Postarší žena, která se právě probírala chladírenským boxem v marketu, nám k tomu řekla: „Mně stačí, když je máslo za 40 a to je, myslím, už dost. A když jsem v rozhlase slyšela – nevím, jaká to byla stanice – tvrdili tam zcela vážně, že na růst cen másla má vliv nejen jeho větší obliba, ale to, a to mě dostalo do kolen, že v létě krávy dojí nízkotučné mléko. To jsem fakt v životě neslyšela. Přece, když se krmí zeleným, tak je mléko kvalitnější. Nu, jsou asi někde nějací chytrolíni, kteří to vědí a znají lépe. A jak se vyhrožuje za kostku másla i 70 korun, to už mi připadá velmi zhůvěřilé.“ Poté se dostala na další téma současnosti: „A potraviny u nás a v Německu? Mě překvapil průzkum ministerstva zemědělství, kde to uvedli naplno – že tady dostáváme méně kvalitní výrobky než ti na Západě. Takže k nám jdou věci dražší, a přitom máme podstatně nižší platy, než mají vedle v ostatních státech. Vůbec se mi to nelíbí a je to minimálně totálně nemorální. Zvlášť, když jsme v jedné unii, kde by měly platit stejné normy. A je to záležitost Unie samotné, aby udělala pořádek, protože my sami to těžko zvládneme.“
Pokusní králíci
Starý naštvaný pán si ale vůbec nebral servítky: „Hajzlové německý! To je jednotná Evropa? My jsme prasata a oni jsou nějací páni, nebo co? Zasraní, zkurvení blbečkové, já bych je hnal. No, oni jim to muslimáci spočítají, to dostanou přes papulu. Dyť s tím jídlem je to pokus o hromadné vraždy, cpát lidem, a dokonce jim prodávat takové špatné žrádlo. Už aby se tu zas mohli roztahovat; tihle oligarchové, kapitalisti, ti žerou exklusivně, vybrané lahůdky, ti jsou úplně jinde. Ti si nechají jídlo extra vozit. A nám kecají, že chceme a potřebujeme kupovat levnější věci. To je jeden trh? Prd je to!“
Ochotní Němci aneb zbavit se stáda je téměř nevratný proces
„Než krávu vychováte, aby dobře dojila, aby měla kvalitní mléko, tak to není o tom, že když je cena mléka nižší, tak ji pošlu na jatka, a když bude cena vyšší, tak nakoupím stádo,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz Jana Zikmundová ze společnosti Lukrena v Nebílovech na jižním Plzeňsku. Jak s úsměvem říká, je to ostrůvek zemědělství, obkroužený společnostmi Andreje Babiše. „To musíte zvíře pořád připravovat. A výkupní ceny mléka jsou hrozné. Je smutné, když řepka nebo kukuřice finančně drží produkci mléka. V Německu vám mléko rádi vykoupí, každého patnáctého vám přesně přijde za něj platba, ne jako tady. Dokáží to ocenit. S našimi zpracovateli je problém. A cena toho másla? Já nevím, jak je to vůbec možné,“ diví se. Sami si drží početné stádo krav a kromě sadů důsledně trvají i na chovu skotu především pro mléko. „Samozřejmě, že je mléka v republice méně. Prostě kvůli výkupním cenám spoustu chovatelů dá krávy pryč. Když třeba prodělávají milion měsíčně, tak za půl roku je to šest milionů. A to je znát. Kdyby to bylo 6000 nebo 60 000, ale šest milionů, to už je hodně. Ten, kdo přemýšlí, tak ty stavy skotu udrží, ale jde o to, aby se to ekonomicky pokrylo z jiné činnosti.“
Absence norem
