Zastřelení opozičního politika Borise Němcova nadále zaměstnává ruská média. Kolem politikovy násilné smrti se objevují nové spekulace poté, co byla z vraždy obviněna skupina Čečenců, jejichž motivem měly být Němcovovy výroky vůči muslimům v souvislosti s pařížskými útoky na Charlie Hebdo. Hlavní obviněný Zaur Dadajev, který se nejprve k činu přiznal, vzápětí svá slova odvolal s tím, že se snažil jen pomoci příteli. S případem se ale zatím pojí řada nejasností a inkonzistencí.
Celá věc staví do nepříjemné pozice čečenského lídra Ramzana Kadyrova, který obviněného opakovaně vyznamenával jako člena čečenského batalionu Sever, řazeného do vnitřních vojsk Ruské federace, a popisoval ho jako vlastence, který by nemohl udělat „ani krok proti Rusku“. Ruská opozice této vyšetřovací verzi nevěří, jak konstatuje deník Vědomosti.ru. Podle ruské opozice je to verze, která se nejlépe hodí Kremlu. Pozornosti neušlo ani to, že poté, co se ukázalo spojení mezi údajnými vrahy a Kadyrovovým batalionem Sever, byl Ramzan Kadyrov vyznamenán Vladimirem Putinem Řádem cti. Kreml popřel, že by tu existovala souvislost, ale v ruském tisku se spekuluje o tom, zda nejde z Putinovy strany o „politické krytí“ Kadyrova před postupem ruských silovických struktur.
Vlivný ruský politolog Stanislav Bělkovskij pro Vědomosti připomněl, že vyšetřovací verze, která by ukazovala na zahraniční stopu (či zahraniční objednávku) Němcovovy vraždy, nebyla vyloučena. Ta by se mohla dostat ke slovu podle jeho názoru v případě, že například dojde k novým sankcím nebo k dodávkám zbraní na Ukrajinu. Na druhou stranu ale Putin má už dávno zájem uzavřít pakt se Západem v boji proti Islámskému státu výměnou za uznání ruských práv v postsovětském prostoru. I specialista na Kavkaz a Střední Asii Alexej Malašenko se k této verzi staví poněkud skepticky – současná verze může krýt něco zcela jiného nebo může jít o „kolosální provokaci“. Podle Malašenka je čečenský lídr R. Kadyrov velmi politicky předvídavý: na jednu stranu se opírá o Putina, ale zároveň Putina diskredituje.
Redakční komentář Nezavisimoj gazety si potom všiml něčeho jiného. Podle něj současná verze Němcovovy smrti je v podstatě kompromisem. V tomto scénáři Kreml a ruské zvláštní služby nehrají žádnou roli, ale stejně tak nikdo neviní Západ, Kyjev ani samotnou opozici. „Čečenská stopa“ v Němcovově případě je ale ve svých důsledcích podle listu výhodná pro ultrakonzervativní síly v dnešním Rusku, které se snaží o izolaci Ruska, a hlavně Vladimira Putina, a které z takové situace potom materiálně profitují.
Psali jsme:
Sjednocení ruské opozice?
Smrt Borise Němcova rezonuje nyní v ruské liberální opozici, která se už léta snaží překonat svoji vnitřní fragmentaci vesměs na pravé straně politického spektra. Představitelé Němcovovy politické strany RPR-PARNAS Michail Kasjanov a Ilja Kašin chystají uzavření široké koalice, která by sjednocovala všechny „liberální“ politiky a strany v zemi. Podle slov Kasjanova kritériem bude odmítání agrese proti Ukrajině a dodržování demokratických principů. Koalice, kterou nazývají jako „měkkou“, se zaměří na dlouhodobé cíle, nikoliv jen ty pro účely voleb v roce 2016. Rozhovory se povedou mezi Jablokem, Demokratickou volbou, Stranou pokroku, Stranou 5. prosince, Občanskou iniciativou a dalšími. Představitelé těchto politických uskupení ale tyto plány vesměs nekomentovali a výsledky jednání je těžké předvídat.
Například Alexej Navalnyj ze Strany pokroku dal před časem najevo, jak píše Alexej Gorbačev v Nězavisomoj gazetě, že svoji budoucnost vidí v této straně. Podle názorů některých expertů je ale šance na sjednocení ruské opozice velká a u elektorátu existuje poptávka po jednotě.
V souvislosti s nadcházejícími volbami v roce 2016 se objevila zpráva, že Kreml se na ně strategicky připravuje pomocí analýzy zkušeností ze – nepřekvapivě – Spojených států amerických. V roce 2016 se do ruského volebního systému vrací většinový systém pro část mandátů a podle Vědomostí se chce Kreml inspirovat americkou zkušeností s politickým marketingem a volební komunikací, včetně použití sociálních sítí a další komunikace ve volební kampani tohoto typu. Oslovení experti se ale neshodli na tom, co je skutečným cílem Kremlu, a někteří ho podezřívají z toho, že skrze americkou zkušenost chce blokovat místní politickou opozici či využít poznatky k „propagandistickým“ účelům a poukázat tak na americké nedostatky.
Podpis svazové dohody mezi Jižní Osetií a Ruskem byl náhle odložen
Doslova jako blesk z čistého nebe se ve středu 11. března objevila zpráva o tom, že Kreml zrušil plánovaný slavnostní podpis svazové smlouvy s republikou Jižní Osetie a její podpis se odkládá na „dobu neurčitou“. Rozhodnutí překvapilo nejen média, ale i ruské ministerstvo zahraničí. O příčinách se dá pouze spekulovat především v kontextu dynamicky měnících se vztahů Ruska vůči postsovětskému prostoru v souvislosti s ukrajinskou krizí a nervozitě, která tu panuje. Přitom smlouva měla ještě přiblížit Jižní Osetii Moskvě podobně, jako to dělá v případě Běloruska. NATO slovy svého generálního tajemníka před časem vyzývalo Rusko, aby odvolalo svoje uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie.
