Bělobrádek se zastal Polska proti EU. Pak ohromil příběhem o uprchlíkovi, luxusním autě a ženách, které se samy nabízejí

19. 1. 2016 10:48

REPORTÁŽ Už i tolerantní Bavoři mají migrační krize nad hlavu, protože jejich děti si nemají kde hrát. Uprchlíci totiž zabrali většinu tělocvičen i hřišť. Armáda se musela finančně podpořit, jelikož nebyla akceschopná, a Evropská unie je v případě Polska zbytečně hysterická. I tak předseda KDU-ČSL a místopředseda vlády Pavel Bělobrádek prezentoval své názory v Moravskoslezském kraji.

Bělobrádek se zastal Polska proti EU. Pak ohromil příběhem o uprchlíkovi, luxusním autě a ženách, které se samy nabízejí
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Pavel Bělobrádek při besedě

Anketa

Kterého intelektuála máte nejraději? (Obnovené hlasování, spuštěno 19.4.)

hlasovalo: 5649 lidí

„Nevěděli jsme ani, kde jsou v Parlamentu záchody, a měli jsme hned začít vládnout. I když ANO na tom nebylo o mnoho lépe. Měli ale mezi sebou už zkušenější straníky, například Andrej Babiš byl dříve v KSČ. My jsme se také nejprve opírali o znalosti našich dlouholetých politiků, například Zuzany Roithové a Jana Kasala,“ prohlásil s mírnou nadsázkou v úvodu besedy s veřejností i se svými stranickými kolegy v Ostravě-Heřmanicích šéf lidovců Pavel Bělobrádek.

Krajské a senátní volby se pomalu blíží, a tak lídři politických stran začínají objíždět voliče a „mobilizovat“ své příznivce. Výjimkou nejsou ani křesťanští demokraté.

Na začátku ostravské akce nejprve shrnul předseda Bělobrádek výsledky koalice za dobu jejího vládnutí a také kroky české vlády v posledních měsících. „Potkalo nás štěstí, že jsme začali vládnout v období hospodářské konjunktury. Museli jsme ale také dokončit některé důležité záměry, které byly podfinancované anebo nedokončené od našich předchůdců. Podařilo se nám vytvořit dobrou náladu ve firmách i ve veřejnosti, a nastartovat tak domácí spotřebu. To bylo důležité, protože spotřeba domácností a průmyslová výroba tvoří dvě třetiny příjmů v našem hospodářství. Úspěšní jsme byli i v dotažení projektů na získávání evropských dotací,“ tvrdil lidovecký předseda a ještě doplnil: „V posledních měsících bylo určitě nutné připravit se na dopady migrační krize. Zatím sice s ní nemáme větší problémy, protože migranti se nám vyhýbají a nechtějí u nás žít. Situace se může však rychle změnit, a proto jsme posílili rozpočty tajných služeb, policie a armády. Zejména naše vojsko bylo dlouhodobě podfinancované a je nyní neakceschopné, chybí mu několik tisíc lidí, takže když se likvidovala nevybuchlá munice ve Vrběticích, byli tam téměř všichni. Naše ozbrojené složky se musejí připravovat na případnou ochranu hranic.“

Nespokojenost projevil Pavel Bělobrádek i s velkou nezaměstnaností v některých moravských a českých regionech, která se prý bude řešit v dalších letech.

Hysterie Bruselu vůči Polsku je zatím zbytečná

Po krátkém úvodu besedy pak hned následovala otevřená diskuse. První otázka z publika směřovala k situaci v Polsku, a to, jestli je stále demokratickou zemí, když vítězná strana ve volbách – Právo a spravedlnost (PiS) – začala s čistkami ve státních institucích včetně ústavního soudu i ve veřejnoprávních médiích.

„Vládnoucí PiS uplatňuje ve své politice křesťanský konzervatismus s velkým odporem vůči Rusku a rezervovaností k Evropské unii. Já bych s nějakými soudy ještě počkal. Vždyť i u nás jsme byli v devadesátých letech v podobné situaci za takzvané opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS. Hysterická reakce z Bruselu není tedy zatím namístě. Je ale pravda, že situace, kdy má jedna strana pod palcem veškeré důležité státní instituce, a chybějí tak demokratické pojistky ke vzájemné kontrole, je dost nešťastná,“ odpověděl předseda KDU-ČSL.

Na více dotazů k uprchlické krizi pak dále uvedl, že ani teroristické útoky v Paříži a silvestrovské události v Německu nezměnily pohled vedení lidovců na migrační krizi. Stále zastává názor, že je třeba rozlišovat mezi uprchlíky před válkou a ekonomickými migranty, a že se musí zabránit nezákonnému přechodu hranic. Proti legální migraci nemá větších námitek. „Prosazujeme pro zvládání utečenecké vlny tři základní pravidla. Především kdo nebude respektovat naše zákony, nemá u nás co dělat. Pokud si jednotlivé státy nevědí rady s ochranou svých hranic, podporujeme vznik mezinárodní pohraniční stráže. A evropské země musejí pomáhat tam, kde migrace začíná – na syrských hranicích v Turecku, v Libanonu, ale i jinde,“ konstatoval Pavel Bělobrádek.

