Česká republika už není naše, překvapil Václav Klaus. A toto se strhlo

16. 2. 2016 11:12

Podle exprezidenta Václava Klause Česká republika už není naše. Nesouhlasí s ním Petr Gazdík, předseda STAN. „Podstatné pro mne je, jaká Česká republika je, tedy jak se v ní lidem žije, nakolik je demokratická, nakolik je právním státem, nakolik je ekonomicky úspěšná,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz. Naopak místopředseda Svobodných František Matějka Klausovo hodnocení sdílí. „Přesto stále platí, že náš stát patří občanům České republiky a je na nás, abychom se stejně jako v minulosti postarali o návrat suverénních a výsostných práv z Bruselu zpět do vlasti,“ domníval se. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) míní: „Nadávat umí každý, ale Václav Klaus nenabízí alternativu.“

Česká republika už není naše, překvapil Václav Klaus. A toto se strhlo
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Exprezident Václav Klaus

Anketa

Česká republika už není naše, napsal Václav Klaus. Co na to říkáte?

hlasovalo: 21034 lidí

Je Česká republika skutečně naše? Na to se ptá ve svém novém textu uveřejněném v Literárních novinách druhý prezident České republiky Václav Klaus. Nikoho, kdo zná jeho nedůvěřivý postoj k Evropské unii, asi nepřekvapí, že dochází k závěru, že nikoli. „Vždy jsme odmítali být podřízeni někomu jinému. Nechtěli jsme patřit pod Vídeň, Berlín či Moskvu; a stejně tak se i dnes – alespoň někteří – nemůžeme smířit s tím, že bychom měli patřit pod Brusel. Někteří naši spoluobčané si ve své tragické nevědomosti myslí, že to nehrozí, jiní jsou naopak přesvědčeni, že přidat se k Bruselu není a nebude žádnou ztrátou, že naše rozplynutí se v EU nehrozí. V této souvislosti musím připomenout svůj dvacet let starý výrok, který předvídavě přirovnával důsledky našeho členství v EU k rozpouštění se kostky cukru v čaji. Já jsem si to nepřál a věděl jsem, že to hrozí,“ uvedl například.

Článek Václava Klause v Literárních novinách najdete ZDE

Už to není společenství států

Evropská unie už podle něj není evropským hospodářským společenstvím (EHS), v němž probíhala před půl stoletím integrace výlučně v oblasti hospodářské. „Vypuštění písmene H z názvu na počátku 70. let signalizovalo posun k integraci i mimo oblast ekonomiky. Stále to ale ještě bylo společenství států, které sice část svých kompetencí předávaly do Bruselu, ale nechávaly si právo veta. Od okamžiku Maastrichtské smlouvy (v prosinci 1991) je evropské soustátí Evropskou unií, v níž je definičně základní jednotkou nikoli stát, ale občan. Už to není společenství států. Kompetence se od té doby přesouvají do Bruselu v zájmu celku, a nikoli v zájmu členských států. Dříve byl rozhodující entitou Evropy členský stát, dnes je to Evropská unie (která ke svému hladkému fungování potřebuje co nejvíce ‚denacionalizované‘ občany, občany s oslabenými či zcela ‚přeseknutými‘ národními kořeny),“ popsal Klaus.

Zrušení jednomyslnosti rozhodování

Poté se kriticky věnuje Lisabonské smlouvě. „Text této smlouvy byl formulován čirou právničinou, které neodborník nemůže rozumět. Záměrně to není souvislý text, který by dával smysl sám o sobě. Provedené radikální změny proto nebylo snadné pochopit a docenit. V každém případě Lisabonská smlouva otevřela obří unifikační prostor, který je Bruselem dnes a denně využíván k oslabování pozice členských států,“ domníval se.