Co se týká kvality potravin, Zikmundová uvádí: „…mně to přijde, že jsme taková žumpa Evropy. Když jsem poslouchala nějakého manažera, který říkal, že na to musí být jiné technologie, tak si myslím, že je to nesmysl. Když máte linku, která vyrábí rybí prsty, které mají obsah 65 procent masa, tak mi neříkejte, že ten podnik je tak bohatý, že má vedle toho ještě jednu linku, která dělá 55 procent. Prostě „jede“ jeden týden Německo, druhý týden nás. Přijde market a řekne – chci müsli tyčinky za 3,90 a vy mi je vyrobíte. Mne nezajímá, jak to uděláte, co tam dáte, ale hodnota bude 3,90. A když řeknou – špekáčky budou za 4,90 korun, tak prostě budou. Co tam může ten řezník dát, když víme, kolik stojí vepřové? Já chápu, že někteří lidé na velké ceny nemají. Ale koupíte si dvě kila špekáčků a sníte je na posezení? Ne. To si raději koupím dva pěkné a pochutnám si než jíst nějakou hmotu bez chuti. To samé se šunkou. Sníte jí půl kila denně? Ne. Tak si koupíte deset deka pěkné a kvalitní, sice dražší, ale najíte se. Je jasné, že třeba na farmářských trzích mnozí lidé nenakupují, protože na ty produkty finančně nedosáhnou. Doba je fakt složitá pro všechny.“
Pak se svěří: „Měla jsem kamaráda, který jezdil s kamiónem. Přijel v cizině pro čokoládu a chtěl pomoci skladníkovi, tak začal s paleťákem tahat plné palety. A ten na něj volá, že toto není pro Česko, pro Čechy je to vedle, protože tady to má větší obsah kakaa. Takže se musí tlačit na EU. Vždyť za komunistů byla daná norma a ta se musela držet. Dnes žádné normy nejsou a podle toho to vypadá. A raději podpořím toho Čecha, tuzemského producenta.“
Samozřejmě, že se dostaneme i k ovoci: „Když začneme sklízet švestky, tak všechny markety chtějí, aby to bylo ještě zelené. Že to dojde. Sice ovoce nemá chuť jako přímo ze sadu. Proč to mají týden ve skladu? Proč všechno vozí do centrálního skladu a nevezmou to napřímo? Když mi řekne market v sousedním městě – chci, aby tady každé ráno bylo padesát přepravek. A když dojdou, přivezete mi další? Super! A proč bychom to neudělali? Budou mít na pohodu čerstvé zboží každý den na krámu,“ konstatovala smutně vedoucí sadů Jana Zikmundová.
Odpovědnost?? Odpovědnost!!
Muž ve středních letech jako by toto konstatování slyšel. Vinu vidí jinde: „Povídejme si konečně také o klamavé reklamě, která se nepostihuje – na reklamních spotech běhají farmáři, nosí čerstvou zeleninu. Je to podvod na spotřebitele jak vyšitý, jenomže tyhle nadnárodní řetězce si dávají velké reklamy, takže média raději mlčí. V reklamě se lže a podvádí – a všem je to jedno. Myslíte, že ten plzeňský pivovar bere vodu jenom z artézských studní? Nebo že minerálky jsou opravdu jenom z vrtů? To už bychom dávno vycucli Středozemní moře. Logika člověku říká, že je to jinak, ale cpou nám do hlavy nesmysly. Víte přece, co se říká – opakovaná lež se stane pravdou.“
A ještě důchodkyně, která se s lupou snažila přečíst pidi písmenka o složení právě těch rybích prstů, které zas rozpoutaly mediální zájem o „západní“ potraviny: „To se přece najednou nestalo samo. Někdo to přece někde musel schválit. Co ti, kteří o tom prvně věděli, a mlčeli? Možná, že z toho před lety někdo něco měl. Takže byl spokojený, že z toho něco má a řekl si – ti blbečkové nic nepoznají. No a oni opravdu hodně dlouho ti blbečkové o problému nevěděli. Copak my nejsme normální lidi jako oni? Máme tedy málo zkušené lidi, kteří o tom rozhodují. Vleče se to už hromadu let, a nic. To je dost divné. Někdy se o tom zas přestane mluvit. Takhle dlouhou dobu o tom jenom povídat, to je divné…,“ zamyslela se až spiklenecky a zařadila se mezi další lidi, kteří v samoobsluze obraceli balení sem tam a snažili se z textů něco vyčíst. Mladším to šlo snáze, ale přece jen, když máte v supermarketu „dobře nasvíceno“, můžete mít i růžové brýle mámení – a stejně nic nepřečtete…
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
