro Německo v 70. letech, bylo ekonomicky velice výhodné si zvát lidi z třetího světa, z Alžíru nebo z dalších arabských zemí, na práci, kterou nechtěli dělat místní, tedy Francouzi nebo Němci,“ vysvětluje mediální analytik.
Od západních zemí šlo v podstatě o normální ekonomický imperialismus. „A dnes se diví, že se jim ten imperialismus vrací jako bumerang, a to v nebezpečné, protože nábožensky ideově podložené podobě. Je to přesně tak, jak také v České televizi říkal Jacques Rupnik, že ta první generace ekonomických imigrantů třeba ve Francii byla velmi dobře asimilovaná a chovala se velmi sekulárně. Ale jejich děti a vnuci už tenhle pocit ekonomické výhodnosti svého pobytu nemají a začínají se uchylovat k úplně jiným věcem, a to jsou třeba ty náboženské systémy a jejich fanatická podoba. Z toho pak vyrůstají hořící auta na předměstí Paříže a jiné problémy, které tam jsou už řadu let,“ poukazuje Petr Žantovský.
Spoléhat na sebeočistné mechanismy mezi muslimy by bylo naivní
Z toho pak také, jak je vidět, vyrůstá terorismus, takže to není jenom pouliční vandalismus, ale je to náboženská válka. „A mám takový pocit, že to všechno jsme si tak trochu způsobili sami. Tak jako jsme si tak trochu způsobili Hitlera tím, že jsme mu umožnili vyrůst na pozadí toho, jakým způsobem ho financoval Krupp, jakým způsobem ho financovaly americké podnikatelské kruhy. Vždyť otec prezidenta Kennedyho, Joseph, zbohatl právě na zbrojních dodávkách konce třicátých let, a to už se neříká. To jsou všechno produkty této snahy a produkty tohoto ekonomického činění,“ podotýká mediální odborník.
Sympaticky znělo, když v televizi říkal mluvčí Francouzské rady muslimského vyznání o teroristech, že to nejsou muslimové, ale zločinci, a distancoval se od toho, co se v Paříži stalo. „Člověka to mohlo nepatrně ukonejšit, ale je to nebezpečné ukonejšení, protože spoléhat na vnitřní sebeočistné mechanismy tohoto hnutí je velmi naivní a velmi nerealistické. Jako kdybychom řekli v roce 34, že se nacisté začnou chovat civilizovaně, že to nebudou jenom bojůvky, které vymlátily židovské obchody a pobily tam nějaké ženy, že to nejsou jenom oddíly SA, ale že to bude posléze sbor ctihodně vyhlížejících a vzdělaně se chovajících lidí v dobrých oblecích,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Výročí osvobození Osvětimi se využívá v primitivním boji proti Zemanovi
To by považoval za velmi naivní, protože v genu hnutí, ať už nacistického, nebo radikálně islamistického je úplně stejná nenávist k civilizaci a úplně stejná snaha ji přemoci vlastními silovými prostředky. „Vzpomínám si na vynikající Fossův film Kabaret, kde je scéna tak z let 34-35, v níž se z okna svého nóbl sídla dívá bohatý německý šlechtic, jak náckové mlátí obyvatele. A říká těm ostatním: ´Oni teď za nás udělají tu špinavou práci a my si je pak ochočíme, my si je pak zvládneme´. Samozřejmě že nikoho nikdo nezvládl, protože ten živel byl vypuštěn ze řetězu a choval se samostatně a nebezpečně. Tak bych velmi apeloval na to, abychom stále vnímali historické souvislosti všech těchto věcí, až zas budeme říkat, že to či ono vidíme poprvé. Historie se opakuje a nic není poprvé,“ upozorňuje mediální analytik.
Ing. Miloš Zeman
Poslední téma, které si tentokrát zvolil, s tím předcházejícím také souvisí. „Musím zmínit naprosto šílenou, nedůstojnou a neúnosnou debatu o akcích chystaných v Česku k připomenutí výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Rozvinula se také ve čtvrtečních Událostech, komentářích České televize a musím říct, že jsem asi s většinou soudných lidí zůstal poněkud opařen. Protože to, jakým způsobem se česká média a čeští novináři snaží zneužít tuto záležitost tohoto vrcholně důstojného aktu ve svém primitivním a triviálním boji proti prezidentu Zemanovi, kterého nesnášejí, je do nebe volající,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Vrchol nehorázného neprofesionalismu a politického aktivismu od ČT
Když moderátor Daniel Takáč zpovídal ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynka Kmoníčka, tak mu položil zdánlivě důležitou otázku, jak to, že v Praze na připomínkových akcích výročí Osvětimi nebudou žádné velké hlavy. „Kmoníček, musím říct, v tu chvíli vypadal, že mu zaskočilo, protože blbost otázky byla tak nebetyčná, že se na ni nedalo ani nijak odpovědět. A vlastně na ni odpověděla až v telefonickém rozhovoru paní Kalenová, viceprezidentka Evropského židovského kongresu, který tuto akci pořádá, nepořádá ji totiž prezident,“ vysvětluje mediální odborník.
Raya Kalenová uvedla, že se vzpomínkové akce zúčastní pětadvacet šéfů parlamentů, což se ještě nikdy nestalo, že je to vrcholně důstojná událost a není možné s ní takhle triviálně a banálně vnitropoliticky zacházet. „No a když to ta paní řekla, tak ji pan Takáč prostě uťal, poděkoval ji za účast a vypnul ji. To byl vrchol tak nehorázného neprofesionalismu a politického aktivismu, co Česká televize provedla, že k tomu už nemám slov. Můžeme mít odlišné názory na různé politické osobnosti, na jejich činy, ale zneužívat k tomu, abychom aktivně vyjádřili nějaký svůj postoj, i když novinář by měl konstatovat fakta, a ne zaujímat politické postoje, tak zásadní věci, jako je výročí osvobození Osvětimi, je mimo jakýkoli profesní a etický rámec,“ uzavírá Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
