Co může dle vás potkat naši zemi příští rok?Anketa
Přednášku uspořádala Katedra evropské integrace ve spolupráci s Evropským hnutím v ČR. Jiří Rusnok začal svou přednášku krátce po druhé hodině odpolední povídáním o vývoji české ekonomiky po vstupu do EU. „Od roku 2004 do roku 2008 dosahovala česká ekonomika vysokých temp růstu,“ řekl na úvod v zaplněné posluchárně.
Situace se ale změnila po nástupu finanční a později globální ekonomické krize v letech 2009 a 2013, kdy ekonomická výkonnost klesala nejen v ČR, ale i ve vyspělých zemích EU. „K ekonomické recesi a oddálení oživení částečně přispěla také výraznější fiskální restrikce. České veřejné rozpočty díky kombinaci růstu nepřímých daní a škrtů ve výdajích dosahovaly nižšího schodku než u sousedních států,“ sdělil přítomným člen ČNB, kterého jmenoval prezident Miloš Zeman.
Nižší míra veřejného zadlužení však podle Rusnoka činí českou ekonomiku méně zranitelnou vůči případným dalším vlnám dluhových krizí. Poté uvedl, že od roku 2007 poklesla pracovní síla v Česku o tři procenta, což bylo nejvíce ze všech zemí středoevropského regionu.
Současná produktivita ČR odpovídá produktivitě USA v roce 1970
Posléze hovořil o hodinové produktivitě práce vyjádřené v amerických dolarech při přepočtu na paritu kupní síly. „Přes veškerý pokrok, který jsme jistě zaznamenali v posledních dvaceti a více letech, stále dnešní produktivita toho, kolik je ekonomika schopná vyprodukovat na jednoho pracovníka, je relativně velmi nízká. Je to 28 dolarů na hodinu, zatímco vyspělé západoevropské země se pohybují někde kolem 50 dolarů,“ doplnil s tím, že současná produktivita ČR odpovídá produktivitě SRN v roce 1980 a USA v roce 1970.
Zásah ČNB znamenal odvrácení deflace
Podstatnou část své přednášky věnoval otázce intervence České národní banky. Ta podle Rusnoka od roku 2008 uvolňovala měnovou politiku snižováním úrokových sazeb, které ale na podzim roku 2012 narazily na svou nulovou dolní mez.„Úrokové sazby byly na nule, ekonomika v poklesu, rostla nezaměstnanost a inflace směřovala do hlubšího a možná déle trvajícího deflačního teritoria,“ prohlásil Rusnok s tím, že za dané situace neměla banka jinou možnost než použít kurz vlastní měny jako nástroj pro uvolnění měnových podmínek.
„Podle našich propočtů intervence naši inflaci zvýšila o zhruba jeden procentní bod. Dnes jsme prakticky na nulovém cenovém růstu. Zásah tedy vlastně znamenal odvrácení deflace,“ dodal Rusnok.
S přijetím eura oslabení koruny nesouviselo
S přijetím eura ale podle něj oslabení koruny nesouviselo. „Žádnou souvislost to nemá. Některé výroky některých politiků jsou mírně neinformované v tomto směru,“ zdůraznil. „V době, kdy nastaly intervence, jsem nebyl členem nebo zaměstnancem v národní bance. Byl jsem na nějaké té brigádě ve Strakově akademii a dozvěděl jsem se o tom asi půl hodiny před tím, než byla ta věc vyhlášena. Tehdy mi guvernér ČNB zavolal, že k tomuto kroku přistoupili. Moje hodnocení v tom je svobodné,“ řekl dále expremiér vlády, která nahradila předchozí Nečasův kabinet, jenž byl v demisi.
V následné diskusi byla řeč o vstupu do eurozóny. „Já patřím k zastáncům připojení k eurozóně, protože se domnívám, že vhledem k tomu, že máme přes osmdesát procent obchodu s eurozónou nebo s Evropskou unií, dlouhodobě strategicky těžko můžeme stát mimo tento prostor. Na druhou stranu, když budeme dělat rozumnou měnovou a fiskální politiku, můžeme klidně mít dál svou měnu. O tom, jestli vstoupíme do eurozóny a kdy, nerozhodne a nerozhoduje centrální banka, ale politici, vláda. A vzhledem k tomu, že žádná vláda v poslední době neoplývá velkou odvahou, tak si myslím, že vstup je hodně daleko. Čas běží a rozhodnutí se zatím nekoná a konat nebude za působení současné vlády. A pokud se politicky rozhodne, že ano, tak to trvá ještě tři roky, než se v samotném euru ocitnete. Ještě poměrně dlouho tu budeme mít vlastní měnovou politiku,“ tvrdil Rusnok, který působil také jako ministr financí v Zemanově vládě nebo jako ministr průmyslu a obchodu ve Špidlově vládě.
Bank Of China? Žádná velká rizika
Další dotaz směřoval mimo jiné ke vstupu Bank of China na český trh v příštím roce. Tazatel chtěl vědět, zda to bude mít pozitivní efekt, případně jaká úskalí s tím mohou být spojená. „Bank of China je jednou z velkých čínských komerčních bank. Má dlouholeté pobočky v několika evropských zemích. Jejich expanze do České republiky je přirozená. Je to banka, která se tu soustředí na velké projekty korporátního financování. Už financují některé české korporace. Tuším, že mluvili o nákupu O2, kde byl velký syndikovaný úvěr pro PPF, nebo o nákupech průmyslového holdingu pana Křetínského. U nás bude tato banka zřejmě otevírat jen pobočku maďarské nebo lucemburské mateřské banky. Nebudou mít ani naši bankovní licenci. Budou tu fungovat jen na evropský pas a půjde jen o doplnění trhu velkých korporátních bank. Nijak zásadně to český trh neovlivní. Žádná velká rizika tam nevidím, protože fungují standardně v Evropě mnoho let, financováni jsou bez problému, mají zdrojů dost díky největší mateřské bance v Číně,“ odpověděl Rusnok.
Ministři financí jsou otloukánci
Poté se vyjádřil k dotazu, který se týkal jeho politických funkcí, kterými prošel. Tazatel chtěl vědět, na jakém z postů ho to bavilo nejvíce. „V České republice je velký problém v tom, že politika je velmi nestabilní. Takže prostor na dlouhodobější a koncepčnější práci je dost omezen. Ministři financí to mají strašně těžké, protože ve vládě mají jeden hlas, tak jako každý jiný ministr. A pokud za tím ministrem vyloženě nestojí premiér, který váhou svého úřadu dokáže prosadit fiskálně odpovědnější přístupy, tak je ministr otloukánek. Role centrální banky u nás s její velmi silnou mírou nezávislosti je mnohem svobodnější a mnohem více přeje koncepčnějšímu přístupu, protože zasahování do centrální banky je minimální a její agenda je proti agendě vlády, ale i ministerstva financí mnohem koncentrovanější. Nemám žádnou preferenci. Jak člověk stárne, už nepotřebuje tolik adrenalinu. Takže myslím, že jsem tam, kde už mi to bude stačit nějak dosloužit,“ řekl s úsměvem člen centrální banky. Po chvíli asi hodinu a půl trvající přednáška skončila.
- Další reportáže ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
