Slovo Svobodovi předal náměstek královéhradeckého hejtmana Vladimír Derner (KDU-ČSL). „Jsme svědky výkřiků, že Evropská unie v migrační krizi selhala a je třeba vrátit pravomoce členským státům. Koho ale myslíme tou Evropskou unií? Bruselské orgány mohou těžko selhat, když nemají pravomoce a není co vracet. Takové pravomoce nikdy nebyly svěřeny,“ řekl hned v úvodu Svoboda a popsal rozdíl mezi výlučnými a sdílenými pravomocemi. Připomněl také, že v podstatě platí, že dokud Evropská unie nepřijala předpis, patří daná pravomoc státům. Pochopení sdílení pravomocí je podle Svobody důležité pro orientaci v tom, co Evropská unie vlastně může a nemůže činit.
Ve Velké Británii žije na 37 tisíc Čechů
Na téma brexitu zazněly hlavní priority pro Spojené království, které bude chtít dosáhnout při odchodu z osmadvacítky. Kromě záruky práv pro občany Evropské unie ve Velké Británii jsou to i co nejsnazší přístup na trh pro firmy a bezpečnostní spolupráce. Ocenil, že na konci února se česká vláda dohodla na zachování práv zhruba 37 tisíc Čechů žijících na tamním území a stejně tak se to týká asi šesti tisíc Britů žijících u nás. „Z třiceti sedmi tisíc Čechů je asi dvanáct set sedmdesát lékařů. Kdyby byla snaha je vyhnat, mohlo by to sanovat české zdravotnictví,“ zavtipkoval Svoboda.
Upozornil také na skutečnost, že celé vystoupení Velké Británie není lehký a krátkodobý proces. Do konce dubna by měla oznámit Evropské unii, že odchází. Od toho momentu budou zásadní následující dva roky, kdy mají obě strany dosáhnout dohody o odchodu, nebo přijmout opatření, které termín prodlouží. Pokud by k dohodě nedošlo, přijde prý na řadu tvrdé vystoupení například právě bez domluvy o zachování zmíněných práv. Svoboda zmínil také další souvislost, a to druhé referendum Skotska o nezávislosti na Spojeném království, které se má konat na přelomu let 2018/2019, tedy v době, kdy má být vystoupení z Evropské unie realizováno. „Tím ale příběh nekončí. Skotsko, kdyby se nakrásně osamostatnilo, tak musí požádat o členství v Evropské unii. Otázka však je, jaké vztahy s Evropskou unií budou vyjednány, a to bude chvíli trvat,“ uvedl Pavel Svoboda.
Britové se budou snažit sbírat třešničky na dortu
Podle jeho slov však Velká Británie opouští prostor, v němž získala obchodní výhody. Zároveň připustil, že Britové budou tvrdí vyjednavači a už nyní je vidět, že mají snahu se vyhnout jednáním za přítomnosti dalších členských států. Každé straně chtějí tvrdit něco jiného. „Britové budou připravovat současně dohodu o vystoupení a současně dohodu o prodloužení termínu vystoupení. Budou se snažit sbírat třešničky na dortu a tlačit tam, kde to pro ně bude výhodné. Jsme v nevídaném procesu zhoršování bariér, které byly odstraněny už v minulosti,“ sdělil vysokoškolský pedagog.
Z řad publika zazněl dotaz, zda Pavel Svoboda považuje za správné, aby Evropská unie měla armádu překladatelů, už tak je dost zbyrokratizovaná. „Fungování v mnoha jazycích je důležitá funkce. Nařízení musí platit v České republice a musejí být od zdroje, to je nutná věc. Kdyby všichni politikové uměli jazyky, první, kdo by na to doplatil, by byla Česká republika. Líbilo by se mi, kdyby všichni předsedové českých politických stran uměli třeba anglicky. Líbilo by se mi to, ale není to tak,“ odvětil Svoboda.
Další dotaz se týkal toho, zda mezi pravomoci Evropské unie patří i vnucování uprchlíků. „Proč jsou Česká republika a země Visegrádské čtyřky nuceny přijmout uprchlíky?“ tázala se žena z publika. Pavel Svoboda reagoval s tím, že to sice můžeme chápat jako nucení, ale to probíhá kvůli legislativnímu procesu, jehož pravidla jsme také odsouhlasili. Dále vysvětlil, že vzít rozhodování do svých rukou nemůže stát samostatně.
Na besedě s europoslancem Pavlem Svobodou v Hradci Králové. Foto: Zuzana Koulová
Poslanec Evropského parlamentu Pavel Svoboda na besedě. Foto: Zuzana Koulová
Kolem nepřijímání uprchlíků dělají Češi virvál
Lze však dění a nařízení ovlivnit podáním podnětu pro celé společenství EU. „Stále vykřikujeme, že jsme byli přehlasování a něco nám vnucují, ale Česká republika zatím nepodala návrh. Čekám, kdy podáme návrh, aniž by to bylo pouze o nás. Pak dospějeme jako partneři,“ dodal Svoboda s tím, že v tomto tématu máme tak trochu „máslo na hlavě“. Například ostatní státy také nepřijímají uprchlíky, ale nedělají kolem toho, na rozdíl od nás, „takový virvál“.
Jeden z posluchačů chtěl vědět, jaká opatření by Svoboda hodlal učinit, kdyby se mohl vrátit pět let zpátky před migrační krizi: „Čí je to tedy chyba? Evropské unie, nebo členských států? Co, kdo a jak by mohl něco udělat?“
Podle Svobody nemusíme jít zpět jen o pět let. Už prý v roce 1999 Evropská komise vyzývala členské státy, aby více rozvíjely spolupráci v ochraně hranic. Státy si však pravomoci chtěly ponechat, a pak přišla migrační krize. Unii nikdo pravomoci nedal, a tak nemohla ani selhat, opakoval. „A co bych dělal, kdybych měl pět let dozadu? Zvýšil bych možnost chránit hranice a zahájil bych procedury a techniky vedoucí ke schopnosti opatření provádět,“ řekl Svoboda. Podpořil by také společné prostředky například na loďstvo, které by mohlo zachraňovat životy a vracet uprchlíky na pobřeží. A byl by také proti bombardování Libye a pro stabilizaci „napadených území“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
