Do ČT si pozvali redaktorku ve střetu zájmů! Který diletant? bouří se expert

14. 12. 2013 15:25

TÝDEN V MÉDIÍCH Při ohlédnutí za uplynulým týdnem ve sdělovacích prostředcích se Petr Žantovský zaměřil na dění kolem vedení Národní galerie, absurdnost toho, jak se média vrhla na premiéra Jiřího Rusnoka kvůli nahranému soukromému rozhovoru a rovněž na to, jak zacházejí s českým jazykem moderátorka Daniela Drtinová či politici Helena Langšádlová a Martin Pecina.

Do ČT si pozvali redaktorku ve střetu zájmů! Který diletant? bouří se expert
Foto: Hans Štembera
Popisek: Česká televize

Dnešní ohlédnutí za uplynulým týdnem v médiích začíná Petr Žantovský čtvrteční schůzkou ministra kultury Jiřího Balvína a designovaného generálního ředitele Národní galerie Jiřího Fajta. Do funkce ho jmenovala Balvínova předchůdkyně Alena Hanáková a funkce se měl ujmout od září, s novým ministrem se později domluvil na nástupu od 1. ledna. Ani tento termín však neplatí a nová dohoda oddaluje Fajtův nástup na 1. července, přičemž do té doby bude tak, jako dosud vykonávat funkci ředitele profesor Vít Vlnas.

Na poslední chvíli jmenovala ministryně na odchodu také Jana Buriana ředitelem Národního divadla, jehož ovšem Jiří Balvín odvolal z funkce hned první den, ale o den později ho do ní zase vrátil. „Ještě jsem nepoznal nikoho z kruhů poblíž divadla, médií či politiky, kdo by pro to našel logické vysvětlení. Akce byla tak absurdní a nedomyšlená, že ještě nikdo nepřišel na nějaké smysluplné vysvětlení kromě toho, že to mohl být výtrysk čerstvě nabyté moci. To, ale jak znám pana Balvína, není úplně pravděpodobné. Takže tam musel být nějaký záměr, o kterém nic nevíme,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.

Česká televize si pozvala redaktorku ve střetu zájmů

O výběru nového šéfa Národní galerie měl Jiří Balvín pochyby od počátku. „Vzpomínám si, že jsem se o tom s panem ministrem bavil pár hodin po jeho uvedení do funkce. Už tehdy přesvědčeně říkal, že nemůže pana Fajta potvrdit do funkce, protože jeho jmenování bylo naprosto netransparentní, neprůhledné a nevyhovující všem pravidlům takových kroků. Ale to, že na poslední chvíli znovu odložil Fajtův nástup do funkce, také nevypovídá o úplně promyšlených krocích a navozuje tím řadu otázek, na které těžko umíme najít nějakou rozumnou odpověď,“ poznamenává mediální odborník.

Dalo se prý čekat, že si veřejnoprávní televize nechá okomentovat toto téma redaktorkou Lidových novin Janou Machalickou, a ta si na takové příležitosti náležitě zgustne. „Bodejť by ne, když její manžel byl dlouholetým pracovníkem Národní galerie a byl součástí jedné z těch mocenských skupin. A dnes je pravděpodobně na straně pana Fajta, alespoň soudě podle tónu, kterým paní Machalická mluví,“ domnívá se Petr Žantovský a diví se, že se k dané problematice vyjadřuje právě tato redaktorka.

Vhodných uchazečů o vedení má Národní galerie víc

„V jejím případě jde o dlouhodobý střet zájmů a jako novinářka by se měla otázkám Národní galerie a obecně českého výtvarného umění vyhýbat, protože určitě není kompetentní hodnotit vývoj v Národní galerii minimálně z toho důvodu střetu zájmů. Takže ten, kdo ji pozval do vysílání České televize, by si tohoto měl být vědom. Pokud tomu tak není, tak je to diletant a nemá na svém místě co dělat,“ kritizuje mediální odborník.

