Bude na Ukrajině mír?Anketa
V úvodu se Víchová věnovala informační válce a vyvracení mýtů. „Když začal Euromajdan, tak místo toho, abychom se bavili proč Ukrajina přistoupila k podpisu asociační dohody s Evropskou unií, proč ji nakonec Viktor Janukovyč nepodepsal, proč začaly protesty, tak se u nás řeší otázka ukrajinského fašismu, banderovců. Což je sice zajímavé téma, ale zrovna ne v souvislosti s podpisem asociační dohody,“ uvedla ukrajinistka.
Pak se jala vyvracet mýtus o dvou Ukrajinách, či o státu, který byl vytvořen uměle. „Dvě Ukrajiny je intelektuální otázka, se kterou přišel zhruba před 20 lety Mykola Rjabčuk,“ vysvětlila. Poukazoval na to, že Ukrajina po získání nezávislosti v roce 1991 je rozdělena na dvě části. Západní, která měla styky s Evropou mnohem živější a znala magdeburské právo, a na tu druhou, která byla 300 let pod ruským impériem. „To byla jeho otázka, kterou poskytl v intelektuální diskuzi. Na což mu spousta intelektuálů odpovídala, že těch Ukrajin může být také 27. Protože srovnávat třeba Oděskou oblast s Luhanskou je nesmysl,“ uvedla. Bohužel byla tato intelektuální debata zneužita politicky. „Vždy před volbami pozvedli otázku fašistického západu a internacionálního východu. Týkalo se to i prezidentů Kučmy a Janukovyče. Když volby vyhráli a dosedli na kyjevský trůn, tak na to čtyři roky zapomněli. A Ukrajina byla zase jednotná. Tyto argumenty pak vytáhli zase před dalšími volbami,“ konstatovala Lenka Víchová.
První revoluce byla už v roce 1990. A byla úspěšná
Majdan není zdaleka první ukrajinskou revolucí jejích novodobých dějin. Už v roce 1990, tedy rok před rozpadem Sovětského svazu, vyšli zde lidé masově do ulic. „Této revoluci se říkalo Na žule. Má to opět spojení s Majdanem, náměstím Nezávislosti. Taky tady vznikalo stanové městečko, studenti začali hladovku,“ sdělila. Požadavky byly jasné. Samostatnost Ukrajiny, svobodné volby, a aby branci nemuseli sloužit na vojně po celém území Sovětského svazu, ale jen na Ukrajině. „Tato revoluce je považovaná za velice úspěšnou. Všechny její požadavky byly splněny. Do roka se Ukrajina stala nezávislou, čímž se vyřešili i ti branci. Následovaly svobodné volby do parlamentu,“ upozornila. V roce 2000 a 2001 proběhly masové protesty proti prezidentovi Kučmovi, u něhož panovalo podezření, že svůj druhý mandát získal pomocí různých machinací. Této revoluci se říkalo Akce bez Kučmy. „Po několika týdnech byla surově rozehnána, i když se to nedá srovnat s tím, jak skončil loni Majdan,“ zmínila. Po třech letech se konala dobře známá Oranžová revoluce.
Teprve teď se de facto hroutí Sovětský svaz
V roce 1991 se rozpadl Sovětský svaz. „Ale teprve teď jsme svědky, že se hroutí de facto. Sice tehdy vznikly nezávislé republiky, ale ty vztahy zůstaly velmi podobné jako předtím. Nezávislost Ukrajiny nebyla taková, jak by si ji občané přáli,“ domnívala se ukrajinistka. „Výčet revolucí zmiňuji proto, abych uvedla, že Majdan není první revolucí a patrně ani poslední. Je to jedna z epizod zániku Sovětského svazu,“ řekla. „Ti, kdo tvrdí, že se Rusko jenom brání, mají do jisté míry pravdu. Kdyby Ukrajina provedla reformy, přestala by být kompatibilní s Ruskem. Mohl by pak nastat dominový efekt, který by se valil jinými republikami,“ uvedla.