Zásadní změnou bylo podle jeho názoru zrušení jednomyslnosti rozhodování. „Česká, ale i celá evropská veřejnost to přešla téměř bez povšimnutí. U nás si důsledky této změny lidé snad prvně uvědomili až při nedávném bruselském hlasování o uprchlických kvótách, kdy bylo několik zemí – včetně České republiky – přehlasováno. Musím si povzdechnout, že je škoda, že mi nebylo věřeno, když jsem Lisabonskou smlouvu i z těchto důvodů nechtěl podepsat,“ konstatoval. Druhou zásadní změnou, kterou přinesla Lisabonská smlouva, je podle Klause snadnost schvalování dalších změn evropských smluv.

Česká republika už není naše

„Ztráta suverenity států se špatně měří, ale jádrem suverenity demokratického státu je vlastní tvorba jeho zákonů. I to je už v dnešní EU jinak. Evropská komise vydává tzv. direktivy, podle nichž jsou v jednotlivých zemích zákony pouze ‚dopracovávány‘. Podle odhadů je to 80–85 % všech zákonů,“ zmínil Václav Klaus ve svém textu. „Evropská unie už dávno není nadnárodní organizací, která – v úzce vymezené oblasti – zastupuje zájmy suverénních členských států. Je subjektem, který prezentuje zájmy především své, respektive zájmy evropských politických, intelektuálních a mediálních elit. Jsme její administrativní částí, která si uchovává některé vnější atributy státu. Nemělo by nás to mýlit. Česká republika už naše není,“ je přesvědčen.

Je to na nás, abychom se postarali o návrat suverénních práv

ParlamentníListy.cz nechaly Klausův text okomentovat politiky napříč politickým spektrem. Vstřícné stanovisko přišlo od Strany svobodných občanů, konkrétně od jejich místopředsedy Františka Matějky. „Rozumím slovům prezidenta Klause, pokud jde o popis historie České republiky, na kterou jako výstražné memento někteří občané a politici zapomněli. Jeho hodnocení současného stavu Evropské unie a našeho podřízeného postoje v ní zcela sdílím. Rozumím i nadnesenému sdělení, že Česká republika pod taktovkou Bruselu, v kontextu historických paralel, už zase není naše. Přesto stále platí, že náš stát patří občanům České republiky i v těchto dobách a je na nás, abychom se stejně jako v minulosti postarali o návrat suverénních a výsostných práv z Bruselu zpět do vlasti. Dokázali jsme to v historii již několikrát, dokážeme to znovu.“

Podstatné je, jaká Česká republika je

Jinak pohlíží na exprezidentovy názory zastupující předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík. „Kdybych měl přistoupit na zjednodušení, které pan Klaus ve svém článku prezentuje, řekl bych, že podstatné pro mne není, zda je Česká republika ‚naše‘, ale ‚jaká‘ Česká republika je, tedy jak se v ní lidem žije, nakolik je demokratická, nakolik je právním státem, nakolik je ekonomicky úspěšná. Česká republika je naše do té míry, do jaké se s ní sami identifikujeme, jsme schopni pro život v ní něco udělat, zlepšit, vytvořit, nebál bych se říci: do jaké míry ji máme rádi. Ona totiž ‚naše‘ je i Evropská unie, byť má (podobně jako naše země) daleko k dokonalosti a je samozřejmě zcela legitimní ji za to kritizovat (viz stávající neakceschopnost tváří v tvář imigrační krizi),“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz.

Paralely s podléháním Vídni, Berlínu či Moskvě ho velmi zklamaly. „Pan Klaus jistě velmi dobře ví, že máme-li nyní podléhat Bruselu, bylo a je to naše vlastní, dobrovolné rozhodnutí, na rozdíl od nacistické okupace nebo vazalství následujícího po komunistickém puči. A toto rozhodnutí také není nezvratné, jak ukazuje aktuálně situace Velké Británie. Pokud by si naše Česká republika přála z EU vystoupit, záleželo by to jen na našem rozhodnutí. S takovým nápadem ale zatím žádná relevantní politická síla v ČR nepřišla, a to jistě také o něčem svědčí,“ objasnil Petr Gazdík.