Vadí mu i vyznění v médiích, že Jiří Fajt je jediný možný generální ředitel pro Národní galerii. „V Národní galerii je řada vynikajících profesionálů, ať už je to Tomáš Vlček na moderních sbírkách nebo Vít Vlnas na starém umění, kteří jsou schopni ji vést. Ta instituce stojí na svých odbornících, na svých sbírkách a na své dlouholeté tradiční vynikající práci. Novináři staví věc tak vyhroceně, že nebude-li tam pan Fajt, Národní galerie spadne, shnije a všechna ta díla se pohřbí. To tak není. Od novinářů je velmi falešné, že nám ty věci staví takto černobíle. Pokud je tak černobíle vidí, je to zpráva o nich,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Do světa jsme prodali velkou taškařici s premiérovým „vole“

Za naprosto absurdní pak považuje to, co hýbalo českými médii v souvislosti se skonem bývalého prezidenta Jihoafrické republiky Nelsona Mandely. „Problém je, když naše média tragiku té chvíle ztělesní do frašky v podobě odposlechu premiéra Rusnoka, který ministru Pickovi říkal ´To tedy nevím, kdo pojede na ten pohřeb, měl by tam jet prezident, protože co já tam budu pohledávat´ a proloží to dvakrát slovem ´vole´. Tak to je velká taškařice, kterou prodáme do celého světa, jaké máme nýmandy ve vládě a jaké to máme ubožáky, když slovem ´vole´ ocení velikost a význam Nelsona Mandely,“ konstatuje Petr Žantovský.

Považuje to za úplně pošramocené vidění světa, protože šlo o soukromý rozhovor premiéra a jeho zveřejnění je neetické. „Navíc premiér o Mandelovi neřekl pranic špatného, jen vyjádřil starost, kdo na ten pohřeb pojede, a že by to mělo náležet prezidentovi. Primárně bychom se měli ptát, proč nejel prezident Zeman, zřejmě ze zdravotních důvodů, pak je to otázka diplomatická, a to je věc ministra zahraničí. Není důvod, proč by kupříkladu vedle Obamy měl stár Rusnok,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.

Jediný film o Mandelovi je jako česká propaganda ze 70. let

„Všechno to věcně sedí a na tuto věcnou a vlastně banální situaci, která se může kdykoli stát, že některý státník ve světě vezme tento osud a bude diplomaticky nezbytné navštívit jeho pohřeb, by se mělo pohlížet jako na procedurální. A ne z toho dělat kašpárka jenom proto, že pan premiér řekl v soukromém rozhovoru dvakrát slovo ´vole´. To přece vůbec neznamená, že on sám opovrhuje významem Nelsona Mandely nebo něco takového,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Ing. Miloš Zeman, CSc.

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Naopak mu chybí nějaký zásadnější rozbor života a díla Nelsona Mandely. „Dnes o něm máme v podstatě už jen legendy. Existuje jeden velice pitomý film, který se jmenuje ´Sbohem, Bafano´, jejž natočili o jeho letech ve vězení. Je neskutečně tezovitý, hloupý, připomíná takové ty velmi ortodoxně propagandistické české filmy ze sedmdesátých let, jako byla například Atomová katedrála, kde byly naprosto jasně rozestavené figury, kde je dobro, kde je zlo. Takhle to ale není,“ vysvětluje mediální odborník.

Boj proti apartheidu navozuje i spoustu otazníků

Vždyť každý, kdo nemá úplně děravou paměť, tak ví, že Mandelova manželka se zúčastnila několika teroristických činů. „Byla za ně vězněna, podílela se na několika vraždách, šlo o politický terorismus, různé zločiny kolem ANC, takže to rozhodně neumožňuje jednoznačný výklad. Mandela bojoval proti apartheidu, to je z etického pohledu naprosto v pořádku, s tím se lze jedině ztotožnit. Ale ten boj byl často teroristický, guerillový a navozuje hromadu otazníků, které nemají jednoznačnou odpověď,“ tvrdí Petr Žantovský.

Právě o tom je třeba diskutovat, protože i když jde o Jižní Afriku, tak se to dotýká nás všech. „Dokonce si myslím, že nás v Evropě se to týká mnohem víc než lidí v Namibii, Zimbabwe nebo ve vnitřních částech jižní nebo jihovýchodní Afriky, kteří mají jiné starosti než my a běh světa mohou ovlivnit stokrát méně než my. Proto bychom měli mít povinnost se těmi věcmi objektivněji zabývat a v první řadě by k té diskusi měli vést novináři. Jestliže to nedělají a místo toho se soustředí na to, že pan Rusnok řekne ´vole, kdo pojede na funus´, tak to je ubohost a totální ztráta profesionality,“ míní Petr Žantovský.

