EU slouží USA, Německo žije pod americkou okupací. Rusko nešlápne na hrábě minulosti, půjde s Čínou, říká pedagog a konzultant Campbell

4. 12. 2014 7:40

JINÝMA OČIMA Pedagog a konzultant Jan Campbell, který vyučuje v Rusku či Německu, působil ve střední Asii, a dokonce jako emisar EU radil dvěma premiérům Kyrgyzstánu v obsáhlém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz analyzuje současný svět s ohledem na zájmy USA, Ruska i Evropské unie. Nevynechává ani myšlenkové zdroje a inspirace Vladimira Putina.

EU slouží USA, Německo žije pod americkou okupací. Rusko nešlápne na hrábě minulosti, půjde s Čínou, říká pedagog a konzultant Campbell
Foto: Hans Štembera
Popisek: Na Václavském náměstí v Praze se sešli odpůrci sankcí proti Rusku a zastánci Vladimira Putina

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Miroslava Kalouska (+ z 2.10.), Jiřího Peheho (z 26. 11.) Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Petra Pitharta, Ivana Gabala, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (z 28. 10.), Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava BartuškyMartina Bursíka (+ z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Schwarzenberga (z 3. 10.), Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Romana Šmuclera, Jiřího Peheho (z 11. 9.), Romana Jocha (ze 7. 8.) + (9. 9.), Jiřího Pospíšila, Marka Ženíška, Přemysla SobotkyJohna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, Jiřího Šestáka, Cyrila Svobody (z 1. 9.), Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové (+ z 24. 10.) Karla Schwarzenberga (ze 14. 8.)Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava ŠebkaHynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody (z 22. 8.), Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Peheho (30. 7.), Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka (+ z 23. 10.), Džamily Stehlíkové či Michala Marka.

Jaké důsledky a řešení může mít konflikt Západu s Ruskem kvůli Ukrajině? Podle Campbella je Ukrajina jen zástupným problémem, který ukazuje na snahu Západu, především USA, de facto zničit Rusko coby velmoc.

 „Zcela určitě nejsem prvním ani posledním, který tvrdí, že rozvíjející se konflikt ve světě, zástupně vedený USA-EU a Ruskou federaci má pravděpodobně a minimálně tři řešení. Za prvé, Ruská federace se stane staro-novým obrazem Ruské federace 90. let. Za druhé, Ruská federace se rozloží na nespočetné množství autonomních demokratických a svobodných státečků a regionů, vše ve smyslu euroatlantického pojetí demokracie a svobody,“ uvádí možné scénáře.

Třetí řešení podle doktora Campbella vypadá zcela jinak, než nám oficiální sdělovací prostředky sugerují a politici namlouvají. „Západní design NWO (Nového světového řádu) dostane – chtě nechtěně – nové šaty z Východu. Tam nejsou věci viděny jenom černobíle jako u předchůdců Obamy a spol. a Obamy samého. Vkus na Východě je také jiný než u nás na Západě,“ vyjmenovává pro ParlamentníListy.cz.

Při hledání odpovědí na tyto otázky prý nesmíme vynechat ideologii. „Ideologie včetně její nepřítomnosti a s ní spojená politická iracionalita a závislost veřejnosti známých politiků na anonymních, neviditelných – a pro mnohé abstraktních – silách. Tyto síly vedou veřejnost ke zkreslenému pohledu a ignorování faktu, že Rusko zůstane naším blízkým sousedem bez ohledu na to, kdo vyhraje na ukrajinském bitevním poli a zda to bude s Putinem nebo bez Putina. Svět zůstane i nadále bez obecně platné dohody o tom, co je Dobro a co je Zlo. Kvůli systému vzdělávání bez vychovávání budeme i nadále zapomínat na skutečnost, že je vždy lehčí a lepší mít dobrý vztah se sousedem než se vzdáleným pseudostrýcem ze zámoří,“ píše dále Jan Campbell.

Jan Campbell

Současné vztahy s Ruskem jsou dle Campbella natolik poškozené, že nemá smysl hovořit o jejich významném zlepšení. „Rozhovory nebo diskuse o partnerství a přátelství patří do kategorie mýtů, iluzí a vědomého podvodu elektorátu. Také proto nevidím v představitelné budoucnosti žádné nebezpečí pro české podnikatele, že se budou nebo začnou při obchodování s Ruskem ,,podobat Rusku" nebo že dělat byznys s Kremlem znamená ztratit nezávislost. Mimo jiné tuto nezávislost již buď ztratili nebo ji ztratí nejpozději po podepsání TTIP. Ti, kteří si uvědomí, že spolupráce s Ruskou federací, nebo jak se obyčejně píše s Kremlem, je jejich nutností a potřebou, najdou svoji cestu, na které nebude hrozit nebezpečí ztráty nezávislosti již proto, že co není, nemůže být ztraceno,“ míní.