Nadávat umí každý, ale Václav Klaus nenabízí žádnou alternativu

„Bohužel se opět Václav Klaus mýlí, jako tomu bylo již v minulosti mnohokrát. Srovnávat naše dobrovolné členství v Evropské unii s tím, když naše země byly násilně přidány k Německu nebo Rusku  je nejen nelogické, ale říká si přímo o verbální políček. Ta Klausova umanutost neustále dělat srovnání diktátorských režimů s demokratickou EU hraničí s obsesí. V Moskvě, Berlíně a dlouho i ve Vídni se rozhodovalo o nás bez nás. Ale my jsme dnes součástí Evropské unie, máme zde své lidi, kteří se přímo podílí na jejím řízení. Klausovo tvrzení lze tedy považovat za nepravdivé ne-li přímo lživé,“ reagoval na Václava Klause lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

„A pokud ekonom Klaus chápe změny globální ekonomiky ve 21. století, musí být naopak nadšen možností propojení a spolupráce jednotlivých zemí. Právě to snižování rozdílů mezi zeměmi a spolupráce jsou naprosto klíčový faktor, který dává Evropské unie smysl. Také EU dává smysl naší exportně orientované ekonomice, která díky neexistujícím překážkám na vnitřním trhu může velmi slušně růst a využít řady výhod (poloha, kreativita, kvalitní pracovní síla), které nám Evropská unie dává. Nadávat umí každý, ale Václav Klaus bohužel nenabízí žádnou jinou alternativu,“ vysvětlil Tomáš Zdechovský.

Pokud bychom byli mimo evropský trh, máme dalších 75 tisíc nezaměstnaných

„Pan profesor Václav Klaus moc dobře ví, že pokud bychom stáli mimo jednotný evropský trh, stálo by to Českou republiku několik procent HDP směrem dolů a přibližně o 75 000 lidí na úřadech práce více. O pozitivních ekonomických přínosech proto nemůže být řeč,“ konstatoval pro ParlamentniListy.cz Šimon Heller (KDU-ČSL).

„Co se týká národních zájmů a suverenity. Byl to právě Masaryk, který jezdil do USA, aby hledal spojence. Byl to onen Masaryk, který chtěl silnou a jednotnou Evropu. Byl to Masaryk, který spojil dnešní Česko, Slovensko a Podkarpatskou Rus, aby dosáhl silnější pozice na mezinárodní scéně. Naopak to byl Klaus, který Československo spolu s Mečiarem rozbil. A to v době, kdy se čím dál tím více mluvilo o společné a jednotné Evropě," vypozoroval.

Bez silné Evropy si velké mocnosti rozeberou jednotlivé státy

„Pokud nebude existovat silná a jednotná Evropa, rozeberou si velké mocnosti jednotlivé státy jako domeček z karet. Blízkost Václava Klause k Rusku je zřejmá a možná právě proto se snaží destabilizovat projekt, který ono rozebrání znemožňuje. Přirovnávat pak dnešní evropský Brusel k předválečné Vídni, k válečnému Berlínu nebo k poválečné Moskvě je úsměvné. Mimo jiné proto, že dnes můžeme z evropského společenství kdykoli dobrovolně odejít a nehrozí nám díky tomu tanky v ulicích,“ pokračoval jihočeský lidovec.

„A nutno zmínit, že bývalý prezident Václav Klaus podepsal Lisabonskou dohodu, ač o ní tvrdil, že tím ČR ztrácí suverenitu. Pokud svoje slova myslel vážně (a vzhledem k jeho angažmá u Ústavního soudu myslel), sám před sebou se dopustil vlastizrady. Udělal by například Masaryk nějaké rozhodnutí, o kterém by byl přesvědčen, že náš stát ztrácí suverenitu?" zeptal se.