Krym byl vždycky ruský, tvrdí Rusové a jejich podporovatelé v jiných zemích. Není tomu tak. „K ruskému impériu se dostal koncem 18. století. O sto let později než východní a jižní oblasti Ukrajiny. Rusku patřil 170 let. Nejdéle byl pod Osmanskou říší – 600 až 800 let. Hlavně ale patřil původnímu obyvatelstvu, což jsou krymští Tataři,“ ozřejmila. Z původních 90 procent se jejich počet smrskl na 15 procent. „Rusko nebylo ke krymským Tatarům příliš vlídné. Po druhé světové válce byli označeni za kolaboranty a byli vystěhováni do Střední Asie. Zpátky se vraceli až po získání ukrajinské nezávislosti. I když neměli moc kam. Krym už byl obsazen jinými národnostmi. Především Rusy, kterých je zde dnes kolem 60 procent,“ upřesnila Víchová.
Důvody připojení Krymu k Ukrajině? „Chruščov nebyl opilý, když ho přepisoval administrativně na Ukrajinu,“ upozornila. Důvody byly pragmatické. Krym je spojen pouze s ukrajinským územím. „Na Ukrajině se tehdy v padesátých letech připravovala voda pro vyschlý Krym. Postavilo se obrovské vodní dílo, které zásobuje Krym. Z Ukrajiny sem jde i plyn a elektřina. Dnes je zásobování Krymu složité. Byl dotovaný Ukrajinou, uživil se jen z 36 procent. Teď ho samozřejmě musí dotovat Moskva,“ vysvětlila.
Psali jsme:
Masáži ruských médií by se divil i Orwell
Víchová pak pohovořila o neuvěřitelné masáži ruských médií. „Dochází to až tak daleko, že ruská média informují, že Ukrajinci vaří jídla, do kterých dávají ruskou krev a podobně. Trošku jako bychom byli ve středověku,“ povšimla si. „Kromě antiukrajinismu se v nich objevuje i antievropanství a antizápadní propaganda. Sklouzává do nejspodnějších pater. Evropané jsou prohnilí, pokrytečtí. Teritorium plné homosexuálů a deviantů. Takže je úplně běžné, že ženy na ulicích do kamer říkají, že v Německu se znásilňují ženy, protože je tam hodně mužů a málo žen. A až přijdou k nám, tak se to bude dít u nás. Podle nich je homosexualita nejen povolená, ale dalo by se dedukovat, že přímo nařízená,“ sdělila. Tyto perly ruské propagandy se v Evropě neobjevují, jsou jen v ruskojazyčném informačním prostoru, tedy i v Doněcké a Luhanské oblasti. „Kdybyste dennodenně poslouchali jen ruská média, nejste schopni normálně myslet. Je to něco neuvěřitelného. I Orwell by se divil,“ řekla Víchová k tomuto tématu v pozdější debatě.
Specifickým územím Ukrajiny je Doněck. Oblast průmyslová, kam se sjížděli za prací lidé z celého Sovětského svazu. Takže je nejvíc odukrajinštělá. Lidé zde propadli mýtu o své výlučnosti. „Hodně na tom pracovala místní elita, aby se co nejvíce vymezila vůči Kyjevu,“ zmínila ukrajinistka. Poprvé si to vyzkoušeli už před rozpadem Sovětského svazu. „Horníkům vysvětlovali, že Ukrajina je bohatá a že Sovětský svaz se na ní jen přiživuje,“ ozřejmila. Realita byla pak samozřejmě jiná, v devadesátých letech přišlo propouštění, restrukturalizace. Na to se nabalila kriminalita a obrovský mafiánský systém. „Těmto oblastem vládla novodobá oligarchie, která vznikla z rudých ředitelů. To nebyli jiní lidé,“ objasnila. Kariéra Viktora Janukovyče začínala v různých závodech, později se stal gubernátorem Doněcké oblasti. „Se svým přítelem Rinatem Achmetovem si vytvořili svůj svět, svoji strukturu. Vytahovali peníze z ukrajinského rozpočtu. Zatímco lidé chudli, oni díky tomu bohatli. Achmetov se stal nejbohatším Ukrajincem,“ konstatovala Vítová.