Každý, kdo trochu zná historii, si podle Campbella musí uvědomit, že Rusko sankce na lopatky nepoloží. „Ruský lid vždy byl a zůstává hrdý. Ruská hrdost se narodila v 15. století po rozpadu Byzantské říše. Ruský cíl byl vždy prezentován ruskou historickou expanzí, ale ne ve smyslu západního imperialismu, včetně kulturně jazykového, a v neposlední řadě ruský lid se vždy orientoval na prvního člověka ve státu. Tak tomu je dnes a bude tomu tak i zítra. Přitom je zcela jedno, jestli se jedná o cara nebo Putina, nebo někoho jiného. Bude tomu tak, pokud bude mít ruský lid pocit bezpečí a spravedlnosti, vše v ruském slova smyslu, a ne v našem, evropském či americkém,“ konstatuje dále expert.

A válka na Ukrajině? „S tichým souhlasem Obamy & Co mluví Porošenko o míru a vede dále válku proti svým občanům. Válku v té či oné podobě vedli však také všichni prezidenti Ukrajiny ode dne získání nezávislosti. Proto se v podstatě nic nového na Ukrajině neděje snad kromě toho, že krvavá občanská válka se stala válkou zástupnou pro ochranu národních zájmů USA, jejímž cílem je změna politického režimu Ruské federace svržením prezidenta Putina jakýmkoli způsobem,“ je přesvědčen Campbell.

„Euroatlantické společenství svou reakcí – nereakcí na masakr na Majdanu, masakr v Oděse a masakry na východě bývalé Ukrajiny přesvědčivě dokázalo neupřímnost, nepřítomnost morálky v jednání a plnou závislost na USA,“ píše dále.

Co se týče Krymu, Jan Campbell odmítá hodnocení vztahu Ruská federace – Krym pojmenováním a použitím slova anexe. „Není potřeba být protřelým právníkem v oblasti mezinárodního práva a statutů OSN, aby se každý, kdo jenom chce, přesvědčil o tom, že zaklínání a proklínání prezidenta Putina a Ruské federace co se týče Krymu, je pokrytectví a jízda, surfing na vlně současného informačního trendu a informační války. Obě jsou založeny na ignorování nebo neznalosti minulosti, na předpokladu neznalosti metodického, chronologického a kritického přístupu a hodnocení dění a faktů. Jak jsem již formuloval, veřejnost nemá čas myslet, reflektovat a pečovat o růst sebereflexe,“ soudí zkušený pedagog a poradce.

Jako výslednou reakci Washingtonu a Bruselu na Krym si prý lze představit akceptování reality bez bezprostředního přiznání, že Krym je ruský.

„Podepsáním smluv o připojení Krymu a Sevastopolu k Ruské federaci 18. března 2014 proto skončila další etapa na cestě k vystřízlivění z veliké historické lži a idealizování spojeneckých vztahů mezi Evropou a Ruskem. Nestačilo to ale na vystřízlivění EU vůči USA. Naopak. Potvrdila se dávno známá pravda hovořící o plné závislosti projektu EU jako kopie Marshallova plánu na vůli a potřebách USA. Proto musel Putin, a to ne poprvé během posledního desetiletí, dát jasně Euroatlantistům a světu najevo a dokázat, že kromě všeobecného a profesionálního vzdělání a myšlení má schopnosti jednat beze strachu a ne jenom používat fráze s cílem obdržet potvrzení finančních ratingových agentur o správnosti svého politického a hospodářského směru. Putinovy schopnosti jsou založené na znalosti historie, na prověřených historických faktech a jevech, kterým současná věda jen velice těžko dovoluje přístup do diskuze, o dialogu raději nemluvě,“ poukazuje Campbell.

Nepřímo tak prý Putin vyzval své oponenty a přátele k otevření knih o historii národů, nejenom Ruska. „Tím vzkázal USA a EU, že Ruská federace již nebude přispívat do pokladny, ze které se platí vojenská tažení páru USA – NATO a eskapády současné Ukrajinské vlády oligarchů. I v tomto Putinově rozhodnutí je obsažena nutnost hledat příčinu nenávisti a emocí vůči Putinovi,“ sděluje expert.

„Konflikt na Donbasu podporuje tezi o tom, že se státy změnily k nepodobě a nejsou v současné době a v současných hospodářsko-politických podmínkách schopny zabezpečit své původní poslání. Výměna funkce státu jako služebníka většiny, za roli služebníka privátních zájmů oligarchické menšiny, upevňuje elitami propagovaný trend o nepřiznání nutnosti státu jako takového. Protože EU byrokracie je nenávratně oddělena od národů jednotlivých členských států, je teze o (postupném) rozpadu EU oprávněná, budoucnost Donbasu v zájmovém poli Ruské federace reálná, aniž bych chtěl o státoprávní formě v dané chvíli diskutovat,“ pokračuje Campbell v úvaze.