Evropská unie není dle jeho názoru ideální partnerství, stejně jako žádné jiné partnerství. „I v požehnaném partnerství, v manželství, přicházejí krize. Musíme se zkrátka rozhodnout, jestli budeme seriózní partner. Anebo se budeme chovat jako lehká holka, která jde vždy tam, kde jí nabídnou víc,“ dodal Šimon Heller.

Zemi jsme si nechali ukrást

Svůj názor představil ParlamentnímListům.cz i zakladatel politického hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura. „Text pana prezidenta je na vysoké úrovni – s jeho analýzou stavu postavení České republiky, přesněji suverénních států v rámci EU, nelze nesouhlasit. Ano – Evropská unie už dávno není nadnárodní organizací, která – v úzce vymezené oblasti – zastupuje zájmy suverénních členských států. Ano, je pravda, že od  Maastrichtské smlouvy není  Evropská unie společenstvím států, v němž je definičně základní jednotkou stát, ale jde o patvar, který státy diriguje v zájmu blaha anonymního evropského občana,“ uvedl.

Základní otázkou je – „Patří český stát českým občanům?“ zeptal se i Okamura. „Prezident Klaus se na základě okleštění suverenity České republiky, na základě faktu, že 80 procent nám diktuje Brusel, správně domnívá, že tento stát není už náš. Tak jako prezident Zeman prohlásil, tato země je naše a mínil to deklarativně, tak stejně deklarativně prezident Klaus varuje – přátelé, pozor – ve skutečnosti jsme si zemi už nechali dávno potichu ukrást.“

Vraťte, co jste nám vzali

„Ano, stát se ukrást téměř podařilo. Přestože si oba prezidenti zdánlivě oponují, tak se jen doplňují; a v této logice si dovolím pokračovat. Naše zem je naše bez ohledu na to, zda ji momentálně uzurpuje Vídeň, Berlín, Moskva, nebo Brusel. Koruna této země je nezcizitelná. Otec Vlasti ji na věky dal svatému Václavovi. Tato koruna, která s sebou nese právo na české a moravské země patří českému a moravskému národu. Lokaj žádné mocnosti nemá právo a legitimitu s naší zemí a jejím lidem nakládat v neprospěch národa. Ano, krade se, ale nijak to nemění nic na našem právu a povinnosti kdykoli vstát a říct, vraťte, co jste vzali,“  napsal Okamura.

EU selhává na všech úrovních

Podle názoru poslance KSČM Stanislava Mackovíka EU selhává na všech úrovních. „V mnohém se EU podřizuje jen tlaku USA, a proto nemá vlastní bezpečnou bezpečnostní politiku. Silnější státy v EU určují směřování ekonomik slabších států – rovnoprávnost v rozhodování o ekonomických a sociálních programech je podřízena cizím zájmům, které nereprezentují vnitřní potřeby občanů i naší země,“ myslel si.

„Výsledkem politiky EU je marazmus a neřešení hlavních problémů, což povede ke společenským otřesům a kolapsu celého systému. Kulisy tomuhle divadlu dělá mediální mainstream, který se snaží navodit dojem, že pravda je to, o čem píše a vysílá. V důsledku této praxe je veřejnost stále udržována v ‚akváriu‘ a na skutečná rizika současné politiky reaguje mnohdy opožděně. Naše státní suverenita byla politikou EU vyhubena,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Mackovík.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Oldřich Szaban

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Mohla to být klidná debata, jenže přišel Aleš Hušák, kterého nikdo nezval. Sednul si do první řady a bylo veselo

12:01 Mohla to být klidná debata, jenže přišel Aleš Hušák, kterého nikdo nezval. Sednul si do první řady a bylo veselo

REPORTÁŽ Vybraní kandidáti do Senátu za Prahu 6 se v pondělí večer sešli v Galerii Masarykovy koleje…