Ve čtvrtečních ranních hodinách se jásalo nad tím, že nejvyšší představitelé Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny domluvili po více než patnácti hodinách jednání v Minsku klid zbraní pro východní Ukrajinu s platností od sobotní půlnoci. Zbývající čas do příměří je však vyplněn tvrdými boji s nasazením tanků a dělostřelectva. V sobotu ráno zahájili povstalci masivní útok na armádní pozice u azovského přístavu Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny. Také železniční uzel Debalceve je vystaven trvalému ostřelování, hoří a hrozí mu úplné zničení. Bojuje se i v Luhanské oblasti, terčem ostřelování je hlavně samotný Luhansk.
Zůstává tak otázkou, co jednání kancléřky a tří prezidentů pro dění na Ukrajině vůbec znamenalo a zda šlo alespoň o záblesk naděje, jak o uzavřených dohodách Angela Merkelová prohlásila. "Na tom jednání jsem nebyl, takže nevím, jaká panovala atmosféra, protože ta také napovídá o mnohém. Ale navenek se mi podepsané dohody jeví jako velmi důležitý krok, protože bude-li dodrženo příměří, tak je to první základní kámen nové stavby míru. Jestli je to jenom záblesk, jak to hodnotila kancléřka Merkelová, uvidíme za pár dnů podle toho, zda se dodrží příměří, nebo ne,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Cyril Svoboda, zakladatel a ředitel Diplomatické akademie v Praze.
- TÉMA: Jednání v Minsku
Obyvatelstvo v Luhanské a Doněcké oblasti bude mít jinou pozici
V prvních komentářích zaznívalo, že Ukrajina toho získala v dohodách víc, později se ale v německých médiích začaly objevovat komentáře, že v Minsku prohrála kancléřka Merkelová a zvítězil prezident Putin. "Těžko říct, kdo je vítěz a kdo poražený, ale v každém případě to, že se mírový proces odehrává v Minsku, tedy v zemi, kde se stále mluví většinově rusky, je i symbolicky velice důležitý fakt. Neodehrává se v Evropské unii, v Bruselu, v Berlíně, v Paříži, ale na tomto teritoriu, což už samo o sobě dává jistou výhodu prezidentu Putinovi, protože potvrzuje, že tam, kde se mluví rusky, je velký vliv a velká pozice Ruska a tam se také odehrává případná dohoda o míru,“ upozorňuje bývalý ministr zahraničí.
Psali jsme:
Zkušený diplomat si velmi pozorně přečetl text dohody, pod níž se podepsali čtyři státníci. "První velice důležitý závěr je příměří a stažení těžkých zbraní. Bude-li dodrženo, tak to je velice významné, protože lidé tam trpí, umírají a mají právo aspoň na přežití. Teď nechci říkat ani na slušný život, ale na přežití. Druhý velmi důležitý závěr je, že Rusko přistoupilo na potvrzení myšlenky, že Ukrajina zůstává jako jeden stát. A ústupek Ukrajiny je příslib velké autonomie Luhanské a Doněcké oblasti, takže tamní obyvatelstvo bude mít zřejmě jinou pozici než v ostatních regionech Ukrajiny,“ poukazuje Cyril Svoboda na to, že ukrajinský parlament musí přijmout rezoluci vymezující teritorium, které bude spadat pod zvláštní správní režim.
Reformy by si vyžádaly dramatické změny ve fungování Ukrajiny
V prvních reakcích na podepsané dohody se oceňovalo právě zachování celistvosti Ukrajiny, později se však začaly objevovat názory, že půjde o rozdělenou zemi, jejíž západ se stane "americkým protektorátem“ a východní část ruským. "Těžko říct, jestli to takhle bude. Ale vezměte si, že Mezinárodní měnový fond slíbil Ukrajině 17 miliard dolarů, tedy sedm miliard a deset miliard podmínil reformami. Jestliže by prezident Porošenko a premiér Jaceňuk mysleli reformy opravdu vážně, znamenalo by to udělat dramatické změny v celém systému fungování Ukrajiny,“ upozorňuje bývalý šéf české diplomacie.
Reformy jsou podle něj pro Ukrajinu nesmírně obtížným úkolem i proto, že by je obyvatelstvo nepřijalo. "Stačí se podívat, jak vypadala situace v Řecku po přísných úsporných opatřeních. To jsou velké úkoly a je to také otázka součtu nákladů, které jsou spojeny případně s tím, kdyby byla země trvale rozdělena a musela by do ní přicházet permanentní ekonomická pomoc. Je lepší poskytovat mezinárodní pomoc celé zemi, než aby se země rozdělila na dvě části. To, že fakticky budou dva standardy v jedné zemi, si myslím, že už je hotová věc. Ale podle mě se zachová jedna Ukrajina,“ domnívá se Cyril Svoboda.
Nebude snadné zkrotit ozbrojence, kteří rozumí jen síle
Běloruský Minsk byl dějištěm mírové schůzky už loni v září, ale příměří dlouho nevydrželo a uzavřené dohody vzaly brzy za své. Tentokrát by to však mělo dopadnout jinak. "Ti, co tam válčí a střílejí, jsou lidé, kteří málokdy slyší na argumenty a na výzvy. Takže je otázka, kdo tam skutečně velí a kdo má skutečnou moc. Nicméně tato dohoda dává záblesk tomu, že je možné příměří udržet. Uzavřené dohody také svědčí o tom, že obě dvě strany jsou už vyčerpány. Ukrajina je hospodářsky na dně a to vyčerpání obou stran spolu s únavou hrají velkou roli. Lze tak doufat, že minské dohody jsou příslibem nové situace,“ konstatuje zkušený diplomat.
