Politické kyvadlo se přestává vychylovat tradičními směry zprava doleva a zleva doprava. Až dosud bylo fungování politiky vnímáno jako periodické, v podstatě nekonfliktní střídání obou základních politických směrů, pravice a levice, liberalismu a kolektivismu (principu sociální solidarity). Jakékoli vychýlení z této osy pravidelné výměny elit a jejich vlád představovalo hrozbu deformací společensko-politické harmonie a rovnováhy a nástupu demagogických hnutí nejrozličnějšího charakteru.
„Byli jsme zvyklí myslet pomocí té osy levice pravice. Ta se ale zhroutila, té se musíme vzdát. Politický systém není popsatelný v termínech osy, ale v termínu kaleidoskopu,“ prohlásil filosof a sociolog Václav Bělohradský v posledních Otázkách Václava Moravce. Dosavadní osa fungovala tak, že ze skupiny voličů levice a pravice se malá část vždy přesouvala podle toho, jak vnímala vládnutí své strany. Toto rozdělení voličů už podle Václava Bělohradského ale nefunguje.
Programové ukotvení pravice i levice se rozpadlo
Nejde ale jen o kaleidoskop stran, ale také idejí a voličů. „Ten kaleidoskop patří k postmodernímu světu, z něhož mnozí hledají cestu ven, ale ono se to snadno nedá. Kdysi jsme byli zvyklí na programové ukotvení pravice = svoboda, podnikání, nízké daně a levice = solidarita, sociální stát. A tohle se všechno rozpadlo a vznikají takové kaleidoskopické útvary, obrazce, uskupení. Spolupracují strany, jejichž programové ukotvení je těžké pochopit, ale asi to jinak nejde,“ konstatoval Václav Bělohradský.
Psali jsme:
Střídání na klasické politické ose levice – pravice je podle něj minulostí, protože tato osa je podle všeho mrtvá. Příznaky umrtvení osy levice – pravice patrně souvisí s globalizací, která proměnila hluboce vnímání politiky. „Především ji vykořenila z těch zaběhlých ideologických schémat. Na jedné straně levice, která se stará o rovnost, na druhé straně pravice, která se stará o svobodu jednotlivce. A přitom řeší problémy, které jak jedna strana, tak druhá způsobuje,“ uvedl sociolog Václav Bělohradský v rozhovoru pro radio Impuls.
Globalizace vytrhla politiku z ideologických schémat
To ale změnila globalizace, když kromě toho, že vytrhla politiku z ideologických schémat, dala novou váhu místnímu přístupu. „Například ta osa se začala rozpadat, řekněme tedy v Itálii, tím, že se narodila Liga severu. Najednou vznikla Liga severu, která nazvala Roma ladrona, nebo-li Řím zlodějské město a začala najednou hájit místní daně a snažila se osvobodit, že mluvila o osvobození. Dokonce nosili keltské helmy, aby ukázali, že jsou jiní než ten Řím,“ vysvětloval Václav Bělohradský, jenž žije právě v Itálii od své emigrace v roce 1970.
Přidává k tomu příklad Francie, v níž rostly obavy z přistěhovalectví. „Ta imigrace najednou vyvolala identitární paniku. Francie začala bránit identitu před rostoucí vlnou imigrantů, takzvaní kulturní cizinci se tomu začalo říkat, kteří mají jiné kulturní modely. A vznikla taková panika, že jsou ohroženy hodnoty Francouzů a začaly se tedy prosazovat v systému další strany neklasické, které apelovaly na tu identitu. Já je nazýval ve svých analýzách indentitární strany,“ poznamenal sociolog.
Češi jsou světoví mistři ve skoku na špek
Další problematikou, která jde napříč stranami, je ta ekologická. „Pravice i levice může mít ten samý zájem hájit určitou řeku nebo zabránit tomu, aby se někde postavila centrála nukleární nebo jiná nebo zabránit tomu, aby se někde přestalo těžit a jinde začalo těžit, aby tam bylo úložiště jaderného odpadu. Takže tato témata jsou stále důležitější a hlavně ta místní. Jak Evropská unie přesouvá stále víc kompetencí na regiony a města, tak ta městská politika, regionální, je stále důležitější,“ upozornil Václav Bělohradský.
Za této situace považuje vstup podnikatelské strany do českého politického systému za velmi problematický a před fenoménem podnikatelské strany varoval ještě před volbami. „S tak velkým úspěchem ANO jsem nepočítal. Tvrdil jsem, že nemůže jít přes deset procent. Ale měl jsem si víc připomenout svoji teorii, že Češi jsou světoví mistři ve skoku na špek, a to jsem podcenil. Je to absolutní katastrofa,“ řekl Václav Bělohradský v rozhovoru pro radio Impuls.
Srůstání mediální, ekonomické i politické moci
A ptá se, zda máme dost silný zákon o střetu zájmů, protože tu máme srůstání mediální moci, ekonomické moci a politické moci. A právě toto srůstání v něm vyvolává velké obavy. „Najednou tu budeme mít v rukou jedné strany významnou mediální moc, možná nejvýznamnější, což je mediální společnost MAFRA. Budeme mít ve stejných rukou ekonomickou moc, také velmi významnou, a rovněž politickou moc, také velmi významnou,“ zdůraznil sociolog Václav Bělohradský.
„Já se dokonce bojím, že ta teorie dělby moci, že to je vlastně základem liberálního systému, ne demokratického. Bojím se, že v té atmosféře, která se vytvořila, se může také prosadit představa, že řešením je naopak tu moc spojit a mít tady báťušku Baťu, který to teď všechno vyřeší v korporativním pojetí a že to všechno sjednotíme,“ prohlásil Václav Bělohradský a poukázal na složité peripetie posledních let v Itálii, kdy mediální, ekonomickou i politickou moc kumuloval ve svých rukou expremiér Silvio Berlusconi.
Odpovědnost ČSSD spočívá ve vztahu k podnikatelské straně
„To trvalo dvacet let a obrovským způsobem to Itálii proměnilo, abych byl spravedlivý, nejenom negativně samozřejmě. Ale vytvořilo to atmosféru, která už se nedá vrátit zpět a přestává existovat levice, například v Itálii, všechno se nějak promíchalo, propletlo. Nevím, co se stane v Česku. To, že jsem po předčasných volbách označil sociální demokracii za stranu s největší zodpovědností v České republice, je právě ve vztahu k té podnikatelské straně, ne k sobě samé,“ dodal Václav Bělohradský.
Fotogalerie: - Tygr Andrej Babiš
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