Místopředsedkyně TOP 09 by si měla ujasnit používání cizích slov

Na závěr si připravil dva příklady toho, jak se v českých médiích zachází s českým jazykem.  „To je obecně velká nemoc zejména při používání cizích slov a různých intelektuálních konstrukcí. Začnu tím, jak v úterý v Událostech, komentářích paní Langšádlová z TOP 09 opakovaně místo permanentní střet zájmů prohlásila na kameru ´pernamentní´,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.

„Chápu, že to slovo je cizí, chápu, že se to slovo splete někomu, kdo má základní vzdělání. Ovšem paní Langšádlová má ambici být ústavní činitelkou a rozhodovat o této zemi, a tudíž by si měla ujasnit alespoň tak banální věci jako jsou základy české gramatiky. ´Pernamentní´ opravdu není nic, možná jen neschopnost paní Langšádlové orientovat se v základech české gramatiky, ale jinak to neznamená vůbec nic,“ poukazuje Petr Žantovský.

Ideová myšlenka na úrovni vědeckého komunismu

Druhý příklad poskytla Daniela Drtinová ruku v ruce s ministrem vnitra Martinem Pecinou, který byl hostem čtvrtečního Interview DD na ČT24. „Oba použili krásné sousloví ideová myšlenka. Ministr Pecina mluvil o možnosti, že by existoval polostátní podnik na těžbu v Jiřetíně. A smyslem té jeho promluvy bylo, že by to mohla být ideová myšlenka. A paní Drtinová opáčila: ´Ano a v rovině ideové myšlenky to berete … ´ To je pěkná blbost, protože žádná ideová myšlenka není,“ zdůrazňuje mediální odborník.

„Vybavuji si, jak jsme vytáčeli v předchozím režimu vyučující marxismu, tehdy povinného na vysoké škole, a kladli jsme takovému obzvlášť tupému učiteli takový chyták. Říkali jsme mu, že máme problém s pojmem vědecký komunismus. Když říká, že komunismus je vědecké učení, tak je-li komunismus vědecký, tak potom vědecký komunismus je tautologie. Pokud ovšem teoreticky komunismus není vědecký, tak potom je to nesmysl, protože vědecký nevědecký systém je nesmysl. Takže je to tautologie, nebo nesmysl, ptali jsme se,“ vzpomíná Petr Žantovský.

V politice ani v médiích by znalost české gramatiky chybět neměla

A to je stejné jako lidová demokracie, tedy lidová lidovláda, nebo ideová myšlenka. „Je to výraz neschopnosti mluvčího vyjádřit své myšlení nějakým racionálně strukturovaným jazykem, a tudíž se uchyluje k nesmyslům jako je ideová myšlenka nebo lidová demokracie. To, že jsme tady měli lidovou demokracii dvanáct let jako státní režim od roku 48 do roku 1960, než začal socialismus oficiálně, tak to neznamená, že to není nesmysl. To, že se to tak dlouho nazývá, neznamená, že se to nazývá správně,“ upozorňuje mediální odborník.

A v té souvislosti připomíná, že ještě dvaatřicet let po přeměně „lidové demokracie“ v socialismus u nás vycházel deník Lidová demokracie, což byl deník Československé strany lidové. „Ten název je stejně absurdní jako ideová myšlenka. Myslím, že by nám všem tak trochu prospěl návrat do základní školy a k prvním čítankám a k orientaci ve skladbě, syntaxi, gramatice a k základním pojmům jazyka českého. Jinak bychom asi neměli dělat ty práce ať už v politice či v médiích, když neumíme ani česky,“ dodává Petr Žantovský.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

VIDEO Konec keců: Mluvili jsme s lidmi v Istanbulu a ti nám vysvětlili, jak je to s Erdoganem a těmi, co prý spískali puč

9:31 VIDEO Konec keců: Mluvili jsme s lidmi v Istanbulu a ti nám vysvětlili, jak je to s Erdoganem a těmi, co prý spískali puč

Islamisté a přívrženci prezidenta Erdogana obsadili istanbulské hlavní Taksimské náměstí a centrální…