Je třeba „zatočit“ s pašeráky lidí

Velkým problémem, který se zatím daří zvládat jen velmi obtížně, je podle šéfa lidovců rozvinutá a dobře fungující pašerácká síť převaděčů uprchlíků. První výsledky se dají prý už pozorovat v Itálii na některých mořských trasách, které ozbrojené složky úspěšně hlídají. V Řecku má být však situace stále velmi komplikovaná. „Pašeráci používají stejné cesty jako při transferech drog. Lidem, kteří mají zájem o migraci, namluví, že v Evropě dostanou hned dům, auto a nebudou muset nic moc dělat. Ženy se jim tam budou samy nabízet. Mají totiž z převaděčství skvělý byznys. Například jeden senegalský uprchlík zcela vážně tvrdil, že popeláři si ve Velké Británii lehce vydělají na ferrari,“ vyprávěl předseda Bělobrádek. Podle něj také migrační vlnu, zvláště do Německa, zkomplikovali běženci z Kosova a Albánie, kteří si tam přijeli jen pro sociální dávky. „Podobný problém jsme přece řešili i u nás, kdy některé skupiny lidí si tak jezdily přilepšit do Anglie a Kanady. Dnes je u nich v kurzu Dánsko,“ doplnil ještě lidovecký boss. Ten také vysvětlil, že není možné postupovat způsobem, jako to udělali Australané nebo Španělé, kteří ekonomické uprchlíky obrátili zpět ještě na moři. Šlo totiž o Afričany, jež se měli kam vrátit. To u syrských nebo iráckých uprchlíků nejde, v jejich zemích zuří válka.

Situace se podle Bělobrádkových slov začíná dost vyhrocovat v sousedním Bavorsku, uprchlíky už není kam umísťovat. Děti si tam nemají kde hrát ani cvičit. Z hřišť a tělocvičen se staly provizorní uprchlické tábory, a to začíná vadit i místním lidem, kteří jsou hodně tolerantní a po válce přijali i 1,5 milionu sudetských Němců.

Při kontrole daní je třeba se zaměřit i na velké ryby

Křesťanští demokraté souhlasí se zavedením elektronické evidence tržeb (EET) neboli s registračními pokladnami, jelikož si myslí, že daně musejí platit všichni. Po jejím zavedení by se měl údajně stát začít více zabývat i vyváděním peněz z republiky některými velkými korporacemi.

„Registrační pokladny jsou také částečně generačním problémem, kdy především starší živnostníci mají z nového systému strach. U některých mladých podnikatelů v pohostinství už to bez problému funguje. Kdo poctivě podniká, nemusí se ničeho bát. My jsme se zasadili o to, aby nový zákon začal platit nejprve v restauracích a maloobchodě, a teprve až se osvědčí, potom také u řemeslných provozoven. Jestliže by to nefungovalo, může se tato legislativa později zrušit. Ministr financí Babiš prohlásil, že pokud se zavedení registračních pokladen neosvědčí, rezignuje. Tomu nešlo odolat, zákon jsme podpořili, i když ministerstvo financí trochu podcenilo průvodní osvětu,“ informoval Pavel Bělobrádek.

V Ostravě se také diskutovalo o dalším velkém, tentokrát klimatickém problému, loňském neobvyklém suchu a vodním deficitu, se kterým se potýkali jak zemědělci, tak i průmyslové firmy. Podle šéfa lidovců je třeba brát tyto záležitosti velmi vážně a odpovědně se připravovat na nadcházející další srážkově chudé roky. Mělo by se přestat splachovat pitnou vodou, při stavbách nových sídlišť se musí pamatovat na sběrníky dešťové vody a mohlo by se začít se stavbami nových umělých vodních ploch. „Takzvané arabské jaro i válečné konflikty v zemích Blízkého východu a Afriky vyvolalo také velké sucho, kdy se několikanásobně zvýšily ceny potravin. To údajně vyhnalo do ulic protestující lidi, do kterých začali diktátoři střílet. Předseda KDU-ČSL si myslí, že právě nedostatek vody může v příštích letech vyvolat další obrovské uprchlické vlny.

V závěru debaty se ještě Pavel Bělobrádek vyjadřoval ke vnitřnímu fungování vládní koalice. Dialog v ní sice označil někdy za komplikovaný, nicméně uvedl, že lidovci by chtěli ve vládě se svými současnými partnery setrvat do konce funkčního období, jelikož nevidí lepší variantu. „Je třeba si uvědomit, že naprostá většina českých vlád skončila předčasně, a to někdy nebylo pro dobro věci, nepodařilo se tak dotáhnout do konce některé užitečné projekty,“ dodal předseda KDU-ČSL.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Štěpán

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

VIDEO Konec keců: Mluvili jsme s lidmi v Istanbulu a ti nám vysvětlili, jak je to s Erdoganem a těmi, co prý spískali puč

9:31 VIDEO Konec keců: Mluvili jsme s lidmi v Istanbulu a ti nám vysvětlili, jak je to s Erdoganem a těmi, co prý spískali puč

Islamisté a přívrženci prezidenta Erdogana obsadili istanbulské hlavní Taksimské náměstí a centrální…