Analytik Hreha měl zhodnotit Moravce, ČT a volební vysílání. Dopadlo to opravdu drtivě

Hlasování, které rozhodlo o rozpuštění sněmovny, neznamená jen aktivizaci politických stran, jež se budou v příštích dvou měsících snažit odvést co nejvíce úsilí pro to, aby se právě ta jejich nejen dostala do Poslanecké sněmovny, ale i s co nejlepším výsledkem. Napilno však budou mít také ve veřejnoprávních médiích, protože tentokrát budou mít Česká televize i Český rozhlas mnohem méně času na přípravu volebních speciálů, jimiž tradičně představují divákům i posluchačům krajské lídry nejsilnějších stran.

Stávající podoba předvolebních speciálů se však podle ředitele agentury STEM Jana Hartla poněkud vyčerpala. „Pořad by unesl více tematického zaměření na jednotlivé klíčové problémy společnosti, protože když tam je defilé krajských lídrů, pak diskuse klouže po povrchu problémů. Kdyby do předvolebních debat vyslaly strany své experty na jednotlivé oblasti, tak by divák mohl sledovat konfrontaci a lépe by si udělal představu o tom, kdo mluví se znalostí věcí a kdo jenom šermuje hesly a frázemi,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Jan Hartl.

Hreha: Česká televize je odtržena od reality a vůbec nereflektuje současnost

Tento nápad se zamlouvá mediálnímu analytikovi Radimu Hrehovi, který se do historie českých médií zapsal tím, že ho Rada České tiskové kanceláře řádně zvolila generálním ředitelem ČTK, ale nikdy mu neumožnila tuto funkci převzít. „Já jsem také přesvědčen, že ten formát, který Česká televize udržuje dlouhodobě při životě, se už dávno vyčerpal a dnes vůbec nereflektuje aktuální problémy,“ říká pro ParlamentníListy.cz Radim Hreha, jenž v poslední době otevřeně poukazuje na odtrženost vysílání České televize od reality všedního dne.

„Česká televize prakticky vůbec nereflektuje aktuální stav, nálady lidí, jejich problémy, životní úroveň, všechny ty důsledky, do nichž se dostal běžný život normálních lidí. Jen udržuje jakousi virtuální realitu mezi politiky, kteří také nevědí, jak žijí normální občané. Teď odcházejí ze sněmovny poslanci a jsou šokováni z toho, co budou dělat, jak budou žít. To znamená, že doposud vůbec nevěděli, nebo už zapomněli, jaká je realita života, jaké jsou problémy se sháněním zaměstnání a podobně,“ upozorňuje Radim Hreha.

Strany by se měly veřejně vyjádřit k možnosti domoci se práva

Podle mediálního analytika by se moderátoři předvolebních speciálů měli snažit dostat z jednotlivých kandidátů konkrétní odpovědi na otázky, jak hodlají řešit příslušné problémy, počínaje zaměstnaností. „I když je to obehraná písnička, tak je to dnes největší problém společnosti. A dalším tématem by určitě měla být možnost domáhání se práva pro sociálně slabé skupiny,“ poukazuje Radim Hreha na to, co bude znamenat nový občanský zákoník, který je náročný i pro odborníky, takže běžný občan bez advokáta nemá šanci podat ani obyčejnou žalobu.

„Ke všemu jsou ceny právních služeb tak nadnesené, tak nereálné ve vztahu k běžným příjmům, že běžný občan nemá šanci se dovolat práva. A protože na to nebude mít, bude muset akceptovat i bezpráví. To je jeden ze základních momentů a k tomu by se měly jednotlivé strany jasně postavit a říct, jak to hodlají řešit, nebo jestli to hodlají i nadále tolerovat. Takže jeden díl může být věnován zaměstnanosti, druhý občanskému zákoníku a možnosti domoci se práva a tak dále,“ radí mediální analytik, kudy by se měla veřejnoprávní média při vysílání předvolebních speciálů vydat.

Lidé by měli vědět, kdo z kraje je chce reprezentovat

Naopak za zachování jejich nynějších formátů se přimlouvá mediální odborník Jiří Mikeš. „Jak sleduji pana Veselovského, tak si myslím, že ty speciály pro Český rozhlas dělá dobře. Lidé by měli vědět o tom, kdo z kraje je chce reprezentovat. Myslím, že pořady jsou dělané slušně, investigativně a jsou značně objektivní. Takže vysílat ty předvolební pořady podle krajů považuji za správné,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Jiří Mikeš, lektor komerčních komunikací na vysoké škole ekonomické.

