Dlužíte už bilion korun. Ano, vy a vaše rodiny. Ne stát

Nejprve ale začněme obecněji a přece jen vážněji. Celkový dluh českých domácností dosáhl ke konci roku 2013 (za rok 2014 ještě nejsou čísla uzavřená) 1,206 bilionu korun. Zároveň v tomtéž roce (2013) požádalo o oddlužení 30 029 osob. Přesto je přes 90 procent Čechů přesvědčeno, že se svými penězi umějí dobře hospodařit.

„Osobní bankrot se nejčastěji týká dvou skupin osob. Tou první jsou lidé se základním a středoškolským vzděláním, kteří jsou finančně negramotní a nedokážou objektivně zhodnotit, zda jsou například schopni splácet půjčky. Druhou skupinou jsou pak osoby, které se do osobního bankrotu dostaly bez svého zjevného zavinění. Jsou to lidé, kteří například zdědí dluhy, ztratí zaměstnání, dlouhodobě onemocní, a tím u nich dojde k poklesu příjmů,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz Jan Malý ze společnosti VPI CZ, v. o. s.

Ovšem nejčastější příčinou vyhlášení osobního bankrotu jsou skutečně hlavně neuvážené půjčky. „Nejčastěji to jsou půjčky na spotřební zboží, zejména pak elektroniku. Velmi časté jsou také půjčky na úhradu již existujících půjček, k čemuž mnoho lidí využívá nebankovní instituce, protože banky by jim už půjčku neposkytly. Problémem je pak zejména to, že nebankovní instituce požadují daleko vyšší úroky a stanovují nejrůznější sankce, které jsou vtělené do vysokých smluvních pokut,“ upozornil Jan Malý.

Nejkurióznější žádosti o půjčky v roce 2014

To, že Češi si na splátky nejčastěji pořizují věci, které opravdu potřebují, potvrzuje i Ladislav Pavlík, marketingový ředitel Profi Credit. Má tím na mysli například domácí spotřebiče, elektroniku nebo nábytek. Přesto se čas od času objevují i žádosti o půjčku, které úvěrové pracovníky překvapí.

„Naše úvěry jsou sice bezúčelové a klienti mohou peníze použít na cokoliv, někdy se nám ale sami pochlubí, na co peníze chtějí použít. A občas se stane, že se skutečně nestačíme divit,“ prozradil Pavlík. A doplnil o jasné konkrétní příklady z letošního roku.

Dovolená pro tchyni

Manželský pár nutně potřeboval půjčku na dovolenou. Nikoliv pro sebe, ale pro tchyni. Manželé s ní totiž bydlí ve společné domácnosti a neodkladně si potřebovali alespoň na týden odpočinout.

Plastika na třídní sraz

„Naše klientské centrum pobavila paní, která pracovnici call centra naléhavým hlasem sdělovala, že potřebuje velice rychle půjčit peníze na plastickou operaci (lifting obličeje). Za čtvrt roku totiž bude mít třídní sraz základní školy po padesáti letech a potřebuje, aby vypadala co nejlépe a spolužačky záviděly,“ popsal Ladislav Pavlík. A tím jeho výčet kuriozit nekončil.

Risk je zisk

Rychle půjčit potřeboval prý rovněž muž, který chtěl peníze na sázku do loterie. Měl totiž velmi živý sen, že určitě vyhraje a bude z něj boháč. Podobně volal jiný žadatel, že potřebuje nutně půjčit peníze, aby mohl vsadit na výhru svého oblíbeného sportovního klubu.

Bohužel ne vždy však jde v souvislosti s půjčkami o veselé či úsměvné záležitosti. Hlavně v okamžiku, kdy se ten, kdo si půjčku pořídil, dostane do situace, že nemá na splátky. Nejsou-li žádné finanční rezervy, je problém nasnadě. A rozhodně nejde o ojedinělé záležitosti, což potvrzují i počty exekucí v České republice.

Rezervy mají Češi nízké

Alespoň nějakou částku si každý měsíc dají stranou čtyři z pěti domácností. Problémem je ale výše úspor, podle odborníků je naprosto nedostatečná. „Finanční rezervy českých domácností jsou příliš nízké, pří výpadku příjmu se do finančních problémů dostane drtivá většina z nich. Podle dostupných průzkumů téměř třetina domácností má finanční rezervu pouze na týden až měsíc. Každý patnáctý Čech dokonce na méně než týden a 35 procent lidí na dva až tři měsíce. Pouze 29 procent Čechů vydrží svými finančními prostředky pokrýt životní náklady déle než čtvrt roku. Navíc pětina českých rodin nemá finanční rezervu vůbec žádnou,“ uvedl dále Jan Malý ze společnosti VPI CZ.

Jak dodal, finanční problémy pak řeší Češi nejčastěji hledáním nového zaměstnání, ale jen 13 procent lidí je ochotno přestěhovat se do nového, levnějšího bytu. Pro šest procent Čechů je řešením zde zmiňovaná půjčka. Jenomže i když se může jevit jako v tomto případě jediným možným řešením, splátky pak neplatí každý osmý z žadatelů. „Problémem jsou lidé, kteří nemohou dlouhodobě sehnat zaměstnání a své výdaje řeší prostřednictvím půjček. I když si myslím, že většina lidí si stále půjčuje s vědomím, že své závazky bude schopna ještě nějakým způsobem splácet, realita je jiná,“ upozorňuje Malý.

Jak splácíme své dluhy?