Doněck si myslí, že živil celou Ukrajinu. Ale byl naopak dotovaný
Mýtus o tom, že my v Doněcku živíme celý Sovětský svaz, nepřestal ani se vznikem Ukrajiny. Jen se přeformátoval na zbytek Ukrajiny. „Teď už podle doněckých elit nemohla za bídu lidí Moskva, ale Kyjev. Opět tu byl Donbas, který živí celou Ukrajinu. Nikdo neposlouchá Donbas. To byl vždycky takový folklor, který se rozjel v případě, že východní Ukrajina prohrála volby,“ povšimla si. Doněčtí vládci použili tyto nálady jako nátlakový argument při jednání s Kyjevem. „To samé se stalo na začátku minulého roku. Jsou záběry, kdy už bylo pozdě a nešlo to zastavit, přichází Achmetov k ozbrojencům a říká – Rozumíte, separatismus není cíl. Separatismus je prostředek. Pro ně sloužil jako prostředek k uchování moci, ke komunikaci s Kyjevem, aby je nechali jako hospodáře na tomto území. Vlak jim ujel a Achmetov je dnes v Kyjevě,“ vysvětlila. Stále hodně lidí si však na východní Ukrajině myslí, že jim západ Ukrajiny chce něco vnutit, a že oni živí Ukrajinu. „Přičemž Doněcká a Luhanská oblast byly po Krymu nejvíce dotované oblasti Ukrajiny. Metalurgie už dávno ztratila na významu. Ukrajinu dnes živí hlavně její centrální oblasti a agroprůmysl,“ objasnila.
První otázka od diváka na ukrajinistku zněla – kam Ukrajinci chtějí směřovat – na Východ, nebo na Západ? Ukrajince vyhnalo do ulic podle Víchové Janukovyčovo ucuknutí od záměru podepsat asociační dohodu s EU, o které už rok jednal. Stalo se to poté, co se třikrát mezi čtyřma očima setkal s Vladimirem Putinem. „To mu Ukrajinci neodpustili. Asociační smlouva by znamenala změnu standardů. Věděli, že nejde o vstup do EU. Byly by to reformy, ztráta kompatibility s Moskvou, odpoutání se od Sovětského svazu. To, po čem toužili celých 20 let. Za co vždycky demonstrovali,“ objasnila.
Protesty byly na počátku happeningové, plné zpěvů a tanců. Ale jen do 30. listopadu. Kdy kolem čtvrté hodiny ranní speciální jednotky ukrajinské policie Berkut brutálně zaútočili na mladé lidi trávící noc na náměstí Nezávislosti (Majdanu). Odůvodněno je to tím, že je potřeba připravit místo pro instalaci vánočního stromku. „To přivedlo na náměstí značný počet lidí. S přitvrzováním útoků jejich počet stoupal. Nevylekali je, jak asi říkala mentalita donbaského mafiánského šéfa – vylekám tě a zůstaneš doma. Naopak počet demonstrantů se zvyšoval,“ uvedla. Tendence Ukrajinců tedy podle ní jednoznačně směřují na Západ. „Jedinou alternativou proti integraci do ruského impéria, po čemž touží Vladimir Putin, je obrátit se obrátit se na Západ. Evropa je směr, který ukazuje záda Moskvě,“ domnívala se Lenka Víchová.
Psali jsme:
Nejsme zvyklí, že se tak šíleně lže
Jan Votruba, který celou besedu nahrával a bude ji publikovat na internetové adrese zastupko.cz. se zeptal, co je to hybridní válka. „Hybridní válka, kterou vede Rusko proti Ukrajině, je zajímavá tím, že je nepřiznaná. Rusko šlo do války skrytě. Samozřejmě, že je všem jasné odkud mají separatisté zbraně. Mají různé modifikace. Každý odborník vidí, jestli ten tank je modifikace, kterou používá ukrajinská armáda, nebo pouze ruská,“ vysvětlila.
Další z diváků se ptal proč u nás tolik lidí věří dezinformacím ruské propagandy. „Protože nejsme zvyklí na to, že se tak šíleně lže,“ uvedla. Vzpomněla na to, jak viděla holandského spisovatele na ČT 24, kde se ho ptali, proč Holandsko nic nedělá, když mu sestřelili letadlo. Odpověděl – to, že mlčíme neznamená, že souhlasíme. Jen nevíme jak reagovat na tak šílenou lež. Nejsme na to připraveni. „Nejstrašnější je, že část těch informací je pravdivá. Ale když ji trošku poopravíte, nebo něco nedořeknete, stává se z ní falešná informace. Ale když nejste člověk, který studoval historii daného regionu, klidně tomu uvěříte,“ řekla ukrajinistka.