„Dělat to podle problémů, proč ne? Ale některé jsou společné pro mnoho krajů, jiné však specifické jen pro určité regiony. Takže podle krajů mi to připadá vhodnější i proto, že k nim mají lidé vztah a jsou pyšní na to, odkud jsou. Třeba já když přijedu na chalupu do jižních Čech, tak si vždy zapnu českobudějovické rádio, protože chci být obeznámen s tím krajem a zajímá mě, co se v něm děje. Znám trochu jižní Čechy a vím, že třeba Jihočeši 2012, když nasadili jihočeskou notu, tak se v krajských volbách dostali na téměř patnáct procent,“ podotýká Jiří Mikeš.

Vymyslet klíč pro výběr politiků není nic jednoduchého

Veřejnoprávní média budou ale řešit i to, podle jakého klíče si do volebních speciálů zvát hosty. Jan Herzmann, bývalý šéf agentury ppm factum, o jejíž průzkumy se při posledních volbách opíral Český rozhlas při výběru hostů, je přesvědčen, že zvolit jako kritérium jen průzkumy veřejného mínění není šťastné. „Umím si představit mnohá jiná kritéria, třeba jen dva představitelé hlavních soupeřících stran, nebo těch, které byly až dosud zastoupeny ve sněmovně. BBC na to má vypracovaný systém,“ prohlásil pro ParlamentníListy.cz Jan Herzmann.

„Vymyslet kritéria je opravdu náročné. Snad kdyby byly zvány strany, které naposledy získaly alespoň tři procenta, ale ani to by nebylo úplně korektní, protože tím by se zase diskriminovala nějaká nová hnutí a nové strany. Je to dost těžké, chce to hlubší rozbor a korektně to připravit. Je obrovský rozdíl, jestli se strana v předvolebních speciálech na obrazovce objeví, nebo ne,“ upozorňuje mediální analytik Radim Hreha, který dlouhodobě kritizuje Českou televizi za to, že lobbuje za různé vydavatele, čímž ale zároveň ovlivňuje veřejné mínění.

Česká televize se zvaním jen některých hostů dopouští nekalé soutěže

„Stačí, aby pozvala šéfredaktora Respektu či Reflexu častěji než ostatní a už je to samozřejmě lobbing ve prospěch vydavatele. Tyto věci by měly být úplně transparentní a Česká televize by měla minimálně měsíčně zveřejňovat seznam pozvaných hostů do různých publicistických relací, aby bylo vidět, jestli je tam skutečně pluralita nebo jsou zváni jen kamarádi kamarádů. První příčky by bezpečně obsadila Bakalova média. Platíme to všichni, je to nehoráznost a doslova nekalá soutěž. Ještě to bude trvat, než se Česká televize vypracuje na kvalitní nezávislé médium,“ míní Radim Hreha.

Mediální odborník Jiří Mikeš by byl rád, kdyby se v předvolebních diskusích objevily vedle politiků i nezávislé osobnosti, protože by se měla víc budovat občanská společnost a naopak by bylo zapotřebí politické strany trochu upozadit. „Veřejnoprávní média by mohla samozřejmě pozvat stranické experty, ale spolu s nimi bych uvítal i nezávislé odborníky, kteří by jim v daném tématu oponovali, případně by jim kladli doplňující otázky,“ navrhuje Jiří Mikeš.

Jakmile se o konceptu vysílání dozvědí radní, Český rozhlas ho zveřejní

V Českém rozhlase už jsou volební speciály pochopitelně žhavým tématem. „O konceptu předvolebního vysílání samozřejmě jednáme a budeme se mu věnovat na Programové radě Českého rozhlasu. Následně o něm chceme jako první informovat Radu Českého rozhlasu. Poté budeme samozřejmě rádi informovat veřejnost i média, ale poprosím Vás o pochopení, opravdu nechceme, aby se radní dozvěděli tyto informace z médií,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Tomáš Pancíř, ředitel Centra zpravodajství Českého rozhlasu, proč ještě nemůže podobu vysílání odtajnit.

„S variantou mimořádných voleb začala Česká televize teoreticky pracovat už koncem června, situace však poměrně dlouho obsahovala příliš proměnných na to, aby bylo zřejmé, kterou z variant nakonec budeme moci uplatnit. V této chvíli lze s jistotou konstatovat, že ČT kromě volebního studia v den vyhlášení voleb bude pracovat i s formátem regionálních diskusí,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz tisková mluvčí České televize Alžběta Plívová.

Předvolební výzkumy pro ČT jen mapují aktuální rozložení sil v regionu

Veřejnoprávní televize je nyní podle své mluvčí rovněž ve fázi příprav ve vztahu k předvolebním výzkumům. „Česká televize vždy jasně deklarovala, že nepredikuje finální výsledky voleb, pouze dává divákům aktuální informaci o rozložení politických sil v daném regionu,“ zdůrazňuje Alžběta Plívová.