Církve chtějí umění. Spisovatelka zuří. Marek Benda: Díla nejsou v ohrožení

17.07.2012 17:53

Možná až příslovečně v pátek 13. července prošly schvalováním poslanců církevní restituce. A už nyní se začíná rýsovat podoba majetku, o který patrně budou moci žádat církve po vyrovnání se státem. I šéf Národní galerie Vladimír Rössel už nechal vytvořit „seznam ohrožených děl“ ve správě státu, u nichž je velmi pravděpodobné, že je církve budou chtít vrátit. Bojovnice proti vrácení majetku církvím Lenka Procházková však doufá, že obavy o umělecká díla nejsou na pořadu dne.

Církve chtějí umění. Spisovatelka zuří. Marek Benda: Díla nejsou v ohrožení
Foto: hns
Popisek: Spisovatelka Lenka Procházková žalovala prezidenta a vládu za velezradu

Šéf Národní galerie (NG) prý už vytvořil seznam děl, které by měl stát od církví vykoupit zpět. Bojí se totiž, že NG kvůli církevním restitucím přijde o některé obrazy. Hovoří se zhruba prý o 17 uměleckých dílech.

„Ano, máme seznam děl, u nichž bychom po státu chtěli, aby je v případě hrozby navrácení církvím raději vykoupil,“ řekl Lidovým novinám, ovšem konkrétnější být nechtěl. Konstatoval však, že v opačném případě by galerie přišla o významnou část cenné Sbírky starého umění.



Spisovatelka: Nemravná skořepina

„Od samého začátku říkám, že ten zákon o církevních restitucích je nemravná skořepina, je to špatně připravené a právě na tomto příkladu – tedy uměleckých dílech – se o už nyní potvrzuje,“ uvedla ve své reakci pro ParlamentníLisy.cz Lenka Procházková.

Připomněla však, že se jen těžko může vyjádřit pouze k jedné jediné části plávaných církevních restitucí. „Tady přece jde o 160 miliard, nelze z toho vyjmout jen jednu část. Já si jsem vědomá, že ten boj neskončil, detail v té obrovské sumě, který tvoří umělecká díla, je skutečně jen střípkem. Osobně si myslím a doufám v to, že zákon, který poslanci pustili, neprojde Senátem. Mým cílem a všech lidí, kteří se mnou spolupracují, je ten, aby zákon neprošel vůbec. Nemá totiž žádná ohraničení, přesné definice, není možné se s ním smířit,“ pokračovala dále Procházková.

Jak ještě připustila, její boj proti vrácení majetku církvím v podobě zákona, který odhlasovali poslanci, je tvrdý a rozhodně náročný. „Šla jsem do toho boje s tím, že má svá rizika, počítala jsem s nimi,“ přiznala ještě ParlamentnímListům.cz. Jisté totiž je, že její otevřenost a razance, s kterou na nebezpečí návratu majetku církvím, asi není všem lidem příjemná. A mohou někdy reagovat i protiútoky. K tomu se však spisovatelka vyjadřovat nechce, i když připouští, že tyto otázky ze strany novinářů slýchává často.

Marek Benda uklidňuje

Koaliční politici jsou však přesvědčeni, že je jejich rozhodování správné a k újmě památek nedojde. „Nemyslím si, že vrácení majetku církvím bude nějak dramatické. Díla nejsou v ohrožení, nikdo se jich nezbavuje. Kdo je vlastníkem kulturně cenných věcí, je navíc přece ještě hlídán státem. Dohlíží se, aby nebyly vyváženy bez souhlasu ze země. Proto se o jejich osud nebojím,“ reagoval před novináři například poslanec Marek Benda (ODS).

Jisté tak je, že přesný seznam majetku, o které budou církve žádat, se teprve rýsuje.

Spisovatelka Lenka Procházková, spolu s historikem Mojmírem Grygarem a režisérem Václavem Dvořákem poslali letos v polovině března dokonce otevřený dopis papeži Benediktovi XVI. Odsoudili v něm chystaný převod státních majetků České republiky na římskokatolickou církev.

Hrbení státu

Samotná Procházková rozčeřila přitom hladinu společenského a politického dění už počátkem roku 2012, když řekla: „Jsem spisovatelka a vadí mi, jak se v této zemi zachází se slovy. Údajně jde o narovnání vztahu s církvemi, ale toto není narovnání, ale hrbení státu. Přímo ohnutí!“

Podala proto kvůli tomu trestní oznámení na vládu i premiéra. V případě podpisu zákona prezidentem dokonce pronesla slova o možné velezradě. Už tehdy však předesílala o, že vývoj událostí je během na dlouhou trať.

Důvodem pro její angažmá je však prý „největší tunel v dějinách země“. A tím jsou dle ní vládou a sněmovnou schválené církevní restituce. „Můj syn se mě ptá - v téhle zemi každý brečí, až když se něco ukradne. Ty upozorňuješ na to, že něco může být ukradeno, a nikdo tě nechce moc slyšet, jak je to možné?“ řekla před časem na toto téma ParlamentnímListům.cz spisovatelka Procházková.

Církevní restituce v praxi představují tak vysokou částku odčerpanou z rozpočtu státu, která odpovídá výší zhruba desetinásobku ceny za arbitráže Diag Human (kolem 100 miliard korun). Od roku 2013 pak má stát vyplatit ještě 59 miliard. V úvahu má navíc být brána i inflace, takže celková suma není ještě konečná. Církve mají k tomu dostat také majetek v hodnotě 75 miliard korun.

To Lenka Procházková považuje za porušení zákona. Pokud by soud shledal premiéra a vládu skutečně vinnými, hrozilo by jim až osm let odnětí svobody.



Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Alena Hechtová

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Akce zakázána. Ne zrušena, zakázána. Dvojka Konečné terčem cenzury. Pátrali jsme

9:25 Akce zakázána. Ne zrušena, zakázána. Dvojka Konečné terčem cenzury. Pátrali jsme

Akce zakázána. Doslova. Plzeňsko je, zdá se, „průkopníkem“ praxe, kterou najdeme možná v padesátých …