Jak si v kontextu světového dění stojí Německo a jeho vedení, je prý třeba brát s ohledem na to, na kom je závislé. „Angela Merkelová představuje vojensky a dnes i finančně okupovanou zemi USA. To již kvůli vojenským základnám, ochraně německých zásob zlata v USA a takzvanému Kanzler-Akt. Ten muselo Německo podepsat po prohrané druhé světové válce. USA chtěly tímto aktem vyloučit návrat Německa na výsluní budoucích světových hráčů. Podle úředně pro mne neověřitelné informace má platnost aktu skončit v roce 2045. Sto let po ukončení druhé světové války. Proto se musí hodnotit kancléřka Merkelová, její principiálnost a vyjádření i s ohledem na neověřitelnou informaci,“ zmiňuje nepříliš známé podrobnosti ve vztahu k Německu.

Při hodnocení současných světových událostí nelze vynechávat Čínu. „Osobně předpokládám, že návrat Ruské federace do západní euroatlantické stáje se nedá očekávat a Čína také nebude nikdy členem západní euroatlantické stáje. Umím si představit, že Ruskem a Čínou organizovaná hospodářská společenství a finanční organizace se nebudou orientovat na principech Washingtonského konsensu, ale na modifikovaném Pekingském, zaručujícím účastníkům národní suverenitu a důstojné jednání na základě dialogu,“ zdůrazňuje Campbell.

Podle něho není nutné bát se toho, čemu se říká ,,imperiální zájmy" či ,,expanzivnost" Ruské federace. Jde jí prý čistě o ochranu vlastních zájmů. „Předpokládám, že mnozí nevidí a nechápou, že současné Rusko nechce vstoupit ještě jednou na hrábě minulosti. Rusko má zájem ochránit svoji kulturu před globalizovanou americkou, ochránit svoji historii před nepřetržitým přepisováním i přizpůsobováním se krátkodobým trendům, ochránit svoji suverenitu, včetně ruského jazyka. Putin, jako kvalitní profesionální pozorovatel a analytik musel vědět a svým projevem ve spojení se vstupem Krymu a Sevastopolu do Ruské federace potvrdil, že ví, jaký zájem mají USA a jakou roli hraje EU. Putin zná historii nepřátelství k Rusku, nebezpečí, která dnes hrozí Rusku a jakou sílu má rusofobie jako jedna z moderních zbraní proti Rusku,“ míní k chování ruského prezidenta.

Ve vztahu k ekonomické budoucnosti Evropy i s ohledem na formující se východní ekonomická společenství, se ParlamentníListy.cz ptaly Jana Campbella i na kontroverzní smlouvu TTIP. „TTIP neznamená ani ekonomickou záchranu Evropy, ani ekonomickou smrt Evropy, ale témeř absolutní ztrátu hospodářské nezávislosti a s ní spojené finanční a legislativní nezávislosti. TTIP může být proto i zbraní nejenom proti BRICS, ale i proti se již rodícím nebo nově plánovaným asijským hospodářským společenstvím. TTIP a podobné smlouvy s ohledem na historii a konání hospodářských monster a politických elit v neoliberálním kapitalismu proto zatlučou poslední hřebík do rakve umírající nedospělé demokracie,“ dodal k tomu doktor Campbell.

Dr. Ing. Jan Campbell, PhD.

Do listopadu 2014 řídil poradenskou firmu Campbell Concept UG Bonn, působil jako odborný asistent na VŠE a VŠFS. Jako důchodce pokračuje ve vedení diplomových prací magistrantů a vyučuje „planning and management of extreme situations“, „comparative management“ a „systém intenzivního rozvoje individuálních schopností“, především v ruském Jekatěrinburgu, kazašské Almatě a v Praze. Mimo jiné vedl koordinační kancelář EU programu TACIS a působil jako poradce EU u dvou předsedů vlád Republiky Kyrgyzstán. Kromě jiného vedl projekty nadnárodních společností v Evropě, Rusku a Malajsii a působil při jejich koncepci, realizaci, anebo restrukturalizaci, včetně ocelárny v německém městě Riesa. V současné době žije v Praze a Bonnu.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Diskuse obsahuje 49 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Putin předložil Evropě neuvěřitelný návrh

11:10 Putin předložil Evropě neuvěřitelný návrh

„Jsem přesvědčen o tom, že bychom si měli vzít lekci ze situace na Ukrajině a pokusit se položit zák…