Na obou stranách existuje riziko, že příměří a dohody zhatí neřízené střely, ať už mezi separatisty, nebo příslušníků Pravého sektoru, kteří dávají najevo svou nezávislost na kyjevském vedení, a je přesvědčit o klidu zbraní nebude vůbec jednoduché. "Představte si, jaké typy lidí tam válčí, jaké typy lidí tam chodí ozbrojeny a střílejí po sobě, rabují a tak dále. Tyhle lidi zkrotit bude velmi náročný úkol, protože oni nerozumí ničemu jinému než síle. Oni nerozumějí argumentům nebo výzvám, tyto typy lidí nejsou zvyklé na demokracii, ty je potřeba přinutit autoritou. A autorita musí přicházet jak z Ukrajiny, tak z Ruska,“ říká pro ParlamentníListy.cz Cyril Svoboda.
Krym už nepředstavuje otázku, která by se měla ještě otevírat
Za jeden z klíčových bodů uzavřené dohody je považován ten, který pojednává o obnovení plné kontroly ukrajinské vlády nad státní hranicí Ukrajiny podél celé zóny konfliktu. Má však přijít na řadu až po splnění všech ostatních, což si kritici Kremlu vysvětlují jako otevřená vrátka pro Rusko, aby mohlo znovu a znovu zasahovat do vnitřních záležitostí na území Ukrajiny. "Ale v té dohodě je vlastně křehké úplně všechno, co tam je napsáno. Teď tedy záleží skutečně na reálné vůli minské dohody dodržet. Opět se ale ukazuje, že hlavní roli v té dohodě hraje za Evropu Německo. Tuto politiku nedělá Evropská unie, nedělá ji vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, ale kancléřka Spolkové republiky Německo,“ poznamenává exministr zahraničí.
Podepsaný dokument vůbec nezmiňuje poloostrov Krym. Přítomnost ruských vojsk na jeho území vehementně popíral ministr zahraničí Sergej Lavrov, což pak vydával za lest ve chvíli, kdy prezident Putin vyznamenal některé ruské vojáky, kteří se na obsazení Krymu podíleli. "To prověří čas, jestli tentokrát nejde o lest, o fintu, ale o reálnou vůli. Já věřím na tu vůli proto, že ta válka stojí strašně moc sil, strašně moc energie, peněz a politických nákladů. To, že dohoda z Minsku vůbec nezmiňuje Krym, znamená, že v tomhle ohledu je to určitě vítězství Vladimira Putina, když Krym není vůbec žádnou otázkou, která by se tam otevírala. Fakticky ji všechny strany berou za uzavřenou,“ poukazuje Cyril Svoboda.
Rusové toho vydrží dost a změnu politiky by sankce hned tak nepřinesly
Motivací pro uzavření dohod mohla být pro prezidenta Putina i změna postoje Západu k sankcím proti Rusku. "Sankce určitě mají svůj dopad, o tom není pochyb. Ale na druhou stranu ruské obyvatelstvo vydrží mnohem víc, než vydrží evropské obyvatelstvo nebo evropské země. Takže je otázka, jak dlouho by musely sankce ještě působit, aby měly vážný vliv na změnu politiky Ruska. Ale je třeba brát v komplexu náklady války na Ukrajině, politický kapitál, který byl do toho vložen, a samozřejmě i ty sankce. To všechno společně vedlo k tomu, že strany sedly ke stolu. Ale jde o všechny strany, není to jenom otázka Ruska,“ tvrdí bývalý šéf české diplomacie.
Je to už rok, co po krvavých událostech u kyjevského náměstí Nezávislosti musel ze země uprchnout ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Jeden z tehdejších vzbouřenců nyní britské stanici BBC přiznal, že byl mezi těmi, kteří začali střílet na policisty a byl k tomu také vybaven loveckou puškou Sajga, což je automat Kalašnikov AK-47 upravený pro lov. Po smrtelných zraněních několika policistů začala odveta bezpečnostních sil, které se stahovaly od náměstí a přitom pálily do demonstrantů ostrými. Tím jen potvrzuje, že střelbu neměly důvod vyprovokovat bezpečnostní síly, které stály za tehdejším prezidentem Janukovyčem.
Pracovat nemuseli, ale i tak dlouhé měsíce na náměstí hlady neumírali
Není však pochyb o tom, že úplně na počátku byla spontánní reakce občanské společnosti na Ukrajině. "Ale to, že na Majdanu byli potom celé měsíce lidé, kteří nepracovali, mohli být pořád na náměstí, přesto neumírali hlady, to nemůže nikdo říct, že by to bylo možné bez nějaké finanční pomoci. Těch vlivů tam ale bylo mnohem víc a nechci říct, kdo je větší a kdo menší viník. Nicméně intervence tam byly ze všech stran, a to by si měli podle mě připustit všichni. Angažovaly se tam jak Rusko, tak Západ, protože jde formou globálního konfliktu o sféru vlivu. O to, jaký vliv má mít Evropská unie, která se chce rozšiřovat, a jaký vliv a sílu má Rusko, jež má také svůj zájem udržet vliv tam, kde byl dříve Sovětský svaz,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Cyril Svoboda.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník
