„Minulý týden jsem otázku stavby nové budovy projednal i s premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministrem Hermanem. Oba přijali argumenty pro realizaci. Nyní je na nás, abychom zpracovali podrobné podklady, a věřím, že za několik měsíců zahájíme jednání s novou vládou,“ řekl Právu generální ředitel NK Martin Kocanda.
„Prostor Národní knihovny není nafukovací. Pokud by se pro projekt vybudování nové knihovny podpora našla, bude mít i ve mně velkého zastánce,“ uvedl pro Právo. „O podobě případné nové budovy NK bude jistě vedena diskuse. Můj osobní názor je, že by bylo možné se s jistými korekcemi k návrhu takzvaného blobu pana architekta Kaplického vrátit,“ dodal Herman.
Projekt podporuje předseda hnutí ANO Andrej Babiš. „Že Kaplického knihovna nebyla postavena, je jeden z největších hříchů Bémovy éry v oblasti rozvoje města. Kdyby se povedlo postavit knihovnu (dejme tomu i s mírnými korekcemi), bylo by to vítězství kulturního ducha nad politickou zbabělostí a nekulturností éry ODS, konkrétně Pavla Béma v Praze. Moji podporu to má, samozřejmě. A klidně na stejném místě!“ uvedl pro ParlamenntíListy.cz Andrej Babiš.
Kaplický nesplnil zadání soutěže. Dle soudu měl být vyřazen
Vdova po architektu Janu Kaplickém Eliška je zastupitelkou v Praze za hnutí ANO. Výstavbu blobu podporoval i developer a sponzor KDU-ČSL a přítel Daniela Hermana Luděk Sekyra.
Návrh Kaplického týmu umístěním skladu knih pod zem nevyhovoval zadávacím podmínkám soutěže, konkrétně větě požadavku, že „z hlediska minimalizace rizik nesmí být jádro konzervačních fondů umístěno v podzemních podlažích a v nejvyšším nadzemním podlaží“, která byla součástí delší pasáže popisující důvody zvýšené ochrany a možná rizika, požadavek stálosti teplot i při výpadcích všech technických prostředků a i v nejteplejších letních dnech, centrálně regulovaný plně automatizovaný režim vytápění s vyloučením zásahu zaměstnanců i čtenářů atd. Národní knihovna na svých stránkách také uváděla, že soutěžní návrh není dokumentací pro stavební povolení, a proto nedodržení českých norem (požární normy, osvětlení atd.) nebylo důvodem pro vyloučení ze soutěže.
Jak se uvádí na Wikipediii, průběh soutěže kritizovala v března 2007 Česká komora architektů a obrátila se se stížností na Mezinárodní unii architektů. Ve svém stanovisku napsala, že porota označila za vítěze dílo, které prokazatelně porušilo závazné podmínky soutěže.
Studio HŠH architekti, které se též zúčastnilo soutěže, na podzim 2007 podalo žalobu, v níž tvrdilo, že návrh Jana Kaplického zvítězil v rozporu se zadanými podmínkami, a tedy porota nehodnotila soutěž spravedlivě. Nesplnil například požadavek umístit Národní konzervační fond nad zem. Obvodní soud pro Prahu 1 nejprve rozhodl ve prospěch žalobce, městský soud však rozsudek zrušil kvůli procesní chybě. Ve svém druhém rozsudku obvodní soud dne 21. dubna 2015 konstatoval, že návrh Jana Kaplického měl být ze soutěže vyloučen už v prvním kole, a rozhodl, že Národní knihovna má zaplatit architektonickému studiu HŠH architekti asi 2,9 milionu korun za umístění v soutěži, z toho 1,6 milionu tvoří rozdíl mezi třetí a druhou cenou, zbytek částky tvoří úroky z prodlení a zaplacení nákladů soudního řízení.
V listopadu 2015 odvolací soud rozsudek pravomocně potvrdil. Mluvčí knihovny Irena Maňáková na to reagovala prohlášením, že Národní knihovna je do dnešního dne přesvědčena, že nepochybila.
26. 4. 2017 Nejvyšší soud odmítl dovolání Národní knihovny, která nesouhlasila s rozsudkem o soutěži na svou novou budovu. Výběr objektu, ve kterém uspěl (nikdy nerealizovaný) projekt architekta Jana Kaplického, před deseti lety napadlo studio HŠH architekti. Kaplický podle nich zvítězil v rozporu se zadáním, což uznal i soud a knihovnu již dříve pravomocně odsoudil k třímilionovému odškodnému.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