Na veřejnost se dostala zpráva o tom, že důvodem snad má být přílišné časové zaneprázdnění prezidenta Vladimira Putina, ale deník Vzglad o těchto důvodech pochybuje vzhledem k tomu, že šlo o plánovanou akci a bylo dostatek času na koordinaci mezi úřadem prezidenta a ministerstvem zahraničí. Důvodem tak snad může být vnitropolitická situace v Gruzii (od které se republika Jižní Osetie osamostatnila) a růst politických ambicí bývalého ministra obrany Irakla Alasanii, který v poslední době adresoval Moskvě tvrdá slova. Daleko spíše ale mohla hrát roli samotná politická situace v Jižní Osetii, kde se svazová smlouva stala předmětem ostrých politických sporů, které Moskvě nemohly uniknout, píše Vzglad.
Jak se ale ukázalo o něco později, Putin také zrušil plánovanou schůzku s běloruskými a kazachstánskými kolegy v Astaně a spekuluje se o tom, že důvod byl mnohem prozaičtější – Putin měl onemocnět, což ovšem jeho mluvčí následně popřel. Důvod, proč byla schůzka zrušena, nesdělil. Kreml je obecně nesdílný ohledně informací o zdravotním stavu ruského prezidenta.
Ukrajina v očekávání dalšího útoku
Ukrajinské Zerkalo neděli věnuje prostor nejnovější analýze americké soukromé „CIA“ Stratfor, která se věnuje scénáři dalšího vývoje na východní Ukrajině, včetně toho, že by se Rusko pokusilo dobýt si pozemní cestu na Krym, o čemž se spekuluje už týdny nejen v ukrajinském tisku, i toho, že by dobylo celé černomořské pobřeží od Podněpří, přes Oděsu až po Donbas. Jako poslední scénář analyzuje možnost, že Rusko zabere celou východní Ukrajinu až k řece Dněpr.
Američtí analytici vidí tyto scénáře jako vojensko-strategicky nevýhodné, i když technicky možné, s řadou nedostatků. Například operace, která by se zaměřila na získání kontroly nad celým černomořským pobřežím, by potřebovala kolem 200 tisíc vojáků, což by zatížilo vojenské síly Ruska, které má 280 tisíc mužů pozemních jednotek. I předpoklad, že by Rusko obsadilo celou východní Ukrajinu, je problematický, vzhledem k rozsáhlosti území a jeho geografickému charakteru. Analytici také připomněli, že obsazování dalšího ukrajinského území podle těchto scénářů by s sebou přineslo ukrajinskou rezistenci a partyzánskou válku.
Podle slov ukrajinských představitelů se ale ruský útok chystá, a jak píše Zerkalo neděli,obávají se toho také Spojené státy. FSB nyní dle A. Lysenka, ukrajinského mluvčího operace ATO, provádí čistky ve struktuře povstaleckých jednotek v rámci svých příprav na další (dle amerického Pentagonu „široký“) útok na ukrajinské vojenské síly. Čistky mají zaručit poslušnost Moskvě, protože podle Lysenkových slov, někteří východoukrajinští povstalci nechtějí plnit moskevské požadavky.
Spojené státy pak odpoledne 11. března oznámily, že budou na Ukrajinu vyvážet v rámci „nesmrtící pomoci“ vojenskou techniku za asi 75 milionů dolarů v podobě bezpilotních letadel a obrněných aut. Jde o kompromisní řešení. Obama následně prohlásil, že dodávky smrtících zbraní by jen posílily donbaské krveprolití a že řešení konfliktu není vojenské. Předtím se ukázalo, že německá kancléřka Angela Merkelová amerického prezidenta přesvědčila o tom, aby USA na Ukrajinu smrtící zbraně nedodávaly.
Psali jsme:
Záchrana od bankrotu a reformy na dluh
Je tu ale bezútěšná ekonomická a sociální realita dnešní Ukrajiny, která na běžné Ukrajince tvrdě udeřila v posledních dnech v podobě prudkého pádu ukrajinské hřivny a růstu cen v podstatě všeho. Reálně Ukrajině hrozil bankrot státních financí a očekávala další rozhodnutí Mezinárodního měnového fondu ohledně dalších půjček. Ten jí pomoc v rámci Extended Fund Facility (EFF) na 4 roky ve středu pozdě odpoledne nakonec podle očekávání odsouhlasil a zabránil tak bezprostřednímu bankrotu. Podle prezidenta Porošenka potřebuje země kolem 40 miliard dolarů na to, aby získala finanční základ pro reformy, upevnění národní měny, platební rovnováhu a pro udržení zlatých rezerv. Od MMF dostala jen 17,5 miliard dolarů, takže bude muset hledat další zdroje půjček a zahraniční pomoci od EU. Evropská komise nyní zvažuje pro Ukrajinu další finanční injekci v podobě 110 milionů euro. V rámci reformních balíčků požadovaných pro EFF už ukrajinská vláda například krátila penze pracujícím důchodcům či zavedla rozpočtové úpravy, které mají výdaje uvést do souladu s makroekonomickou situací v zemi, a provedla další zásahy do daňové politiky. Od 1. dubna čeká Ukrajince další zdražování cen energií.
Otázku, jaké konkrétní důsledky budou mít tato rozhodnutí pro budoucnost země v kratší či delší časové perspektivě, si ale na Ukrajině klade málokdo. Ukrajina žije nyní daleko spíš ze dne na den.
Další analýzy Veroniky Sušové-Salminen:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Veronika Sušová-Salminen