Pokud se Čech již zadluží, splácí pak svůj dluh průměrně tři roky. To vyplývá z interních statistik společnosti KRUK Česká a Slovenská republika a údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Oproti loňskému roku došlo letos ke zkrácení doby splácení závazků o dva měsíce. Rychleji dostát svým závazkům jsou zadlužení lidé schopni zejména díky snížení průměrné výše dluhu, který meziročně poklesl o 3 000 korun.

Letošní průměrný dluh v České republice činí 53 026 korun, v loňském roce byl přitom o více než tři tisíce korun vyšší (56 305 Kč). Podle ČSÚ převyšují průměrné hrubé měsíční příjmy na osobu (14 559 Kč) hrubé výdaje (13 072 Kč) o téměř patnáct set korun. Průměrnému dlužníkovi tak trvá splacení jeho dluhu tři roky – pokud vynaloží na splacení tohoto dluhu celý rozdíl mezi jeho hrubými příjmy a výdaji.

„Letošní rok přinesl oživení ekonomiky domácností. Dokazují to údaje ČSÚ, podle kterých meziročně vzrůstají hrubé měsíční příjmy i výdaje na osobu. Tempo růstu odpovídá přibližně 2,5 %. S tím ovšem souvisí také negativní trend v podobě rostoucího zadlužování. Oproti loňskému roku jsme evidovali nárůst zadlužených klientů o 1,4 procenta,“ konstatovala pro ParlamentníListy.cz Veronika Kuřinová ze společnosti KRUK.

Nejzadluženější je opět Moravskoslezský kraj

A když už jsme v těch číslech, podívejme se na ně i z pohledu toho, jak si stojí občané Česka z pohledu regionů. Pořadí nejzadluženějších krajů České republiky již tradičně vévodí Moravskoslezský kraj (14,6 %; meziroční nárůst o 0,4 %), následuje Ústecký kraj (13,9 %; meziroční nárůst o 2,8 %) a Středočeský kraj (12,7 %; bez meziročního nárůstu). Nejnižší zadluženost je naopak evidována na Vysočině (3,1 %), ve Zlínském kraji (3,2 %) a v Jihočeském kraji (4,3 %).

Statistické údaje pak pokračují výčtem toho, že nejvyšší průměrnou dlužnou částku vykazují obyvatelé Prahy (73 495 Kč), dále Jihomoravského kraje (60 112 Kč) a Jihočeského kraje (58 876 Kč). Nejnižšími finančními závazky se mohou pochlubit zadlužené osoby v Plzeňském (43 931 Kč), Moravskoslezském (45 799 Kč) a Královéhradeckém kraji (47 853 Kč).

„Jak lze vyčíst z výsledků průzkumu, nejzadluženějším krajem České republiky je Moravskoslezský kraj, většina dlužníků se zde ovšem potýká pouze s drobnými půjčkami. Naproti tomu Jihočeský kraj, jeden z nejméně zadlužených regionů, registruje obyvatele s nejvyššími dluhy,“ doplnila Veronika Kuřinová.

Jaký byl typický dlužník roku 2014?

Díky statistikám společnosti KRUK a ČSÚ lze tedy sestavit profil typického dlužníka pro rok 2014. Je jím muž z Moravskoslezského kraje ve věku 42 let, který dluží částku ve výši 53 026 Kč. Tento typický dlužník se oproti minulému roku takřka nezměnil, pouze se snížila průměrná dlužná částka, na níž se pozitivně projevilo oživení tuzemské ekonomiky.

S problematikou dluhů jsou úzce propojeny i počty exekucí, které v Česku stále hledají co nejpřijatelnější a únosnou formu tak, aby plnily svůj účel, ale zároveň neničily mnohdy doživotně dlužníky. Za loňský rok jich bylo v ČR zahájeno celkem 776 tisíc, což bylo nejméně za poslední tři roky. Rekordním rokem byl totiž rok 2011, kdy bylo vydáno 959 tisíc exekučních titulů. Jak tomu bude v dalším roce, je otázkou. Objevují se názory, že počty exekucí podle nových pravidel zřejmě statisticky klesnou, ovšem také zaznívá, že se vymáhání dluhů může posunout do značně nežádoucí roviny známé z 90. let. Který názor je správný, ukáže čas, pravdou však je, že zatím doslova na poslední chvíli a ve velkém podávali v závěru tohoto roku věřitelé své návrhy na zahájení exekuce. Obávají se totiž toho, že už od ledna 2015 si nebudou moct vybrat exekutora.

Za prvních deset měsíců roku 2014 se proto kvůli tomu výrazně zvýšil počet zahájených exekucí. Statistika Ministerstva spravedlnosti ČR potvrzuje, že věřitelé oproti loňskému roku zahájili za stejné období o neuvěřitelných 107 tisíc exekucí více, do konce měsíce října to bylo celkem 743 tisíc. Rekordu roku 2011, který zde je uveden výše, však letošní rok již nedosahuje.

S počátkem nového roku...

Přelom roku s sebou nese i novoroční předsevzetí. Ta patří neodmyslitelně k začátku každého roku a pro řadu lidí představují již téměř tradiční rituál. Podle mezinárodního průzkumu ING Bank si nějaké novoroční předsevzetí dá 46 % Čechů. Téměř tři čtvrtiny (72 %) z nich se přitom týkají právě financí. Více než polovina dotazovaných spoluobčanů (54 %) tvrdí, že tato předsevzetí v průběhu roku také dodržuje. Nezbývá než dodat, že ta finanční se přitom týkají nejčastěji plánu začít více spořit, lépe kontrolovat své výdaje anebo snížit svoji zadluženost.