Po sestřelení letadla to tam mělo NATO zmastit, mínil pacifista
Poté promluvil další z přítomných, dle svých slov pacifista. I když to tak vůbec nevypadalo. Podle něj totiž ve chvíli, kdy bylo sestřeleno letadlo s občany zemí NATO, mělo toto vojenské uskupení právo zasáhnout „a jít to tam zmastit.“ „Otázka, která běhá po celé Evropě, je, co Evropa udělá, když se Rusko podobně zachová na území nějakého státu NATO. Co když stejnou hybridní válku začne v Litvě, nebo Lotyšsku. Odpověď je taková, že asi by nedělalo nic jiného než s Ukrajinou. Protože rozpoutat totální válku nikdo nechce. Rusko má jaderné zbraně,“ sdělila Víchová. Pacifista přesto vyjádřil „mírumilovný“ názor, že by NATO mělo bombardovat Petrohrad, což by místního rodáka Putina zabolelo. Víchová namítla, že by to jen vyvolalo tvrdší reakci.
Ukrajinistka připomněla, že v zásadě mají USA a Velká Británie v principu stejnou povinnost bránit Ukrajinu jako by byla v NATO. „Protože podepsali v roce 1994 budapešťské memorandum, ve kterém se Ukrajina vzdala 1265 jaderných hlavic s tím, že jí Američané, Rusové a Britové budou garantovat suverenitu a celistvost jejích hranic. To znamená, že Ukrajina má právo žádat Ameriku, aby s tím něco dělala. A první je válka sankcí. Nikdo nechce přistoupit k tomu nejhoršímu scénáři. Obyčejní Ukrajinci se cítí podvedeni. Ale politická elita si to uvědomuje,“ zmínila Víchová. Tu samou taktiku má podle ní i kancléřka Merklová a ostatní. „Brzdit a čekat. Dnes na východě Ukrajiny umírají jednotky, desítky, někdy i stovky lidí. Ale nejsou to desítky tisíc,“ objasnila.
Psali jsme:
Válka teď neskončí. Putin ji nezačal a nezničil si pověst na Západě jen proto, aby získal Krym
S radikálním názorem se pak ozval profesionální voják, jak sám řekl účastník misí. „Krym byla tvrdá anexe. V tom momentu mělo zasáhnout NATO. Ale to nikdy nezasáhne. Putin půjde dál a dál a bude tu nový Mnichov,“ myslel si. „NATO kvůli Krymu určitě nezasáhne. Kvůli němu začaly směšné sankce. Vladimiru Putinovi však nejde o Krym. Ani o Donbas. Chce se salámovou metodou dostat někam, nevíme až kam,“ řekla Víchová. Ukrajinci podle ní počítají s tím, že i kdyby teď skončila horká fáze války, bude pokračovat v jiné formě různých atentátů jako v Charkově či na různých demonstrací. A na jaře začne zase horká fáze války. „Že by to teď úplně skončilo, s tím nikdo nepočítá. Protože Putin nezačal tuhle válku, nezničil si totálně svůj obraz na Západě proto, aby získal Krym. Nebo dnes už zničené území Doněcké a Luhaňské oblasti, které k ničemu nepotřebuje,“ vysvětlila. „Ale proto Rusko mluví tak často o federalizaci. Systému, kde některé oblasti sice formálně budou patřit pod Ukrajinu, ale fakticky budou pod vlivem Moskvy. A budou blokovat všechny snahy Kyjeva se civilizovat,“ myslela si Lenka Víchová.
Rusové si myslí, že Ukrajinci nejsou samostatným národem, ale jen poddruhem Rusů
Beseda s ukrajinistkou trvala necelé dvě hodiny. Při odchodu si návštěvníci mohli vzít zdarma speciální vydání Ukrajinského žurnálu v češtině, jehož tématem jsou události, k nimž došlo na Ukrajině od konce listopadu 2013 do listopadu následujícího roku. Hned v úvodním textu už výše zmiňovaný Mykola Rjabčuk píše: Celá ruská identita se zakládá na zvrácené víře, že Ukrajinci nejsou samostatným národem, ale jen regionálním poddruhem Rusů. Ukrajinci za této situace nemají na výběr. Buď se rozpustit ve východoslovanském ruském impériu, nebo se od Ruska co nejrozhodněji vzdálit.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
